Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Záhadné obrazce v poušti mají jednoduché, dlouho utajované vysvětlení

aktualizováno  16. prosince 8:18
Kříž, který je viditelný z vesmíru. Co pohledává takový obrazec uprostřed americké pouště? Pokud vás napadne nějaká uhozená teorie o tom, že slouží mimozemšťanům k navigaci... tak jste pravdě překvapivě blízko. Skutečný příběh dlouho utajovaných symbolů je ale ještě zajímavější.

Kříž v Arizonské poušti | foto: Google Maps

Mohli byste od toho místa být jen pár desítek metrů a neměli byste ani tušení o tom, že je tam něco zvláštního. Teprve ze vzduchu si všimnete něčeho divného. „Na mapě nic takového nebylo. Tak velký monument by přece na mapě neměl chybět,“ říkala si Leslie Owenová, která si při přeletu nad Arizonskou pouští v roce 2004 všimla ohromného kříže. „A kousek od něj byl další kříž. A další. Řekla jsem si, že musím vyzkoumat, co tam ty obrazce dělají.“ Owenová, která pracovala v planetáriu Univerzity of Arizona, a její kolega Chuck Penson, se rozhodli, že zjistí, k čemu tyto kříže sloužily.

Kříž v Arizonskě poušti

Kříž v Arizonskě poušti nedaleko Casa Grande

„Je to jako z nějaké konspirační teorie,“ napadlo Owenovou. Mimoděk se tak celkem přesně strefila do skutečného účelu těchto obrazců. Pátrání po původu maltézských křížů v arizonské poušti je totiž přivedlo na stopu jen těžko uvěřitelné - a dlouho utajované - operace s názvem Corona. Tyto ohromné obrazce byly jen nepatrným článkem tajné operace nebývalého rozsahu: technicky komplikované a důmyslné špionáže z vesmíru, která sahala až do konce padesátých let dvacátého století.

Značka „Corps of Engineers“ z roku 1967 varuje před poničením pod peněžitou...

Značka „Corps of Engineers“ z roku 1967 varuje před poničením pod peněžitou pokutou i vězením

Pátrání v mapách a archivech výsledek nepřineslo. Owenová a Penson si proto udělali do pouště výlet a prozkoumali značky zblízka. „Byly ohromné. Čtyři masivní betonové desky směřující k centrálnímu disku.“ Na něm našli pečeť armádních techniků (Army Corps of Engineers). „Aspoň jsme se měli čeho chytit,“ vypráví Owenová. Číslo na pečeti je třeba přivedlo k tomu, aby se porozhlédli po okolí. Našli několik dalších podobných křížů, zdánlivě uspořádaných do mřížky. Penson tedy poslal e-mail do Army Corps of Engineers, aby se na význam těchto záhadných staveb v poušti informoval.

Po třech měsících dorazila odpověď, i s omluvou za prodlení. „Nemohli o těch stavbách najít žádné oficiální záznamy a museli se tak zeptat lidí v důchodu, kteří tam byli zaměstnáni v šedesátých letech, a zeptat se jich,“ popisuje Penson. Bývalí zaměstnanci si naštěstí vzpomněli. Kříže v poušti byly určeny pro sledování z vesmíru...

Jak vyfotit nepřítele z vesmíru a vyvolat snímky na zemi

Vraťme se do padesátých let, tedy do počátků tzv. studené války. Napětí mezi USA a SSSR dosahuje mezních hodnot. Obě velmoce disponují jadernými zbraněmi a navzájem se s maximální ostražitostí sledují. Americká špionážní letadla dělala, co mohla, ale ohromnou plochu sovětského území zkrátka nešlo vytrvale mapovat z letadla.

Na rozdíl od programu Corona počítal program SAMOS s vyvoláváním snímků z filmu...

Program SAMOS s vyvoláváním snímků z filmu přímo na oběžné dráze. Snímky měly být následně snímány a posílány na zem v elektronické podobě.

V roce 1957 Sověti vypustili na oběžnou dráhu první umělou družici. Tato zpráva obletěla svět rychleji než samotný Sputnik. Američany utvrdila v rozhodnutí, že musejí investovat do vesmírného programu. Jeho důležitou (ač pochopitelně tajnou) součástí byla od počátku špionáž. Navrženy byly dva programy rekognoskace (průzkumu):

  • Program SAMOS chtěl na oběžnou dráhu dostat sondu, která by na Zem vysílala elektronický signál se záběry nepřátelského území. Snímky by se automaticky vyvolávaly přímo na oběžné dráze, poté nasnímaly televizní kamerou a poslaly pozemnímu personálu.
  • Program Corona naproti tomu navrhoval focení z oběžné dráhy na film, který byl následně shozen v kapsli. Aby tajný film nepadl do nepovolaných rukou, mělo padající kapsli zachytit letadlo ještě před jejím dopadem na zem.
Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na zem dopravovaly film s nafocenými snímky nepřátelského území.

Z dnešního pohledu vypadá SAMOS se svou „digitalizací“ poněkud praktičtěji, ovšem americké letectvo (ve spolupráci s firmou RAND corporation a vládními agenturami, především NRO a CIA) mělo lepší výsledky s poněkud spletitější Coronou. Co se týče obrazové kvality, spoléhala totiž Corona na ověřené technologie, tradiční vyvolání filmu v laboratoři a nabízela tedy výrazně lepší výsledky. Postupem času se inženýrům podařilo vyladit systém tak, aby produkoval snímky, na kterých šlo z oběžné dráhy rozeznat objekty o velikosti jednoho metru.

Jak Američané fotili Sověty a Číňany z vesmíru na klasický film:

Zachycení kapsle s filmem z Discovereru 14 (KH-1) letounem C-119 Flying Boxcar

Zachycení kapsle s filmem z Discovereru 14 (KH-1) letounem C-119 Flying Boxcar

Satelity Corona vystartovaly na oběžnou dráhu celkem 145krát, mezi lety 1959 a 1972 zásobily amerického prezidenta a jeho poradce detailními snímky z celého světa, především pak snímky Sovětského svazu. Zvláště poté, co Sověti v květnu 1960 nad svým územím sestřelili americký špionážní letoun U2, se program Corona dostal do popředí amerických snah.

V šedesátých letech, kdy ještě neexistovaly navigační satelity GPS, si museli inženýři poradit s řadou problémů, které dnes vypadají banálně. Jedním z nich byla nutnost navigace a kalibrace. Navigaci řešily sondy pomocí orientace podle souhvězdí. A kalibraci vyřešili inženýři právě pomocí pouštních obrazců.

Vesmírný špionážní program Corona

Nejrozsáhlejší špionážní operace studené války patří k neuvěřitelným a málo známým úspěchům vesmírného programu

Družice systému Hexagon disponovaly čtyřmi kapslemi s filmem a soupravou...

Družice systému Hexagon disponovaly čtyřmi kapslemi s filmem a soupravou fotoaparátů pro stereoskopické panoramatické snímání i pro mapování.

Manévr odhození kapsle ze satelitu. Satelit uvolnil kapsli, která vstoupila do...

Manévr odhození kapsle ze satelitu. Satelit uvolnil kapsli, která vstoupila do atmosféry, rozevřel se nejprve zpomalující a poté i hlavní padák. Kapsle pak čekala na odchycení letadlem.

Systém Hexagon (KH-9, zvaný též Big Bird) se vyznačoval nosností čtyř

Systém Hexagon (KH-9, zvaný též Big Bird) se vyznačoval nosností čtyř návratových pouzder pro film a nesl kamery schopné rozlišit z oběžné dráhy až 0,6m objekty. Nalétal 20 misí v letech 1966-1986

Corona pomohla vytvořit první satelitní mapu světa a také první letecké zachycení objektu „shozeného“ z oběžné dráhy. Celkově program trval 12 let a nasnímal více než 800 tisíc snímků, což odpovídá 640 kilometrům filmového pásu.

Více informací o programu Corona v našem článku

Podrobný dokument o satelitech Corona:

Pro analýzu kilometrů filmového pásu, který se potají snášel z vesmíru, vznikla celá nová profese. „Systém analýzy a zpracování byl propracován téměř k dokonalosti, aby se zabránilo lidským chybám, které by narušily získávání informací,“ uvádí dobový dokument CIA (odtajněný v roce 2010). „Časem se neplýtvalo. Včera chytili kapsli, dnes jí zpracovali, zítra už ji analyzovali.“ Prezident tak mohl mít nové informace na počátku v řádu měsíců, později v řádu dní či dokonce hodin, což je při tehdejší závislosti na pevném médiu nepředstavitelná rychlost. Zlepšoval se film, kamery i zpracování. Technici si postupně vyvinuli nové metody, jak rychle poznat, z které části světa snímky pocházejí, jak je umístit na mapu, rychle zorganizovat a během několika dní či hodin zařadit, zpracovat a popsat.

V polovině 60. let začaly americké satelity objevovat sila s jadernými

V polovině 60. let začaly americké satelity objevovat sila s jadernými hlavicemi uprostřed pustých oblastí (z dokumentu The CORONA Story, odtajněno 2010)

Satelity monitorovaly také dění v přístavech - zde Černé moře, přístav

Satelity monitorovaly také dění v přístavech - zde Černé moře, přístav Mykolajiv (z dokumentu The CORONA Story, odtajněno 2010)

K testování schopností satelitu používali Američané například svou ambasádu v Moskvě, vysvětluje Karel Pacner: „První, podle čeho se lidé při interpretaci snímků z Corony řídili, byly záběry z nádvoří US ambasády v Moskvě, které měli podrobně zdokumentované.“ Podle knihy Williama Burrowse satelit snímal moskevskou ambasádu, před kterou stálo na Novinského ulici auto známých rozměrů: „Porovnání známé velikosti auta pomohlo při analýze velikostí skutečných cílů špionáže,“ uvádí Burrows a odkazuje se na svůj rozhovor s Dino Brugionim, bývalým analytikem CIA.

Jak narůstala důležitost programu Corona, zvyšovaly se i požadavky na přesnost, a inženýři proto přišlo s další - komplikovanější - metodou, jak vylepšit své analytické schopnosti. Fotografie z vesmíru chtěli přesně zaměřit a kalibrovat podle cílů, u kterých si mohou zcela přesně určit, jak budou vypadat a kde budou umístěné. Z mnoha důvodů (dostupnost, utajení, ovzduší) padla volba na Arizonu.

Neobvyklý požadavek pro realitní makléře

„V polovině šedesátých let nás navštívili lidé z Armádní mapové služby,“ vzpomíná Tom Brock, který v té době působil v Arizonské realitní kanceláři. „Vysvětlili nám, že potřebují do arizonské pouště umístit betonové značky na území 16 krát 16 mil.“

V té době byl ještě program Corona oficiálně přísně utajený, přestože už o něm začaly pronikat informace k odborníkům, kteří se zajímali o lety do vesmíru. Realitní makléři tak skupovali pozemky pro umístění značek za účelem „kancelářského využití“. Sousedé se pak v místním tisku dočetli poněkud přesnější vyjádření, totiž že jde o „systém pro kalibraci leteckých map“. Armádu přišel nájem na asi dva tisíce dolarů ročně, celý projekt 267 betonových křížů pak stál čtvrt milionu dolarů.

Kalibrační značka programu Corona v Arizoně

Kalibrační značka programu Corona v Arizoně

Pouštní oblast byla zřejmě vybrána nejen pro svou opuštěnost, ale i pro své optické kvality: „Řídký a čistý vzduch nad Arizonou zaručoval menší optické zkreslení,“ píše například Dwayne Day ve své knize o programu Corona.

Pilotka Leslie Owenová, která pátrání iniciovala, byla z nalezeného vysvětlení nadšená. Její otec Sid Owen totiž na programu Corona pracoval. Dozvěděla se to až v roce 1995, kdy Bill Clinton informace o špionážním programu po více než dvou desetiletích odtajnil. O arizonských betonových značkách ale její otec, který pracoval jako vědec, vůbec nevěděl. „Byla to pro něj úplná novinka,“ vypráví Owenová. Celá rodina si tak díky tomu mohla znovu poslechnout příběhy z doby studené války, o práci pro Lockheed a Itek a o vývoji kamer, které fotily svět z vesmíru.

Z utajovaných špionážních značek je dnes atrakce

Z původních 267 betonových značek (podle některých 272 značek) jich byla řada zničena. Oficiálně armáda přestala platit nájem během sedmdesátých a počátkem osmdesátých let. Novým majitelům a pronajímatelům pozemků nabídla, že betonové kříže z jejich pozemku odstraní, čehož většina z nich využila. (Doplnění: Jeden z našich čtenářů odkázal v diskuzi mapu nalezených křížů, další takovou mapu ">sestavil Andrei Conovaloff, viz níže.)

Kříže, které i po téměř padesáti letech přežily, se staly památníky svého druhu. Svědčí o době nedávno minulé, o studené válce, technologickém pokroku a vojenských tajemstvích.

U některých křížů najdete i schované geokešky. Dochází tak k uzavření pomyslného kruhu: značku, která kdysi pomáhala satelitům se „zorientovat“, nyní lidé hledají pomocí navigačních satelitů GPS.

Aktualizace: Doplnili jsme další informace o kalibraci snímků. Doplnili jsme informace o nálezu. Doplnili jsme odkaz na mapu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odhady dosahu severokorejské rakety se různí (ilustrační záběry)
PŘEHLEDNĚ: Jak daleko by mohla doletět nová raketa ze Severní Koreje?

Vědci a odborníci na vojenskou techniku nyní počítají, jak daleko by mohla doletět balistická raketa, kterou otestoval severokorejský režim.  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Hubsan H002
Podívejte se: Před pár lety měli tuhle hračku jen filmoví špioni

Dron Hubsan H002 s kamerkou vyjde v přepočtu na 511 Kč i s poštovným z Číny a stal se vítězem našeho testu levných dronů. Můžete s ním dělat přemety, létá i za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.