Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Curiosity poprvé zanechala stopy na Marsu, popojela o tři metry

  21:00aktualizováno  21:56
Vozítko Curiosity ve středu úspěšně dokončilo svou vůbec první testovací jízdu po povrchu Marsu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) úspěch ohlásil na sociální síti Twitter.

Je to malé popojetí pro člověka, ale velké pro lidstvo, mohla si říkat sonda Curiosity po své první projížďce po Marsu při které zanechala v jeho jemném povrchu stopy (22. srpna). | foto: Reuters

Vozítko popojelo vpřed o tři metry, poté se otočilo o 90 stupňů a zacouvalo zpět. Sonda vyslala na Zemi snímky z pojezdové zkoušky, které ukazují stopy kol v marsovské půdě. Středeční test byl další z řady zkoušek, které mají prověřit správný chod systémů pojízdné laboratoře, která je schopná se každý den přesunout o desítky metrů.

Fotogalerie

Řízení vozítka není tak napínavé, jak by se mohlo zdát. O pohyb stroje se stará 16 řidičů, kteří nepoužívají k ovládání joystick, ale sérii programových příkazů. Řidiči se nestarají jen o pohyb kol, ale také o manipulaci s více než dvoumetrovým robotickým ramenem.

První velká jízda potrvá měsíc

Curiosity je sice ovládáno ze Země, ale přesto má určitou volnost v navigaci. "Vozítko je schopno vybrat si vlastní cestu," řekl Jeff Biesiadecki, který je jedním z řidičů sondy. Tento autonomní režim se NASA bude hodit v případech, kdy bude chtít poslat aparát na místo, u kterého prozatím nejsou fotograficky zdokumentovány možné překážky.

"Naše první pojezdy ale budou ve stylu 'udělej přesně to, co ti řekneme'," vysvětlil Biesiadecki. "Takže to bude 'popojeď o tolik metrů, zastav, otoč se takto, pořiď snímek, popojeď o tolik dalších metrů'." První skutečnou cestou bude pro vozítko jízda k oblasti Glenelg, kde se na jednom místě nacházejí tři odlišné typy geologického terénu.

Ačkoli je Glenelg vzdálen jen několik set metrů, bude cesta tam trvat možná i více než měsíc. Řízení mise totiž chce nejdříve s Curiosity popojíždět pomalu a jen po krátkých úsecích. Vědci také kvůli výzkumu budou chtít dělat zastávky.

Sonda Curiosity fotografuje (20. srpna).

Sonda Curiosity fotografuje (20. srpna).

Hlavním cílem Curiosity je ale Mount Sharp, což je hora zvedající se ze dna Galeova kráteru, kam sonda dosedla. Od místa přistání je hora vzdálená asi osm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců. Toto místo je pro vědce velmi zajímavé, protože bylo podle všeho v minulosti vystaveno tekoucí vodě.

Curiosity pátrá po známkách života

Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj poháněný radioizotopovým termoelektrickým generátorem je vybaven kolekcí nejmodernějších nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry.

S jejich pomocí má Curiosity kromě pátrání po základních prvcích nutných ke vzniku života zkoumat také klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.

Čtvrtou planetu sluneční soustavy bude stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Jedním z cílů je zjistit, zda byl někdy na Marsu život.

Curiosity (je to žena) pravidelně z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.

Vozítko Curiosity poslalo první snímky z Marsu

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Zatmění Slunce přerušilo bitvu (ilustrační snímek)
„Noc uprostřed dne“ ukončila válku. Jak antický génius tipnul zatmění?

Úplné zatmění Slunce patří mezi nejpopulárnější astronomické úkazy, které lze na Zemi pozorovat. Ale pokud byste nevěděli, že Měsíc právě zakryl sluneční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.