Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Marsovské vozítko slaví rok. Už střílelo laserem a našlo vyschlá jezera

aktualizováno 
Vozítko Curiosity minulý týden oslavilo rok práce na Marsu. V úterý totiž uplynulo 687 pozemských dnů, kdy na rudé planetě přistálo. Pokud jsme vás nyní zmátli, zkusíme to napravit: 687 dnů totiž trvá marsovský rok. Za tu dobu se pojízdné laboratoři podařilo udělat pás zajímavých objevů.

Přesně 24. června 2014 Mars uplynulo 687 dnů od příletu marsovského vozítka Curiosity na Mars. Je to zároveň doba, za níž tato rudá planeta oběhne Slunce. S informací se pochlubil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Fotogalerie

Do vesmíru Curiosity odstartovala 26. listopadu 2011, aby přistála v Galeově kráteru 6. srpna 2012. Nyní se pohybuje asi sedm kilometrů od místa přistání v oblasti nazvané Kimberley, kde má provést další vrt a prozkoumat místní horniny.

Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 50 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj poháněný radioizotopovým termoelektrickým generátorem je vybaven kolekcí nejmodernějších nástrojů k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry.

S jejich pomocí má Curiosity kromě pátrání po základních prvcích nutných ke vzniku života zkoumat také klima a geologii planety a sbírat data pro případný budoucí let s lidskou posádkou.

Čtvrtou planetu sluneční soustavy má stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Curiosity pravidelně z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.

Robot na Marsu

Záhady i objevy

Curiosity už během mise přišla s několika zajímavými objevy a tak trochu i napínavými příběhy. To když se v listopadu 2012 začalo spekulovat o objevu mimozemských organických sloučenin, abychom se pak dozvěděli, že ve vzorcích odebrané půdy odhalila přítomnost uhlíku. To je však také velice zajímavé zjištění, byť pro laika ne tak vzrušující. Zajímavější mohl být pro záhadology objev krys.

Z vědeckého hlediska bylo naopak přínosné, že Curiosity poprvé získala přímé důkazy, že na Marsu kdysi v minulosti bylo jezero, které mohlo hostit mikrobiální život. Odhalit to měly testovací vrty a chemické rozbory provedené v pevných horninách Galeova kráteru. Vozítko díky vrtům do kusů pískovce a jílovce objevilo jílové minerály naznačující vzájemné působení s vodou. Zkoumaný pískovec se zdá být podobný tomu, který existuje v řekách na Zemi.

Ke zkoumání Marsu je vozítko poměrně slušně vybaveno. Mimo jiné má na palubě laser, který vyzkoušelo záhy po přistání. Obětí se stal kus kamene, který byl nedaleko. Vozítko jej zasáhlo třicetkrát během deseti sekund, aby do něj vyhloubilo dírku o velikosti špendlíkové hlavičky.

Nyní se musí Curiosity vypořádat i s vlastním poškozením. Koncem loňského roku odhalily kontrolní záběry na předním levém kole zcela viditelná poškození. Hliníkový plášť poškrábaly a dokonce v délce 5 až 8 centimetrů a šířce až 3 centimetry protrhly ostré kameny, přes které Curiosity při putování po povrchu Marsu opakovaně přejížděla. Vozítko navíc již déle než rok řídí záložní počítač. Paměť hlavního byla poškozena, možná kosmickým zářením. Záložní počítač má naštěstí stejné parametry jako hlavní.

Nezbývá nám tak, než popřát Curiosity co nejdelší život, což nám na Zemi může pomoci odhalit některá tajemství, která před námi Mars skrývá.

Curiosity se poprvé zavrtala do Marsu:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.