Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Clintonová a e-maily. Proč chtěla vlastní server a co uniklo?

  11:30aktualizováno  7. listopadu 20:16
„Proč jste si zřídila soukromý e-mail?“ Otázka, která Clintonovou provází už více než rok, může podle některých analytiků rozhodnout volby. Trump slíbil, že se ji za to pokusí dostat do vězení, pokud vyhraje. Málokdo přitom dokáže popsat, co vlastně Clintonová udělala. Pojďme se na to podívat krok za krokem.

Hillary Clintonovou stále pronásledují otázky týkající se využití soukromého e-mailu během působení ve vládě | foto: Michal Barák, iDNES.cz

Proč měla Hilary Clintonová coby ministryně zahraničí svůj soukromý e-mailový server? Z na první pohled technické otázky se v průběhu předvolební kampaně stalo pro Clintonovou politické téma číslo jedna. V průzkumech voliči opakují, že kauza poškodila důvěryhodnost Clintonové. Pro její protivníky je to často téma číslo jedna.

1.Kdy se skandál poprvé objevil?

Celou kauzu otevřel článek na titulce New York Times v úterý 3. března 2015 (rozšířený on-line článek zde). „Hillary Clintonová používala během svého působení na ministerstvu výhradně svůj soukromý e-mail,“ vycházel redaktor Michael Schmidt z vyjádření lidí z ministerstva a dalších lidí obeznámených se situací.

„Během svého čtyřletého působení na ministerstvu (2009 až 2013, pozn. red.) si Clintonová nezřídila oficiální vládní adresu. Její tým poradců nepodnikl žádné kroky k tomu, aby byly její e-maily zálohovány tak, jak mají podle zákona být,“ upozornil Schmidt (psali jsme zde).

Clintonová předala k archivaci jen 55 tisíc (stránek) e-mailů. Její poradci rozhodli o tom, co předat a co ne

Už v tomto prvním článku na toto téma také uvedl podrobnosti: Clintonová předala po svém odchodu 55 tisíc e-mailových zpráv k archivaci. O tom, které e-maily archivovat a které nepředat, rozhodli na její pokyn její poradci.

Mluvčí Clintonové tehdy obhajoval krok své nadřízené jako „krok, který odpovídal liteře i záměru příslušných zákonů“. Tohoto vyjádření se Clintonová nějakou dobu držela, než se ukázalo, že je neudržitelné.

Díky Wikileaks (která zveřejnila e-maily Johna Podesty, poradce Clintonové) také víme, že Podesta považoval tuto kauzu od začátku za celkem vážnou. V reakci na článek v New York Times napsal poradkyni Clintonové, Cheryl Millsové, že „... budeme muset vysypat všechny ty e-maily a raději bychom to měli udělat dříve než později.“ Podesta později upřesnil, že tím „vysypat“ (v angličtině dump) myslel „zveřejnit“, nikoli „vymazat“.

Struktura článku - poznámka

Článek jsme původně rozdělili do kapitol, které jsou na samostatných stránkách. Rádi bychom tento pro iDNES.cz nový formát otestovali.

Děkujeme za zpětnou vazbu, vyhodnocujeme odpovědi v dotazníku.

Vaše redakce Technet.cz

Jak ale uvidíme dále, Clintonová (respektive její podřízení a právníci) skutečně tisíce údajně soukromých e-mailů vymazala. O zveřejňování těch pracovních se postaralo ministerstvo spravedlnosti a částečně i Wikileaks.

Abychom pochopili, proč Clintonová odmítla oficiální vládní e-mail s koncovkou @state.gov, musíme se vrátit do roku 2009, kdy ji prezident Obama přizval do své vlády do čela ministerstva zahraničí.

2.Jak to celé začalo?

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová (22. července 2009)

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová (22. července 2009)

Když Clintonová nastoupila v roce 2009 na americké ministerstvo zahraničí, nevyužila standardní možnosti aktivovat pro ni připravený e-mail na oficiální vládní doméně state.gov. Namísto toho pro pracovní i soukromé záležitosti používala adresu hdr22@clintonemail.com. Adresu na stejné doméně používala také její poradkyně Huma Abedinová.

Řada amerických (a českých) politiků používá osobní e-mail, ať už paralelně se svou oficiální adresou nebo naplno. Často k tomu využívají freemailové služby typu Hotmail nebo Gmail.

Clintonová ale využívala soukromý server, který se nacházel v rodinné rezidenci v New Yorku. „Ten server tam už byl, už tam byl několik let,“ vysvětlovala Clintonová v září 2015 v pořadu Meet The Press. „Byl to systém, který používal můj manžel ve své osobní kanceláři poté, co odešel z Bílého domu (v lednu 2001, pozn. red.). Nedalo to vůbec práci to takto zařídit,“ zdůrazňovala Clintonová.

Technické detaily serveru (serverů) Clintonových

Soukromý e-mailový server skutečně nemusí být těžké zařídit. Je ale potřeba jej udržovat. Na webu se neustále objevují informace o nových zranitelnostech a útocích. Když máte e-mail na Gmailu nebo Hotmailu, jsou tyto novinky starostí Googlu nebo Microsoftu. Pokud jste ale sysadmin vlastního e-mailového serveru, musíte se o něj - alespoň minimálně - starat.

Phishing

Druh on-line podvodu, při kterém se útočník snaží vylákat z oběti citlivé informace (obvykle jméno a heslo) tím, že podvrhne přihlašovací stránku do nějaké služby.

Obětí phishingu se stal například poradce Clintonové, John Podesta, jehož e-maily zveřejňuje Wikileaks.

Z vyšetřování i zveřejněných e-mailů vyplývá, že komunikace se serverem Clintonových způsobovala určité problémy. Její e-maily občas nedošly všem příjemcům, nebo chodily se zpožděním. Ukázalo se, že chyba nebyla tak docela na straně serveru Clintonových, ale na přísně nastavených antiphishingových filtrech ministerstva. Administrátoři ministerstva kvůli tomu museli vypnout některé ochranné prvky e-mailového systému. „Obáváme se, že je to nouzová náplast a nemusí to fungovat na sto procent,“ napsal tehdy jeden z představitelů ministerstva, Thomas Lawrence.

V lednu 2011 došlo zřejmě k několika útokům na server Clintonových a pracovník IT jej proto preventivně vypnul. V srpnu téhož roku se někdo pokusil Clintonovou napadnout phishingovým útokem, když jí poslal (falešné) pokuty za rychlou jízdu. Na tento trik se zřejmě Clintonová nenachytala, asi i proto, že měla v té době ochranku a řidiče.

Přihlášení do mailu Clintonových

Přihlášení do mailu Clintonových

Jako e-mailový server slouží Clintonovým Microsoft Exchange a svázaná OutlookWebApp. Použitý operační systém byl zřejmě Windows Server 2008 R2.

04.března 2015 v 17:22, příspěvek archivován: 03.listopadu 2016 v 07:50

Hillary Clinton’s old, home server appears to still be online. It’s running Windows Server 2008 R2 with valid SSL. http://t.co/TCIY0UsUvj

Podle analýzy bezpečnostních certifikátů pro clintonmail.com lze soudit, že první tři měsíce (v roce 2009) nebyl ještě na serveru používán certifikát a server tak komunikoval v nezabezpečené (nešifrované) podobě. Poté už byl certifikát aktivován a komunikace byla šifrovaná.

„Není doklad o tom, že server Clintonových byl úspěšně napaden,“ uzavírá Mike Murphy pro The Atlantic. „Ale je možné, že server byl relativně bezpečný.“ Přesto zůstává otázka: proč Clintonová nechtěla oficiální e-mail?

3.Proč Clintonová nechtěla používat vládní adresu?

Telefony BlackBerry byly v roce 2009 nejoblíbenější „profesionální“ značkou v korporátním světě a také americká vláda je používala pro jejich relativně dobré zabezpečení a snadné psaní

Telefony BlackBerry byly v roce 2009 nejoblíbenější „profesionální“ značkou v korporátním světě a také americká vláda je používala pro jejich relativně dobré zabezpečení a snadné psaní

Clintonová během pozdějšího vyšetřování FBI uvedla, že k používání soukromého serveru přistoupila proto, že oficiální telefon, který byl všem zaměstnancům přidělen, neuměl pracovat s více než jedním e-mailovým účtem.

Na tiskové konferenci v březnu 2015 novinářům řekla: „Rozhodla jsem se kvůli pohodlí používat svůj osobní účet, což bylo ministerstvem zahraničí dovoleno, protože jsem se domnívala, že bude jednodušší nosit s sebou jen jedno zařízení, na kterém budu mít pracovní i soukromou komunikaci.“

„Kvůli pohodlí jsem se rozhodla používat osobní účet pro osobní i oficiální účely“

To je minimálně částečně pravda. Telefony BlackBerry, které vláda svým zaměstnancům v roce 2009 dávala, neuměly oddělit osobní a firemní komunikaci. Respektive technicky bylo možné přistupovat na více účtů, ale nebylo možné oddělit soukromý účet od zabezpečené komunikace, a proto nebylo od správce zařízení povoleno párovat telefon s více účty. Teprve v roce 2013 přišlo BlackBerry 10, které odděluje soukromou komunikaci od té firemní, a to dokonce na hardwarové úrovni.

V červenci 2015 Clintonová znovu zopakovala: „Všechno, co jsem udělala, bylo legální. Nebyl tam žádný zákon, nařízení, nic, co by mi neumožnilo zvolit, jak si e-mail zařídím.“ Clintonová se také pokusila svést užívání soukromého e-mailu na svou technickou negramotnost: „Všichni ve vládě věděli, že používám jen jedno zařízení. Možná i proto, že nejsem technologicky zrovna nejobratnější,“ usmála se Clintonová.

V tom, co Clintonová v rozhovoru uvedla, se časem objevila celá řada trhlin:

  • tvrdila, že neporušila žádný zákon nebo předpis, ovšem tím, že předem nezažádala o komunikaci skrze osobní e-mail, nedodržela interní nařízení
  • tvrdila, že důvodem bylo používání jen jednoho zařízení, ovšem následující vyšetřování ukázalo, že jich používala více, a to i zároveň
  • uvedla, že není technický typ, což není dobrá výmluva v případě, že má k dispozici tým poradců, IT oddělení atd.
  • jako ministryně zahraničí s sebou měla vždy tým poradců a ochranku a je tedy těžké si představit, že by tento tým nezvládl postarat se o druhý telefon a související logistiku

Argumentace o „pohodlí“ se ostatně brzy rozpadla...

4.Chtěla Clintonová pohodlí, nebo spíše soukromí?

Hillary Clintonová se vyjádřila k vyšetřování FBI (29. října 2016)

Hillary Clintonová se vyjádřila k vyšetřování FBI (29. října 2016)

Není těžké rozpoznat, že využívání soukromého e-mailu mělo pro Clintonovou i jiné přímé výhody než jen pohodlí. „Takto se Clintonová stala hlavním arbitrem toho, co je soukromé a co je pracovní. Mohla tak rozhodovat o tom, co předá vládě a co bude dostupné veřejnosti na základě svobodného přístupu k informacím,“ vyjmenovává Anthony Zurcher, zahraniční korespondent BBC.

„Tohle není dobrý systém!“

Vyšetřování v roce 2016 ukázalo (PDF), že takto to Clintonová přesně zamýšlela. A to navzdory problémům, které s sebou používání soukromého e-mailu neslo. Zprávy z domény clintonmail.com totiž někdy pracovníkům na ministerstvu padaly do spamu a docházelo tak k prodlevám v komunikaci. Clintonová své poradkyni Abedinové v listopadu 2010 doslova napsala: „Tohle není dobrý systém.“

Abedinová souhlasila: „Měli bychom zvážit to, že přejdete na oficiální adresu, nebo že svou soukromou adresu sdělíte ministerstvu, aby vaše zprávy nepadaly do spamu.“

„Klidně oddělme adresy nebo zařízení. Ale nechci riskovat, aby se někdo dostal k mým soukromým (e-mailům),“ odpověděla Clintonová.

To - spolu s dalšími skutečnostmi - ukazuje, že pro Clintonovou nebylo používání jednoho zařízení tím podstatným lákadlem. Více jí záleželo na soukromí.

5.Proč je používání vlastního serveru problém?

Smazat e-mail je tak snadné

Smazat e-mail je tak snadné

Samotné používání vlastního e-mailového serveru by nemuselo být za určitých okolností až takový problém. Pokud by například Clintonová vlastní adresu nahlásila a zároveň systematicky posílala kopie e-mailů k oficiálnímu zálohování, obešlo by se zřejmě toto uspořádání bez jakýchkoli kontroverzí.

To ale Clintonová neudělala. Naopak, poté, co na ministerstvu skončila, sama si určila (respektive delegovala podřízeným), které e-maily jsou soukromé a které souvisely s výkonem její činnosti pro vládu.

Podle vlastního vyjádření na tiskové konferenci (níže) Clintonová instruovala své právníky, aby v případě, že jsou na pochybách, zda jde o e-maily pracovní nebo soukromé, je raději označili jako pracovní a předali k archivaci.

Tisková konference Clintonové 10. března 2015 ke kauze e-mailů:

Clintonová v říjnu 2015 podepsala místopřísežné prohlášení, že odevzdala veškeré pracovní e-maily. Celkem dopadlo třídění přibližně 62 320 e-mailů následovně:

  • 30 490 jich bylo předáno ministerstvu zahraničí k archivaci a zpřístupnění veřejnosti (přibližně 55 tisíc stránek)
  • 30 až 31 tisíc jich bylo smazáno, protože byly považovány za soukromé

Vyšetřování FBI se tedy částečně točilo kolem toho, zda Clintonová odevzdala všechny e-maily, které odevzdat měla. Úřad došel v červenci 2016 k závěru, že Clintonová neodevzdala několik tisíc pracovních e-mailů. Ovšem podle FBI pravděpodobně došlo k jejich smazání už v průběhu výkonu funkce (což je zřejmě přípustné) a nelze tedy mluvit o úmyslném skrývání informací. Clintonová ostatně od začátku zdůrazňovala, že většina e-mailů putovala na adresy s koncovkou state.gov a tyto e-maily byly tedy automaticky v systému archivovány (stejný argument použil ohledně svého osobního e-mailu i Colin Powell, její předchůdce z Bushovy vlády).

Kromě dozoru nad veřejně činnou osobou a archivaci pro účely transparentnosti se však v případě e-mailu státního zaměstnance - a o to spíše v případě ministryně zahraničí - musí řešit otázka zabezpečení utajených informací...

6.Utajované informace a bezpečnost soukromého e-mailu

Přísně tajné (ilustrační foto)

Přísně tajné (ilustrační foto)

Clintonová zpočátku tvrdila, že přes svůj soukromý server neposílala žádné utajované informace. Během vyšetřování se ale ukázalo, že to nebyla tak docela pravda.

Minimálně 22 e-mailů bylo i v době vyšetřování (tedy počátkem 2016) příliš tajných na zveřejnění. Celkem se už našlo více než dva tisíce e-mailů, které jsou „dodatečně označeny za utajené“ a nemohou být ještě zveřejněny pod licencí public domain.

S utajovanými informacemi je ale trochu problém. Ne vše, co je označeno za utajovanou informaci, si skutečně takovou nálepku zaslouží. A naopak ne vše, co má být utajovaná informace, je tak označeno už v době, kdy je to odesíláno. Přesto se našlo několik e-mailů, které obsahovaly utajené informace už v době, kdy byly odesílány.

Není důkaz o hacknutí soukromého serveru Clintonů, zato ministerstvo hacknuto bylo

Byl soukromý server Clintonových dostatečně zabezpečený?

Praxe ukázala, že ani státní nebo soukromé instituce nejsou imunní vůči útokům hackerů. Přesto je otázka na zabezpečení serveru Clintonových legitimní.

Rumunský hacker Guccifer (Marcel Lazar) v květnu 2016 uvedl, že tento soukromý server hacknul: „Bylo to pro mě jednoduché. A bylo to jednoduché pro kohokoli.“

O tom, že takový útok provedl, ovšem nepodal kromě svého tvrzení žádný důkaz. Tým Clintonové také jeho slova rezolutně popírá: „Neexistuje žádný podklad pro to, abychom věřili tvrzením tohoto zločince (Lazar si toho času odpykával trest ve Virginii za útok na ministerstvo zahraničí, pozn. red.). Navíc jeho popis toho, jak se na server dostal, neodpovídá realitě,“ vzkázal štáb Clintonové.

Také FBI potvrdila, že „nenašla žádný důkaz o tom, že by někdo získal neoprávněný přístup na server Clintonových“, pouze připustila, že „takový útok nešlo vzhledem k absenci robustního zabezpečení vyloučit“.

7.Vysvětlení, které Clintonová nakonec nepoužila

Clintonové se na využití soukromého e-mailového serveru odpůrci, novináři i voliči dodnes ptají

Clintonové se na využití soukromého e-mailového serveru odpůrci, novináři i voliči dodnes ptají

Únik e-mailů jednoho z poradců Clintonové (tento únik nesouvisí s kauzou e-mailového serveru Clintonové) nabídl zajímavý náhled na to, jak Clintonová a její tým prožívali skandál kolem e-mailů, který dlouhodobě dominoval diskuzi, kamkoli se Clintonová vydala.

V srpnu 2015 proto poradci sestavili scénář videa, které by Clintonová měla natočit, aby tuto kauzu vysvětlila a omluvila se. Následující úryvky pocházejí z navrženého scénáře videa, které nakonec nikdy nebylo odvysíláno:

  • „Dobrý den. Říkala jsem si, že uvítáte, když vám nabídnu nějaké odpovědi, o které se můžete podělit s lidmi, kteří mají otázky ohledně toho, jak jsem používala e-mail ve funkci ministryně zahraničí. A tak vám to chci vysvětlit, podrobně, tady a teď, jak nejlépe to dokážu.“
  • „V roce 2009 koupil jeden člověk z týmu mého muže doménu clintonemail.com a tým mého manžela přešel na tuto doménu. Já tam přešla také. To bylo ještě před tím, než jsem se stala ministryní.“
  • „Když jsem přišla na ministerstvo, zdálo se jednodušší mít jednu adresu. Ostatně ani moji předchůdci nespoléhali na oficiální e-mail. Ale když se na to dívám zpětně, zdaleka mi to situaci neulehčilo.“
  • „Nemůžu vrátit čas. Mohu vám jen říci, že to byla chyba, mohu toho litovat, vysvětlit to, pomoci ministerstvu napravit chyby, které jsem způsobila.“
  • „Když přišlo na tajná data, nikdy jsem nepoužívala svůj BlackBerry. A nemohla bych jej k zacházení s tajnými daty používat, ani kdybych měla oficiální adresu.“

„Vypadá to jako chabý pokus vypadat lidově“

Tento scénář se nakonec neuskutečnil. Je ovšem zajímavé - i vtipné - sledovat připomínkovací řízení v proudu e-mailů mezi poradci Clintonové: „Nelíbí se mi, jak tam mluví o používání BlackBerry (k posílání vtipných e-mailů, pozn. red.), vypadá to jako chabý pokus o to vypadat přívětivě a lidově,“ opravuje třeba tiskový mluvčí Brian Fallon. „A také bychom neměli mluvit o tom, že se možná najde něco, co mělo být v době odesílání utajeno. Naše pozice je, že nic takového není. Kdyby bylo, mohlo by to vypadat, že Clintonová špatně zacházela s utajovanými informacemi.“

Clintonová zvolila jiný způsob omluvy - o pět dní později vydala mnohem kratší prohlášení na tiskové konferenci, které si ovšem z tohoto scénáře řadu prvků půjčilo: „Rozhodně to nebylo nejlepší rozhodnutí. Měla jsem používat dva e-maily. Jeden osobní a jeden pracovní. Přijímám za toto rozhodnutí plnou zodpovědnost. Chci být tak transparentní, jak je to jen možné.“

Transparentnosti si ostatně Clintonová za poslední rok užila více než většina politiků. Kromě veřejně dostupných e-mailů z let 2009 - 2013, které publikuje ministerstvo zahraničí, tu jsou i stejné e-maily na Wikileaks. Společnost Wikileaks navíc zveřejnila i tisíce e-mailů Johna Podesty a e-maily kampaně Demokratů.

8.Závěry vyšetřování: nedbalost, nikoli zločin

Clintonové umožnilo ukončené vyšetřování pokračovat v kampani a vyneslo jí zřejmě i podporu Bernieho Sanderse (12. červenec 2016)

Clintonové umožnilo ukončené vyšetřování pokračovat v kampani a vyneslo jí zřejmě i podporu Bernieho Sanderse (12. červenec 2016)

Hlavní otázka pro mnoho lidí zní - bylo to, co udělala Clintonová, protizákonné? Vyšetřování FBI došlo v červenci 2016 k závěru, že nikoli.

V případě Clintonové Federální úřad pro vyšetřování oznámil, že Clintonová a její podřízení „si počínali nesmírně lehkomyslně“ (více zde).

Clintonová a její podřízení byli nedbalí, ale nenašli jsme důkaz o trestném činu

„Přestože jsme nenašli jasný důkaz, že exministryně Clintonová nebo její kolegové měli v úmyslu porušit zákon upravující nakládání s utajovanými informacemi, existují důkazy, že byli velmi nedbalí s tím, jak zacházeli s velmi citlivými a vysoce utajovanými informacemi,“ dodal šéf FBI James Comey.

Podle Comeyho by „se nenašel žádný rozumný prokurátor, který by na základě těchto podkladů zahájil proti Clintonové trestní proces“.

„Během našeho vyšetřování jsme nenašli případ, který by mohl být podkladem pro trestněprávní vyšetřování. Takový případ by musel splňovat tyto znaky: úmyslné a špatné zacházení s utajenými informacemi nebo velké množství utajených informací pravděpodobně úmyslně uniklých nebo zrada Spojených států či snaha mařit vyšetřování. Nic z toho jsme nenašli,“ uvedl Comey. „Naše doporučení tedy je - ačkoli konečné rozhodnutí je na ministerstvu spravedlnosti - že v tomto případě není na místě vznést obvinění.“

Pro Clintonovou to byla nesporná úleva a možnost věnovat se naplno prezidentské kampani. Na výsledek vyšetřování FBI se mohla během dotazování na e-mailový server (tato otázka samozřejmě z veřejné debaty nezmizela) kdykoli odkázat. O to výrazněji proto Clintonovou muselo zasáhnout, když tentýž šéf FBI, Jomes Comey, poslal Kongresu 28. října dopis...

9.Dopis s nejasným závěrem a dopadem na volby

James Comey, ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI)

James Comey, ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI)

Dne 28. října poslal James Comey, šéf FBI, překvapivý dopis adresovaný členům amerického Kongresu (PDF). Informuje v něm o tom, že se v FBI dozvěděli o existenci e-mailů, které by se mohly vztahovat k případu Clintonové. „Přestože FBI zatím nemůže zhodnotit, jestli je tento materiál podstatný či nikoli, a já neumím říci, jak dlouho bude trvat, než dokončíme tuto analýzu, věřím, že je důležité vás o tom informovat,“ napsal Comey.

Dopis šéfa FBI (28. října 2016)

Dopis šéfa FBI (28. října 2016)

Šéf FBI si tak vysloužil kritiku za to, že nedodržuje pravidlo o nezasahování do voleb. Clintonová jej vyzvala k tomu, aby zveřejnil to, co má k dispozici, aby nebyli voliči v nejistotě: „Je dost zvláštní zveřejnit něco tak vágního tak krátce před volbami,“ uvedla Clintonová. „Není to jen zvláštní, je to bezprecedentní a hluboce znepokojující.“ Někteří kritici dokonce Comeyho vyzvali k rezignaci.

31.října 2016 v 05:07, příspěvek archivován: 02.listopadu 2016 v 20:42

In light of the recent comments by #FBI Director #Comey re: #HillaryClinton emails, I call on him to resign. Read my full statement here: https://t.co/41XhdanQSA

Profesor Timothy Naftali z New York University se naopak domnívá, že Comey se rozhodl jednat nestranicky, a proto chtěl předem dát vědět, že existují materiály, na kterých FBI pracuje. Kdyby o takových materiálech nedal před volbami vědět, mohl být pak později nařčen ze zaujatosti.

Aktualizováno: Dva dny před volbami, v neděli 6. listopadu, šéf FBI Comey poslal Kongresu další dopis, ve kterém uvádí: „Od té doby, co jsem poslal poslední dopis (28. října, pozn. red.) FBI za plného nasazení prověřila nově nalezené e-maily. Prověřili jsme všechny e-maily od ministryně Hillary Clintonové. Poté, co jsme všechny tyto e-maily prověřili, jsme nenašli důvod, abychom změnili náš závěr z července tohoto roku.“ FBI je tedy i nadále názoru, že Clintonová jednala „nedbale, nikoli nezákonně“.

Donald Trump na tuto zprávu reagoval s nedůvěrou: „Nemůžete projít 650 tisíc e-mailů za osm dní. To prostě nejde,“ zdůraznil Trump. Počítačoví odborníci ale oponují: FBI nemusela procházet všech 650 tisíc e-mailů ručně, jeden po druhém. Stačilo několik vhodně napsaných dotazů do databáze, aby došlo k odfiltrování nepotřebných e-mailů, a objem se rázem mohl smrsknout na několik tisíc nebo stovek e-mailů. Z nich pak FBI musela zkoumat jen ty, které doposud neprozkoumala v rámci předchozího vyšetřování.

Horší než Watergate? Ne, ale podobnost je ironická

Donald Trump (po jeho říjnovém dopise) vůči Comeymu obrátil ve své rétorice. Zatímco v minulosti důrazně kritizoval FBI za to, že Clintonovou neobžalovala, nyní chválil FBI za to, že „mají odvahu napravit svou chybu.“ Během druhé prezidentské debaty Trump řekl, že pokud bude zvolen prezidentem, dá svému generálnímu státnímu žalobci instrukce, aby prošetřil situaci kolem Clintonové a jejího e-mailového serveru.

Trump a Clintonová během druhé debaty

Trump a Clintonová během druhé debaty

Aféra s e-mailovým serverem Clintonové je podle Trumpa „horší než Watergate“, čímž naráží na slavný skandál republikánského prezidenta Richarda Nixona v sedmdesátých letech 20. století. Nixon tehdy nechal odposlouchávat své politické protivníky a následné vyšetřování vedlo až Nixonově rezignaci. K odhalení aféry tehdy zásadně přispěli novináři Bob Woodward a Carl Bernstein. Právě Bernstein se proti takovému přirovnání ohradil na Twitteru:

29.října 2016 v 19:33, příspěvek archivován: 02.listopadu 2016 v 20:48

No way HRC emails 'bigger than watergate' -or close. Watergate was about a criminal Potus & 48 aides/co-conspirators found guilty.

„Ani omylem nejsou e-maily Hilary Clintonové tak velkou aférou jako Watergate. Ani zdaleka. Aféra Watergate zahrnovala prokázaný trestný čin prezidenta a 48 spolupachatelů,“ uvedl Bernstein. „Nechci tím snižovat neuváženost a neupřímnost Clintonové v tom, jak se s e-mailovou aférou vypořádala. Ale je to úplně jiná liga než Watergate.“

Podle Naftaliho ale podobnost přeci jen existuje. I pro Clintonovou by - zvláště takto blízko před volbami - mohlo mít znovuotevření e-mailové aféry významné důsledky. „Clintonová je vinna určitou arogancí. Dopustila se něčeho riskantního, něčeho, před čím ji ostatní nejspíše varovali,“ píše Naftali. Byla by v tom určitá ironie osudu, dodává: „V roce 1974 to byla právě Hillary Clintonová, která patřila podle mnoha vyjádření k nejbystřejším členům komise, která vyšetřovala Richarda Nixona a připravovala podklady pro jeho obžalobu.“

Pro ty, kteří nemají politické ambice, může být aféra „E-mailgate“ alespoň připomenutím toho, aby si zabezpečili svůj e-mail a nevěřili každému e-mailu, který dostanou. A pokud zvažují za pár let vstup do politiky, už nyní by si měli dávat pozor, ze kterých adres s lidmi komunikují.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili nově zveřejněné informace týkající se listopadového vyšetřování FBI a vyjádření šéfa FBI o tom, že „FBI nezměnila názor z červernce 2016“, kdy uvedla, že Clintonová jednala „nedbale, nikoli nezákonně“.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.




AVG AntiVirus 2016 1 lic. 1 rok SN Email (AVCEN12EXXS001)AVG AntiVirus 2016 1 lic. 1 rok SN Email (AVCEN12EXXS001)

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.