Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Otec robotů: ideální stroj nemůže vypadat jako člověk. Byl by nepraktický

aktualizováno 
Většina lidí zná společnost iRobot jako výrobce robotických vysavačů. Méně se ví, že roboti s tímto logem jsou nasazováni ve válečných konfliktech a při živelných katastrofách a že jméno zakladatele firmy je vybroušeno i na vesmírném vozidle na Marsu. S Colinem Angelem jsme měli možnost krátce pohovořit.

Ředitel společnosti iRobot Colin Angel | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Jejich roboti pomáhají vojákům i záchranářům. Prozkoumali a pomáhají asanovat jadernou elektrárnu ve Fukušimě, uklízeli ekologickou katastrofu v Mexickém zálivu, hledali další nálože a pomohli dopadnout atentátníky na Bostonském maratonu. Slouží průzkumným jednotkám a pyrotechnikům v Afghánistánu a připraveni jsou i u stadionů během světového fotbalového šampionátu v Brazílii.

Společnost iRobot je veřejnosti dobře známá jako vynálezce a výrobce robotických vysavačů a vytíračů. Ale v nabídce mají i robota na čištění bazénů nebo prošťouchávání kanalizačních potrubí.

Se zakladatelem a současným ředitelem společnosti iRobot Colinem Angelem jsme měli možnost krátce pohovořit. V lobby mnichovského hotelu před námi neseděl obchodník, ale nadšenec a vynálezce, který si ve vlastní firmě plní (nejen) dětské sny a chce lidem zjednodušit a zpříjemnit život.

Během letošního představení nových vysavačů Roomba jste zmínil, že jste chtěl roboty vymýšlet a stavět již jako malý kluk. Jakou funkci měl váš první robot?
Víte, já rád řešil problémy. Máma mi třeba řekla, abych si uklidil nádobí ze svého pokojíku. No a tak jsem strávil zbytek dne sestrojováním stroje, který by to udělal za mně. Vznikl v podstatě jeřáb, který nádobí uchopil, a systém vozíků, který je převezl přes dům do kuchyně. Všude byly dráty a lanka a největší výsledek byl, že jsem tím děsil všechny dospělé v domě.

Byly to stroje, co jsem miloval. Stroje, co řeší úkoly. Nikdy jsem třeba netoužil po sestrojení humanoidního robota, chtěl jsem vyřešit existující problém. A samozřejmě se vyhnout práci.

Proč jste zavrhl myšlenku humanoidních robotů? Vždyť nejdokonalejší roboti v různých sci-fi knihách a filmech mají lidskou podobu velmi často.
Víte, vymýšlet roboty je opravdu složité. Trvá to roky a je vždy velkou výzvou vytvořit robota, který bude dobře plnit svůj úkol a přitom bude cenově dostupný. Snažit se vytvořit robota, co bude vypadat jako člověk, povede především k tomu, že bude mnohem větší, mnohem složitější, mnohem méně spolehlivý a především mnohem dražší.

Pokud nestavíte robota pro zábavu, měl byste se oprostit od představy, že má vypadat jako lidská bytost. Naopak je potřeba se zeptat: co by měl robot dělat? A to by mělo definovat, jak bude vypadat. Z vlastní zkušenosti vím, že jen velmi zřídka je ideální řešení vůbec v něčem podobné člověku.

Třeba Roomba je vysávací robot. Je malý, takže se dostane pod gauč a vysaje i stísněné prostory a kouty. Kdyby vypadal jako osoba, tak se tam nedostane, nebo jen velmi složitě. Ve stávající podobě je mnohem lehčí, takže bezpečnější a může jej pohánět relativně malý akumulátor. A může tak být i cenově dostupný.

Co rozhodlo, že se budete tolik věnovat zrovna robotickým vysavačům?
Když jsme iRobot v roce 1990 založili, kdykoli jsme mluvili s lidmi a kdekoli jsem se představil, všichni se nás ptali "Kdy mi konečně bude robot uklízet podlahu?" Nejspíše to byla narážka na stařičký kreslený seriál The Jetsons, kde robotická pokojská Rosie podlahu opravdu vysávala. Byl to velmi častý požadavek.

Roomba 880 a 870

Nové robotické vysavače Roomba 880 a 870

Ale v začátcích iRobotu jsme nevěděli jak uklízet, ani jak postavit robota za cenu, kterou by si lidé mohli dovolit. Začali jsme spolupracovat se společností Johnson Wax, která se zabývá úklidem, a tam jsme se naučili spoustu o uklízení a čištění. Nebo jsme spolupracovali s výrobcem hraček Hasbro, kde jsme zjistili, jak stavět mechanické pohyblivé díly s malými náklady. To co nebyl problém vyrobit pro armádu, by normální člověk nemohl zaplatit.

Měli jsme také zakázku pro americkou vládu. Algoritmus, který naviguje vysavače Roomba, vlastně vychází vojenského projektu hledání min v otevřeném prostoru. Všechno jsme to dali dohromady a někdy v roce 1998 jsme si konečně řekli "Tohle dokážeme!", a spustili jsme tak program na vývoj Roomby. V roce 2002 jsme ji uvedly na trh.

Co vlastně dělal první komerčně dostupný robot, který jste vytvořili?
První produkt, který jste si mohl koupit v obchodě pod logem iRobot, byla ve skutečnosti hračka. Malá panenka, jejíž tvář uměla vyjádřit různé výrazy a dokázala rozpoznat, jak si s ní dítě hraje. Dávala najevo, kdy má hlad, rozčilovala se, když jste ji budili ze spánku, smála se, když si chtěla hrát, nebo mračila, když byla naopak rozmrzelá. 

Byl to opravdu velmi zajímavý a ve své době zcela unikátní produkt. A opravdu neúspěšný.

Tím jste mi nahrál na další otázku. Stává se často výrobci, který se pouští "na pole neorané", že neodhadne trh a vyvine něco, co nakonec nikdo nechce?
iRobot funguje 24 let a za tu dobu jsme vstoupili a zase vystoupili z osmnácti různých oblastí. Na naší cestě za roboty, které nabízejí významně větší hodnotu, než je jejich pořizovací, jsme selhali opravdu mnohokrát.

Například jsme vyrobili herní roboty. Místo aby hráč při videohře sledoval obrazovku, mohl se dívat přímo ve svém obýváku na hrou ovládané roboty. Ale byly moc drahé a poruchové. S nevelkým úspěchem jsme vyrobili také roboty pro průzkum ropných vrtů, roboty na čištění vzduchových potrubí, nebo roboty na pokládání dlažby.

Posledních čtrnáct let jsem se hodně soustředil na roboty avatary. Čtrnáct let. Nyní je uvádíme na trh. Ale mezitím bylo zhruba pět nebo šest neúspěšných pokusů, než jsme sestrojili robota, který byl dostatečně přesvědčivý, že může být dobrou robotickou reprezentací vašeho já.

Já tyto nezdary raději nazývám "minutami legrace". Takový robot na pár minut zaujme, vyvolá zájem, a když to pomine, už jej vlastně nechcete používat.

Musíme zkoušet i bláznivé nápady. Nikdo ještě neudělal to, o co se snažíme. Tak proč by se nám to mělo povést na první pokus?

A naopak. Pracujete v tuto chvíli na nějakém opravdu novém produktu, o kterém jste zcela přesvědčeni, že bude jednoznačně úspěšný?
Ano. Jsme na úplném začátku s technologiemi vzdálené přítomnosti, o kterých jsem se zmiňoval výše. To je robot, který vás může fyicky reprezentovat na dálku.

Tele-přítomnost AVA-500 je trochu hromotluk, ale nemusíte se jej bát - díky...

Robot vzdálené přítomnosti AVA-500. Osoba na monitoru sedí v kanceláři na druhém konci světa, ale prostřednictvím robota s námi chodila po místnosti a komunikovala.

Loni jsme uvedli první model, který může zastoupit lékaře, který tak může na dálku pacienta vyšetřit. To je v některých oblastech jediná možnost, jak na dané místo dostat špičkového a na problém zaměřeného specialistu.

Letos na podzim uvedeme variantu pro businessmany a manažery. Jeden robot může postupně reprezentovat neomezený počet uživatelů.

V představách mnoha autorů sci-fi literatury a filmů jsou roboty budoucnosti obdařeny vysokou inteligencí, leckdy na vyšší než lidské úrovni. Kdy něco takového můžeme očekávat?
Vytvořit elektronický systém s lidskou úrovní inteligence bude nesmírně složité. Lidé totiž mají jeden z nejsofistikovanějších mechanismů učení a přitom nám trvá mnoho let naučit se ve světě fungovat nebo se naučit různé jazyky. Bude to velmi pozvolný proces a není ani jisté, zda se inteligence robotů lidem někdy úplně vyrovná. Rozhodně ne v nejbližších desetiletích. Budeme svědky systémů osvojujících si spoustu znalostních a komunikačních dovedností, příkladem jsou třeba asistentka Siri, nebo vyhledávač Wolfram Alpha. Tyto aplikace jsou stále lepší a lepší, ale pořád nejde o vysokou umělou inteligenci.

Rychlejší obrátky však nabral vývoj komunikace „člověk - stroj“. Třeba hlasové ovládání, to je zajímavé: Robotici jeho vývoji věnovali spoustu času, práce, úsilí a zdrojů, ale nakonec je předběhly společnosti vyrábějící mobilní technologie. Takže jsme se z role tvůrce této technologie dostali do role jejího uživatele. Spousta technologií vhodných pro robotiku vzniká také v herním průmyslu, kde jsou investovány obrovské peníze. A výsledkem je třeba pohybový ovladač Kinect. A my teď tyto technologie můžeme integrovat do robotů.

Například u vojenských robotů řešíme ovládání gesty proto, aby robot rozpoznal taktickou gestovou komunikaci vojáků, a mohl tak být v dané situaci řízen naprosto přirozeným způsobem.

Vaši vojenští roboti se podíleli i na průzkumu uvnitř havarované elektrárny Fukušima. Museli jste je nějak speciálně upravit, například chránit proti radiaci?
Vůbec ne. Tyto roboty jsme navrhli a vyrobili odolné proti opravdu nehostinným prostředím, ať už jde o teploty, radiaci, nebo agresivní chemické látky.

First Look

Maličký armádní průzkumný robot First Look

Nic jsme neměnili, ani na to nebyl čas. Roboty jsme do Japonska poslali v podstatě okamžitě poté, co katastrofa nastala. V tu chvíli se nevědělo, v jakém stavu je reaktor a zda se úplně neroztavil. A taková místa jinak než roboticky nemůžete prozkoumat, takže jsme si řekli: tohle je správná věc. Okamžitě jsme tam poslali robotické vybavení v hodnotě půl milionu dolarů a naše techniky, aby zaškolili obsluhu.

Na začátku jsme si říkali, že pokud ty stroje ve vnitřní zóně vydrží pracovat a pomáhat alespoň tři dny, tak to bude dobře. Nakonec tam fungují dodnes, jsou každý den v provozu, například pomáhají rozebírat nestabilní konstrukce a manipulovat s ozářeným materiálem.

iRobot se podílel i na vývoji technologií pro vesmírné programy. Co konkrétního z vaší produkce nám létá nad hlavami?
U současných vesmírných vozidel, která prozkoumávají Mars, vychází mnohé prvky z technologií, které jsme vyvinuli v iRobotu a na některých jsem se podílel já ještě před založením firmy, při studiích na MIT. Přes léto jsem například pracoval ve společnosti JPL Robotics, kde jsem vyrobil prvního malého robota, kterého když jste položili na zem, tak jezdil křížem krážem a sbíral předměty. Jmenoval se Tooth. Z něj se vyvinul pokročilejší robot Rocky. A Rocky 6 už je v podstatě generace robota, co letěl na Mars.

V iRobotu jsme vytvořili také projekt průzkumného mikrorobota z uhlíkových vláken, který jsme umístili do miniaturní kosmické rakety. Ta po vystřelení z Edwards Air Force Base prokázala, že lze vzlétnout, přistát a úspěšně zprovoznit miniaturní vesmírné vozidlo. Tento projekt převzala NASA a použila jej pro měření a zkoušky mise Pathfinder.

Do průzkumných vesmírných programů jsme se tedy nezapojili přímo, ale podíleli se na nich v jejich počátcích. A musím se pochlubit: moje jméno je vyfrézované na vesmírném vozidle Spirit na Marsu.

Robotika je pro spoustu lidí kontroverzní téma. Roboti lidem berou práci, drony mohou sledovat i zabíjet, autonomní stroje by mohly převzít vládu nad lidmi. Jsou podle Vás tyto obavy oprávněné?
U každé technologie jsou dobré a méně dobré způsoby využití. V iRobotu máme hlavní poslání sloužit. Roboti mají pomáhat lidem. Vysávací roboti usnadňují život, neberou práci, ale šetří čas a dělají domácnosti čistějšími. Vojenští roboti zneškodňují bomby a chodí do nebezpečných míst sbírat informace.

Obava o mizení pracovních míst je poměrně obvyklá, přitom robotika může nabídnout spoustu pracovních míst a mnohem zajímavějších než třeba údržbářské pozice, nebo bezpečnějších než pyrotechnici. Budou potřeba opraváři robotů, designéři robotů, programátoři robotů.

Je jasné, že jak bude robotický průmysl růst, bude měnit stále více věcí. Ale to nemusí být špatné.



Témata: Robot




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.