Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Zemi dorazil hlas z jiné planety a detailní fotografie od Curiosity

  17:05aktualizováno  17:05
Vozítko Curiosity se pomalu na Marsu zabydluje a postupně aktivuje další a další systémy. Nyní odeslalo první barevnou fotografii a přeposlalo na Zemi hlas.

První snímek pořízený 100mm kamerou Mast na Curiosity | foto: NASA

NASA poprvé využila vozítko Curiosity k tomu, aby přes něj odvysílala zpět na Zem hlas, konkrétně blahopřání šéfa NASA Charlese Boldena řídícímu týmu Curiosity. "Je to poprvé, co jsme přes jinou planetu vysílali lidský hlas," řekl šéf telekomunikace misí NASA na Marsu Chad Edwards.

Zobrazení vzdálenosti objektů na snímku ze 100mm systému Mast Camera.

Zobrazení vzdálenosti objektů na snímku ze 100mm systému Mast Camera.

V pondělí byly také zveřejněny první barevné snímky s vysokým rozlišením. Ty má na svědomí nově aktivovaná 100milimetrová Mast Camera (odkaz je v angličtině). Snímek byl pořízen 23. srpna 2012 a ukazuje jižní až jihozápadní pohled od místa přistání. Na snímcích jsou duny a hora Mount Sharp, tvořená vrstvami horniny.

Pojízdná laboratoř

Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj poháněný radioizotopovým termoelektrickým generátorem je vybaven sadou nejmodernějších nástrojů pro rozbor vzorků půdy, skal a atmosféry.

S jejich pomocí má Curiosity pátrat po základních prvcích, nutných ke vzniku života. Vedle toho ale bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.

Čtvrtou planetu sluneční soustavy bude stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Jedním z cílů je zjistit, zda byl někdy na Marsu život.

Curiosity (je to žena) pravidelně z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.

TECHNIKA: Vozítko spustil nebeský jeřáb
FOTKA: Curiosity na padáku se zapíše do dějin
HISTORIE: Většina sond k Marsu ani nedoletěla

Fotografie ukazuje spodní část pět kilometrů vysoké hory, zdvihající se z Galeova kráteru na jižní polokouli Marsu poblíž rovníku, kde Curiosity přistála 6. srpna. Vědci odhadují, že vozítku bude trvat asi rok, než se fyzicky dostane na úpatí hory, která je asi deset kilometrů od místa přistání.

Z předcházejících snímků z oběžné dráhy kolem Marsu se zdá, že vrstvy tvoří jíly a další minerály, které se tvoří za přítomnosti vody. Zatímco předcházející mise objevily přesvědčivé důkazy, že na Marsu proudila v minulosti voda ve velkém množství, Curiosity má hledat organické materiály a další látky nezbytné pro vývoj buněčného života.

Nejnovější snímky pořízené z velké vzdálenosti od hlavního cíle zkoumání již nyní přinesly vědcům nové poznatky o struktuře hory Mount Sharp. Vrstvy jsou na některých místech ostře vychýlené a podle vědců tak naznačují, že v Galeově kráteru docházelo v minulosti k dramatickým změnám.

Mount Sharp uprostřed kráteru je podle dosavadní teorie zbytkem usazenin, které kdysi zcela zaplňovaly kráter o průměru 154 kilometrů. Podle vědeckého vedoucího projektu Johna Grotzingera je struktura vrásnění opačná, než je obvyklé na Zemi. Níže položené, tedy starší sedimenty, jsou na naší planetě v důsledku tektonických pohybů více zvrásněné, zatímco novější vrstvy jsou méně porušené.

"Například ve Velkém kaňonu je typické, že v důsledku tektonických pohybů jsou starší vrstvy víc zdeformované, než ty nad nimi," řekl Grotzinger. "V tomto případě ale máte rovné vrstvy a nad nimi vrstvy zdeformované. Náš vědecký tým samozřejmě zvažuje, co to znamená."Je to velmi odlišné od toho, co jsme očekávali," dodal.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.