Hlavním zdrojem dat pro systém Copernicus budou satelitní družice.

Hlavním zdrojem dat pro systém Copernicus budou satelitní družice. | foto: Profimedia.cz

Systém předvídání živelných katastrof Copernicus bude sídlit v Praze

  • 1
Po centrále navigačního systému Galileo se v Česku patrně objeví další vesmírný projekt Evropské unie. Je jím systém Copernicus, který bude mít na starosti sledování Země.

Projekt Copernicus je známější pod původní zkratkou GMES (Global Monitoring for Environment and Security - globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti). S využitím informací ze satelitů a pozemských měřicích stanic předpovídá možné živelné katastrofy a pozoruje změny klimatu.

Takový monitoring například umožňuje dřívější zásah při přírodních katastrofách, což by mělo snižovat ztráty na životech i majetku. Díky monitoringu i meteorologickým předpovědím by se také měly optimalizovat zemědělská produkce, rybolov, turistický ruch, doprava nebo třeba urbanistický rozvoj.

Galileo

Galileo má být ekvivalentem amerického systému GPS. Oproti GPS však má být evropský systém daleko přesnější a vedle dopravy by měl poskytovat služby pro zdravotnictví, zemědělství, rybolov, civilní obranu a další obory.

První navigační služby měl Galileo poskytovat do konce příštího roku. Plně funkční by měl být na přelomu let 2019 a 2020, kdy bude mít na oběžné dráze 30 satelitů. Nyní tam jsou čtyři.

Centrála projektu Copernicus by se nyní podle informací ČTK měla přesunout do Prahy, do stejné budovy, kde již nyní sídlí centrála projektu Galileo.

Copernicus čeká na nové satelity

Evropská kosmická agentura nyní vyvíjí pět typů nových satelitů, které budou sloužit právě projektu Copernicus. Budou se jmenovat Sentinel a každý bude mít svůj úkol. Například Sentinel 1 bude Zemi pozorovat radary, zatímco Sentinel 2 bude pořizovat optické snímky ve vysokém rozlišení. Dokud nebudou nové satelity na oběžné dráze, musí se Copernicus spokojit s daty ze satelitů jiných kosmických projektů, například ENVISAT nebo MetOp.

Projekt Copernicus je ve stádiu příprav od roku 1998. V roce 2011 zahájil provizorní činnost a plně funkční by měl být kolem roku 2014.

Už druhý Copernicus

Zajímavé je, že to nebude první vesmírný projekt, který nese název Copernicus. Již v roce 1972 se na oběžnou dráhu dostala družicová astronomická observatoř stejného názvu. Ta měla kromě čtyř dalekohledů, pracujících v oblasti rentgenového záření, i kosmický dalekohled o průměru 80 cm. Jejím úkolem bylo zkoumat velmi horké mladé hvězdy v oblasti ultrafialového záření. Nový Copernicus bude naopak obrácen směrem k Zemi.

, ,