Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Discovery měl problém. Po startu se uvolnily úlomky a narazily do pláště

  19:50aktualizováno  25. února 0:32
Raketoplán Discovery odstartoval ve 22:53 SEČ. Při odpoutání hlavní palivové nádrže se však uvolnily kusy pěny, které podle záběrů kamer narazily do pláště raketoplánu. NASA incident komentovala na tiskové konferenci, posádka prověří následky dnes.

Podle odborníka na kosmonautiku Antonína Vítka se části uvolnily až v čase T+3:53 po startu."Vzhledem k tomu, že k incidentu došlo ve výšce, kde už je prakticky vakuum, utržené části již nemohly velkou rychlostí narazit do pláště tepelné ochrany," vysvětluje Vítek. Raketoplán by tedy měl být i pro návrat bezpečný.

Utržené kousky pěny na Discovery

Úlomky pěny zachycené po startu kamerami.

Podle NASA je posádka v pořádku na orbitě. V pátek kapitán a speciální tým znovu prozkoumá, zda tepelné opláštění nebylo poškozeno.

Start raketoplánu provázely i další drobné zádrhely. Posádka raketoplánu už byla uvnitř stroje a na uzavřeném poklopu se objevila malá trhlina, která na chvíli přípravy ke startu pozdržela. Odpočítávání bylo podle plánu přerušováno technickými přestávkami (nejdelší 45 minut). Objevil se však i problém na počítači v řídícím středisku, který se rychle podařilo vyřešit.

poloha Discovery ve 23:50

Poloha raketoplánu Discovery ve 23:50

Na poslední chvíli

Během posledních příprav se opět opakovaly problémy s počítačem, kdy bezpečnostní důstojnice kosmodromu neměla obraz na svém monitoru.

"Přestože vojáci neoznámili před ukončením posledního plánovaného přerušení příprav v T-9 minut, že závadu odstranili, rozhodl se ředitel startu pokračovat v odpočtu až na nejzazší možný okamžik, kdy lze odpočítávání bez problémů přerušit. To je do T-5 minut. Teď raketoplánu zbývaly ještě tři minuty časové rezervy. Zbývaly pouhé dvě sekundy, když konečně bylo s pozemním počítačem vše v pořádku a odpočet mohl pokračovat. Jinak by bylo nutno start odložit na pátek," vysvětlil Vítek.

Proto Discovery odstartoval ve 22:53 a nikoliv v plánovaný čas 22:50.

Raketoplán dosáhl oběžné dráhy po 8,5 minutě letu ve výšce 225 kilometrů nad Zemí při rychlosti více než 28 000 kilometrů za hodinu.

Na palubě je kromě posádky i první robot/člověk Robonaut R2, který zůstane na kosmické stanici ISS.

Raketoplán Discovery na startu ke své poslední misi (24.2.2011)

Raketoplán Discovery na startu ke své poslední misi (24.2.2011)

PŘÍMÝ PŘENOS z příprav a startu DISCOVERY jste mohli sledovat na stránkách agentury NASA

Plnění palivových nádrží trvalo téměř tři hodiny. Discovery se tak po více než tříměsíčním odkladu konečně dočkal.  Při předchozích přerušených pokusech se NASA tak daleko nikdy nedostal.

PODMÍNKY PRO START

Vítr: u země musí být maximálně 35-63 km v hodině (podle směru), další pravidla jsou pro větší výšky
Srážky: žádné
Blesky: nesmí se během půl hodiny před startem objevit do 10 námořních mil (asi 18,5 kilometru) od startovní rampy

 "Je to stroj, takže do posledních sekund nikdy nevíte, jak se budou chovat všechny součástky. Ale teď to vypadá dobře," upozornil však Leinbach. Palivová nádrž byla během odpoledne SEČ naplněna dvěma miliony litrů zkapalnělého vodíku a kyslíku. Během tankování paliva nebyl zaznamenán únik vodíku a technici z NASA také věří, že se po provedených opravách na poslední chvíli nevyskytnou ani praskliny na nádrži. Kvůli těmto dvěma druhům závad na nejstarším ze zbylých čtyř raketoplánů byl start několikrát odložen.

Posádka: velitel Steve Lindse, astronauté Nicole Stott, Michael Barratt, Alvin Drew, Steve Bowen a pilot Eric Boe

Posádka: Uprostřed vpravo stojí Steve Lindsey (velitel), uprostřed vlevo Eric Boe (pilot), dále z leva astronauti Alvin Drew, Nicole Scott, Michael Barrat a Steve Bowen.

Raketoplán na své 39. misi na oběžnou dráhu vynesl šestičlennou posádku, zásoby a technický materiál i humanoidního robota R2. Více jsme vás o programu letu již informovali v těchto článcích.

Herbie Hancock sledoval poslední start Discovery

Poslední start Discovery sledoval i Herbie Hancock

Discovery se do vesmíru poprvé vydal v roce 1984 a od té doby nalétal téměř 250 milionů kilometrů. Start raketoplánu neohrozilo ani dnešní zakotvení evropské nákladní lodi Johannes Kepler na ISS. Manévr se totiž kolem 17:00 SEČ obešel bez vážnějších komplikací. NASA hodlá do poloviny roku program letů raketoplánů po 30 letech zcela ukončit. V dubnu se má na svou poslední cestu do vesmíru vydat raketoplán Endeavour a koncem června Atlantis.

Space Center, Cape Caneveral - místo startu raketoplánu Discovery

Space Center, Cape Caneveral - místo startu raketoplánu Discovery

Autoři: , , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.