Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čipy se budou tisknout - přinese to větší výkon, menší cenu a rozměry

aktualizováno 
Klasické cesty výroby čipů časem narazí na bariéry, které jim neumožní další zvyšování výkonu a míry integrace. Již dnes se pracuje na několika možných řešeních. Jedním z těch slibnějších se jeví metoda tisku procesorů.

V časopise Nature zveřejnili vědci z Princetonské univerzity výsledky svého výzkumu, na základě něhož navrhli výrobní technologii pro čipy, jejímž důsledkem bude nižší cena, velikost a vyšší výkon procesorů a čipů. Nová technologie výroby, se podle nápadu těchto vědců příliš neliší od klasického tisku, který se používá například u knih nebo bankovek.

V současné době je nepoužívanější technikou na výrobu čipů chemické leptání. Tato technologie nazývaná fotolitografie však za nějakou dobu narazí na své hranice (je pravda, že tato hranice se již několikrát posunula, s tím jak se rozvíjela technika, ale přesto jí bude dříve či později dosaženo). Pokud by se nenalezlo jiné řešení výroby čipů, znamenalo by to konec dalšího rozvoje a konec platnosti tzv. Moorova zákona.

Ten vytvořil v roce 1965 vědec Gordon Moore. Mooreův zákon je v podstatě předpověď, ve které se hovoří o tom, že se každých 18 měsíců podaří zvýšit počet tranzistorů na dvojnásobek. A přestože již uplynulo více než 35 let od této predikce, je stále v platnosti. Na nových výrobních postupech pro produkci čipů a procesorů však již pracují mnohé týmy ať již z komerčního nebo akademického sektoru. Výše zmíněná technologie s názvem Laser-Assisted Direct Imprint (LADI) představená týmem z Princetonské univerzity, se však zdá být velice nadějným trumfem ve hře o nástupnictví fotolitografie.

Výrobní postup

Tak jako u klasického tisku, se i zde musí nejdříve vytvořit vzor, který je pak doslova obtiskován do křemíku. Takto se v podstatě lisují i CD a DVD média. Mateřský vzor je vypálen laserem. V prvních testech se pracovalo s rozměry kolem 10 nanometrů. To je v porovnání s v současnosti používanou 130 nanometrovou technologií výroby pomocí chemického leptání opravdu impozantní. Znamená to, že by na stejnou plochu čipu mohlo být umístěno více než 100krát větší množství tranzistorů než v současnosti. Zanedbatelné také není to, že náklady na stavbu továrny, ve které by se čipy touto technologií vyráběly, by měly být nepoměrně menší než jsou v současných provozech. Snížení nákladů by provázelo i samotný výrobní proces. V neposlední řadě by se zvýšila rychlost výroby. Je udávána kolem 250 nanosekund.

Nic nového pod sluncem

Pan Carl Gottlieb Guttenberg by se možná divil, jak mohou být využity jeho upravené původní postupy tisku. Jedno je však potřeba říci, tisk a jeho různé metody, již dávno neslouží jen k přenášení písmen a obrazu na papír. Vždyť i novou generaci displejů (OLED) je možno vyrábět technologií v podstatě shodnou s tiskem na inkoustových tiskárnách.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Logo PCI Express.
Připravuje se pátá generace PCI Express. Jeho rychlost nikdo nevyužije

Minulý týden se konala speciální konference, která se zabývala rozhraním PCI Express. Nové rozhraní najdeme v počítačích nejpozději za dva roky.  celý článek

Přehrávače iPod nano jsou v sedmi barevných provedeních
iPod Shuffle a Nano se staly minulostí, Apple jejich produkci ukončil

Malé kapesní hudební přehrávače iPod Nano a Shuffle po dvanácti letech mizí z nabídky a nedostanou za sebe náhradu. Na cestách má zahrát iPhone, při sportu...  celý článek

Srovnání podsvícení starší a nové generace Surface Pro.
Surface od Microsoftu má problém. Nové verzi prosvítá podsvětlení

Někteří uživatelé letošní verze notebooku 2v1 Surface od Microsoftu si u tohoto prémiového zařízení stěžují na špatnou kvalitu displeje.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.