Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Poslední let raketoplánu Columbia - vyšetřování katastrofy

Mise raketoplánu, která měla být začátkem nové éry vesmírných letů, skončila tragickou smrtí celé posádky. Šlo katastrofě zabránit? Mnozí se domnívají, že sedm astronautů tehdy zemřít nemuselo. Britský dokument sleduje vyšetřování nehody a pátrá, kdo se dopustil osudového selhání.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Slaughter

800 km/h ??

Tak by mě zajímalo, kterej vědec odhadoval, že rychlost nárazu izolačního materiálu na křídlo byla 800 km/h. To by to muselo spadnout z vejšky přibližně 2,5 km.

0/0
26.3.2007 14:07

Ghort

Re: 800 km/h ??

Raketoplan, kdyz startuje, ma taky nejaky zrychleni... :-P

0/0
29.3.2007 1:32

Slaughter

Re: Re: 800 km/h ??

Ha, na to se sem nepomyslel :-(, teda ted abych chodil kanalama.;-(

0/0
29.3.2007 12:34

PetrC

Re: Abdulah

Ten způsob pořízení snímku nepopírám, ani jsem neseděl v raketoplánu a neviděl na jeho křídla, ale na snímku ,ketrý jsem viděl já nebyl sice žádný plamen, ale poškození křídla bylo obrovské. Začínalo na přechodu křídlo/trup a pokračovalo několik metrů k zádi raketoplánu. Prostě úplně chyběl začátek křídla v délce několika metrů. Snímek byl pořízen mírně ze spodu, takže bylo vidět i nepoškozené pravé křídlo dalo se to dobře porovnat. Byli z toho dost v šoku i novináři, kteří to v článku komentovali. nákladový prostor byl už nebo ještě zavřený. Spíš bych to viděl na zkorodované a uhnilé nosníky, které při startu povolily. Podobná koroze byla objevena i u Atlantisu -byla nutná přestavba přídě.

0/0
23.3.2007 13:40

k@rm

Re: Re: Abdulah

To se mi nezdá,když to viděli i novináři ti by to řádně proprali

:)...Spíš si opravdu myslím že to byl snímek pořízený při sestupu,kdy

už začala destrukce křídla....

0/0
23.3.2007 16:09

i.guru

Pochbnost

Mám jednu pochybnost. Raketoplám letěn ve 20 sec. rychlosti 861,6 km/hod.Pokud z nádrže odpadla izolace, pak by ve vakuu zpomalila na vzálenosti mezi špičnou nádrže místem dopadu na 767,3 km/hod. Jinak řečeno narazila by do křídla rychlostí 94,3 km/hod. Po započítání odporu vzduch by pěna zpomalila cca na 578,6 km/hod a dopadla by na křídlo rychlostí 283,0 km/hod. Při takové rychlosti kusu pěny by nebyla hrana křídla poškozena!.V TV však o tom nemluvili a testy prováděli při plné rychlosti, tedy za předpokladu, že pěna po dopadnutí zůstala stát na místě a vestejné výšce. Uvedené poškovení je z tohoto pohledu nevěruhodné. Já jsem přesvědčen, že se raketoplán srazil s jiným tělesem a to se zatajuje a maskuje za odpadnutou pěnou.

0/0
22.3.2007 21:54

none

Re: Pochbnost

a jakou rychlosti narazil raketoplan do peny, kdyz uz uvazujes rychlost jakou narazila pena do raketoplanu.

0/0
23.3.2007 11:08

vena.m

Pro všechny ...

... o odpadávání pěny se vědělo, ale nikdo nepředpokládal, že může způsobit problém .. právě ze dvou důvodů. Nebyl předpoklad, že se odtrhne TAKHLE velký kus a do té doby nebyly nikdy zaznamenány nějaké problémy a přitom pěna odpadávala při skoro každém startu, čili si všichni mysleli, že je to v pohodě ... Prostě je to o tom, že když odhadujete, co se mlže stát, musíte předpokládat různé hodnoty a oni si prostě řekli, že takhle velký a rychlý kus tam nebude a na ty malé měli program ...

0/0
22.3.2007 14:36

Pajik

docela jsem se nasmál

Nemůžu si pomoct, ale nezahrnout do modelu poškození od větších kusů pěny, protože je prostě moc velké, mi přijde víc jak diletanské. 

0/0
22.3.2007 1:30

Blanka z Bejrůtu

Co měly dělat

Měly raketoplán slepit lepidlem, vteřinovým:-/

0/0
21.3.2007 18:35

Vico

Re: Co měly dělat

kdo ony?

0/0
21.3.2007 21:23

kokos

Re: Re: Co měly dělat

Ty dvě baby co byly uvnitř8-o

0/0
22.3.2007 16:20

PetrC

RE: Klasika

S tím fotografováním je to nějaký divný. Nedlouho po havárii kolovaly médii snímky Columbie na orbitě z jednoho nejmenovaného vojenského zařízení. Přesto že byly mizerné, bylo jasně vidět na levém křídle velké poškození náběžné hrany -dalo se to porovnat s druhým křídlem. to nebyla žádná trhlinka -to snad chybělo několik metrů začátku křídla !! z okna kabiny to muselo být bez problému vidět. Teď o tom nikdo nemluví a svádí se to na pěnu. Podle mě museli všichni vč. kosmonautů vědět, co to znamená !!

0/0
21.3.2007 11:39

k@rm

Re: RE: Klasika

Nebyly to snímky z doby rozpadu?Snímků z orbity exituje několik,a kus křídla tam opravdu nechybí.To místo kde bylo poškození není z kabiny opravdu vidět,jsou vidět až konečky křídel.

0/0
21.3.2007 13:05

Abdullah

Re: RE: Klasika

To je pořád dokola... Ta fotka byla vytvořena na letecké základě Kirtland v Novém mexiku v čase 14.57.23. Vytvořili ji tři zaměstnanci základy, kteří svým soukromým teleskopem s pomocí starého Maca zkoušeli novou technologii focení rychle se pohybujících objektů. Náhodně si zvolili právě přistávající Columbii. Columbia ale při přistání trochu korigovala svou trajektorii, a tak museli zařízení rychle přenastavovat. Proto se jim podařil jen jeden snímek příšerné kvality. Na něm jsou nicméně vidět na levém křídle STOPY poškození a za křídlem táhnoucí se plamen. Nikde tedy nechybí několik metrů křídla (navíc z kabiny je na křídlo vidět jen velmi špatně a na tepelnou ochranu vůbec). V době, kdy byla fotografie z Kirtland AFB pořízena, tedy v čase 14.57.23, byl raketoplán ve výšce něco málo nad 65.000 metrů a měl rychlost 20,4 M. Tedy nebyl na orbitu. O zhruba 2 minuty a 40 sekund později se Columbia rozpadla.

0/0
21.3.2007 14:39

Tectosagos

Re: RE: Klasika

Z okna kabiny na hranu křídla není vidět, protože okno i stěna raketoplánu mají určitou tloušťku a sklon vůči křídlu.

V dokumentu jasně zazněla zmínka o družicích. V okolí raketoplánu prolétávala minimálně jedna výzvědná družice s dobrým rozlišením. Armáda ODMÍTLA pořídit snímky Columbie, a NASA to oficiálně oznámila během vyšetřování. Současně sdělila že v případech jiných plavidel armáda fotky poslala. KH 129 měla 6 příležitostí vyfotit raketoplán. Tentokrát neposlali. Smůla. Nebo svinstvo.

Co se dalo udělat v případě zjištění trhliny je druhotné, irelevantní. Když se tím odmítali zabývat v armádě tak nevěděli co na fotkách bude, co to bude znamenat a jestli se dá něco vymyslet nebo nedá.

0/0
21.3.2007 15:22

Tectosagos

upřesnění

k postoji armády se NASA během prvního vyšetřování veřejně nechtěla vyjádřit přímo, ředitel to obcházel výroky: "Měli jsme diskusi." Postupem času se uvolnilo víc podrobností o žádosti. Je tu ještě jedna souvislost - co v té době špionážní družice mohly mít na práci...

0/0
21.3.2007 15:56

zapvit

sebrané z TV

přesně tohle bylo dnes na ČT 1 kupodivu se na to otec díval,,,,,,, jinak přesně to samé prostě sebrané z TV!

0/0
20.3.2007 22:27

KEnnY

Re: sebrané z TV

A co jako?? Ty jsi dobrý Mirek, kdybys četl pořádně ("Tento článek vychází z dokumentu BBC Poslední let raketoplánu Columbia, který můžete zhlédnout dnes od 20:00 na stanici ČT1")

0/0
20.3.2007 23:04

íááá

Re: sebrané z TV

Je neuveritelne ze pri kazdem clanku pripravenem v spolupraci s CT ( a tak oznacenem) se najdou lidi co mu to vycitaji.

0/0
21.3.2007 0:34

xXx

Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

která může nastat. Nenechali ani zhotovit snímky pomocí dalekohledů nebo ze špionážních družic. O možnosti kontroly křídla členem posádky výstupem do kosmického prostiru (EVA), ani nemluvě. Amíci jsou nepoučitelní Rv

0/0
20.3.2007 21:24

rudastraka

Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

falsi genius na jehoz rady diletanti z nasa nedali ;-D

0/0
20.3.2007 23:40

xXx

Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Pořád lepší "genius" než dva raketoplány (spolu s posádkou) v pr.eli... P.S. Nedivím se, že to tak dopadlo, když jsem na satelitu slyšel jednu vedoucí slepici z NASA, jak věc "řešila"...

0/0
21.3.2007 0:29

k@rm

Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Tak se s námi poděl...

0/0
21.3.2007 7:21

xXx

Re: Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Z tvé odpovědi cítím typický český přístup při "řešení" problému: uvést tisíce důvodů, proč to nejde udělal, místo návrhů, jak to udělal... Jako "laika" mě napadlo, že možnost poškození náběžné hrany křídla se měla předvídat. Bez kamer, nebo EVA, by šlo 40 cm díru v křídle snadno zjistit, pokud by na náběžné hraně křídla, byly mimo teplotních čidel, umístěny odporové dráty, které by se při průrazu hrany v daném místě (sekce) přetrhly a indikovaly tak poškození... Jak snadné a prosté :-)

0/0
21.3.2007 14:27

k@rm

Re: Re: Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

A ty odporové dráty tam byly?Snadné a prosté to je,žel bohu tam nic takového nebylo.Já rozebírám možnosti detekce v okamžiku,kdy už tam díra byla,ne možnosti jak by se dala detekovat kdyby....Máte reálný raketoplán a pouze reálné možnosti.To,že RCC panely byly považovány za prakticky nezničitelné,takže se nic podobného neaplikovalo,už je věc druhá a teď už víme že to byla chyba.Nesnažím se hledat chyby jen abych někomu ukázal "typický český přístup" ale to,že některé možnosti které jsou  často omílány jen aby ukázali že "všichni v NASA sou pitomci a já bych to dovedl mnohem líp,amíci jsou zkrátka paka" prostě zcela mimo reálné možnosti které byli v tu chvíli k dispozici.To,že bylo uděláno mnoho chyb a že byla podceněna některá rizika,to je věc druhá a to v žádném případě nepopírám.

0/0
21.3.2007 15:07

xXx

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Minimálně mohli nechat během 14 dnů, kdy raketoplán létal, udělal podrobné fotografie křídla z pozemských dalekohledů (např. na Havaji), případně ze špionážních satelitů... I EVA by měl být realizovatelný. Myslím, že i bez mechanické ruky, je oblek řiditelný pomocí malých tryskových motorů a zajištění kosmonauta lanem by snad nebyl nepřekonatelný problém... V případě zjištění díry se třeba mohli pokusit dát na poškozené místo jiný modul z místa, které nebylo tak rizikové. O vhodném natočení při sestupu již byla řeč.

0/0
21.3.2007 15:47

k@rm

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Asi to bude zase vypadat jako pokuhé vyvracení.Ale i kdyby se tam astonaut dostal,panely jsou dá se říct nejkritičtější ze všech destiček,proto jsou dělány z odolnějšího materiálu než ostatní.Jsou zkrátka nepostradatelné.Jsou rovněž přesně popsané úhly,pod kterými se musí sestupovat,aby žádná z druhů destiček a panelů nebyly namáhány větším teplem než na které jsou navrženy.

Osobně si myslím,že vybrat takový úhel,aby tato hrana byla chráněna s takovou dírou jaká tam pravděpodbně byla a zároveň nebylo překročeno tepelné namáhání je nemožné.Nemám k dispozici přesný výkres,ale vzhledem k tvaru křídla je panel (a to ještě kdoví jestli) zaměnitelný jen s některým s nejbližších,ovšem to by k ničemu nevedlo-máme opět díru a na kritickém místě,jen o kousek vedle...Pokud by byly poškozeny jen černé dlaždice,pravděpodobně by změna úhlu pomohla.

0/0
21.3.2007 16:12

xXx

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Myslím, že odborníci by určitě vymysleli nějaké nouzové řešení, jak díru "ucpat" + vhodné natočení raketoplánu a maximálni možné snížení rychlosti, před vstupem do atmosféry (Space ship one nemá ochranné destičky vůbec a přesto bez problému přistane z výšky 100 km po balistické křivce). Alespoň za pokus by to stálo.

0/0
21.3.2007 17:00

k@rm

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Tohle už jsou jen dohady...Myslím,že odborníci by těžko něco vymýšleli,protože kde nic není,ani smrt nebere.Ucpat to prostě nebylo čím(a konrétně tak velká díra na tak kritckém místě),po přídi je to druhé nejvíce namáhené místo,a musí se tam prostě dát něco odpovídajícího,což na palubě nebylo.

A srovnávat tepelnou ochranu ze space ship one s raketoplánem je hodně zcestné...Myslím že to byla jedna z misí k měsíci,kde byl "pro jistotu" namontován tepelný štít,který po přistání zůstal netknutý,modul by přistál i bez něj(jak někteří od začátku poznamenávali).To ale ještě neznamená,že bez něj přistane i raketoplán.Narážím tím na to,že SSO je jinak konstrovaná,a nelze ji protio srovnávat s raketoplánem,má zkrátka jiný systém tepelné ochrany.

0/0
21.3.2007 17:21

xXx

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

Kdyby měl někdo zájem se podílet na přípravě raketového letadla na výlet do kosmu pro 5 lidí (a mj. ukázat amíkům, že na to v Evropě máme), ozvěte se na bruce4y@aim.com. Start a přistání na letišti, raketový motor na kapalné pohonné hmoty. Sháním schopné matematiky, konstruktéry, specialisty na řídící a telemetrické systémy, aj. z celého světa, kteří neznají slovo "TO NEJDE" :-) P.S. Ukázka funkční motoru za reálného letu (model) v létě 2007.

0/0
21.3.2007 20:17

k@rm

Re: Klasika: podceňování nejhorší možné varianty,

EVA-výborrný nápad.Na palubě byly 2 skafandry pro případ,že by třeba nešli zavřít dveře nákladového prostoru.ALE.Při této misi nebyl na palubě manipulátor RMS,takže prohlídka televitzní kamerou nepřipadal v úvahu(nehledě že by spodek asi ani nedosáhl).Když už tedy vše tak dobře víte,tak mi povězte jak se měl astronaut po prakticky dokonale hladkém povrchu bez možnosti uchycení dostat pod raketoplán a ověřit poškození?A pak,která družice byla schopna na tuto vzdálenost osnímkovat povrch olavidla tak,aby byl ostrý?Snímkování z ISS opět nepadá v úvahu,žádné takové zařízení tam nebylo.

0/0
21.3.2007 7:34

Tectosagos

podceňování nejhorší možné varianty,

"Snímkování z ISS nepadá v úvahu" ... Několik prostých dotazů: vůbec žádná kamera tam nebyla? (!?) Ani pro odhalení hrubých poškození by prohlídka z ISS neposloužila?

"nebyl manipulátor RMS takže prohlídka při EVA nepřipadala v úvahu" ... Na palubách nebylo lano ani jiné pomůcky (karabiny)? Při vašich znalostech kinematiky vás nenapadá žádný způsob jak se dostat pod úroveň křídla a udělat pár snímků?

Výstup by byl hodně improvizovaný, nebyla by to standardní operace. Ale k náběžné hraně i ke spodní části křídla se dalo dostat, zvlášť při výpomoci ISS.

Stačilo chtít, stačilo připustit možnost nebezpečí - jenže manažeři NASA nechtěli mimořádnými operacemi veřejně přiznat že raketoplán má další potíže s bezpečností a vsadili na to že to nějak dopadne. Osobně se zaštítili svazkem papírů od techniků, mylným. A teď drží společně basu. Nepředpokládalo se, a stejně se nedalo nic dělat... Chyby bezděčné i zcela vědomé.

0/0
21.3.2007 10:41

k@rm

Re: podceňování nejhorší možné varianty,

Ten výstup by byl možná realizovatelný,ale s velkým zapřením veškeré bezpečnosti(i když z dnešního poledu už víme že by to bylo prakticky jedno).

Je problém,že tato mise nebyla plánována pro připojení k ISS.ISS měla v tu chvíli dráhu 51,6° k rovníku,Columbia sklon 39°(a i výška byla rozdílná).Ani při nejlepší vůli a spálení veškerých pohonných hmot by nebylo možné se k ISS dostat.(a opačně to platí stejně).Troufám si tvrdit že tam opravdu žádné zaříení s dostatečnou rozlišovací schopností pro tyto účely nebylo,navíc tělesa byla každé jinde.

Katastrofě se určitě dalo zabránit,ale těžko říct jeslti ve vesmíru.Spíše bych řekl že na rýsovacím prkně.

0/0
21.3.2007 13:02

k@rm

Re: podceňování nejhorší možné varianty,

Souhlasím že došlo k podcenění rizika,jde o to,co by se dalo dělat

kdyby se nepodcenilo.Vyslat další raketoplán?Četl jsem rozbor, že při

zapření všech prověrek by přiletěl o týden později než stačili zásoby

na palubě Columbie.Při šetření vším možným by se to snad daloprodloužit maximálně o 3 dny...

0/0
21.3.2007 13:03

k@rm

Re: podceňování nejhorší možné varianty,

Pokračování 2:Navíc by to předpokládalo že start

proběhne napoprvé,bez jakéhokoliv problému(což se v hostrii letů

raketoplánů snad ani jednou nestalo).A teď si představte další

možnost-raketoplán odstartuje,opět se utrhne pěna,a opět dojde k

poškození..a co po tom?

0/0
21.3.2007 13:03

Zdenek Sverak

Re: Re: podceňování nejhorší možné varianty,

Jak řekl klasik, v dole by se mu začali hromadit horníci, v tomto případě kosmonauté na oběžné dráze.

0/0
22.3.2007 13:02

99,5

Nejvíc

mě mrzí, že nenapsali aspoň pár slov o tom, co dnes dělají členové posádky.

0/0
20.3.2007 12:38

Wirgil

Re: Nejvíc

Co by asi tak dělali??? Shořeli s raketoplánem v atmosféře.

0/0
20.3.2007 13:39

99,5

Re: Re: Nejvíc

;-D omlouvám se, nedalo mi to

0/0
20.3.2007 13:43

calypsol

Re: Nejvíc

0/0
20.3.2007 13:40

calypsol

Re: Nejvíc

Hahahaha..tak uz dlouho jsem se takhle nenasmal..Ten clovek si precte clanek o havarii raketoplanu, o vybuchu a troskach v okruhu stovek kilometru a pak se uplne vazne zajima o to co asi ted dela posadka:-D;-D

0/0
20.3.2007 13:42

99,5

Re: Re: Nejvíc

;-D jsem rád, že si toho někdo vůbec všiml

0/0
20.3.2007 13:43

Ebo

..no já bych řekl..

..že za to zřícení může gravitace..

0/0
20.3.2007 10:59

darkhalf

Nečtěte!!!!!

...proto nečtěte dál, pokud se chcete nechat překvapit...

Škoda jen, že dál už nic není a kdo k tomuhle došel, nejspíš si to už přečetl....Tahle věta opravdu konci článku sluší....;-DRv

0/0
20.3.2007 10:57

paxik

díky

Dobrá připomínka, dám více na začátek.

0/0
20.3.2007 12:03

paxik

no vida

někdo už to udělal za mne

0/0
20.3.2007 12:04

Podélně přejetý svatý Mikuláš

NASA

Někde jsem četl, že NASA prý je jen zkratka pro "Need Another Seven Astronauts...." :-):-):-)

0/0
20.3.2007 10:51

Tomáš

a co jako?

Rv Proč jako vytahujete 4 roky starou věc, tisíckrát omletou v televizích a novinách? Hlavně dejte pozor, aby jste nenapsali něco o současných problémech raketoplánu a jeho poškození kroupama....

0/0
20.3.2007 10:20

paxik

aktualita

Myslím, že občas neškodí podívat se na věc s odstupem a komplexně ji zpracovat.

O současných problémech v astronautice (a nejen o nich) psal třeba minulý týden pan Ing. M. Grün na Technetu.cz.

0/0
20.3.2007 12:07







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.