Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Demagogie z Kremlu. Rusové chtějí „vyšetřovat“ přistání na Měsíci

  10:00aktualizováno  10:00
Ruský prezident Vladimir Putin má v plánu zpochybnit přistání Američanů na Měsíci. Vyšetřovací výbor Ruské federace, který je mu přímo podřízen, sice prý nehodlá rozporovat samotnou cestu k naší luně, ale okolnosti přistání. Vedou ho k tomu „mnohé nejasnosti“ okolo této události.

Na Měsíc se podle některých „expertů“ lidstvo ještě nepodívalo. | foto: Zsolt Czegledi / MTI AP

Nejen na internetu, ale i na západních knižních pultech nacházíme články a knihy zpochybňující přistání amerických astronautů na Měsíci v letech 1969–1972. Záběry s prvními lidmi na Měsíci prý nechala NASA natočit v nevadské poušti.

Podvod: Američané na Měsíci vůbec nepřistáli. Nebo snad ano?

Kozoroh 1

Kozoroh 1

Když mi někdo tohle vykládá, odpovídám: Pokud by Američané na Měsíci nebyli, dověděli bychom se to tenkrát z první stránky moskevského komunistického deníku Pravda. Sověti bedlivě sledovali všemi technickými prostředky americké výpravy, takže by na takový podvod určitě přišli a světu by to s obrovskou radostí oznámili.

A další argument: Každou lunární expedici zajišťovalo na 20 tisíc specialistů na Zemi. Řekněme, že natáčení v Nevadě by obstarávalo několik málo stovek filmařů. Myslíte si, že američtí novináři, kteří dokázali odhalit špinavosti prováděné pod patronací prezidenta Richarda Nixona, by na takový kolosální podvod nepřišli? Že by někdo z lidí, kteří se na něm podíleli, za pár tisíc dolarů anebo kvůli své slávě nepromluvil?

A teď najednou Vyšetřovací výbor Ruské federace, který je podřízen přímo prezidentu Vladimíru Putinovi, se má zabývat projektem Apollo, jak napsal mluvčí výboru Vladimír Markin v deníku Izvěstija (zde anglická verze v deníku The Moscow Times). Nemá zpochybnit vylodění Američanů na Měsíci, nýbrž – jak uvádí i agentura ČTK – „vyjasnit některé důkazy jejich činu a jak přistání probíhalo“.

Důvod? Prý proto, že „zmizely originální záběry z mise Apolla 11 z roku 1969 a není ani jasné, kde jsou horniny, které astronauti z Měsíce přivezli“.

Rusko vydává bílé za černé

Propagandou chce zahltit Západ

Plakát vyzývající k obraně Oděsy před Majdanovci

Je to nesmysl. NASA přiznala, že původní film smazala. Ale záznam zůstal v televizi CBS a kosmická agentura jej převzala a zdigitalizovala. Většina hornin z Měsíce je v Houstonu, kde je schraňuje Lunární a planetární ústav NASA, kam jezdí i ruští odborníci.

Část se zřejmě ztratila, nikoli však v USA. Po skončení projektu Apollo nařídil Bílý dům rozdat kameny mnoha vládám včetně československé. Praha přijala jeden kamínek s rozpaky – byl přece důkazem sovětské prohry v „závodě o Měsíc“. Až v roce 1990 se znovu objevil a dostalo ho Letecké muzeum v Praze-Kbelích. Tam ho však schovali do trezoru, protože nemají možnost tento poklad ukazovat v důkladně hlídané bezpečnostní schránce. Podobným způsobem naložily s tímto materiálem i další vlády.

Některé kameny z Měsíce se však objevily na černém trhu, kde se prodávají za miliony dolarů. Odkud pocházejí? Nejspíš z některých státních trezorů. Z houstonského skladiště, které je dobře zabezpečené, stěží.

Vyšetřování má být odvetou za možné pátrání, zda volbu Ruska pro mistrovství světa ve fotbale neovlivnila korupce vedoucích funkcionářů FIFA, což zajímá Američany. To by totiž mohlo vést ke zrušení Moskvy jako pořadatele mistrovství. Vyšetřování Apolla by tedy mohlo být jakousi fackou Washingtonu za to, že se o něco takového pokouší.

Markinův článek je plný falše, jak to ostatně v jakýchkoliv propagandistických vystoupeních bývá. Vyšetřování má však zřejmě ještě další a větší význam. Má lehce zpochybnit americké vítězství v „závodě o Měsíc“. Svět mimo Rusko tomu sice neuvěří, ovšem to Putinovi vadit nebude. Nejdůležitější bude, jak závěry Vyšetřovacího výboru zapůsobí na ruské občany. Mají si říkat: „Ano, naši hrdinní kosmonauti na Měsíci nepřistáli, ale možná ani Američanům se to nepovedlo.“

V Praze po nás stříleli z kulometů, líčí ruský dokument srpen 1968

Poničená fasáda Národního muzea den po střelbě

Poničená fasáda Národního muzea den po střelbě

Když se nad tím zamyslíme hlouběji, vidíme, že Markinova zpráva přesně zapadá do propagandistické střelby Kremlu v posledních měsících. Snaží se falšovat události z nedávné historie tak, aby odpovídaly někdejší sovětské politice. My jsme to pocítili uvedením filmu o sovětské okupaci Československa v srpnu 1968, který hovoří o překaženém spiknutí Západu a domácích fašistů. Moskva také pozvolna rehabilituje bolševické vůdce Lenina a Stalina. 

Na náměstí uprostřed ruské metropole chce vrátit sochu zakladatele obávané tajné služby Čeka (později GPU, NKVD a KGB) Felixe Edmundoviče Dzeržinského. Rovněž ruští historici v této politice pokračují. Například Svjatoslav Rybas v biografii ministra zahraničí Andreje Gromyka, která pod názvem Diplomat války po válce vyšla i u nás, označil lidové povstání v Maďarsku na podzim 1956 za komplot vyvolaný USA, Nikitu Chruščovovi vyčítá zveřejnění Stalinových zločinů v roce 1956, zpochybňuje rozhodnutí Michaila Gorbačova odstoupit od dirigování států východní a střední Evropy, které vedlo k jejich osvobození, a tak dále.

Obávám se, že jsme pouze na počátku této dezinformační kampaně a že další falešné obrazy dějin z dílny Kremlu budou následovat. Měli bychom s nimi počítat a nenechávat je bez povšimnutí.

Jaký je cíl téhle demagogie? Putin chce zpochybnit všechny hodnoty a události, na kterých stojí západní civilizace, a tím pozvolna rozvracet její myšlení. Současně potřebuje vštípit Rusům hrdost na Sovětský svaz, jehož slávu a velikost by rád obnovil bez ohledu na to, jaká příkoří světu způsobil. Před lety prohlásil, že největší geopolitickou tragédií 20. století bylo rozbití Sovětského svazu. Ve skutečnosti tou největší tragédií pro lidstvo byla bolševická revoluce v roce 1917, vznik Sovětského svazu a snahy rozšiřovat „proletářskou revoluci“ do celého světa.

Autor:


Témata: Vladimir Putin




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.