Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Fotografie z místa činu. Sonda vyfotila padák, trosky jeřábu i Curiosity

aktualizováno 
Sonda Reconnaissance Orbiter (MRO), která krouží na oběžné dráze kolem rudé planety, poslala další fotografie, jež zachycují Curiosity po přistání na Marsu i odhozený padák, tepelný štít a spoušť okolo trosek jeřábu.

Curiosity při pohledu z oběžné dráhy Marsu. Snímek pořízený sondou MRO zachycuje samotné vozítko Curiosity, odhozený tepelný štít (Heat Shield), padák (Parachute), i nebeský jeřáb (Sky crane). Vzdálenost mezi jeřábem a vozítkem je cca. 650 metrů. | foto: NASA

Na satelitním snímku je nejlépe patrný padák. Největší, jaký ve vesmíru momentálně můžete nalézt. Velmi dobře jsou patrné i zbytky nebeského jeřábu (Sky Crane) respektive místo jeho dopadu. Černé plochy, které jsou na fotografii nejviditelnější, jsou místa, odkud byl dopadem odhozen prach. Z tvaru těchto ploch vědci z NASA usuzují, že jeřáb dopadl na povrch hodně šikmo.

Curiosity přistálo na Marsu v pondělí ráno v 7:15 našeho času - podrobnosti najdete v tomto článku.

Nejmarkantněji je vidět na fotkách z MRO Sky crane (nebeský jeřáb).  Černé...

Nejmarkantněji je vidět na fotkách z MRO Sky Crane (nebeský jeřáb). Černé obrysy jsou způsobeny stěhováním prachu a dalšího materiálu při dopadu jeřábu. Z tvaru "vyfoukaného" místa je patrné, že jeřáb dopadl tvrdě a hodně šikmo.

Vozítko Curiosity (ta výrazná tečka s černým lemováním umístěná přibližně ve...

Vozítko Curiosity (ta výrazná tečka s černým lemováním umístěná přibližně ve středu obrazu) při pohledu ze sondy MRO. Černý "stín" kolem vozítka je ve skutečnosti plocha s odfouknutým prachem. Prach odvála soustava s vozítkem (jeřáb a vozítko na podvěsu) při přistání.

Fotografie padáku ze sondy MRO. Jasně patrné jsou popruhy i zbytek přistávacího...

Fotografie padáku ze sondy MRO. Jasně patrné jsou popruhy i zbytek přistávacího mechanismu, pod kterým bylo Curiosity upevněno.

Podobná černá ploška je vidět i u Curiosity. Také vznikla odvátím prachu při přistání a její tvar je pro odborníky z řídícího střediska vizuálním důkazem, že vozítko je opravdu orientované a nasměrované tak, jak předpokládali.

Fotogalerie

Jedna z kamer Mars Hand Lens Imager (MAHLI) na robotické ruce se dívá na sever směrem k okraji kráteru Gale a pořídila první barevný snímek. Zatím jen přes uzavřený průhledný prachový filtr, který bude z bezpečnostních důvodů (například písečná bouře) odklopen až později a vždy jen při focení.

Kvůli filtru je snímek zamlžený a nejasný. Ve skutečnosti je na Marsu jasné zimní počasí. Fotografie je také natočená o přibližně 45 stupňů. Je to dáno tím, že robotická ruka byla v době snímání stále ještě složena na vozítku v přistávací poloze. Pořízením fotky si vědci ověřili, že jemný ostřicí mechanismus kamery je plně funkční. Naposledy přitom fungoval před osmi měsíci při testech v laboratoři. Pak musel, stejně jako celý rover, urazit bezmála 600 milionů kilometrů nehostinným vesmírem.

Pokud si chcete udělat obrázek o rozloze místa přistání, vězte, že mezi jeřábem a vozítkem je vzdálenost přibližně 650 metrů. Mezi vozítkem a padákem pak zhruba 615 metrů.

Snímek pořízený dvě a půl minuty před přistáním na Marsu samotným vozítkem

Unikátní snímek pořízený dvě a půl minuty před přistáním na Marsu samotným vozítkem Curiosity. Fotgrafie ze zařízení nazvaného Mars Descent Imager - MARDI zychycuje právě odhozený tepelný štít. Na fotce je ve vzdálenosti 15 metrů od přistávajícího vozítka.

Je zajímavé, že vědci nepočítají s tím, že by se Curiosity vydala (na svém Twitteru se vozítko představilo jako žena) směrem k troskám a prozkoumala jejich stav. Přestože jsou tedy jeřáb, padák i tepelný štít prakticky na dosah, nikdy už je z větší blízkosti než z oběžné dráhy prostřednictvím kamer MRO neuvidíme (leda až po přistání první lidské posádky ...).

Přibližná poloha přistání Curioisty (zelený diamant) určená na základě

Přibližná poloha přistání Curioisty (zelený diamant) určená na základě získaných navigačních dat ze Země a dat, které poslalo vozítko během přistání. Elipsa označuje plánovanou oblast přistání. Původně mělo vozítko sednout přesně ve středu. Od ideálního cíle se odchýlilo o pouhé dva kilometry. Zvážíme-li, že k Marsu letělo téměř 600 milionů kilometrů a celý průběh přistání byl dopředu naprogramován na Zemi bez možnosti dodatečných korekcí ... .

NASA se chystá pořídit další fotografie z oběžné dráhy za pět dní. Curiosity teď má naplánované další kontroly systémů, správné nastavení antény pro přímou komunikaci se Zemí (nastavení se zatím nepodařilo úplně dokonale) a také fotografování ve vysokém rozlišení.

První video z přistání Curiosity na Marsu

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.