Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Člověk v sobotu poprvé přistál na Marsu. Zatím jen nanečisto v Moskvě

aktualizováno  13. února 10:24
Mezinárodní posádka projektu Mars-500 přistála na Marsu. Simulovaný let k rudé planetě se v sobotu ocitl přesně v polovině. Tři Rusové, Číňan, Francouz a Ital jsou na fiktivní cestě už sedm měsíců.

Členové posádky Mars-500 zkoušejí skafandry Orlan | foto: ESA

Mars 500

Stránky projektu v angličtině

Na oběžné dráze Marsu je loď už od 2. února. Přistání ale proběhlo až v sobotu 12. února. O startu rakety jsme vás informovali v tomto článku.

V pondělí 14. února opustí Rus Alexandr Smolejevskij a Ital Diego Urbina přistávací modul EU-50 a ve skafandrech vstoupí na povrch Marsu. Ve skutečnosti přejdou ze svého modulu v moskevském Ústavu lékařských a biologických problémů o úroveň výš do haly o objemu 1 200 krychlových metrů.

Na Mars se podívají členové výpravy celkem pouze třikrát, kromě 14., pak 18. a 22. února. Budou tam plnit různé úkoly, včetně práce s vozítkem navrženým pro skutečný průzkum planety.

Pohoda, klid... a samota

Všech šest členů posádky se cítí dobře a jsou připraveni na přistání, tvrdí velení letu. Redakci Technet.cz to potvrdil i sociolog Jaroslav Sýkora z pražské poradenské firmy QED Group, která pro misi provádí hodnocení psychické kondice posádky. Má za cíl udržet její žádoucí soudržnosti a eliminaci možného selhání. "Z našeho hlediska let probíhá bez excesů," říká český odborník.

Podrobnosti o misi Mars 500

Vše o letu člověka na Mars najdete na Technetu.

Zatím psychické pohodě účastníků nevadí ani to, že s okolním světem komunikují jen elektronickou poštou a videozprávami. Stravují se pouze z konzerv, stejně jako na Mezinárodní vesmírné stanici, a sprchují se jednou týdně.

Následně kosmonauty bude čekat měsíce dlouhá cesta zpět. Podle očekávání bude tato část nejnáročnější z celého letu, který potrvá rok a půl. "Únava a myšlenky na blížící se ukončení mise by mohly mít negativní důsledky", zdůvodňuje obavy ředitel mise Boris Morukov.

Mars 500 - Alexej Špakov (vlevo) a Oleg Artěmjev při testech v tělocvičně.

Mars 500 - Alexej Špakov (vlevo) a Oleg Artěmjev při testech v tělocvičně.

Pokusy, které byly, jsou a budou

Cílem experimentu, který je prováděn v Moskvě, je simulace vlivu dlouhodobého meziplanetárního cestování na lidské zdraví, psychiku a soudržnost posádky.

Výsledky se mají přímo přenášet do plánování skutečného letu na Mars. "Ten sice nejspíše proběhne až za pár desítek let, ale bylo by nezodpovědné, kdybychom takové experimenty průběžně neprováděli, a pak kvůli nedostatku zkušeností došlo k psychickému selhání posádky a došlo třeba ke ztrátám na životě nebo ztrátě celé mise," zdůvodňuje experiment Jaroslav Sýkora.

Myšlenka simulovaného letu na Mars se zrodila už v 80. letech hned v několika zemích světa, včetně tehdejšího Československa. Tehdy se experimentu Štola 88 zúčastnil i náš spolupracovník, více zde.

Čermák na Marsu

Přímo v moskevském Ústavu lékařských a biologických problémů už proběhly dva podobné, ale kratší experimenty. Účastnili se jich i vědci z dalších zemí, včetně Česka. V listopadu 2007 "marťanská mise" strávila v izolaci od světa dva týdny, loni pak 105 dnů. Ale už na konci 60. let se v ústavu odehrál pokus s roční izolací tří Rusů.

Mars 500 - V druhé polovině fiktivní cesty k Marsu – zleva v horní řadě Artěmjev, Rjazanskij a Knickel, ve spodní řadě zleva Branov, Fournier a Špakov.

Mars 500 - V druhé polovině fiktivní cesty k Marsu – zleva v horní řadě Artěmjev, Rjazanskij a Knickel, ve spodní řadě zleva Branov, Fournier a Špakov.

Ještě před skutečným letem na Mars budou podle expertů potřebné další pokusy. První má v zásadě dokázat lidské možnosti zachovat si zdraví a práceschopnost v podmínkách dlouhodobé izolace jako při letu na Mars. Při dalším by se měly vyzkoušet prototypy zařízení pro misi a třetí experiment by měl prověřit už standardní systémy.

Projekt Mars-500 společně vedou moskevský Institut pro lékařské a biologické problémy, Evropská vesmírná agentura a čínské vesmírné školící centrum za účasti mnoha dalších zahraničních spolupracovníků.

Se skutečnou misí na Mars ani optimisté nepočítají dřív než v roce 2030. A jestli se uskuteční, bude to nejspíše ve stejně pestré mezinárodní spolupráci jako Mars-500.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.