Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

to je jedno

14. 12. 2003 19:47
tak nevim

Nerozumim tomu jako vy ale zamyslel jste se nekdo z vas nad tim ze 1500h je jen 62 dni. Ja teda nevim ale z clanku vyplynulo ze to nepujde vratit tato reakce zpatky nezda se vam tedy ze je to trochu na H...O??

0 0
možnosti

RNDr. Dobroslav Kytička CSc.

14. 12. 2003 15:01
Vážení, Pakere, Kamile, Karle

Vážení přátelé, odborná veřejnosti,

sledujíce polední náznaky "vývoje" na poli palivových článků se musím zhrozit!!!

Uvědomme si především, že využitelnost těchto "nových" systému na poli všeobecné užitečnosti je jak trefně podotkl RNDr. Pavel Peker někde v rovině sience fiction.

Osobně se přikláním k elektrochemickým palivovým článkům.

Tedy pro nezasvěcené:

Přeměňují chemickou energii na elektrickou. Přiváděné palivo se okysličuje tzv. studeným spalováním, při kterém se uvolňují valenční elektrony z atomů paliva a využívají se k vedení proudu. Jen malá část uvolněné energie se mění v teplo. Účinnost je až 70%. Velice ekologické. Paliva: vodík, methan, oxid uhelnatý methanol (Všechna ostatní paliva jako chlór, lithium, hořčík, sodík a alkohol se musí nejdříve reformovat, tj. termodynamicky přeměnit na paliva výše uvedená tzv. reformery.)

A nebo,
 článek typu vodík-kyslík:
   Elektrody: porézní platina nebo pórovitého nikl (Komentář: Nikl je levnější náhradou elektrod vyrobených z porézní platiny, která je pro palivové články dnes nejběžněji používána. Porézní platina (tzv. platinová čerň) se nanáší buďto samostatně nebo společně s uhlíkovými sazemi, které zajišťují elektronovou vodivost. Nikl se kdysi používal převážně u palivových článků s alkalickým elektrolytem.)
   Elektrolyt: roztok hydroxidu sodného KOH (někdy i kyselina fosforečná (PAFC), iontoměničová membrána (PEMFC), pevný oxid tedy keramika (SOFC) a podobně)
   Činnost: Do pórů jedné z elektrod se přivádí kyslík, který tam reaguje s vodou. Vznikají hydroxidové skupiny OH, které váží elektrony z okolního kovu. Elektroda se tím nabije kladně. Vznikající záporné ionty OH- přechází elektrolytem k druhé elektrodě, kde reagují za pomocí katalyzátoru s přiváděným vodíkem. Vzniká elektricky neutrální voda. Přebytečné elektrony (zbylé z OH-) vytvářejí záporný potenciál druhé elektrody.
Články pracují při tlaku 1-3 * 105 Pa a teplotě 20-70°C.

Pokud tedy pečlivě zvážíme praktickou použitelnoust porovnávaných principů funkčnosti, jistě mi mnozí date za pravdu.

Přeji hodně vědeckých úspěchů drazí kolegové. S pozdravem RNDr. Dobroslav Kytička CSc.

0 0
možnosti

ekonom

19. 12. 2003 13:28
Re: Vážení, Pakere, Kamile, Karle
Jako ekonom nato muzu rict jedine: SCIFI je: hydroxid sodny - KOH :(( to Paker rozpad jadra atomu vodiku - achich ouvej to by asi nebylo 55 stupnu ale spis nekolik miliard nebo si snad bezne doma rozkladate proton na kvarky? Panove meli byste vratit RNDr. STYDTE se!!!!!
0 0
možnosti

princezna ze mlejna

14. 12. 2003 10:34
Kamile, Pekere, Karle .....
us to nehulte
0 0
možnosti

Kamil

13. 12. 2003 21:52
Metanol je problém.
Vypadá jako etanol, voní jako etanol, chutná jako etanol, dá se pít jako etanol, ale jenom jednou. Pak se oslepne nebo i umře. To by nebyl takový problém, nikdo rozumný ho nebude pít. Ale představte si, že bude dostupný za nižší cenu než etanol, vysoce zdaněný, aby lid tolik nechlastal a hlavně aby státní pokladna měla trvalý příjem. Obávám se, že právě tohle prodraží provoz, ledaže by byla laciná neodstranitelná denaturační přísada, která by článkům nevadila. Jenonže metanol je tak nebezpečný a zneužitelný, že v drogerii nedostanete ani denaturovaný. Bude ve speciálních zásobnících a to si pište, že levné nebudou. Škoda, ale na to jak budeme chodit s kanystrem do drogerie, kupovat tak za třicet za litr a šprycovat do počítadel, mobilů a dalších krámů, zapomeňme.
0 0
možnosti

Peker

13. 12. 2003 1:30
Velice nebezpečné
Je to asi takto. Úspěšnost protlačování atomů je asi 68%. U atomů vodíku, které při protlačení přes protonovou membránu o elektron nepřijdou, vzniká k urychlení oběhu elektronu kolem jádra čímž vzniká zahřívání obalu atomu (tzv. elyosféry) a roste riziko přílišného zahřátí a poté k rozštěpení jádra těchto atomů a celkové destrukci. Při zahřívání elyosféry vzniká teplota okolo 55°C. Řešení tohoto problému spočívá v chlazení těchto atomů sloučeninou, které se říká ostyroplazma. Ostyroplazma je sloučeninou gália, fluoru a křemíku. Nevýhodou ovšem je, že ostyroplazma je velice nestabilní a při teplotách vyšších 10°C hrozí rozpad této sloučeniny. Optimální by byla teplota kolem 1 až 2°C, ale za takových podmínek je použití článků vzhledem k jejich provozní teplotě 55°C nemyslitelné. Palivové články jsou sice ve formě prototypu již na světě, ale velikost AA článku (tužkové baterie) nedosahují ani omylem. Jen ostyroplazmy je zapotřebí asi 12 až 18 cm3 na 1 cm3 vodíkové masy, což je zhruba pětinásobek velikosti článku AA. Celá tato věc je ve stádiu zkoumání, ale praktické použití u koncových uživatelů můžeme zatím s klidným svědomím odkázat do říše science fiction.
0 0
možnosti

Karel Kahovec

13. 12. 2003 17:09
Re: Velice nebezpečné

1) Pokud by se při 55 stupních nebezpečně rozpadaly vodíkové atomy, těžko  bych mohl teď reagovat. Právě jsem si uvařil (cca 100 stupňů) kafe. A předpokládám, že existuje spousta chladicích látek, které při teplotách nad 10 stupňů ještě chladí, tak třeba vodný roztok zeleného Fridexu v mém automobilu obvykle pracuje při cca +85 stupních.

2) Palivové články s protonovou membránou jsou (zatím) skutečně sci-fi. Do výroby ale přicházejí miniaturní palivové články metanolové. To žádná sci-fi není.

0 0
možnosti

12. 12. 2003 23:23
0 0
možnosti