Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začíná dnes budoucnost rádia? Prahu a okolí pokryje digitální rozhlas

aktualizováno  11:06
Poprvé v České republice si budou moci posluchači vyzkoušet plnohodnotné vysílání digitálního rozhlasu - DAB. České Radiokomunikace 6. srpna 2015 spustily multiplex Českého rozhlasu nazvaný DAB Praha.

Rádio Pure Mio - pro DAB i FM

Rozhlas budoucnosti neboli digitální rozhlas, tak se nejčastěji mluví o normě, která se skrývá pod zkratkou DAB (Digital Audio Broadcasting nebo také T-DAB). Od roku 2007 se prakticky využívá už jen upgradovaná verze pojmenovaná DAB+ (dále v textu jen DAB).

Technické parametry multiplexu DAB Praha

  • Dostupné stanice - všechny hlavní a digitální stanice Českého rozhlasu (viz text)
  • Typ kódování: DAB+
  • Kanál: 12C (227.36 MHz)
  • Výkon ERP: 20 kW
  • Polarizace: V
  • Pokrytí obyvatel ~17 % obyvatel ČR

Multiplex DAB Praha Českého rozhlasu realizovaný Českými Radiokomunikacemi byl spuštěn ve čtvrtek (6.8.2015) krátce před jedenáctou hodinou. 

Testy, které startu předcházely, probíhaly už několik dní předem a fanoušci nové normy hlásili příjem i z velmi vzdálených míst republiky. Finální pokrytí signálem však počítá „jen“ s Prahou a okolím. „Vysílání pokryje Prahu a část Středních Čech, což představuje zhruba 17 % obyvatel České republiky. Posluchači v uvedené oblasti tak budou moci poprvé okusit, jak funguje DAB+ v plné síle a kvalitě,“ vysvětluje Karel Zýka z Českého rozhlasu, který zde má digitalizaci na starosti. Výrazně by se tím měl zlepšit příjem signálu zejména uvnitř budov, který je v okrajových lokalitách dosud problematický.

„Tímto projektem chceme odstartovat proces rozhlasové digitalizace. Účel multiplexu je primárně technický, neboť nám umožní provedení řady reálných testů a měření, zároveň má ale velký význam i v symbolické rovině,“ dodává Zýka.

Co potřebuji k poslechu DAB a FM rádia?

  • Nové rádio - Všechna DAB rádia, která jsou aktuálně na trhu, nabízejí jak příjem DAB (DAB+), tak i FM (a někdy i internetových rádií). Rozhodně se tedy nemusíte bát, že nákupem nového rádia přijdete o analogový rozhlas. Nový přijímač ovšem skutečně potřebovat budete. Dá se pořídit už za nějakých 600 korun v Tesku a nabídku zastřešují ty nejkvalitnější stolní rádia značky Pure a v ceně až 8000 Kč. Komponenty do hi-fi sestav samozřejmě mohou vyjít ještě dráž.
  • Místo, které je pokryto signálem DAB. Zda bydlíte v takové oblasti si můžete zkontrolovat na této mapce ČTÚ. Každopádně, než si nové rádio koupíte, v praxi si raději vyzkoušejte, zda signál u vás skutečně je. Mapka je totiž jedna věc a skutečnost věc druhá. Velký problém budete mít v oblastech, které jsou pokryty pouze L-Bandem (viz text článku). Přístroje, které umí přijímat DAB v pásmu L-Band je totiž na trhu minimum. Naštěstí i takto postižených míst není mnoho a do budoucna zmizí zcela. Se šířením rozhlasu se totiž v tomto pásmu v celé Evropě nepočítá. 

Ještě nutno tedy dodat, že ačkoliv technicky bude DAB Praha prvním plnohodnotným digitálním vysíláním, celá akce je pojata opět jen jako experiment, který se sice může stát základem pro trvalé a již finální DAB vysílání, ale také nemusí. Rozšíření digitálního rozhlasu brání především komerční stanice, které se obávají nutných počátečních investic a cítí ohrožení větší konkurencí, která v současném, zcela zaplněném FM pásmu, není možná.

Co dnes už naladíte

Zatímco přechod na digitální televizi DVB-T má Česko úspěšně za sebou, podobný proces rozhlasové vysílání teprve čeká. Pro posluchače by přechod na DAB přinesl řadu výhod, jako je výrazně širší nabídka stanic včetně lokálních a úzce specializovaných a teoreticky i vyšší zvuková kvalita. Záleží samozřejmě na nastavení parametrů vysílání, stejně tak může být zvuk i horší. Čím více stanic bude sdílet jedno přenosové pásmo, tím horší kvalita zvuku bude. Pro operátory a vysílatele je DAB z hlediska provozu výrazně levnější než současné analogové vysílání.  

Český rozhlas, který na sebe vzal roli lídra digitalizace, má s DAB velké plány. Do dvou let plánuje rozhlas rozšíření pokrytí o další multiplex v Ostravě, Brně a v Plzni. Rozhlas také připravuje stanici ČRo Sport Rock, která by kombinovala sportovní přenosy, pořady a zpravodajství s rockovou hudbou. V plánu je i rádio pro seniory a další hudební žánrové stanice. K obsahově nejzajímavějším a zcela jedinečným projektům patří příležitostné Rádio Retro věnované například revoluci v roce 1989 pod názvem Znovu89: kupředu, zpátky ni krok, nebo sedmdesátému výročí konce druhé světové války. Posluchači si mohli naladit výběr pořadů tak, jak je slyšeli lidé před více než 70 lety.

Digitální rozhlas provozují v Česku tři operátoři a v provozu je celkem 15 vysílačů. Společnost RTI cz s.r.o. jich provozuje šest: v Praze, Plzni, Jihočeském a Karlovarském kraji. V jejím multiplexu vysílá devět rozhlasových stanic. České Radiokomunikace svým pilotním vysíláním z vysílače Praha - Strahov pokrývají posluchače v regionu Prahy a středních Čech. K němu nyní přibude zmíněný DAB Praha. Průkopníkem digitálního rozhlasu v Česku je příbramská společnost Teleko, s.r.o. Provozuje osm vysílačů v Praze, Příbrami, Brně, Frýdku Místku, Trutnově, Liberci a v Ústeckém kraji vysílač Velemín – Milešovka. V multiplexu společnosti naladíte 15 stanic. 

Problematické L-pásmo

Digitální rozhlas v České republice vysílá prakticky nepřetržitě od roku 2011. Nejprve v takzvaném L-pásmu (L-Band: 1452 -1492 MHz), v současnosti se přechází na celoevropsky preferované III. pásmo (Band III: 174 - 230 MHz). 

S L-Bandem se už nepočítá. Jeho zavedení u nás bylo chybou v rozhodnutí ČTÚ, které v roce 2010 určilo L-Band jako preferované pásmo, i když už tehdy bylo zřejmé, že toto pásmo není pro DAB vhodné (počítá se s ním pro širokopásmové datové služby) 

V systému DAB u nás tedy naladíte celkem 29 rozhlasových stanic, z nichž 12 vysílá pouze digitálně. To znamená, že na FM je nenaladíte nebo naladíte pouze omezeně v určitých časech na sdílených frekvencích (jako například radio Wave hostující na stanici Vltava). Za zmínku stojí především stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu. Stanici mluveného slova ČRo Plus (od listopadu vstoupí na FM s celodenním vysíláním), Jazz, Rádio Junior, Wave a D-dur jinak než v digitálu nebo přes internet ani plnohodnotně nenaladíte. Mezi nové, již čistě digitální stanice patří DAB Plus Top 40, SeeJay Rádio nebo Tip Rádio. V DAB najdete i rockový BEAT, folkový Samson Digital, křesťanský Proglas a alternativní Radio 1.

DAB vs FM. Digitál vede

FM pásmo je naprosto plné. Jak připomíná Karel Zýka, ředitel Odboru techniky Českého rozhlasu: „Aby mohla být do vysílání zařazena jedna nová stanice, musí nejprve nějaká stávající zaniknout. VKV pásmo určené pro analogové rozhlasové vysílání je již zcela vyčerpáno. Neexistují žádné volné kmitočty s rozumným výkonem.“ Takto zakonzervovaný stav nelze dlouhodobě udržet a má-li rozhlas i nadále konkurovat ostatním mediatypům, je nutné jej digitalizovat. 

Pro posluchače ideální, ale naprosto utopický scénář by nabídl trvalý souběh obou technologií (FM i DAB). Posluchač by si tak mohl vybrat, zda mu stačí stávající stanice nebo chce větší výběr a tudíž si pořídí přijímač i na DAB. Jenže to je samozřejmě naprostý ekonomický nesmysl. Je tedy jasné, že analogové FM (VKV - velmi krátké vlny) jednou z éteru zmizí definitivně. Rozhlas je vlastně poslední analogové audiovizuální masmédium. Satelitní i pozemní televizní vysílání už dávno digitalizací prošly. 

DAB má oproti FM řadu výhod, které však posluchači při současném pilotním omezeném vysílání nemohou využívat. Příjem je omezený kvůli nízkému výkonu především na venkovní prostory. Teprve plný výkon (20 kW) multiplexu DAB Praha umožní v pokryté lokalitě plnohodnotné šíření signálu i uvnitř budov a nasazení všech funkcí, která DAB nabízí. 

Vše o DAB

Výhody i nevýhody

V DABu neuslyšíte šum a rušení okolních stanic. „Digitální rozhlas hraje čistě do minimálního (tzv. hraničního) signálu a poté vypadne. V případě, že poslouchaná stanice vysílá i na FM, rádio samo přeladí mezi DAB a FM,“ vysvětluje Roman Kropáček, provozní ředitel RTI cz s.r.o . Za výhodu digitálu lze považovat i přidaná multimediální data, které je možné v rámci vysílání šířit a na přijímačích zobrazit. Patří sem rozsáhlejší textové informace (DL - Dynamic Label), které mohou být obdobou kraulujících textů ve spodní části obrazovky u zpravodajských stanic, obrázky (SLS - Slide Show) zase nabídnou posluchačům přebaly alb nebo třeba fotografie k probíranému tématu. Elektronický programový průvodce, jak ho známe z digitální televize (EPG - Electronic Program Guide), umožní i přehledné načasování nahrávání vybraných pořadů. 

DAB má využití i v dopravní navigaci, kdy lze skrze jeho „vlny“ šířit aktuální informace o dopravě (TPEG – Traffic information). „Mimochodem tento kanál pro navigace má 400x větší kapacitu než současné dopravní informace FM vysílání,“ dodává Kropáček. V době navigací v chytrých telefonech (např. Google, Waze), které získávají dopravní informace (zejména průjezdnost tras) s aktualizací prakticky v reálném čase, ale nemůže mnoho nabídnout. 

Všechny uvedené výhody je však nutné brát s rezervou, protože rozhlas je primárně určen k poslechu, což je zároveň i jeho největší přednost. Můžeme jej poslouchat téměř při jakékoliv činnosti a sledování displeje to pravděpodobně nejčastěji nebude. 

DAB levnější

Zcela zásadní výhodou je ekonomika provozu DAB vysílání. V rámci jednoho multiplexu (tj. na jedné frekvenci) lze vysílat 15 až 20 stanic (ideálně 18, teoreticky až 43 – podstatnou roli hraje robustnost zabezpečení pro nepřerušovaný příjem i v místech s horším signálem a požadovaná kvalita zvuku). Na FM je pro jednu stanici vymezena jedna frekvence. 

DAB jednoduší

DAB přijímač automaticky prohlédá všechny dostupné mlutiplexy a posluchači předloží jmenný seznam všech stanic. Mezi nimi lze přepínat jako mezi kanály na televizi. Bez čekání, bez přelaďování.

Z výše uvedeného je zřejmé, že DAB technologie přinese na straně provozovatelů i značnou energetickou úsporou. Zatímco v analogovém vysílání potřebujete pro osmnáct stanic osmnáct vysílacích souprav, v DAB vám stačí jediná. Jinými slovy, v analogu musíte signál každé stanice zesílit a vysílat zvlášť. V DAB všech (přinejlepším) 18 stanic pokryjete jedním signálem multiplexu. V zemích, kde DAB již běží naplno (například ve Švýcarsku), tak mohou vznikat a vznikají i menší lokální (městské) multiplexy, které nabízí lokální zprávy i hudbu.

Na druhou stranu „oproti FM vysílání je pro pokrytí stejného území signálem DAB potřeba zhruba o třetinu víc vysílačů,“ připomíná Tomáš Řapek ze společnosti Teleko, s.r.o. jedno ze zdánlivých úskalí digitální technologie. „Ve výsledku však mohou být náklady na provoz konkrétní stanice v rámci daného území oproti analogu až třetinové,“ vysvětluje Řapek. Záleží na mnoha faktorech. Pokud by například mělo být možné naladit v dané oblasti signál i v komoře bez oken uvnitř obří administrativní budovy, musel by být signál patřičně robustní a vysílání by se tím podražilo. 

Matematika nám však opět napovídá, že DAB bude levnější než FM i tak. Ačkoliv je totiž vysílač DAB dražší a je jich pro pokrytí republiky potřeba více, každý obslouží až oněch uvedených 15 až 20 stanic, což u FM není možné. Náklady se tedy rozloží (samozřejmě za předpokladu, že bude multiplex zaplněn). Při vysílání v takzvaných jednofrekvenčních sítích (SFN) se navíc využívají odrazy signálu k jeho posílení, a proto ke kvalitnímu příjmu stačí i vysílání s menším vyzářeným výkonem, což provoz opět zlevňuje.

Kdo nechce DAB?

Nejčastěji používaným strašákem, který má potenciální posluchače před nástupem digitálního rozhlasu odradit, je nutnost nákupu nového rozhlasového přijímač. Ano, je pravda, že pokud si budete chtít naladit DAB, budete potřebovat i DAB rádio. Ale...

Všechna DAB rádia umí zároveň přijímat i FM rozhlas. K vypnutí analogového vysílání nedojde dříve než v roce 2025. Takže když si to shrneme, výměnu budete muset provést nejpozději za deset let a bude vás při současných cenách stát od 600 Kč za kus. Záleží na tom, jestli máte doma jen tranzistorák nebo chcete skutečně kvalitní rádio. Cena samozřejmě ještě během té dlouhé doby klesne, takže se nebude v rodinném rozpočtu jednat o nic dramatického. Slzet budou skutečně jen skalní příznivci analogového vysílání, kteří mají doma mnohdy několik desítek let staré a přitom stále velmi kvalitní přijímače. Ty jim po vypnutí VKV pásma už budou k ničemu.

K nejhlasitějším odpůrcům digitalizace rozhlasu patří Michel Fleischman, prezident APSV (Asociace provozovatelů soukromého vysílání) a provozovatel rádií Frekvence 1 a Evropa 2. Proti je zakladatel a šéf rádií Impuls a Rock Zone 105,9 Jiří Hrabák. Kromě uvedené nutné výměny přijímače oba nejčastěji argumentují tím, že posluchači nové stanice nepotřebují a nechtějí. Případně tvrdí, že se posluchačů nikdo nezeptal, co vlastně chtějí a tudíž to nikdo neví - více v tomto článku (rozhovor s Jiřím Hrabákem vyšel v analogových (není tedy k dispozici odkaz) Lidových novinách pod názvem Nikdo nepotřebuje stovky rádií). 

Poměrně často se také objevují návrhy, že DAB jako takové vlastně není potřeba, protože rádio lze přijímat po internetu. Na to je jednoduchá odpověď, zkuste poslouchat rádio na mobilu přes internet ve chvíli, kdy kolem vás totéž udělá pár desítek lidí. Nenaladíte nic. Nemluvě o samotném pokrytí mobilními sítěmi. Výhoda digitálního způsobu šíření rozhlasu je v jeho jednoúčelovosti a robustnosti. Lze jej použít v krizových situacích, kdy je rozhlas stále nezastupitelný. Všimněte si například, že i v každém silničním tunelu naladíte jednu konkrétní stanici. Je to z prostého důvodu, v případě havárie se k vám právě přes rozhlasové vlny dostanou potřebné informace. „DAB je v evropském kontextu zatím jediný digitální systém, který zajišťuje tzv. univerzální dostupnost, což je mimochodem jeden ze základních principů veřejné služby. Signál je dostupný každému a bez poplatků,“ dodává Zýka.

Autor:


Témata: Český rozhlas




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.