Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Demokratický stát není možný bez otevřených dat. Česko zatím zaostává

  19:48aktualizováno  14. března 14:48
Jak donutit vlády, aby o sobě řekly všechno? Jak zpřístupnit státní data v elektronické podobě? Jak může transparentní vládnutí pomoci občanům i firmám? Lze zveřejnit data a přitom ochránit soukromí? O těchto otázkách diskutovali odborníci i veřejnost na konferenci v Praze.

Mapa kriminality je příkladem vizuálně atraktivního zobrazení státem shromážděných dat | foto: Pavel Kasík, Technet.cz

Otevřená data

"Chytřejší stát a lepší služby," doufají experti

Pod "otevřenými daty" se rozumí zpřístupnění informací, které mají úřady k dispozici, v elektronické podobě a zdarma. Příkladem jsou veřejně dostupné rozpočty obcí nebo mapa kriminality v ČR.

Mezinárodní konference Otevřená data 2014 se konala v budově Parlamentu ČR pod patronátem Velvyslanectví Velké BritánieFondu Otakara Motejla a poslance Jana Farského (TOP09).

Česká republika v roce 2011 přistoupila k Partnerství pro otevřené vládnutí a ve svém akčním plánu se již předchozí vláda zavázala zpřístupnit vládní data - konkrétně prvních deset datových souborů (datasetů). "Do dnešního dne však byly zpřístupněny pouze výsledky voleb spravované Českým statistickým úřadem," kritizují organizátoři. 

"V České republice jsme v otevírání dat teprve na počátku. Vláda by měla co nejdříve otevřít již slíbené datasety a naplánovat zpřístupnění dalších dat," dodal Jiří Knitl, manažer Fondu Otakara Motejla. "Otevřená data významně přispívají k transparentnosti úřadů." Právě zkušenosti ze zahraničí, kde jsou na tom s otevřenými daty lépe, byly předmětem našich rozhovorů s pozvanými řečníky.

Britská zkušenost: otevřeli jsme, co se dalo, výsledky jsou postupné

Andrew Stott, poradce britské vlády pro transparentnost

Andrew Stott, poradce britské vlády pro transparentnost

Velká Británie patří mezi světové lídry v otevřenosti dat. Vláda v rámci své pětileté snahy o transparentnost zveřejnila již přes deset tisíc databází. "Udělali jsme si průzkum dat, které jsme zveřejnili a která ne. U těch čtyř tisíc databází, která ještě zveřejněna nejsou, jsme alespoň zpřístupnili prohledávatelnou databázi a veřejnou diskuzi o jejich zveřejnění. Vše je transparentní, aby bylo vidět, jak se o zveřejnění či nezveřejnění jedná," vysvětlil pro Technet.cz Andrew Stott, poradce britské vlády pro transparentnost.

"Pokud úřad prodává data, pak neexistuje výmluva a má je nabídnout zadarmo všem."

Andrew Stott, poradce britské vlády pro transparentnost dat

On sám sedí v Radě vlády pro transparentnost a dohlíží tedy na to, aby se nezdržovalo zveřejnění dat, kde k tomu není žádný důvod. "Těch důvodů a výmluv je ohromné množství, já sám jsem si udělal seznam těch čtyřiceti nejčastějších," směje se Stott. "Setkali jsme se i s tím, že ministerstvo data, která nechtělo z různých důvodů zveřejnit, jinde za úplatu prodávalo. V takovém případě je to jednoznačné, co lze prodávat, to lze zveřejnit i zadarmo."

Databáze lze v Británii vyhledat i podle jejich místního zaměření.
Portál otevřených dat ve Velké Británii
Zatím nepublikované databáze jsou dostupné alespoň v podobě seznamu, o kterém...

Databáze lze v Británii vyhledat i podle jejich místního zaměření. Zatím nepublikované databáze jsou dostupné alespoň v podobě seznamu, o kterém mohou lidé dále jednat a žádat o jejich zveřejnění.

Netvrdí ovšem, že všechna data lze zveřejnit tak, jak stojí a leží. Velmi často lze zveřejnit data jen částečně, aby nemohlo dojít k identifikaci konkrétních osob a nešlo tak o zásah do soukromí. "Anonymizace je velmi důležitá. Někdy je to obtížné, protože i když zveřejníte něco, co samo o sobě do soukromí nezasahuje, je možné, že lze takovou tabulku zkombinovat s jinou, volně dostupnou, a najednou můžete identifikovat konkrétní osoby. Tomu je třeba zabránit," zdůrazňuje. Jako příklad může posloužit situace, kdy je v některé obci jen jeden zubař a statistiky týkající se platu zubařů v obci jsou pak jednoznačně spojené s konkrétní osobou. Obvykle jsou ale propojení mnohem abstraktnější.

Velká data

Pojmem "velká data" se rozumí pokročilá analýza ohromného objemu údajů, které by dříve vůbec nebylo možné zpracovat.

To je možné teprve díky rychlejším počítačům, levnému úložnému prostoru a novým softwarovým nástrojům. 

Otevřená data pak umožňují kombinaci dat z více různých zdrojů, ať už státních nebo soukromých.

Jindy mohou být v datech obsažena autorská díla, jejichž zveřejnění není možné. "A často se také úřad obává toho, že data nejsou dostatečně kvalitní a neměla by tedy být zveřejněna. V takovém případě se ale přimlouvám za to, aby byla zveřejněna, pokud je budou lidé používat, povede to ke jejich kontrole a zkvalitnění," věří Stott.

Za zářný příklad zveřejněných otevřených dat dává Stott městskou hromadnou dopravu v Londýně. Její data jsou v reálném čase komukoli přístupná, což vedlo ke vzniku 500 projektů a aplikací postavených na těchto datech, pěti tisících pracovních míst a milionům ušetřených liber - obvykle díky rychlejší dopravě a efektivnějšímu využití.

Pokrok v této oblasti podle Stotta není okamžitý: "Rok nebo dva trvá, než se vůbec něco stane, i když data zveřejníte. Lidé si na to musí zvyknout, vzniknou první aplikace, které ukážou cestu dalším."

Estonsko hledá způsob, jak otevřená data zvýhodnit

Další pohled na otevřená data nabídla Aet Raheová z estonského Ministerstva hospodářství a komunikací. "Otevření dat, ať už jsou to data státu nebo korporací, umožňuje úplně nové a netušené inovace. Myslím, že z estonského pohledu jsou to právě tyto kombinace dat z různých zdrojů, které ukazují sílu konceptu otevřených dat."

Aet Rahe z estonského Ministerstva hospodářství a komunikací

Aet Rahe z estonského Ministerstva hospodářství a komunikací

Pro kombinaci jsou potřeba jednotící prvky. "Samozřejmě to není vždy jednoduché. V Estonsku s tím až takový problém nemáme, většinu informací již evidujeme v elektronické podobě. Máme poradní úřady, které vydávají doporučení, jak ukládat konkrétní typ informací. Když se tedy vytváří nový systém, už se myslí na to, aby využíval podobné klasifikátory, jaké se již osvědčily. Nefunguje to dokonale, ale díky otevřeným datům máme alespoň otevřený kanál pro zpětnou vazbu a další zlepšování," řekla nám Raheová.

"Otevřená data budují důvěru ve vládu."

Aet Raheová, ředitelka IT, Ministerstvo hospodářství a komunikací, Estonsko

"Největší výhodou otevřených dat je budování důvěry ve vládu. Nejčastěji lidé využívají otevřená data týkající se toho, jak samosprávy zacházejí s financemi. Občané si mohou zkontrolovat, jak jejich zastupitelé hospodaří s financemi," popisuje Raheová. V Česku nabízí podobnou funkci portál RozpočetObce.cz nebo BudováníStátu.cz.

Domnívá se, že pro budoucnost otevřených dat je důležité, aby projekty, které z nich vycházejí, našly schůdné obchodní modely. "Pro velké země je to jednodušší, ale pro malou zemi jako Estonsko to je obtížnější," říká Raheová a doufá v rozvoj mezinárodní spolupráce na poli otevřených dat. "Zatím jsme v první fázi."

Otevřená data umožní rozklíčovat spletité vztahy

Chris Taggart, výkonný ředitel britské společnosti OpenCorporates

Chris Taggart, výkonný ředitel britské společnosti OpenCorporates

Ještě o trochu jiný pohled na otevřená data má Chris Taggart, výkonný ředitel britské společnosti OpenCorporates, která spravuje největší otevřenou mezinárodní databázi firem. Vychází z otevřených oficiálních zdrojů a snaží se pomoci s rozklíčováním spletitých mezinárodních vztahů mezi státy a firmami. "Pokud chcete s nějakou firmou obchodovat, musíte se na ni dívat komplexně. Chcete vědět, že nelobuje v sousední zemi za něco, proti čemu vy bojujete. Chcete vědět, že nedluží svým věřitelům," připomíná Taggart.

"Pokud nemáme přístup k datům, pak nemáme demokracii."

Chris Taggart, výkonný ředitel OpenCorporates

Otevřená data podle něj mohou významně pomoci k řešení tohoto i dalších problémů. "Informace jsou měnou demokracie," připomíná Taggart citát obvykle přičítaný Američanům Thomasi Jeffersonovi nebo Ralphu Naderovi. "Dnes, kdy je všechno digitální a dostupné a naše životy jsou do jisté míry reálnější v kyberprostoru než kde jinde, data znamenají moc. Pokud přístup k těmto důležitým datům omezíme, poškozujeme demokracii," myslí si Taggart. "Potřebujeme vědět, kdo jsou lidé, které jsme zvolili, s kým obchodují, kdo u nich lobuje a jaké mají vazby, kam jdou naše soukromá data. To jsou věci, které se dotýkají našich životů a zákonů, podle kterých žijeme. Pokud nemáme přístup k datům, pak to, v čem žijeme, není demokracie."

Oprava: V článku bylo mylně uveden počet pracovních míst vzniklých po otevření dat týkající se londýnské hromadné dopravy. Chyba vznikla chybným přepisem rozhovoru.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.