Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vozítko Curiosity se poprvé zavrtalo do povrchu Marsu a odebralo vzorky

  12:27aktualizováno  12:27
Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila snímek dvou otvorů, které do povrchu Marsu vyvrtala sonda Curiosity. Odebrané vzorky projdou v následujících dnech chemickou analýzou.

Před pár dny provedla sonda Curiosity první testovací zásek do povrchu Marsu a nyní se již pustila naplno do práce. Zavrtala se do skály a odebrala vzorky hornin, které budou v následujících dnech analyzovány. Cílem mise Curiosity je zjistit, zda v minulosti mohl na Marsu existovat život.

Sonda Curiosity

Šestikolové vozítko Curiosity přistálo na Marsu v srpnu loňského roku. Stroj váží 900 kilogramů a pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, který využívá energie z rozpadu plutonia 238. Curiosity má pátrat po základních prvcích, nutných ke vzniku života. Vedle toho bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou. Fungovat by mělo zhruba dva roky.

Curiosity nejprve vyvrtala testovací, zhruba dvoucentimetrovou díru. Vědci usoudili, že výsledný jemný prášek je vhodný k odběru, a tak byla kousek vedle vyvrtána druhá, hluboká 6,4 centimetru. To už je dost k tomu, aby se podařilo odebrat vzorek.

"Pro celý tým je to největší úspěch od loňského srpna, kdy Curiosity přistála na Marsu," řekl šéf mise profesor John Grotizinger a neopomněl patriotsky dodat, že je to důvod k hrdosti pro celou Ameriku.

Odebírání vzorků hornin je pro misi zcela klíčové. Curiosity na Marsu hledá potenciální známky bývalého života a v tomto ohledu může mnoho napovědět chemický rozbor hornin. Ovšem i pokud sonda najde sloučeniny, které jsou pro existenci života nutné, stále to ještě není důkaz, že na Marsu život skutečně existoval.

Při rozboru je důležité, aby materiál nebyl kontaminován, a tak bude část vzorku použita pro "vyčištění" vnitřní laboratoře od "nečistot", které si Curiosity mohla potenciálně přivézt ze Země.

Skály v okolí sondy obsahují jemně zrnité sedimenty, ale jsou protkány světlými žilkami, které se zatím jeví jako síran vápenatý.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.