Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Vědci vyrobili 118. částici soustavy prvků

Američtí a ruští vědci oznámili, že vytvořili prvek, označovaný protonovým číslem 118.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Honza

Lawrence Livermore

Zadna laborator Lawrence Livermora neexistuje, mame laboratore v Berkeley a Livermore, ktery se jmenujou po Ernestu Orlandu Lawrencovi.

0/0
22.10.2006 21:59

christo

..

Otazka na vedce: K cemu nam bude prvek ktery vydrzi jen par milisekund? Vedci: to nas nezajima, tim at se zabyvaji lidi z oddeleni marketingu ;-D

0/0
20.10.2006 10:50

davexx

Re: ..

Přečtěte si diskusi, už se to tu probíralo. Základní výzkum nemá většinou praktické uplatnění. Pokud Vás to nezajímá, tak Vás nikdo nenutí takovéto články číst. Jsem rád, že je pořád na světě dost lidí, které základní výzkum zajímá, protože na jeho základě bylo možno objevit spoustu užitečných věcí aplikovaným výzkumem.

A věřte nebo ne, v některých zemích (ČR to bohužel není) zajímá základní výzkum už i ty z oddělení marketingu, u aplikovaného výzkumu tam je to samozřejmě ještě mnohem markantnější.

Nebýt základního výzkumu, tak byste se asi dost divil, co bychom neznali a hlavně neměli.

0/0
20.10.2006 11:00

christo

Re: Re: ..

to byl jen ftip bobiku;-);-D

0/0
20.10.2006 11:31

christo

Re: Re: Re: ..

diskuzi jsem cetl:-)

0/0
20.10.2006 11:31

davexx

Re: Re: Re: ..

No, málem jsem se umlátil smích, když jsem to zjistil.

0/0
20.10.2006 12:36

trimetrovy_wohnout

Castice?

Ja se teda ucil, ze se tomu rika prvek...a ze to neni zas tak davno (takovych 7 let).

0/0
19.10.2006 16:43

Cublay

Re: Castice?

Já se to tak učil už před asi 20-lety. Faktem je, že už tenkrát si spolužačky pletly prvek s částicí, pokud vím, žádná z nich si ale netroufá psát "erudované" články do tech. rubriky

0/0
20.10.2006 9:40

davexx

Re: Castice?

A v čem je problém, prvek je snad souborem částic (přesněji řečeno atomů), které mají stejné protonové číslo (tedy stejný počet protonů v jádře). I jeden atom je atom nějakého prvku stejnětak jako třeba kilo atomů.

Pojem prvek by se dal ještě rozvrstvit na jednotlivé isotopy, které se liší počtem neutronů, při stejném počtu atomů. Ale pořád bude prvek (a klidně i nuklid) souborem částic - bez ohledu na počet.

0/0
20.10.2006 10:14

eidos

Re: Re: Castice?

"I jeden atom je atom nějakého prvku"

Hmm

0/0
20.10.2006 10:50

davexx

Re: Re: Re: Castice?

Máte snad jiný názor? Já bych si tedy dokonce dovolil tvrdit, že každý jednotlivý atom je atomem nějakého prvku. A taky si dovolím tvrdit, že v tomto případě vím o čem mluvím.

0/0
20.10.2006 10:56

zz

Re: Re: Re: Re: Castice?

Nevíte. Prvek není částice.:-P

0/0
21.10.2006 18:13

Xavier

Re: Re: Re: Re: Re: Castice?

Hlasuji pro izotop. Částice je opravdu nesmysl.

0/0
21.10.2006 21:13

davexx

Re: Re: Re: Re: Re: Castice?

Prvek opradu není částice. Určitě to mohlo být zformulováno lépe, ale prvek se opravdu skládá z atomů, což jsou částice, takže bych v tom opravdu zas až takový problém neviděl.

0/0
23.10.2006 9:12

Cublay

Re: Re: Castice?

Hochu, hochu, mysli trochu: U atomu jasně, to máš pravdu, jenže stejně jako prvek, ani atom není částice.

0/0
23.10.2006 7:56

davexx

Re: Re: Re: Castice?

Atom není částice? A co teda je?

0/0
26.10.2006 8:10

Mirco1

Ten "název"..

... je jen přezdívka. Skutečný věděcký název ten prvek ještě nedostal.

0/0
19.10.2006 13:00

davexx

Re: Ten "název"..

Podle dohody se prvky s protonovými čísly 100 a více se budou pojmenovávat už tímto způsobem.

0/0
20.10.2006 10:11

Mirco1

Re: Re: Ten "název"..

http://en.wikipedia.org/wiki/Systematic_element_name

Všiměte si především slova "temporary"

0/0
20.10.2006 12:41

davexx

Re: Re: Re: Ten "název"..

Bojím se, že je Wikipedia lehce nekonzistentní:

All elements up to and including atomic number 111 have received

permanent trivial names and symbols, so the use of systematic names and

symbols is recommended only for elements 112 and above. Therefore in

practice, systematic names are just those with 3-letter symbols.

0/0
20.10.2006 13:24

davexx

Re: Re: Re: Re: Ten "název"..

Je to asi dáno praktickými důvody. Triviální názvosloví je sice většinou hezčí, ale méně praktické při použití, vyžadue obvykle více znalost více informací než systematika.

0/0
20.10.2006 13:29

leon

k čemu je tohle dobrý?

by mě zajímalo k čemu se to hodí když už se za to platěj těžký peníze ... věřim, že to k něčemu dobrý bejt může, ale zajímá mě teda k čemu

0/0
18.10.2006 14:23

RD

Re: k čemu je tohle dobrý?

například k zdokonalování zbraní hromadného ničení.

0/0
18.10.2006 15:25

Telemaster

Re: Re: k čemu je tohle dobrý?

No právě. Vzhůru k ununoctiové bombě!

0/0
18.10.2006 16:02

drybox

Re: k čemu je tohle dobrý?

To se říkalo i o elektřině a nakonec je z ní pěkný kšeft.

Teď je snaha vytvořit prvky, které leží v tzv. ostrůvcích stability. Tyto těžké prvky teoreticky budou stabilní a můžou mít velmi zajímavé vlastnosti.

0/0
19.10.2006 6:24

Fibi

Re: Re: k čemu je tohle dobrý?

Jo, presne jak rikas, tzv ekaolovo atd, proste maji to byt stabilni prvky po rade nestabilnich, a maji mit zajimave vlastnosti. Takze to nejsou jen hratky kdo dal, kdo vic, a kdo rychleji

0/0
19.10.2006 18:02

Homer1

Re: k čemu je tohle dobrý?

Třeba tvoje děti nebo vnuci díky tomu budou léčit rakovinu, nebo s tím budou dělat něco úplně jiného - něco o čem my v současnosti nemáme ani tušení.

Spousta dnes běžných věcí bez kterých ani neumíme žít vznikla z něčeho, co se v době objevu jevilo jako naprosto neužitečné. Viz. elektřina. dokud to cukalo jenom stehýnkama na mosazném zábradlí, byla to blbůstka - a podívej se dnes. Bez ní jsme namydlený.

0/0
19.10.2006 10:44

Armin

Re: k čemu je tohle dobrý?

Seriozni studie nasvedcuji tomu, ze od jisteho protonoveho cisla by mel existovat ostrov stability, tj. napr. prvky 126-144 by byly stabilni. Dnes pouzivane tezke prvky (prevazne lanthanoidy) maji velmi zajimave opticke a magneticke vlastnosti napr. proto, ze d-orbitaly jsou chraneny vnejsimi f-orbitaly. Tolik jen zhruba, zkus to progooglit ...

0/0
19.10.2006 13:24

more

Re: Re: k čemu je tohle dobrý?

Tak by mel hlavne nekdo bymyslet jak to vyrabet ve vetsim mnozstvi protoze tkhle po atomech by jeden gram vyrabeli nekolik milionu let :-)

0/0
19.10.2006 15:12

drybox

Re: Re: Re: k čemu je tohle dobrý?

No, pokud ty prvky budou stabilní, tak už nebude problém v tom, že se okamžitě po vzniku rozpadnou. Uvidíme co přinese budoucnost.

0/0
19.10.2006 20:37

more

Re: Re: Re: Re: k čemu je tohle dobrý?

Tak se nerozpadnou no ale porat jich bude pekelne malo. imho se jedna jenom o cviceni typu "kdyz na to maj at si hrajou treba to k necemu bude"

0/0
29.10.2006 6:25

davexx

Re: k čemu je tohle dobrý?

Tohle je základní výzkum, ten se nezabývá tím, k čemu to bude dobré, ten se snaží posunout naše znalosti. Po základním výzkumu následuje časem aplikovaný výzkum a ten už směřuje k praktickému využití.

0/0
20.10.2006 10:10

more

Re: Re: k čemu je tohle dobrý?

Jenomze nekterym lidem to prijde prijde jako "patlama patlama" a kde nic tu nic. Jak se pozna co je opravdu jeste vyzkum a co honeni vlastniho ocasu ? (nebo rovnou predstirani vyzkumu) jak se to pozna kdyz to vlastne nemusi mit nutne zadne vysledky ?

0/0
29.10.2006 6:29

davexx

Re: Re: Re: k čemu je tohle dobrý?

Ale i základní výzkum má své výsledky. Jenomže tyto výsledky nejsou přímo uplatnitelné v praxi. Výsledky základního výzkumu pak využívá aplikovaný výzkum.

0/0
29.10.2006 16:48







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.