USA
1. První soukromá nosná raketa
Po třech nezdarech se konečně technikům malé americké firmy Space Exploration (SpaceX) podařilo 29. září 2008 úspěšně vypustit raketou Falcon 1 maketu družice RatSat, vážící 165 kg na nízkou oběžnou dráhu kolem Země.
Raketa odstartovala z ostrova Omelek, který je součástí atolu Kwajalein, pro nás známého zejména tím, že odtamtud by měl být do České republiky do brdského vojenského prostoru převezen radiolokátor protiraketové obrany.
Pro firmu SpaceX je dosažený úspěch zásadní; motory, odzkoušené na této malé nosné raketě její konstruktéři použijí na mnohem větším nosiči Falcon 9, který by měl vynášet kosmickou loď Dragon, které se vyvíjí jako dočasná náhrada raketoplánů pro dopravu amerických astronautů na kosmickou stanici ISS do té doby, než bude zprovozněna transportní kosmická loď Orion a její nosná raketa Ares 1.
2. První zkušební let komerčního turistického kosmoplánu
Firma Scaled Composites vyvíjí již několik let na zakázku společnosti Virgin Galactic dvoustupňový raketoplán Space Ship 2, schopný vynášet skupiny po šesti platících pasažérech na krátké balistické lety za pomyslné hranice vesmíru, tedy do výšky přes 100 km.
První stupeň tvoří dvoutrupové letadlo, vybavené čtyřmi proudovými motory, které nese název White King 2 (Bílý rytíř). To vynese vlastní kosmoplán do výšky kolem 15 km, kde se Space Ship 2 oddělí a poháněn hybridním raketovým motorem se urychlí tak, že setrvačností překoná výšku 100 km. Odtud se klouzavým letem vrátí zpět na zemský povrch.
Dvoučlenná posádka vyzkoušela poprvé mateřský letoun během jednohodinového letu 21. prosince 2008. Úspěšný let začal i skončil na prvním soukromém kosmodromu Mojave Air and Space Port v Kalifornii.
EVROPSKÁ KOSMICKÁ AGENTURA
3. První evropská nákladní loď ATV pro ISS
Po mnohaletých odkladech, způsobených zejména komplikacemi při vývoji řídicího systému, umožňujícího automatické setkání nákladní lodi s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS, vzlétla 9. března 2008 z kosmodromu Centre Spatial Guayanais poblíže města Kourou ve Francouzské Guyaně nosná raketa Ariane 5 s prvním exemplářem nákladní lodi typu ATV, který byl pokřtěn „Jules Verne“.
Po důkladných zkouškách všech systémů během samostatného letu se loď připojila 3. dubna ke stanici ISS. Dopravila na ni přes šest tun nákladu, což je dvaapůlkrát tolik, než co uvezou ruské progressy.
Loď ATV-1 „Jules Verne“ zůstala spojena s ISS až do 5. září. Po tuto dobu také sloužila – po vyložení nákladu – jako další obytný prostor pro posádku. Její motory posloužily ke zvýšení dráhy stanice. V závěru letu se stala popelnicí pro odvoz odpadu a nepotřebných věcí z ISS. Nakonec byla 29. září záměrně navedena do zemské atmosféry nad jižním Pacifikem, kde neškodně shořela.
RUSKO – JIŽNÍ KOREA
4. První jihokorejská kosmonautka
Ruská kosmická agentura FKA pokračovala také letos ve vysílání turistů svými sojuzy na Mezinárodní kosmickou stanici. Díky tomu v tomto roce se do vesmíru dostala i první občanka Jižní Koreje, I So-jon. Ze Země odstartovala 8. dubna 2008 jako třetí člen posádky transportní lodi Sojuz-TMA 12 ve funkci „účastníka kosmického letu“.
Na palubě ISS prováděla různé experimenty pro jihokorejský letecko-kosmický výzkumný ústav KARI. Návrat Korejky na palubě Sojuzu TMA-11 po necelých jedenácti dnech strávených ve vesmíru byl velmi dramatický.
Přístrojový modul transportní lodi se neoddělil včas podle plánu, loď přešla na velmi strmou sestupovou dráhu. Během letu v atmosféře tak byla její posádka vystavena velkému přetížení. Namožená záda I So-jon si pak vyžádala několikadenní pobyt v nemocnici v Soulu.
ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA
5. První čínský výstup taikonauta do kosmického prostoru
Čína postupuje při pilotovaných letech velmi opatrně. Další kosmické loď Šen-čou 7 s tříčlennou posádkou odstartovala z kosmodromu Ťiou-Čchüan 25. září 2008, tedy téměř po třech letech od předchozí expedice. Hlavním úkolem letu bylo vyzkoušet krátký výstup jednoho kosmonauta do volného prostoru mimo loď.
Zajímavé je, že velitel lodi Čaj Č'-kang, který výstup uskutečnil, byl oblečen do nového skafandru Fei-tchien čínské výroby, zatímco další člen jeho posádky Liou Po-ming, který ho jistil z nitra lodi, měl na sobě z bezpečnostních důvodů osvědčený ruský skafandr Orlan. Výstup trval 23 minut.
Během letu se od kosmické lodi oddělila malé autonomní družice BX, schopná manévrování v blízkosti lodi. Během letu pořizovala televizní kamerou snímky Šen čou 7, které vysílala na Zemi.
JAPONSKO
6. První japonská nákladní loď pro ISS
O Vánocích, 25. prosince 2008, předvedla japonská kosmická agentura JAXA ve svém kosmickém středisku Cukuba veřejnosti první letový exemplář své nákladní kosmické lodi HTV, která bude využívána k dopravě nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Loď bude vynášet nosná raketa H2-A z kosmodromu Tanegašima na jihu Japonska.
Po příletu ke stanici se nákladní loď HTV přímo nepřipojí, jak to dělají ruské progressy nebo evropské lodi ATV. Při letu nákladní lodi v blízkosti stanice ji uchopí japonský robotický manipulátor JRMS a přitáhne ji ke stykovacímu uzlu, kde se pevně a hlavně hermeticky připojí, aby bylo možno vyložit dopravený náklad.
INDIE
7. První indická sonda k Měsíci
Z indického kosmodromu SDSS na ostrově Šríharikota odstartovala 22. října 2008 nosná raketa GSLV, která vynesla na oběžnou dráhu kolem Země svoji první měsíční sondu Chandrayaan 1 (Měsíční loď). Ta po složitých manévrech se stala 8. listopadu družicí Měsíce.
Sonda má mezinárodní vybavení vědeckými přístroji. Kromě tří vlastních indických přístrojů se na dalších podílely USA, Velká Británie, Německo, Švédsko a Bulharsko.
Hlavním úkolem sondy, které má na dráze kolem Měsíce pracovat dva roky, je kartografické snímkování Měsíce, spektroskopická chemická a mineralogické analýza jeho povrchu a zejména hledání stop vody v povrchových vrstvách měsíční půdy.
VENEZUELA
8. První venezuelská družice
Vlastní družicí se může pochlubit další, již 52. stát světa – Venezuela. Jeho první stacionární telekomunikační družici Venesat 1 vyrobila Čína a také čínská raketa Čchang čeng CZ-3B ji 29. října 2008 vynesla s kosmodromu Si-čchang do vesmíru.
Počátkem listopadu byla družice zakotvena nad rovníkem nad 78 stupněm západní délky a satelit se přejmenoval na Simón Bolívar 1. Pokud se podaří vyřešit zbývající technické problémy, které se ne družici vyskytly, bude sloužit k zajišťování regionálních spojových služeb především pro území Venezuely, ale nevyužitá část kapacity družice má být pronajata Argentině.
ČESKÁ REPUBLIKA
9. Přijetí do organizace ESA
Rozhovory o přistoupení naší republiky do Evropské kosmické agentury ESA byly zahájeny v lednu roku 2007. O půldruhého roku později, po dokončení přísného auditu, Rada ESA 18. června 2008 jednomyslně začlenění Česka schválila. Vlastní smlouvu o přístupu ČR k úmluvě ESA pak podepsali 8. července 2008 generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain a premiér Mirek Topolánek.
Po nezbytných ratifikačních krocích v Senátu a Poslanecké sněmovně během září smlouvu podepsal v říjnu i prezident ČR Václav Klaus: Uložením ratifikované smlouvy na francouzském ministerstvu zahraničí v Paříži se 12. listopadu 2008 stala Česká republika 18. členem Evropské kosmické agentury, prvním z postkomunistických zemí.
ÍRÁN
Největší neúspěch postihl letos Írán. Tento stát se už řadu let snaží zejména s využitím licenční raketové techniky, a to převážně ze Severní Koreje, vstoupit jako devátý člen do klubu kosmických zemí.
Z raketové střelnice poblíž města Semnán ve stejnojmenné provincii v severním Íránu na pokraji solné pouště Dasht-e-kabir vypustili 16. srpna 2008 íránští odborníci nosnou raketu Safir, která měla vynést na oběžnou dráhu malou družici Omid. Druhý stupeň nosiče však nedosáhl potřebného výkonu a spolu s družicí spadl do vod Indického oceánu.
