Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Deset největších katastrof, za které „vděčíme“ počítačům

aktualizováno 
Dělení nulou, špatné převody jednotek, programátorova nedbalost, lidská naivita. To jsou hlavní příčiny katastrof, kvůli kterým přišla Pepsi Cola o milióny dolarů a kvůli kterým málem začala v Sovětském svazu třetí světová válka. A jak jsme na tom v Česku?

Dostanou nás počítače do slepé uličky?

Elektronický věk nám mnohé usnadnil. Komunikace mezi kontinenty už je pro nás samozřejmostí, třídění a vyhledávání dat nikdy nebylo snazší a automatizované systémy řídí vše od distribuce elektřiny přes dopravní signalizaci až po objednávání jídla v jídelně. Přiznejme si to - kdyby ze dne na den přestaly fungovat všechny počítače na světě, měli bychom vážný problém rázu apokalyptického.

Dobrá zpráva je, že počítače nedělají chyby. Řídí se totiž přesně do puntíku danými instrukcemi. Špatná zpráva je, že počítače chyby dělají. Drží se totiž instrukcí, které jim dali lidé. Ano, známý "problém mezi židlí a klávesnicí" už nám přichystal nejednu horkou chvilku a společnosti po celém světě připravil o miliardy dolarů. Vybrali jsme pro vás deset nejzajímavějších IT katastrof ve světě.

1. Vyhrává každý

Společnost Pepsi se rozhodla naklonit si filipínské zákazníky a spustila reklamní kampaň, kterou známe i z našich končin své doby: kdo pod víčkem najde číslo 349, vyhrává milion pesos (přes milion tehdejších korun). Bohužel, díky skutečně bizarní chybě natiskly stroje kód na 800 tisíc víček namísto jednoho jediného.

Následky byly fatální. Pepsi nabídla dvacetidolarovou odměnu (asi dvoutisícinu původní výhry), což zákazníky po celé zemi pobouřilo k nepříčetnosti. Ti nejradikálnější dokonce vzali továrnu útokem. Dva lidé výtržností zemřeli a vedení společnosti narychlo opustilo zemi. V pozdějších soudních sporech vyplatila společnost Pepsi miliony dolarů odškodného.

2. Třetí světová válka na spadnutí

Sci-fi autoři už dlouho mluví o tom, že stroje rozpoutají světovou válku. Počítače ale ještě nemají vlastní vůli, ačkoli ten můj se tak často chová, a tak i s rozpoutáním války potřebují pomoci. Není ale zapotřebí mnoho, stačí malé programátorské přehlédnutí nebo nedostatečné otestování programu před nasazením do ostrého provozu.

Dokumentován je případ, kdy se v roce 1983 rozezněl v sovětském středisku včasného varování nejvyšší poplach. Systém hlásil, že se k SSSR blíží pět balistických střel. Jediná správná reakce byla odveta. Tedy za předpokladu, že jde o reálnou hrozbu.

Za to, že dnes nežijeme v atomových krytech, vděčíme Stanislavu Petrovovi. Ten říká, že se mu to "nějak nezdálo", protože kdyby chtěly USA skutečně udělat ze SSSR radioaktivní poušť, vyslaly by více než pět střel. Jeho statečné rozhodnutí poplach ignorovat se ukázalo býti oprávněné. Vyšetřování později vystopovalo, že incident s málem tragickým koncem zapříčinila chyba v softwaru zodpovědném za filtrování falešných poplachů. Stačilo několik odrazů světla od vršků mraků do sovětských satelitů a neexistující střely byly na světě.

3. Nulou nedělím ani v neděli

Říkával náš profesor matematiky. Každý programátor ví, že pokud někde dělí proměnnou X, měl by se napřed ujistit, že X se nerovná nule, jakkoli nesmyslné by to bylo. Na to bohužel nepomysleli programátoři zodpovědní za software pro křižník USS Yorktown.

Navigační technik zadal do počítače nesmyslné zadání, které mělo za následek dělení nulou. Systém za systémem padaly v důsledku této triviality, a celé plavidlo se na několik hodin proměnilo v drahou plachetnici bez plachet.

Protože na USS Yorktown se v té době testoval nový palubní systém, založený na síti 27 počítačů s nainstalovaným operačním systémem Microsoft, vešla událost do novin pod titulkem "Sunk by Windows NT."

4. Smrtící radiace

Chyba v zacházení s moderním lékařským přístrojem, kombinovaná s chybně navrženým software, způsobila v letech 1985 až 1987 přinejmenším šest tragických předávkování radiací. Přístroj Therac-25, navržen pro ozařování pacientů trpících např. rakovinou, obsahoval hardwarovou ochranu před předávkováním. Bohužel ne důkladnou.

Pacienti tak v některých případech dostali mnohonásobně větší dávku radiace. To vše pod dohledem personálu, který zpočátku vůbec nevěřil jejich stížnostem. Tři z pacientů na následky ozáření zemřeli.

Vyšetřování ukázalo, že kromě některých nedostatků při používání se na nehodách klíčově podílela nedbalost při programování a konstrukci. Mezi chybami bylo například znovupoužití starého kódu určeného pro jiné stroje. Nehody mohla způsobit i pomalá komunikace mezi přístrojem a ovládáním obsluhy - pokud tedy personál mačkal tlačítka příliš rychle, displej nezobrazil vyšší hodnotu, ale stroj ji zaznamenal a aplikoval. Více informací zde (anglicky).

5. Jaké jednotky se používají na Marsu

Trapná chyba, které se žáci odnaučují na základní škole, nás, lidi, reprezentuje i ve vesmíru. Když NASA vyslala k Marsu sondu Mars Climate Orbiter, netušila, že je předem odsouzená ke zničení. Přitom stačilo tak málo: jasně stanovit, v jakých jednotkách bude sonda počítat.

Protože toto určení nepadlo, jeden tým pracoval s metrickými jednotkami (1 newton), druhý s imperiálními jednotkami (1 pound-force). Ve chvíli, kdy sonda doletěla k Marsu, odchýlila se od naplánovaného směru a vstoupila na mnohem nižší orbitu. Operátoři mohli jenom bezmocně přihlížet, jak 327 milionů dolarů ohřálo atmosféru rudé planety.

6. Autodestrukce zahájena

Také evropský kosmický program má čím se pochlubit a za co se stydět. Raketa ESA a SNES, Ariane 5, se 4. června roku 1996 odlepila od země jen proto, aby za půl minuty explodovala, a s ní i extrémně drahé vědecké měřící přístroje, které nesla na oběžnou dráhu.

Nešlo přitom o žádnou závadu konstrukce nebo materiálu. Podle magazínu New York Times došlo k chybě ve chvíli, kdy se navigační systém pokusil uložit boční rychlost rakety z 64bitového formátu do 16bitového. Jednotka zkolabovala a nastoupila jednotka záložní. Ta chybu bez zaváhání zopakovala. Proč ne, vždyť se řídila stejnými instrukcemi.


IT bezpečnost v ČR?

ptáme se Petra Koubského, českého novináře a IT odborníka Počítačový expert Petr Koubský

Byl tzv. Y2K reálnou hrozbou s hororovými scénáři, nebo šlo o bublinu? Byl Y2K nečím zvláštní, přelomový?

Y2K přelomový byl, ale něčím docela jiným, než se tehdy zdálo. Dal vzniknout celému dnešnímu byznysu softwarového outsourcingu, protože to bylo poprvé, co západní společnosti (z kapacitních důvodů) naplno využily práci odborníků z Indie a jiných zemí. Nebezpečí nehrozilo, ale dokud se ty spousty zastaralých aplikací nezkontrolovaly, nikdo to nemohl vědět najisto.

Jaká je Vaše oblíbená IT katastrofa?

Mars Climate Orbiter v roce 1999, havárie způsobená záměnou metrických a imperiálních jednotek v softwaru. To bych na triku mít nechtěl.

Mohl byste prosím stručně zmínit některé skandály a pohromy, které
se v IT udály v českých podmínkách?

My jsme taková klidná země :). Nejzávažnější jsou asi nedávné případy phishingu u klientů bank. Hlavně proto, že na to lidé nejsou připraveni.

Jaká nebezpečí nyní odborníci předvídají do budoucna?

Zatím si z nás hackeři převážně dělali legraci. Teď chtějí naše peníze a naše soukromí - a ne pro sebe, ale pro své zaměstnavatele. To je rozdíl.

Jaký mýtus panující ohledně IT bezpečnosti byste rád naším čtenářům vyvrátil?

Hlavně ten, že IT bezpečnosti rozumí každý.


Katastrofa budoucnosti

ptáme se novináře a spisovatele Ondřeje Neffa

Öndřej Neff

Dnešní civilizace je zhusta zavislá na IT technologiích. Jak by mohla vypadat katastrofa, která by díky této závislosti postihla celý svět?

Co by mohlo vyřídit IT na celém světě? Bez váhání odpovím: je to stejná otázka, jako "co by se stalo, kdyby se na celém světě zastavily hodiny". Byl by to samozřejmě konec světa, kdyby se na celém světě zastavily hodiny, a mohli bychom vyjmenovat ne deset, ale tisíc případů větších či menších katastrof zaviněných špatnou funkcí hodin. Přes všechnu provázanost jsou entity IT velice samostatné a to je
jejich hlavní půvab. Na úsvitu této éry se snilo o nějakém "ústředním mozku lidstva". To byla naprosto pošetilá představa a vývoj šel absolutně jinudy.

Kdyby existoval ústřední mozek lidstva, obrazně řečeno by stačilo vytáhnout šňůru ze  zásuvky a nastal by konec světa. Není žádný ústřední mozek lidstva. Může se stát, že přestane fungovat
banka a její bankomaty. Nebo letiště. Nebo vyletí raketa nebo spadne raketa. Že kosmická sonda ztroskotá, protože si někdo splete míle a kilometry. A tak dále. Ale nemůže se to stát všude. Najednou. Jen jednou se to stalo, v mém románu Tma (2007, stále ještě k dostání) - když přestane fungoval elektřina jako technicky použitelná síla. Naštěstí se to stalo jen na stránkách mého napínavého románu (doporučuji k přečtení a zakoupení).




7. Cože jsem udělal?

Pokuta za nepřiměřenou rychlost nebo obvinění z vraždy, no není to snad to samé? Viďte, a přitom 40 tisíc Pařížanů evidentně nemělo náladu na vtipy, když jim v roce 1989 pošta doručila obvinění z vražd, vydírání nebo organizované prostituce. Svedlo se to na počítač. Vždyť víte, jak to s těma mašinkama je...

8. I LOVE YOU

Možná, že patříte k těm, co v roce 2000 dostali od známého nebo známé e-mail se slibným předmětem. Pokud jste ale zajásali a otevřeli jste přílohu LOVE-LETTER-FOR-YOU.TXT.vbs, stali jste se obětí asi nejznámějšího "červa" v dějinách. Zvědavý virus se podíval do vašeho adresáře a rozeslal milostný dopis dalším a dalším příjemcům. A také smazal pár dokumentů, aby se neřeklo.

Virus nakazil 10 % počítačů připojených k internetu, velké organizace i firmy hermeticky uzavřely své systémy. Škoda byla vyčíslena na 5,5 miliard dolarů. Autorem viru byl filipínský student Onel de Guzman. Dopaden byl po týdnu mezinárodního pátrání. Na tiskové konferenci, kterou 11. května uspořádal, vyjádřil, že nechtěl napáchat takové škody. Vysvětlil, že mu univerzita nedovolila absolvovat závěrečné zkoušky, protože jeho teze diplomové práce nebyly legální. A tak, den před promocí, rozšířil s pomocí přátel tento virus.

Jelikož na Filipínách nebyl v té době žádný zákon, na základě kterého by mohl být Onel souzen, vyvázl bez trestu. Vláda krátce nato přišla se zákonem, který počítačovou kriminalitu penalizuje.

9. Uvězněni na letišti

Neuvěřitelných 17 tisíc cestujících uvízlo loni na letišti v Los Angeles. Počítačový systém kompletně selhal. Nemohli za to hackeři, ale stará, nefunkční síťová karta. Místo, aby tiše odešla do křemíkového nebe, vytrvale vysílala balíčky nesmyslných dat na všechny strany. Systém si s nimi nedokázal poradit, data dál putovala sítí, až ji zahltila a shodila. Celých osm hodin nebyl tím pádem nikdo oprávněn opustit USA nebo přiletět z cizí země. To je pro mezinárodní letiště docela problém. Jak tehdy pro NY Times poznamenal Steven Bellovin: "Věci se prostě rozbíjejí. A komplexní systémy se rozbíjejí komplexně."

10. Y2K - katastrofa, která nepřišla

Každý ví, že pro vyjádření letopočtu nyní potřebujeme čtyři číslice. Nicméně v sedmdesátých letech byl každý ušetřený bajt dobrý, a tak se zdálo zbytečné plýtvat na datum další dvě cifry, když by to všechno stejně zabíraly jedničky a devítky. "Nikdy nás nenapadlo, že ty programy vydrží déle než několik let," vzpomíná Alan Greenspan.

Jak šel čas, počítače získávaly na důležitosti. Najednou už bylo automatizováno víc věcí, než se lidem kdy snilo. A přišly první problémy. Důchodcům ve věku 100 let prý třeba chodily pozvánky na kojeneckou prohlídku. A IT svět se začal obávat největší katastrofy v dějinách. Pády letadel, automaticky se odpálivší rakety středního doletu, chaos na železnici. Lidé s paranoidními sklony se zásobili jídlem na měsíce a obchody začaly nabízet dieselové generátory elektřiny.

A výsledek? V prvních vteřinách roku 2000 se stalo...nic. Na některých mobilních telefonech se smazaly příchozí zprávy, několik automatů na mince se zastavilo a na stránkách francouzského meteorologického úřadu se místo 2000 zobrazilo 19100. Konec světa? To zrovna ne.

Přesto patří tato katastrofa mezi ty zdaleka nejdražší. Oprava a kontrolování hardwarového a softwarového vybavení podle odhadu britské sněmovny stála celosvětově 400 miliard liber.

Počítače nedělají chyby...

Počítače nedělají chyby. Chyby dělají lidé. A to i ti, kteří si myslí, že počítače nedělají chyby. Bude zajímavé sledovat, jaké další přešlapy nás v této oblasti čekají v budoucnu. Selským rozumem můžeme i my přispět k tomu, aby následky byly co nejmírnější.

Odkazy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Termosnímek letadla (ilustrační foto)
Co se stane, když do letadla uhodí blesk? Křídlo Boeingu 707 vybuchlo

Otázky. Samé otázky. Někteří lidé si před nástupem do letadla kladou tolik otázek, že do něj nakonec nikdy nevkročí. Nyní vychází kniha, která tyto otázky...  celý článek

Před 100 lety se narodil architekt Národního muzea
Před 100 lety zemřel architekt Národního muzea

VIDEO Před 100 lety zemřel ve Špindlerově Mlýně Josef Schulz, architekt, který zrekonstruoval požárem poničené Národní divadlo, navrhl Národní muzeum a společně s...  celý článek

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.