Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Člověk s kamerou místo oka chce točit dokument o bezpečnostních kamerách

  13:23aktualizováno  13:23
Jednooký tvůrce filmových dokumentů, Kanaďan Rob Spence, se chystá natáčet pomocí miniaturní videokamery ukryté v protetickém oku. Doufá, že se mu podaří potají natočit lidi pro dokument nazvaný Project Eyeborg vyjadřující se ke globálnímu šíření bezpečnostních kamer.

EyeBorg Project | foto: EyeBorg

Šestatřicetiletý Spence přišel k úhoně zraku jako třináctileté dítě při střeleckém incidentu a oko mu lékaři vyňali před třemi lety. Teď je v závěrečné fázi vývoje kamery, která změní jeho handicap ve výhodu.

Spence prý podle agentury AP dostal tento nápad, když se podíval na kameru svého mobilu a uvědomil si, že něco takhle maličkého by se mohlo vejít do jeho prázdného očního důlku.

Již dříve o kameře v oku, avšak jako o protéze, uvažovala producentka Tanya Vlachová ze San Franciska. Více se dočtete v článku Místo oka chce žena webkameru. Prý je to možné

Doufá, že až bude mít v oční náhradě nainstalovanou kameru, bude schopen zachytit tytéž věci, které vidí zdravým okem. Svaly budou jeho "kamerovým okem" pohybovat stejně, jako hýbou tím zdravým.

Spence se prý hodlá stát "lidským pozorovacím strojem" zkoumajícím privátní záležitosti a také to, zda lidé "náměsíčně směřují do orwellovské společnosti".

Objekty jeho zájmu podle něj nebudou mít ani tušení o tom, že je natáčí, dokud nebude po všem. K tomu, aby tyto záběry začlenil do svého filmu, ale bude muset mít jejich svolení.

Jeho speciální zařízení bude sestávat z kamery, původně vyvinuté pro kolonoskopii (vyšetřovací o léčebná matoda konečníku a části tlustého střeva), z baterie a bezdrátového vysílače. Celé zařízení je veliké 1,5 mm2 a kamerka využívá technologii CMOS. Vše napájí knoflíková Li-Pol baterie a obraz se bezdrátově přenáší do záznamového zařízení připojeného kdekoliv na těle.

Rozložená minikamera do oka

Při řešení náročného úkolu pomáhají Spencovi přední odborníci, včetně Stevea Manna, spoluzakladatele badatelského týmu pracujícího na přenosných počítačích při ústavu Massachusetts Institute of Technology v Cambridgi v americkém státě Massachusetts. Kamera pochází z dílny kalifornské společnosti OmniVision Inc., která se specializuje na miniaturní kamery, jež jsou součástí mobilních telefonů, laptopů a endoskopů.

Tým odborníků předpokládá, že se mu podaří kameru uvést do provozu v dubnu.

Spence na tiskové konferenci v Bruselu řekl novinářům, že kamera ukrytá v protetickém oku, které má stejnou oříškově hnědou barvu jako jeho zdravé oko, mu umožní zachytit přirozenější rozhovory, než jsou ty natočené obvyklou, rozměrnou kamerou.

"Dokumentarista se snaží navázat s lidmi vztah a nejlepší způsob navázání vztahu je prostřednictvím zrakového kontaktu," řekl.

Spence prý původně pomýšlel na natočení dokumentu o neustálém dohledu. "Představoval jsem si, že se stanu jakýmsi superhrdinou (...) bojujícím za spravedlnost proti stálému dozoru," připustil. "V Torontu je dvanáct tisíc kamer. Ale zjistil jsem podivnou věc, že lidé si z pozorovacích kamer nic nedělají. Těžkou hlavu jim spíš dělá moje skrytá oční kamera, protože mají pocit, že je to nejneomalenější vpád do jejich soukromí."

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.