Kreba objektu za planetou Pluto

Kreba objektu za planetou Pluto - Kresba vesmírného tělesa, které astronomové objevili za nejvzdálenější planetou slunečního systému, Plutem. Dostal provizorní jméno Quaoar podle tvůrčí síly z mytologie kalifornských Indiánů. | foto: NASA

Další rána pro Pluto - na titul planeta už asi nikdy nedosáhne

  • 24
Nedávno uskutečněný průzkum vědců z Caltechu zřejmě stanovil konečný osud bývalé planety Pluto – s největší pravděpodobností (a navzdory snahám některých zavilých astronomů) i nadále zůstane jen trpasličí planetou a ani v této kategorii nijak nevyniká. Není ani největší, ani nejtěžší, je jenom jednou z mnoha.

Pluto má smůlu. Nejen, že ho vloni v srpnu astronomové na pražském kongresu své unie připravili o statut planety, ale nyní pravděpodobně ztratilo i poslední naděje na návrat mezi tuto vybranou elitu těles Sluneční soustavy. Za všechno může jiná trpasličí planeta - Eris.

Právě po jejím objevu se totiž vynořily hlasy volající po revizi definice planet, která vyústila v degradaci Pluta na trpasličí planetu. A právě díky jejímu nejnovějšímu průzkumu přišlo Pluto i o své výsadní postavení v této kategorii těles Sluneční soustavy, ukázalo se totiž, že se od ostatních trpasličích planet nijak významně neliší.

Těleso 2003 UB313 – pohroma pro Pluto

Vše začalo v roce 2005, kdy Michael E. Brown z Caltechu objevil ve vnější oblasti Sluneční soustavy těleso 2003 UB313 (později přejmenované na Eris), které svými rozměry tehdejší devátou planetu Sluneční soustavy překonávalo. Otázky typu „je Pluto skutečně planetou?“ tedy na sebe logicky nedaly dlouho čekat.

Ohledně Pluta a ostatních jemu podobných těles se rozpoutala nevídaná debata, která se dostala až na pořad jednání Mezinárodní astronomické unie. Výsledek všichni dobře známe – Pluto přestalo být nadále planetou a bylo přeřazeno mezi nově zavedené, tzv. trpasličí planety.

Eris – největší i nejtěžší trpasličí planeta

V době, kdy vášně už poněkud pohasly (i když ne všichni jsou s osudem Pluta srozumněni, stále je dost těch, co usilují o jeho návrat mezi planety), si Michael Brown stanovil za cíl hlubší poznání trpasličí planety Eris, nebo lépe celého jejího systému. Eris totiž není sama, na pouti kolem Slunce ji doprovází měsíček Dysnomia.

Eris

Brown pozoroval Eris, tentokrát spolu s kolegyní Emily Schallerovou, rovněž z Caltechu, pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu (HST) a Keckovy observatoře. Z přesného pozorování oběhu měsíce kolem trpasličí planety se jim podařilo určit, že hmotnost Eris je rovna 1,66 × 1022 kilogramů, tedy asi 1,27násobek hmotnosti Pluta. I v tomto ohledu je tedy Pluto až za ní. (Jen pro úplnost uveďme, že průměr Eris je 2 400 km oproti pouhým 2 320 km Pluta.) Rozdíly jsou sice minimální, přesto ukazují, že mezi tou spoustou menších těles, která se nalézají v naší Sluneční soustavě, není Pluto opravdu ničím výjimečné.

Někdy je nám blíž než Pluto

Eris obíhá kolem Slunce jednou za 566 let po vysoce eliptické dráze. Při svém oběhu se k Slunci může dostat až jen na vzdálenost 38 AU (AU = astronomická jednotka), čas od času je tak Zemi blíže než její konkurent Pluto (doba oběhu asi 250let, vzdálenost 39,5 ± 9,8 AU). Její měsíc Dysnomia má průměr 150 km a obíhá planetku po téměř kruhové dráze o poloměru 37 tisíc km jednou za 16 dní.

Zdroj: www.skyandtelescope.com, www.spacedaily.com