Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Systém předvídání živelných katastrof Copernicus bude sídlit v Praze

  17:44aktualizováno  17:44
Po centrále navigačního systému Galileo se v Česku patrně objeví další vesmírný projekt Evropské unie. Je jím systém Copernicus, který bude mít na starosti sledování Země.

Hlavním zdrojem dat pro systém Copernicus budou satelitní družice. | foto: Profimedia.cz

Projekt Copernicus je známější pod původní zkratkou GMES (Global Monitoring for Environment and Security - globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti). S využitím informací ze satelitů a pozemských měřicích stanic předpovídá možné živelné katastrofy a pozoruje změny klimatu.

Takový monitoring například umožňuje dřívější zásah při přírodních katastrofách, což by mělo snižovat ztráty na životech i majetku. Díky monitoringu i meteorologickým předpovědím by se také měly optimalizovat zemědělská produkce, rybolov, turistický ruch, doprava nebo třeba urbanistický rozvoj.

Galileo

Galileo má být ekvivalentem amerického systému GPS. Oproti GPS však má být evropský systém daleko přesnější a vedle dopravy by měl poskytovat služby pro zdravotnictví, zemědělství, rybolov, civilní obranu a další obory.

První navigační služby měl Galileo poskytovat do konce příštího roku. Plně funkční by měl být na přelomu let 2019 a 2020, kdy bude mít na oběžné dráze 30 satelitů. Nyní tam jsou čtyři.

Centrála projektu Copernicus by se nyní podle informací ČTK měla přesunout do Prahy, do stejné budovy, kde již nyní sídlí centrála projektu Galileo.

Copernicus čeká na nové satelity

Evropská kosmická agentura nyní vyvíjí pět typů nových satelitů, které budou sloužit právě projektu Copernicus. Budou se jmenovat Sentinel a každý bude mít svůj úkol. Například Sentinel 1 bude Zemi pozorovat radary, zatímco Sentinel 2 bude pořizovat optické snímky ve vysokém rozlišení. Dokud nebudou nové satelity na oběžné dráze, musí se Copernicus spokojit s daty ze satelitů jiných kosmických projektů, například ENVISAT nebo MetOp.

Projekt Copernicus je ve stádiu příprav od roku 1998. V roce 2011 zahájil provizorní činnost a plně funkční by měl být kolem roku 2014.

Už druhý Copernicus

Zajímavé je, že to nebude první vesmírný projekt, který nese název Copernicus. Již v roce 1972 se na oběžnou dráhu dostala družicová astronomická observatoř stejného názvu. Ta měla kromě čtyř dalekohledů, pracujících v oblasti rentgenového záření, i kosmický dalekohled o průměru 80 cm. Jejím úkolem bylo zkoumat velmi horké mladé hvězdy v oblasti ultrafialového záření. Nový Copernicus bude naopak obrácen směrem k Zemi.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Falcon 9 Heavy se zažehnutým prvním stupněm v představě ilustrátora
Elon Musk varuje, že první let těžké rakety Falcon nemusí skončit dobře

Nová raketa pro těžké náklady od společnosti Space X by měla vzlétnout ke konci letošního roku, slíbil zakladatel společnosti Elon Musk na konferenci věnované...  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.