Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čína vyslala do vesmíru dva kosmonauty a sličnou kosmonautku

  12:15aktualizováno  12:15
Již pátý let čínské rakety s lidskou posádkou završí první desetiletí samostatných čínských pilotovaných letů. Jedna žena a dva muži stráví ve vesmíru více než dva týdny. Posádka by měla zvládnout i přistání u čínského experimentálního vesmírného modulu.

V úterý v 11:38 našeho času začal na kosmodromu Ťiou-čchüan alias Jiuquan Satellite Launch Center v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku (v provincii Kan-Su pátý čínský pilotovaný let. K vynesení posádky slouží rakety CZ-2 F/G (Čchang Čeng, též Chang Zheng, česky Dlouhý pochod) s kosmickou lodí Šen-čou-10 (Shenzhou).

Posádka Shenzhou-10

  • Nie Chaj-šeng (Nie Hai-sheng), narozen 13. října 1964 v malé vesnici nedaleko města Jang-tang v okrese Cao-jang, provincie Chu-pej. Ve čtrnácti letech odešel po smrti otce ze školy živit rodinu. Pak v letech 1983–1987 vystudoval vojenskou vysokou leteckou školu a byl letcem, v lednu 1998 se stal členem oddílu kosmonautů. Má nalétáno téměř 1 500 hodin na několika typech letounů a absolvoval pětidenní let v lodi Shenzhou-6 v říjnu 2005.
  • Čang Siao-kuang (Zhang Xiao-guan) se narodil v květnu 1966, armádním letcem se stal v červnu 1985 a než byl v lednu 1998 vybrán do prvního oddílu kosmonautů nalétal asi 1 000 hodin.
  • Wang Ja-pching (Wang Yaping) se narodila v lednu 1980 ve městě Yantai (provincie Shandong). V čínském vojenském letectvu je od srpna 1997 (tedy od 17 let!) a podílela se na mnoha mimořádných akcích, např. záchraně po zemětřesení ve Wenchuanu, při záplavách i při zajišťování olympiády. Nyní má hodnost majorky. Byla zástupkyní velitele letky a má za sebou 1 600 letových hodin. V květnu 2010 se stala členkou druhého oddílu čínských kosmonautů.

Na palubě jsou tři kosmonauti. Hlavní posádku, vybranou letos v dubnu, tvoří podle očekávání záložní posádka loňského letu Shenzhou-9. Velitelem je veterán, nyní generál-major Nie Chaj-šeng (Nie Hai-sheng), palubním inženýrem je Čang Siao-kuang (Zhang Xiao-guan), který bude mít ve funkci operátora orbitálního modulu na starosti i setkávací a spojovací manévry. Navíc mu při výukové hodině pro čínské školáky bude přisouzena i role režiséra a kameramana. Tuto hodinu povede palubní specialistka ve funkci operátorky přistávacího modulu a druhá čínská kosmonautka Wang Ja-pching (Wang Yaping). Ta zodpovídá především za odborný program expedice (asistentka laboratoře).

"Předvedu jisté fyzikální experimenty ve stavu beztíže," řekla podle ČTK 33letá žena v pondělí na tiskové konferenci posádky.

Záložní posádku tvoří velitel Liu Boming (veterán z mise Shenzhou-7 v září 2008), palubní inženýr-operátor Pan Zhanchun a asistentka laboratoře Deng Qingming.

Božská země a Nebeský palác

Šen-čou

Jméno transportní kosmické lodi Šen-čou (Shenzhou), by se dalo do češtiny přeložit jako Božská loď nebo též Božská země, což je básnický název Číny.

Transportní kosmická lod Šen-čou (Shenzhou) byla vyvinuta v rámci Projektu 921 a konstrukčně vychází z ruské kosmické lodi Sojuz. Má startovní hmotnost 7,8 až 8 tun, její celková délka je 8,9 metru a maximální průměr 2,8 metru.

Sestává ze tří modulů: hermetizovaného válcového tzv. orbitálního modulu s prostorem asi 4 m³, hermetizovaného ogiválního návratového modulu s prostorem asi 6 m³ a nehermetizovaného válcového motorového modulu. Uvádí se, že loď je zhotovena z přibližně 100 tisíc součástí, tvořících přibližně 600 přístrojů a zařízení. Od roku 1999 do konce roku 2002 byla v rámci testování čtyřikrát úspěšně vypuštěna v bezpilotním režimu.

Tchien-kung 1 (Tiān​gōng yī​hào, česky Nebeský palác) je první čínská kosmická stanice, vypuštěná 29. září 2011, takže nyní je na oběžné dráze asi 620 dnů.

Fotogalerie

Kosmické lodi Šen-čou 8 a 9 s ní uskutečnily čtyři setkání, poslední korekce dráhy byla provedena letos v květnu. Hmotnost stanice je kolem 8,5 tun, délka 10,4 metrů, maximální průměr 3,35 metrů a objem obytného prostoru je 15 m³.

Před startem

Konkrétní přípravy začaly asi 70 dnů před startem, když byla koncem března kosmická lod Šen-čou letecky dopravena z Pekingu na kosmodrom. Na přelomu dubna a května byla na kosmodrom dopravena i nosná raketa a 19. května byla loď vybavena pohonnými látkami.

Následně byla 21. května snížena dráha stanice pro snadnější dosažení lodi s posádkou a 3. června byla raketa vyvezena z montážní budovy na startovní rampu. V původních neoficiálních odhadech se počítalo se startem 7. června. Při posunutém startu se spojení lodi a stanice uskuteční 13. června a bude trvat asi 15 dnů.

Po odletu expedice dojde k ukončení činnosti stanice v automatickém režimu a navedení do zemské atmosféry. Druhá stanice má startovat zřejmě v polovině roku 2015.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.