Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nejdelší podvodní kabel pro elektřinu je mezi Austrálií a Tasmání

Nejdelší podvodní kabel pro elektřinu musí překonat Bassův průliv v hloubce 70 metrů pod hladinou. Podmořský úsek má délku 290 kilometrů. Kabel umožňuje poslat z Tasmánie do státu Victorie v Austrálii až 600 megawattů elektrické energie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

The ONE

Nejdelší kabel???

Co je to zase za lži, nejdelší podvodní  kabel jsem vytlačil dnes ráno JÁ!!!!!!. A stálo mě to jen včerejší oběd ;-D;-D;-D

0/0
30.9.2006 23:17

Milkman_Dan

Nejlepsi jsou,

AC/DC a song High Voltage....;-D

0/0
29.9.2006 14:03

Laik

Balony

Dobry den,

prosim o vysvetleni, k cemu jsou na trasach VN a VVN vzdy na hornim lanu navleceny barevne (vetsinou cervene) balony ???

Kvuli vrtulnikum, ptakum ???

omlovam se za trochu off topic :)

0/0
28.9.2006 12:48

qwerty

Re: Balony

Kvůli vrtulníkům a letadlům ;-)

0/0
28.9.2006 12:51

albert

a co ty ztraty

Porad se mluvi o ztratach, ale jake ty ztraty, rekneme na 100 km, vlastne jsou? Ma nekdo odhad?

0/0
28.9.2006 11:03

Enik

Re: a co ty ztraty

To se takhle nedá jednoduše plácnout. Statisticky se v naší energetické síti ztrácí 8-10% výkonu. Toto číslo je závislé na okamžitém zatížení sítě. Některé ztráty jsou zřejmé a mají trvalý charakter. Jsou to většinou svodové a kapacitní ztráty na vedeních. Stejně tak i magnetizační ztráty v transformátorech. Některé ztráty jsou přímo závislé na zatížení sítě. To jsou ztráty způsobené činným odporem vodičů a jejich ohřevem. Energetická ztráta na vodiči je přímo úměrná jeho odporu a druhé mocnině protékajícího proudu. Na vedení VVN o délce několika set km s činným odporem vedení řádově jednotek Ohmů, tak při zatížení 1000A, vzniká ztráta až několik MW.!!

0/0
28.9.2006 13:23

p

Re: a co ty ztraty

Ilustrace jaloveho proudu na AC:

pokus odpojit asi 100km nezatizeneho vedeni konci likvidaci odpojovace:

http://video.google.com/videoplay?docid=8301293089993443959

0/0
28.9.2006 20:34

Zdenek

usměrňovač

Tyristory se používají nejen jako usměrňovač, ale jako usměrňovač na jedné straně vedení a jako střídač na druhé straně. Jaké tyristory jsou vůbec použity? Normální, GTO či GCT....

0/0
27.9.2006 10:35

wildge

Re: usměrňovač

A navic neni ani tak problem je zapnout, jako rozepnout.

0/0
27.9.2006 20:33

Hannis

Re: Re: usměrňovač

No, ty se přeci rozepnou samy, když se při usměrňování mění polarita proudu.  A při střídání tam musí být "komutační obvod", jinak se opravdu nerozepnou :-)

0/0
28.9.2006 8:52

Zdeněk

Re: Re: Re: usměrňovač

Komutační obvod tam být nemusí, tyristory totiž komutuje vnějši trojfázová síť:-) Takže podmínka provozu je připojení na stávající síť. V "ostrovním" režimu by byl třeba komutační obvod a nebo tyristory typu GTO, kreré lze vypínat....

0/0
2.10.2006 8:57

Martin

AC vs DC

Může mi prosím někdo vysvětlit jaké že to nepříjatelné ztráty energie se dějí v přenosu AC proudu oproti DC proudu ? Určitě to totiž bude hodně zajímat nejenom ČEPS, protože v ČR se přenáší elektřina taktéž na stovky km.

Nebude to spíše tak, že když se použije DC proud, tak ušetřím 1/3 za měď (nebo z čeho ten kabel je) v kabelu oproti třífázovému AC proudu ? Na 270 km to hodí docela slušný peníz.

btw. Tyristor nemá ventil, tyristor má řídící elektrodu, angl. Gate.

0/0
27.9.2006 9:16

R.Jančar

Re: AC vs DC

zařízení z tyristorů se nazývá v terminoligii a překladu Simensu ventil

0/0
27.9.2006 10:07

Re: AC vs DC

To tak, bohužel není, protože u nás v podstatě každých pár kilometrů něco odbočí - není to tedy pouze spojení dvou bodů vzdálených mnoho set kilometrů. Navíc je dost velký ekonomický rozdíl ve vybudování nového spojení na bázi současné elektroniky a využití stávajících přenosových tras - jinými slovy řešení se vyplatí u nových (dostatečně dlouhých) tras.

0/0
27.9.2006 10:21

Enik

Re: AC vs DC

 Ad. "ventil": tento pojem je v elektrotechnice naprosto korektní. Jedná se o podobnost s nentilem na vodovodním potrubí. V odborné literatuře se běžně používá pro spínací a usměrňovací výkonové prvky.

Ad. ztráty: přenos střídavého proudy je zatížený dvěma významnými druhy ztrát. Jedním je kapacita mezi vodiči navzájem a mezi vodiči a zemí. Při dlouhých vedeních je tato kapacita natolik značná, že se podílí na nemylých ztrátách a ohřívá dielektrikum mezi vodiči. Druhým faktorem je skinefekt, který při velkých proudech způsobuje nerovnoměrné rozložení proudu ve vodiči a tím snižuje využitelnost jeho průřezu. V případě použití stejnosměrného proudu tyto efekty nevznikají!!!! Stačí??? 

0/0
27.9.2006 11:39

R_R

Re: Re: AC vs DC

No vsak ten kabel taky neni ze dvou dratu, ale je spleten z mensich lan. A nerovnomerne rozlozeni proudu se resi pravidelnym stridanim vnitrnich a vnejsich vlaken v lanu. Kapacita je asi jediny problem, u stridaveho proudu by tloustka izolace mezi fazemi musela mit nejmin deset centimetru, coz by byl vyrazne tlustsi kabel. Pri vlzdalenosti vodicu na stozaru VN to hraje minimalni roli.

0/0
27.9.2006 12:06

Enik

Re: Re: Re: AC vs DC

To střídání drátů v lanu nemá na skinefekt žádný vliv. Ty dráty by musely být od sebe navzájem izolované. V praxi se používá na některých vedeních VVN "trojúhelníkový" potah. Kdy jednen vodič je tvořen třemi lany!!!

0/0
27.9.2006 12:46

R_R

Re: Re: Re: Re: AC vs DC

Mas pravdu v tom, ze to strivani vrsten se pouziva hlavne kvuli rozlozeni magneticke indukce a ne kvuli skinefektu. Na druhou stranu si rekneme, ze skinefekt je primo umerny frekvenci stridaveho proudu a u 50Hz neni tak vyznamny, jako u vysokych frekvenci.

0/0
27.9.2006 12:55

Re: Re: Re: Re: Re: AC vs DC

Pokud by nebyl významný, pak by  asi u nás neexistovaly 400kV trasy složené ze svazkových vodičů ...

0/0
27.9.2006 13:02

Enik

Re: Re: Re: Re: Re: AC vs DC

Tady nejde o frekvenci ale o proudy. Nezapomeň že tím lanem teče i několik tisíc Ampér.

0/0
27.9.2006 16:44

Mates

Re: Re: Re: Re: Re: Re: AC vs DC

Trisvazkove vodice se pouzivaji z duvodu skinefektu. Na povrchu vodice tece vic proudu nez uvnitr - to je skinefekt. A pokud se daji k sobe tri svazky lan, takovy vodic se u VVN chova jako by mel mnohem vetsi povrch.

0/0
27.9.2006 17:25

p

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: AC vs DC

Ne. Z hlediska jednoho vodice je uplne jedno, jestli ho pouzivate k rozvodu vysokeho napeti nebo nizkeho napeti. Vodic urcite tloustky muze vest urcity proud a tim to hasne.

Tri vodice se pouzivaji pro omezni ztrat srsenim, kdy z ostrych mist na vodici dochazi k ionizaci. Srseni predstavuje nejvetsi ztratu, po ni nasleduje kapacita vedeni a sni spojeny jalovy proud. Skin efekt je omezen tim, ze volne zaveseny vodic ma uvnitr nosne ocelove jadro.

0/0
27.9.2006 23:27

Jarda

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: AC vs DC

Mno jo, ale jak by podle Vás toto zmírnilo sršení - pokud použijeme vícero vodičů, tak tím i přímo úměrně zvýšíme počet ostrých míst a tím i logicky dochází k větší míře sršení nebo se mýlím?

0/0
28.9.2006 11:36

p

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: AC vs DC

Potencial v okoli tri vodicu v vytvari plochu o mensim zakriveni.

Srseni muzete casto slyset a v noci i videt pokud najdete misto kde je vodic roztrepen.

Vice o ztratach:

http://en.wikipedia.org/wiki/Electric_power_transmission#Losses

0/0
28.9.2006 20:01

Re: Re: Re: AC vs DC

Nerovnoměrné rozložení proudu se neřeší pravidelným střídáním vláken (u dálkových nadzemních VVN tras se střídáním vodičů řeší problém kapacity), ale použitím svazkových vodičů, kdy trojice vodičů nahrazuje jakoby obálku fiktivního vodiče o průřezu daném vzdáleností mezi svazkovými vodiči - u VVN totiž proud neteče celým průřezem vodiče, ale je vytlačován do krajů. Řeší se tím i problém "chlazení".

0/0
27.9.2006 12:55

PatrikChrz

Re: AC vs DC

Já jsem se vždycky domníval, že střídavý proud se používá právě proto, že při jeho přenosu jsou nižší ztráty a tady čtu opak.

Mohl by se někdo "z oboru" k tomu vyjádřit? Proč se tedy vlastně střídavý proud používá?

0/0
27.9.2006 12:26

Enik

Re: Re: AC vs DC

Stejnosměrným proudem nejde pohánět asynchronní motory a nelze jej transformovat. To jsou asi nejdůležitější důvody, proč se používá střídavý proud.

0/0
27.9.2006 12:40

R_R

Re: Re: AC vs DC

Uz jsem to psal o par radek vys, ale tady je zakopanej pes prave v tom kabelu.. Aby ten kabel nebyl tlustej pres metr  a nestal nekolikanasobne vic, je vyhodnejsi pouzit stejnosmerny proud. Jinak na stozarech VN nevyhody stridaveho proudu jsou zanedbatelne ve srovnani s vyhodami jako je snadna transformovatelnost na nizke napeti.

0/0
27.9.2006 12:50

vodic

Re: Re: Re: AC vs DC

Ale na velke vzdalenosti jsou ztraty uz tak velke, ze vyhody AC musi stranou. Pred par lety se resil projekt obrovske vodni elektrarny na rece v Africe (Niger? uz nevim) a vyrobeny proud mel jit do evropy prave po DC. Nevim, jestli se to realizuje nebo ten projekt umrel, ale v kazdem pripade DC je na velke vzdalenosti nutnost prave kvuli ztratam. Je pravda, ze se usetri neco malo i na kabelu, ale to neni tak dulezite, protoze ten se jednou polozi a hotovo. Ztraty se ztraci porad... P.S: Kabel na VVN je rozhodne hubenejsi. Dobra izolace zvladne i nekolik desitek kV na mm tloustky.

0/0
27.9.2006 13:11

vodic

Re: Re: AC vs DC

Na vejsce nam kdysi ukazovali graf ztrat DC a AC. Resilo se to v dobe, kdyz myslim Krizik prosazoval rozvest po Cechach DC. Vypada to tak, ze na kratke vzdalenosti je o poznani lepsi AC, ale od vzdalenosti nekolika desitek az stovek km jiz DC vychazi levneji. Je to prave tim, ze se DC pro transformaci musi predelat na AC a to znamena ztraty. Na velke vzdalenosti ale tuhle nevyhody prebijou mensi ztraty v prenosove trase.

0/0
27.9.2006 13:03

R_R

Kolbenka

Podobnou technologii, ale pro rizeni motoru v tezebnem zavode Krivoj Rog pouzivala CKD uz pred ctvrt stoletim. A spinani tyristoru pomoci optiky byla nutnost z uplne jineho duvodu. Obrovske elektricke pole bylo natolik silne, ze bez optiky se tyristory zapinaly vesele samy. K  chlazeni tyristoru se pouzival olej kterym mel vedle vlastni chladici halu.

0/0
27.9.2006 9:16

Rosťa Jančar

upřesnění

odstavec nad slovníčkem je popis k úvodnímu obrázku, na fotografii v závěru textu jsou usměrňovací ventily (termín Simemsu)řízené laserem

0/0
27.9.2006 7:38

R.Jančar

Re: upřesnění

již opraveno, děkuji

0/0
27.9.2006 9:18

123

a

co to psalo za technickýho ignoranta...?

0/0
27.9.2006 6:49







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.