Ano, už tu bylo dříve
Jednou jsem listoval učebnicí o plastech a bylo tam o tom, že první plast ("umělá hmota") byla vyrobena z kukuřice někdy snad už okolo roku 1860. A návod, jak si sami vyrobíme plast z kukuřičných odpadů po vydrolení zrna. Ten materiál se jmenuje fural nebo furan, a má vlastnosti plastu, včetně izolace. Potom jistý Backeland zdokonalil hmotu, vznikl bakelit pojmenovaný po něm a to snad byl už rok 1920. U nás se to ujalo spíše později, ale už zavádění elektrifikace mělo k dispozici bakelitové vypinače a objímky v letch 1930 až 1960. Vzpomeňme si na film Dívka v modrém, kde Oldřich Nový rozsvítí žárovku a ona se diví, že je kouzelník, protože to má "sto svíček". Čímpak to otočil?
Dobří chemici byli vždy Němci a také šetřiví. Za války bylo kavárnám nařízeno, aby kávovou ssedlinu nevylévaly, ale vracely (suchou) do průmyslu. Dělalo to ročně mnoho tun. Používala se jako přísada do bakelitu. Tam se ostatně dává všelicos, křemenná moučka, a jiné mineráklní části, takže bakelit je "plněný" a to je vhod. Jeho lepivá schopnost před vylisovábním je tak velká, že stačí polovina hmoty a ostatek je plnivo. Také pertinax je plněný, papírovým vláknem nebo textilem. Jestliže se vyrobí deskový tvar s plátnem pohlceným vcelku, dostává název "textit" a je z něho dobrý materiál na ozubená kola, která nehlučí. Také ložiska otočných kloubů podvozků tramvají se vykládají deskami z pertinaxu vyvařenými předtím v oleji, dávají hladké otáčení a snesou velké tlaky.
Zdá se, že ekologické výroby zde byly dříve, než se nadějeme a tak kelímky z kukuřice jsou nové ze dvou důvodů: že byly určitě přizpůsobeny (jako se Backelendova hmota upravovala) a že se ZAVEDLY, že měl někdo důvtip, vytrvalost a odvahu. Jen tak dále. Vracejme se ke zdrojům, které naši moudří pradědečkové začali využívat.
Protože až začnou auta jezdit na vodík a plasty se dělat z kukuřice tak si budou moct tu svoji naftu strčit do prdele a klidně ji i chlastat a bude po petrodolarech a nebudou mít prachy na zbraně a podporu teroristů. 
