Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co přinese zákaz kouření v restauracích: určitě zdravější obsluhu

  20:17aktualizováno  20:17
Při pohledu na statistiky a zkušenosti z jiných zemí je zřejmě, že zákaz kouření v restauracích pomůže především těm, kdo v nich pracují. Ale jeho další dopady, třeba na počet kuřáků, už jsou jasné méně.

Tradiční kombinace, kterou si brzy dáte jen doma | foto: shutterstock

Co přinese vládou schválená úprava zákona, která má ukončit éru kuřáckých restaurací? Má ze zdravotnického hlediska nějaký význam? Vyžene hosty z hospod? Znelíbí se časem veřejnosti? Nabízíme krátký pohled na zkušenosti z jiných zemí, které podobnou legislativu přijaly.

Předem je nutné podotknout, že všechny průzkumy a studie v této oblasti mají jednu chybu danou z podstaty. Srovnání jednu hodnotu (počet hospitalizací, úmrtnost atp.) před a po zavedení kouření. Ale to znamená, že v mnoha případech nezohledňují někdy i velmi důležité společensko-ekonomické či jiné změny, které mezitím mohly nastat. Jejich výsledky také nutně neříkají, že naměřené změny jsou následkem legislativních změn. Jde o tak složité jevy, že někdy nelze říct, že výsledek je skutečně daný právě touto příčinou (což je starý problém kauzality a korelace).

Pro naše zdraví

Do médií se sice v minulosti dostaly některé malé studie, které ukazovaly dramatický pokles hospitalizací s akutním infarktem v souvislosti se zákazem kouření (v americké Montaně dokonce o 40 %), ale nic takového nečekejme. Už proto, že kouření na veřejnosti a pracovištích už je významně omezeno. Podobné dramatické události jsou buď náhodné výkyvy ve zdravotnických statistikách nebo se na nich podepíše celá řada různých vlivů.

Ale možná k nějakému efektu dojde. Velké srovnání různých výsledků (dostupné zde) dospělo k názoru, že omezení kouření má obvykle za důsledek pokles počtu hospitalizací s infarktem. Zároveň došlo i k tomu, že tento efekt souvisí s tvrdostí zákona. A protože v ČR jde jen o přitvrzení současných předpisů, velkou změnu nečekejme.

Jisté naopak je, že na zákazu zdravotně vydělají lidé, kteří běžně v zakouřených prostorách pracují, tedy obsluha restaurací. Na řadě míst se ukázalo, že jejich zdraví se po zavedení zákazu rychle a trvale zlepší, ať už to bylo ve Skotsku, v Anglii, v USA, či v Německu. Došlo u nich k poklesu nemocnosti, výskytu kardiovaskulárních onemocnění, astmatu a řady dalších obtíží (jedna studie z Irska za všechny). Personál restaurací na změně rozhodně „vydělá“ nejvíce.

Záviset může i na společenském klimatu: v New Yorku po zavedení zákonů omezujících kouření došlo během deseti let k prodloužení průměrného věku dožití o tři roky. Ale znovu ve hře byla řada dalších faktorů, šlo o širší zákaz, než se chystá. Ovšem mezi řadou bohatších a vzdělaných Američanů (New York je v průměru bohaté město) je kouření vysloveně nežádoucí zlozvyk, které může člověku komplikovat i jeho společenský či profesní život. „V Česku kuřáci nemají pocit, že jsou ostrakizováni, byť ho považují za škodlivé a sami říkají, že jim vlastně nic nepřináší,“ říká Hana Sovinová, která se ve Státním zdravotním ústavu zabývá výzkumem epidemiologie kouření v ČR.

Počet kuřáků zákaz zřejmě příliš výrazně neovlivní, a tak může být zřejmě v klidu i státní pokladna, která má z cigaret v posledních letech příjem kolem cca 47 mld. korun. Naznačuje to analýza studií z různých zemí (studie provedená známou skupinou Cochrane Colaboration je dostupná zde). Ano, objevily se země, kde došlo k poklesu počtu kuřáků, ale z čistě statistického hlediska nejde o přesvědčivé důkazy. Objevily se dokonce ojedinělé zprávy o tom, že někde prodaných cigaret či kuřáků po zákazu mírně přibylo, například v Irsku, kde se měl počet kuřáků zvýšit o dvě procenta (viz tato zpráva). Ale stejně jako v jiných zmiňovaných případech půjde nejspíše jen o náhodné výkyvy, nepřesnosti průzkumů atp.

Všeobecně prokázaný není ani vliv zákazu na množství spotřebovaných cigaret. Určitě nepůjde o nic tak dramatického, jako jsme si mohli přečíst v některých zprávách typu „ V Británii došlo k poklesu prodejů cigaret o cca 11 procent“. Takových titulků se v brzké době varujte. Půjde nejspíše o krátkodobé efekty, které se mohou hýbat na jednu, podruhé zas na druhou stranu. Vliv na tento konkrétní výsledek meziročního srovnání v Británii mělo například i špatné počasí a fakt, že rok předtím bylo mistrovství světa ve fotbale a tento sportovní svátek byl samozřejmě spojen s vyšší konzumací alkoholu i cigaret.

Dlouhodobé trendy bývají méně dramatické. V USA se například v poslední době počet kuřáků víceméně stabilizoval, i když omezení kouření neustále přibývalo a přibývá. Je možné, že velkou část konzumentů tam dnes tvoří „skalní“ kuřáci, kteří nechtějí, nebo necítí důvod přestat. Nutno však také podotknout, že počet prodaných cigaret meziročně velmi mírně klesá (mezi roky 2012 a 2013 o 2,5 procenta).

Na druhou stranu, příklady odjinud nemusí předznamenat vývoj u nás. Zákazy spotřebu přece jen trochu omezují (zda to tak je žádoucí, nebo ne, to je na jinou debatu). „Je dobře zdokumentované, že každá překážka, která zabrání kuřákovi, aby si zapaloval jednu cigaretu od druhé, omezuje jeho spotřebu a chrání zdraví jeho i nekuřáků,“ říká Hana Sovinová ze Státního zdravotního ústavu.

V Česku je pravidelných kuřáků, tedy těch, co si zapálí alespoň jednu cigaretu denně, zhruba 22 procent ze všech obyvatel (viz údaje Státního zdravotního ústavu). Podle průzkumu ČZÚ vážně zvažuje ukončení kouření kolem 40 procent kuřáků (za vážně adepty považuje Hana Sovinová ty, kdo sami od sebe řeknou, že by chtěli přestat v nějakém termínu místo vágního „jednou“ nebo „někdy“ – těch je dalších zhruba 30 procent). Zákaz kouření v restauracích by mohl část z nich popostrčit k uskutečnění jejich deklarovaného plánu.

Podíl kuřáků v české populaci s vyznačeným trendem. I když na pohled se trend zdá jednoznačný, změny nejsou tak velké, aby byla statisticky významná.
Vývoj podílu kuřáků v populaci podle pohlaví s vyznačeným trendem. Změna není tak velká, aby byla statisticky významná, i když na pohled se trend zdá jednoznačný.

Podíl kuřáků v české populaci s vyznačeným trendem (vlevo) a jejich zastoupení mezi oběma pohlavími (vpravo)

Není ovšem vůbec jasné, jak pomůže tam, kde si vedeme v mezinárodním srovnání nejhůře. ČR je ve všech „kuřáckých“ ukazatelích zhruba v průměru Evropy. Vyčníváme jen v v počtu dívek ve věku 13-15 let, které si občas dopřejí cigaretu. Těch je u nás více než 30 procent, což nás řadí na špičku kontinentu spolu s Bulharskem a Lotyšskem. Protože tato věková skupina do restaurací příliš nechodí, je otázkou, zda se jich změna vůbec dotkne. Pro vyjasnění: v této věkové skupině podle mezinárodních měřítek spadá mezi kuřáky každý, kdo měl v posledním měsíci jednu cigaretu. Není to tak, že by si třetina českých dívek každé ráno dala cigaretu.

Zákazu se zřejmě nemusí nijak bát pohostinství jako obor. Počet návštěvníků restaurací po zavedení zákazu nijak neklesl, ba spíše naopak (to byl podle průzkumu případ třeba Sydney). Efekt samozřejmě nemusí být spravedlivě rozložený. Pro tradiční české hospody a jejich konzervativní štamgasty může změna být těžko přijatelná. Ale statistiky jim v boji proti omezení kouření dávají malou šanci: v podstatě po celém světě platí, že podpora zákazu kouření po jeho zavedení do praxe už jen stoupala.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.