Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jiří Grygar: Bude úplné zatmění Měsíce. Co vše odhalí?

Zatmění Měsíce pomohlo astronomům již před 2500 lety odhadnout, že Země je kulatá. Dokázali z něj poměrně přesně určit rozměry Měsíce i jeho vzdálenost od Země. Později díky němu vědci odhalili i zpomalení rotace Země. Jiří Grygar píše exkluzivně pro Technet.cz

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Bůh Nejvyšší (4)

CoBy, samý sračky.

0/0
4.3.2007 4:15

pepan

g

Rv;-€[>-];-€Rvfuj

0/0
2.3.2007 14:20

Postrach

Překážka

Omyl. Abstrakce (model) je u netriviálních překážek potřeba. Třeba představa prostoru kolem překážky (a volba cesty  k jejímu obejití) abstrakcí reality je (obvykle se nemodelují všechny atomy překážky a jejího okolí - abstrahuje se na větší předměty a jejich obecné tvary.)

0/0
2.3.2007 13:01

Postrach

Re: Překážka

tohle měla být reakce v hloubi diskuse, nějak vyskočila na začátek

0/0
2.3.2007 13:07

PájaZítra

Chyba v obrázku

Na doprovodné ilustraci je chybně u světle šedého kuželu označeno, místo "částečné zatmění" tam má být napsáno "polostínové zatmění". Částečné je až když se Měsíc dostane do oblasti plného stínu (tmavá šedá na obrázku), pak teprve tmavne jeho plocha. V polostínovém zatmění dochází jen k velmi slabému poklesu jasu měsíčního kotouče.

0/0
1.3.2007 21:54

Postrach

Re: Chyba v obrázku

ona je asi zmátla podobná terminologie u sluečního zatmění, kde pozorovatel v šedivé oblasti už částečné zatmění vidí

0/0
1.3.2007 23:04

Standa

Zatmeni

A co kdyz se okplo mesice obevi UFa, Pan Grygar je ma velice rad.

0/0
1.3.2007 18:26

Honza

Re: Zatmeni

Na 100% se neběví;-)

0/0
3.3.2007 1:34

Honza

Re: Re: Zatmeni

"neoběví"

0/0
3.3.2007 1:35

Postrach

Re: Re: Re: Zatmeni

neobjeví ;-)

0/0
3.3.2007 9:21

sme_duro

musim koncit

budem musiet koncit chlapci, majte sa pekne a kludne mi napiste, vecer si to precitam... pripadne mi poslite mail...

0/0
1.3.2007 16:30

old fashioned Vince III...

Grygar

má výbornej styl psaníR^R^

0/0
1.3.2007 15:19

Alesek

Re: Grygar

Prave od nej ctu knizku Vesmir, jaky je. A nemuzu si ji vynachvalit. :-)

0/0
1.3.2007 18:42

mesic

zatim co clanek je o zatmeni mesice

diskuse je o zatmeni mysli, zajimave ze?:-)

0/0
1.3.2007 15:13

sme_duro

Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

to tazko, najprv by tu niektori museli uznat, ze mysel ako taka vobec existuje co nie podla nich take iste ;-D

0/0
1.3.2007 15:18

Postrach

Re: Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

On tu někdo zpochybňoval existenci mysli (coby nástroje k modelování vnějšího prostředí)?;-)

0/0
1.3.2007 15:35

sme_duro

Re: Re: Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

v podstate ano, ide o to, ze pojem MODELOVANIE = ABSTRAKCIA. A ta je mozna len vov vedomi. V hmotnej realite nic take neexistuje. Neviem ci to niekto popiera ale ak niekto tvrdi, ze biologicka evolucia dokaze vysvetlit cloveka tak to popiera bez toho aby to vedel.. ;-D

0/0
1.3.2007 15:43

Postrach

Re: Re: Re: Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

Pro další argumentaci si potřebuji ujasnit: Mají zvířata podle Vás vědomí? Pokud ano, která? A která už ne?

A fdalší dotaz: Mají počítače schopnost abstrakce? Scopnost modelovat zjevně mají.

0/0
1.3.2007 16:11

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

Neviem ci maju vedomie a ak ano tak ake. To nie je podstatna otazka. LEbo aj keby mali tak aj tak je potrebne vysvetlit ako vzniklo. A aj keby ho mali ale nejake menej vyvinute tak aj tak je potrebne vysvetlit presny mechanizmus az po cloveka. Cize na totu otazku neviem odpovedat ale pre nasu diskusiu je irelevantna.

Pocitace NEMAJU schopnost abstrakcie. Nizsie v clanku rozoberam pojem MODEL.

http://www.geocities.com/sme_duro/clovek_mozog.htm

0/0
1.3.2007 16:15

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

cast

Abstrahujúce a sebareflektívne vedomie

0/0
1.3.2007 16:16

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

proč by eměly mít? Pomocí turingova stroje lze namodelovat turingův stroj, i takovýto model je schopen obsáhout sám sebe.

0/0
1.3.2007 23:07

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: zatim co clanek je o zatmeni mesice

no v provm rade si musime ujasnit co to vlastne ta abstrakcia je. Ste sa ma pytali, ze kde mam v clanku spomenute, ze nejaka abstrakcia vobec existuje. Ano to je pravda, ja existenciu abstrakcie predpokladam apriori. Ako inac by sme mohli vobec narabat napriklad s vyrokmi? ako by sme mohli vobec povedat, ze vyrok je prvdivy? Ako by sme mohli narabat s vyrokmi v metajazykoch, ktore nehovoria vobec o realite? Ako by sme mohli pracovat vobec s matematikou ako cistou abstrakciou (naprikald komplexne cisla)? CO je to vobec "vyznam", "semantika"? Existuje v realite? Atd atd. Vsetky tieto otazky suvisia s pojmom abstrakcia. Mozte popriet, ze nijake abstrakcie neexistuju. OK. Nemam proti tomuto ziaden argument. Ale musite prijat dosledky, ze sa zrieknete matematiky, sematiky, logiky a podobne, lebo vsetko su to discipliny, ktore narabaju s abstrakciami.

To, ze pomocou Turingovho stroja sa da namodelovat Turingov stroj je OK. Stale ale mate problem ze Vy nieco interpretujete ako model.

0/0
2.3.2007 8:30

Postrach

jak bychom mohli ...

Jednoduše: mechanicky. Počítač pracuje s komplexními čísly čistšě mechanicky. Podobně může s informacemi a jejich zobrazením pracovat i náš mozek. Koneckonců - například zpracování obrazů na abstraktní tvary je počítačovou nápodobou mechanismů mozku celkem úspěšně technicky realizováno. Nevím, prožč bych se měl vzdát jmenovaných oborů jen proto, že podle mého názoru fungují na jiném proincipu, než si myslíte Vy.

0/0
2.3.2007 9:26

sme_duro

Re: jak bychom mohli ...

tak moment, to, ze vy si poviete, ze nejaky hmotny objekt bude predstavovat komplexne cislo je nieco ine ako existencia samotneho komplexneho cisla v realite. Prirodzene cislo 1 dajme tomu zodpoveda poctu nejakeho objektu v realite (naprikald minci v mojej penazenke). Racionalne cislo tiez niecomu zodpoveda, iracionalne cislo takisto. Preto sa to volaju realne cisla, ze odkazuju na nieco v realite. Ale komplexne cislo neodkazuje na NIC v realite. V realite najdete nieco coho je 1, 1/3, odmocnina z 2 ale nic co je odmocnina z -1. Je to cista abstrakcia, preto ani nepatri medzi realne cisla. Ale to je len priklad, iny priklad je metajazyk, ktory sa svojou definiciou lisi od objektoveho jazyka a nema v realite ziaden ekvivalent. Teda mozem mat hmotny model pre metajazyk a komplexne cislo ale metajazyku a komplexnemu cislu nezodpoveda nic v realite. Ide o ciste abtrakcie. Chapete rozdiel?

0/0
2.3.2007 9:36

Postrach

Re: Re: jak bychom mohli ...

Sice chápu Váš pohled, ale myslím si, že nemáte pravdu. I komplexnímu číslu odpovídají reálné objekty - třeba stav vlny. jeho záznamje  prostě totéž co gipsové jablko, jen pro jiný účel. Model, který se v určitých případech lépe (mechanicky) zpracovává než jiné modely. Vše, co namodelujete komplexními čísly, namodelujete i bez nich. Jen ta komplexní číla jsou často praktičtější.

0/0
2.3.2007 9:45

sme_duro

Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

nie, komplexne cislo je len prostrednik vo vypocte. Odmocnine z -1 v realite neodpoveda nic. Nehovorim, ze je odmocnina z -1 neuzitocna, hovorim, ze odmocnina z -1 v realite neexistuje, nema empiricky ekvivalent. Pomocou kompkexneho cisla mozte definovat aj suradnice na ploche ale samotna podstata odmocniny z -1 sa na tej ploche nenachadza. Nachadzaju sa tam len realne cisla.

0/0
2.3.2007 10:43

Postrach

interpretace modelu

Mýlíte se. Pokud mám zadefinovány běžné operace s komplexními čísly a konvenci jejich promítání do komplexní roviny (její hmotné interpretace třeba na papíře) , tak bod 0,1 se v té rovině jistě nachází. To je její empirický ekvivalent.

Empirickým ekvivalentem komplexního čísla je třeba i popis mechanického kmitajícího obvodu (kde reálná část odpovídá tření a imaginární vázání energie do hmoty či pružnosti)

0/0
2.3.2007 10:54

sme_duro

Re: jak bychom mohli ...

problem je v tom, ze pocitac moze pracovat s modelmi ale len hmotnymi vysledok vy interpretujete ako abtrakciu, ako nieco co ma vyznam, obsah. V konecnom dosledku ste VY ten, ktory ten hmotny vysledok interpretuje. Ak by podobne pracoval mozog tak KTO alebo CO by bol interpretator tych dejov v mozgu. Ja nepopieram, ze mozog je potrebny na toto ale nie postacujuci. A vobec netvrdim, ze sa mate vzdavat nejakeho oboru. Oni nefunguju na inom principe ako si myslim ja, ja princip ako funguju poznam a funguju dobre. Ja len hovorim, ze interpretatorom ich vysledkov ste VY. Ak mate na obrazovke vysledok OK, to je len zhluk atomov. Obsah toho OK intepreptujete VY. Pocitac len mechanicky vygeneruje znaky OK. Pokila nebud nikto kto by tie znaky interpretoval nebude ani ziaden obsah tych znakov. A ten obsah je ta abtrakcia.

0/0
2.3.2007 9:41

Postrach

Re: Re: jak bychom mohli ...

Abstrakce je zkratka. Je to jen způsob, jak namodelovat realitu a nezahltit tím zpracovávající systém. písmenka na obrazovce mohu stejně dobře číst já, nebo jiný počítač (a něco podle nich dělat nebo nedělat - tedy je interpretovat).

Jsem rád, že jste popsal, že i výstupy z počítače mají hmotný nosič - shluk atomů.

0/0
2.3.2007 9:50

sme_duro

Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

no abtrakcia je v prvom rade to, ze urobite s homtnym objektom nieco sa v realite nie je mozne. Napriklad v realite nie je mozne narabat s farbou ako takou. Farba ako taka v realite neexistuje. O tom je cely filozoficky spor nominalistov a realitstov. Existuje len objekt ktory nejaku farbu ma. ALe ja dokazem s fabrou ako abrtrackoiu narabat bez problemov. Uz samotny pojem OBJEKT je abstraktny pojem. JE to skratka ale JE.

Samozrejme, ze pocitace maju hmotny nosic, problem je to, ze vystup pokial ho NIEKTO neinterpretuje nema ziaden VYZNAM.

0/0
2.3.2007 9:57

Postrach

Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

Samozřejmě v realitě můžete barvu nakoupit a natřít na zeď (to je jen sémantický vtip).

Asi si nerozumíme, co je to barva. Barva je zkratka pro kvantitativní popis toho, jaká směs fotonů na naši sítnici dopadá při pozorování toho objektu za určitých podmínek.

samotný POJEM barva je pouze označení, za nímž může a nemusí následovat smluvená konkrétní hodnota (barva modrá). Tím, že ten popis "barva" použijeme, stává se objektem, který lze dále informačně zpracovávat.

0/0
2.3.2007 10:13

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

jasne, mal som pouzit lepsi priklad, naprikald skuste v obchode kupit TVAR ;-D

OK, skuste mi pojem BARVA popisat pomocou nejakeho fyzikalneho objektu.  Kde mate BARVU pri popise ako fotony dopadaju na sietnicu? Nikde, mate opet nejaku abtraktnu vlastnost toho fotonu (vlnova dlzka) + vam samozrejme chyba konecny objekt, ktory vidi (mozog?, ktory neuron? co v nom ma ten zazitok VIDENIA)? Cize ste len jednu abtrakciu BARVA zamenili za inu ale nevysvetliti ste ju pomocou fyzikalneho objektu. Jednu straktu vymenite za inu ale stale neviem odkila ta skratka pochadza. Ako vznikla PRVA skratka?

0/0
2.3.2007 10:31

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

Není problém I Vám by ten časopis jistě prodali. ;-D

Barva (což je specifické podráždění čípku) se přenese na excitaci neuronu. Jeden neuron "vidí" cosi jako jeden pixel. Abstraktní pojem "vidí" až skupina neuronů. Barva (i ten zážitek) je pak dán jejich vzájemnou konfigurací.

0/0
2.3.2007 10:40

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

;-D

foton posobi na neuron, neuron posobi na iny neuron. Kde tam je BARVA? Su tam len fotony a neurony. Kde tam je POCIT ze sa nejaka farba vidi. KDE PRESNE? JA ziadnu skratku nevidim, vidim len fotony a neurony. MAximalne vidim ako sa menia ich vlastnosti ale to uz je tiez abtrakcia ako FABRA.

0/0
2.3.2007 10:53

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

Barva (pojem interpretovaný mozkem) je stav mnoha neuronů. Podobně jako je simulovaný model v počítači stavem mnoha bitů jeho paměti.

Pocit totéž.

0/0
2.3.2007 10:57

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

Co to znamena "interpretovany mozkem"? KONKRETNE mi to vysvetlite pomocou neuronov. Ja vidim len neurony v roznych stavoch, zatial ziadnu FARBU ani POCIT.

0/0
2.3.2007 11:01

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

Víte, ajkým způsobem se provádí rozbor obrazů pomocí neuronových sítí? Včetně učeníse těchto sítí?

0/0
2.3.2007 11:07

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

len velmi zhruba, v kazdom pripade sa tam VZDY jedna o objekty, NIKDY o jednotlive valstnosti a VZDY na vysledok potrebujeme INTERPRETATORA.

0/0
2.3.2007 11:13

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

Co rozumíte vlastnostmi? Některé tyhle sítě dokážou vyseparovat z obrazu linie , určit tvary a rozhodnout co asi znamenají. Tuhle schonost se naučí na příkladech.  To je přece už jistá abstrakce (zahrnutí neznámého pojmu mezi známé podle nějaké společné vlastnosti, určení této vlastnosti z příkladů) Nebo ne?

0/0
2.3.2007 11:35

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

nedokazu z obrazu vyseparovat ziadne linie, to je vasa intepretacia ich vysledku. Oni so ziadnymi liniami nenarabaju, oni narabaju s fotonmi a eletronmi. Nie, to nie je ziadna abtrakcia. Abtrakcia je az vasa interpretacia vysledku. Vlastnostou je CISTA abtrakcia. V realite nedokazeme pracovat s vlastnostami, len s fyzickymi objektami, ktore mozeme interpretvoat ako vlastnost ale to je stale nasa interpretacia.

nashle v pondelok.

0/0
2.3.2007 11:39

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

Dokážou například určit, kde je hrana a podle toho se rozhodnout, zdali se k ní vydat či ne. Z hlediska vnějšího pozorovatele je lhostejné, zdali k tomu dospěli přes čisté idee nebo pomocí elektronů. Podstatné je to, že dokážou na základě zkušenosti interpretovat data a na základě toho jednat. Člověk z hlediska vnějšího pozorovatele dělá totéž.

0/0
2.3.2007 11:47

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

K tomu aby si isiel k nejakej prekazke alebo sa jej vyhol nepotrebujes ziadnu abstrakciu, staci mechanicky stroj. Ano, z hladiska vonkajsieho pozorovatela to vyzera tak isto. A aj to je pravda, ze ked sa pozriem na pocitac a na ineho cloveka tak to moze vyzerat rovnako. Problem je, ze z hladiska vnutorneho vidim, ze nenanrabam s elektromni ale s ideami a teda to vidim inac ako zvonka. Pred 100 rokmi sme ani nevedeli, ze nejake eletrony su a napriek tomu sme narabali s ideami. Co tie idey su? To je otazka co trapi filozofov uz dlho. Podstatne pre mna je, ze tu existuje nieco ako idey, neviem ako ale viem, ze ano, viem, ze tie idey nejako suvisia s hmotou ale viem aj to, ze hmotou nie su a nedaju sa na nu redukovat. A to, ze tie idey existuju nejakym sposobom je potrebne vysvetlit nemyslis? Nehovorim, ze mam vysvetlenie ale viem, ze prirodna veda mi ho neda lebo skuma len hmotne objekty. Samozrejm matematika naraba s ideami ale len ako s objektami ale nevysvetluje co to tie idey su.

0/0
2.3.2007 12:36

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: jak bychom mohli ...

S elektrony  a ideemi v mozku je to podobně jako s elektrony a trpaslíky v počítači. Je snazší chápat počítač jako trpasličí dílnu, než haldu drátů a stavů napětí na logických členech. Náš mozek je uzpůsoben k vnímání okolního světa a reakcím na něj, hůře už ke zkoumání sebe sama  (máte smysly) pro vnímání okolí, vnitřek má obvykle jen signálku "porucha, bolest". abstrakce je trochu přebujelý nástroj k modelování okolí. Metajazyk je v tomto pojetí něco jako lopata používaná ke skládání lopat.

0/0
2.3.2007 13:06

Postrach

model a jeho záznam

Po mou argumentaci to poměrně podstatná otázka je.

Co se týče Vašeho článku, nikde jsem tam nenalezl zdůvodnění toho, že vůbec existuje někajký abstraktní model a ne jen sada materiálních modelů (jeden například uložený   jako konfigurace stavů neuronů Vašeho mozku), na základě něhož posouváte ty kuličky

0/0
1.3.2007 16:31

sme_duro

Re: model a jeho záznam

vid vyssie. Ano abstrakciu predpokladam aj ked neviem ako presne suvisis s realitou a ako sa v nej nachadza. Ale ak odmietate abstrakciu odmietate modelovanie vobec, odmietate matematiku, logiku, semantiku atdatd. Ja neviem akym sposobom existuje v realite pravdivy ci nepravdivy vyrok ale bezne s nimi v mojej mysli pracujem. Okrem toho ak neexistuje abstraktny model, neexsituje ani ziadna sada materialnych modelov, pretoze nemozte nazvat nejaky objekt v realite modelom vobec. Preco by mal byt sadrovy odliatok podobny jablku modelom jablka? Preco by som ho mal vobec nazyvat modelom podkial nepouzijem abstrakciu ako taku? Ako vobec mozem hovorit o farbe, ked pojem farby (vlastnosti objektu) je uz pouzitie abstrakcie. V prirode ziadna farba ako taka neexistuje. atd atd. Odmietnutim abstrakcie si narobite podstatne viac problemov ako to, ze ju prijmete aj ked neviete presne o co ide...

0/0
2.3.2007 8:34

Postrach

Re: Re: model a jeho záznam

tak znovu: Já tvrdím, ře neexistuje abstraktní model bez svého hmotného nositele. Model jablka je jeden příklad, počítačový model jiný, moje představa opět jiný.

Ad barva: tam je to jasné. Barva je domluveným popisem (zkratkou) kvality fotonů, vyzařovaných (přímo či odrazem) daným tělesem. Znovu" abstrakci, coby užitečný informatický nástroj neodmítám, jen ji chápu jinak než Vy.

0/0
2.3.2007 9:31

sme_duro

Re: Re: Re: model a jeho záznam

pletiete si 2 veci:

A. Objekt reality Jablko

B. Abstraktny model jablka (farba, tvar)

C. Hmotny model (farebny sadrovy odliatok jablka, jablko.jpg v hardisku atd...)

Vy hovorite, ze neexistuje B bez C. OK. Ja hovorim, ze existuju B, ktore nemaju A. Priklad je komplexne cislo, metajazyk, logika, matematika (niektore casti). Napriek tomu, ze pocitac dokaze pocitat s komplexnymi cislami (C), samotne komplexne cislo (B), nema ekvivalnet v realite (A). Odmietate abstrakciu, lebo ju redukujete na C. Ja som Vam ukazal, ze existuje aj B samo o sebe bez A.

0/0
2.3.2007 9:47

Postrach

Re: Re: Re: Re: model a jeho záznam

Barva a tvar jsou podobné modely jako to jpg. Co jiného je jpg či png, než popis barvy a tvaru? Neodmítám zkratkový popis (což je vaše B), ale tvrdím, že je to totéž co C. Metajazyk, komplexní číslo, logika a tak dále jsou prostě další modely (lepší gipsové jablko, nebo i gipsový ufoun, který nemusí mít přímý vzor v realitě).

0/0
2.3.2007 10:04

sme_duro

Re: Re: Re: Re: Re: model a jeho záznam

No v prvom rade jablko.jpg je zhluk atomov hardisku, ktory sa tranformuje na zhluk atomov obrazovky alebo atramentu na papieri. Vy ho interpetujete ako model jalbka. Cize tomu sa nevyhnete.

Ufon ale v realite neexistuje. Teda ak chcete urobit gypsoveho ufona tak musite ten gypsovy model nejako interpretovat. Ako ho budete interpretovat?

Metajazyk, komplexne cislo na hardisku tiez musite interpretovat. Ako to budete interpretovat? Jablko dokazem interpretovat jednoducho = tento gypsovy model odpoveda tomu co rastie na tomto strome (jabloni) alebo co manzelka dala do kolaca. Ako budete interpretovat metajazyk, bez toho aby ste pouzili ciste B bez A? Na co sa odvolate? Modelom COHO je metajazyk?

0/0
2.3.2007 10:24

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: Re: model a jeho záznam

Metajazyk je modelem jazyka. V okamžiku, kdy existuje (v nějakém nosiči zaznamenaný) jazyk, stává se objektem modelování.

Proč bych to jablko musel interpretovat já? Stroje též dokážou modely interpretovat. Podívejte se na soutěže robotických hráčů některých her.

Ufoun v realitě neexistuje, ale model umožňuje právě modelování nereálných situací za menších nákladů, než jejich fyzickou realizaci. Příkladem budiž třeba úvaha nad šachovnicí, kde se modeluje mnoho situací, které vyústí v jediný tah.

0/0
2.3.2007 10:31







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.