Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čistá voda pro každý zapadákov aneb bakterie se opalují nerady

aktualizováno 
Nač převařovat vodu? Stačí ji dát v plastové lahvi na pár hodin na slunce a je bezpečná k pití. Vědci nabízejí, že takto geniálně jednoduše a přitom levně se dají vyřešit problémy s průjmovými onemocněními v rozvojovém světě. Jenomže...

Vědci prokázali, že voda bez škodlivých bakterií nemusí být drahá. Stačí ji v plastové lahvi vystavit slunečním paprskům. | foto: Tomáš Nídr

Na dvoře bolivijské základní školy v Pozo Colorado mají malý přístřešek z vlnitého plechu. Není tu proto, aby poskytoval stín. Právě naopak, je tu proto, aby nachytal co nejvíce paprsků.

Na stříšce se sluní pět dvoulitrovek od limonád, které školáci naplnili vodou z kohoutku. "Převařují" si ji tak, aby ji mohli později pít. Nechytejte se za hlavu, není to nápad bláznů, i když to tak na první přečtení vypadá. Švýcarský projekt SODIS (zkratka odvozena od Solar Water Disinfection, tedy Dezinfekce vody sluncem) běží ve třicítce zemí, kde takto zpracovaný nápoj požívá pět milionů osob, a je podporován Světovou zdravotnickou organizací.

Jak to funguje?

Zkoušky metody SODIS prováděla řada odborníků z celého světa. Seznam vědeckých prací zkoumajících její účinnost najdete na této stránce.

Podle nich přes 90 procent sledovaných bakterií a také virů. Shrnutí výsledků je zde. Nejběžnější bakterie způsobující střevní onemocnění zabíjí SODIS téměř stoprocentně. U odolnějších parazitů (améb) musí teplota vody vystoupit nad 50 stupňů (tj. musí opravdu svítit).

Proč SODIS zabíjí tak účinně, není vědcům údajně zcela jasné. Domnívají se, že UV-A záření poškozuje jejich metabolismus, ale tento mechanismus není přesně popsán a pochopen. K účinku přispívá také ohřev vody slunečním zářením, ale jen pokud se teplota vyšplhá přes 50 stupňů Celsia.

Zkoumalo se také, zda se PET lahví za těchto podmínek neuvolňuje větší množství nebezpečných látek. Podle několika studií (zde nebo zde), je po delší době (měsících) voda z PET láhví mírně znečištěná karcinogenními látkami. Ovšem jejich množství se neliší u lahví stojících na slunci nebo v úplně tmě. Takže to není studie jenom pro uživatele metody SODIS...

Ovšem, neděste se, hladiny karcinogenních látek zjištěné v lahvích zvyšují riziko výskytu rakoviny jenom o zlomky procenta. Městský vzduch je podstatně horší...

Lékaři v něm vidí naději pro rozvojový svět, kde dodnes umírají ročně na průjmová onemocnění způsobená nečistou tekutinou téměř dva miliony lidí, což odpovídá počtu obětí AIDS.

UV faktor

Životodárnou kapalinu lze přece očistit od škodlivých bakterií převařením nebo chemicky, řekne si obyvatel blahobytné střední Evropy. Ale neuvědomí si, že pro vesničany někde u rovníku je i dřevo na oheň drahým materiálem, natož chlorizační tablety. Metoda SODIS však dává čistou vodu i těm nejchudším z nejzapadlejších koutů světa.

Tam, kde nikdy kvůli velké odlehlosti nebude efektivní vybudovat rozvod s centrální čističkou. "Ultrafialové záření a vysoká teplota - byť daleko od bodu varu - uvnitř nádoby zlikviduje zdraví škodlivé bakterie," vysvětluje Němec Michael Schulte, který má nad SODIS dohled v celé Latinské Americe.

"Když svítí slunce, stačí na to šest hodin. Pokud je zataženo, jsou potřeba dva dny," říká vousatý padesátník s tím, že sám takto zpracovanou vodu pije." Aby nebyly zmatky, co to znamená zataženo a jasno, všem doporučujeme, aby ji pili až po dvou dnech od položení na střechu," doplňuje.

Snadné, ale přitom strašně složité

Jednodušší to být nemůže, zdá se. Ale jako v dalších případech, kdy je potřeba změnit návyky masy lidí (například naučit pravidelné hygieně nebo používání kondomů), to naráží na řadu až úsměvných problémů. Tyto "drobnosti" kazí naději na úspěch. O častých chybách se lze jednoduše přesvědčit během návštěvy několika rodin v Pozo Colorado, které se nachází asi čtyřicet kilometrů po prašné cestě od nejbohatšího bolivijského města Santa Cruz.

O kmen u studny se na pozemku rodiny Leonových opírá na výšku postavená dvoulitrovka, kterou sem ráno umístil aktivní druhák Patricio. Je to hezká, ale poněkud marná snaha. Byť Latinoameričané pijí daleko méně, než je u nás doporučované denní minimum dvou litrů na osobu, ani tady nemůže jedna láhev od Coca-Coly ukojit žízeň sedmičlenné rodiny.

Ti, na které se SODIS voda nedostane, jednoduše sáhnou po neošetřené ze studny a bakterie se zase v zažívacím traktu mohou pustit do devastačního díla. Schulte dává jasný návod, jak má metoda SODIS vypadat: "Lahev je potřeba mít čistou, nepoškrábanou a průhlednou, protože jinak se k vodě uvnitř nedostanou paprsky. Je potřeba ji položit, protože záření proniká jen do hloubky patnácti centimetrů, ideálně ji umístit na plechový podklad, aby se odrazem záření zahřívala i zespoda. Před tím by se měla přefiltrovat od nečistot, jako je bahno." Pak si posteskne, že na školeních to lidé chápou a projevují velké odhodlání, ale bohužel entuziasmus brzy opadne.

Je proto potřeba znovu a znovu vesničany navštěvovat a motivovat neustálým opakováním faktů o tom, jak nepřevařená voda organismu ubližuje. Ale přes veškerou snahu se ukazuje, že všechno závisí na nadšení učitelek. Ty jím ve školách musí nakazit své svěřence, aby se doma o solární dezinfekci starali právě oni, protože málo vzdělaní rodiče se už novým kouskům nenaučí.

Chytré technologie pro čtvrtý svět

Hoří a hřeje 
Kamínka pro rozvojové země vyvinula společnost Philips. Vypadají úplně běžně, obsahují však ventilátor, který jimi prohání vzduch, takže spalování je účinnější a probíhá ve vyšší teplotě. Ušetří se palivo a vzniká méně škodlivin, které by unikaly do místnosti. Vestavěný generátor využívá teplo k výrobě elektřiny pro pohon ventilátoru. Jediné, co musí umět obsluha, je přikládat do ohně.

Buvol je lepší než traktor 
Rolníci v chudých zemích nemají na traktor, jejich pluhy a valníky tahají zvířata. Proto pro ně Mezinárodní ústav pro výzkum hospodářských zvířat v keňském Nairobi šlechtí buvola, který díky genetickým úpravám odolá tropickým chorobám a dokáže naplno pracovat v horku a suchu. Bude levnější než traktor, najde si sám krmivo a po "opotřebování" dá ještě maso.

Vyšetření přes oceán
Polovina zdravotnických přístrojů v rozvojových zemích se nevyužívá, protože je nikdo nedokáže obsluhovat a udržovat. Proto vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjednodušili metodu zvanou elektrická odporová tomografie, při níž elektrody přivádějí do těla pacienta slabý elektrický proud a podle naměřeného odporu zjišťují, jestli v těle neprocházel třeba nádorem. Obsluha nepotřebuje medicínské znalosti, výsledky pošle pomocí mobilního telefonu ke zpracování odborníkům třeba v USA nebo Evropě, kteří určí, zda má nemocný putovat do vzdálené nemocnice.

Děti však nemají potřebnou systematičnost a třeba zapomínají připravit jí dostatečné množství nebo na to, že pouze čistou vodou by se měla omývat zelenina. Také pokyny neplní přesně, takže se kapalina průjmotvorných bakterií úplně nezbaví a v rodinách, které se na SODIS dívaly s podezřením jako na bláznivý nápad cizinců, dále roste nedůvěra v celý projekt. Když se to pak spojí s fámami, že SODIS voda způsobuje rakovinu, je vidět, že prosadit solární dezinfekci v masivní míře je nesmírně obtížný úkol hodný Herakla.

Pití pro chudé? Nechceme

Na to, že sluneční záření má i blahodárné účinky, přišel v osmdesátých letech libanonský vědec Aftim Acra, který si zapomněl na balkoně vodu ve skleněné nádobě. Jeho objev pak dlouze prověřovali švýcarští odborníci, než před deseti lety rozjeli akci na všech kontinentech.

Dnes se na výzkumu podílí řada univerzit. Experti se snaží přijít na systém, který by čistil větší množství tekutiny a který by mohl být zaveden například ve školách. Na výzkumu se podílí i univerzita v bolivijské Cochabambě. Vědec Álvaro Mercado stanovuje pokles průjmových onemocnění v monitorovaných vesnicích kolem tohoto města na 25-30 procent a učitelky v Pozo Colorado potvrzují, že absence ve školách je od zavedení SODIS mnohem nižší. "Ale mohlo by to být daleko více, kdyby lidé opravdu přesně dodržovali pokyny," říká mladý odborník, "a také kdyby vedle toho ještě správně prováděli osobní hygienu."

"Lidé SODIS odmítají také proto, že ho považují za postup pro chudé. Mít plastové lahve na střeše je symbol bídy. Jako řešení vidí, že jako v televizi bude možné pít z kohoutku. To je tady ale naprosto nereálné," dodává Mercado. Schulte souhlasí: "Může mě trefit šlak, když vidím, že naši místní školitelé při instruktážích vesele popíjejí Sprite. Přece právě my musíme být první, kdo jde příkladem."

SODIS také chybí podpora ze strany politiků. Například bolivijský prezident Evo Morales, který se prezentuje jako přítel všech nemajetných, nikdy projekt nepodpořil. Zahrát si fotbal na nově postaveném hřišti se pro něj zdá marketingově více sexy než dávat vodu na sluníčko.

Všechno tedy zůstává na expertech ze SODIS, kteří si pozvolna získávají uznání. Když v létě 2010 zasáhly Pákistán zničující záplavy, požádala vláda o pomoc právě je. Dovézt do zničených oblastí množství prázdných lahví bylo v očích pákistánských představitelů podstatně jednodušší než distribuovat kanystry s pitnou vodou.

"Museli jsme to ale odmítnout. Naše metoda se musí natrénovat za normální situace, ne když vám deště vzaly střechu nad hlavou. Při špatné aplikaci by SODIS v těchto podmínkách mohl udělat více škody než užitku," vysvětluje Schulte jeden z mnoha paradoxů, které kolem tak jednoduché procedury jsou. Přitom jen stačí naplnit lahev a položit ji na střechu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Detektor LHCb na urychlovači LHC
Urychlovač LHC našel novou částici: většinově půvabnou a předpovězenou

Tým pracující na urychlovači LHC oznámil přesvědčivě doložený objev nové „složené“ částice. Její existenci fyzikové předpověděli před několika lety, nyní se...  celý článek

Snímek Čínské akademie věd vydaný u příležitosti startu satelitu Mocius má...
Číňané spustili „kvantový kosmický závod“. Zatím s přehledem vedou

Čínskému výzkumnému týmu se podařilo demonstrovat postup, který by mohl zaručit z dnešního pohledu téměř dokonale bezpečnou komunikaci. Vyslali proud vzájemně...  celý článek

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovice DNA (fialová...
Vědci uložili GIF běžícího koně do DNA bakterie E.coli

Američtí vědci ukázali, že dokáží zapsat data do DNA a poté tato data znovu přečíst. Pomocí metody CRISPR úspěšně zakódovali do šroubovice DNA slavnou animaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.