Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak funguje Temelín. Byli jsme přímo v srdci reaktoru

Temelín budí strach i obdiv. Složitý organismus se vymyká obyčejnému lidskému chápání. Prozkoumali jsme místa, kam se normální člověk nikdy nepodívá, a nahlédli i do útrob reaktoru.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

hh

g

;-O;-O:-©:-©:-©:-©:-©:-©:-©:-©

0/0
16.6.2008 13:27

XTRA4U

JE

zrušme všechny hnědouhlené a větrné elektrárny, které stejně nejsou ekologické a rozhodně nevyrobí tolik enregie jako JÁDRO! budoucnost je jedině v jádru a jestli nechceme utrácet další prachy za dovoz elektřiny ze zahraničí, tak by jsme měli postavit další JE !!!!R^R^

0/0
17.1.2008 14:49

veronika

blabla

;-Dčau ne

;-OV

0/0
23.11.2007 8:44

nn

aa

fdfdgdfgghfgggggggggg

0/0
19.8.2007 13:29

lkuš

fdssdfsf

555555555fggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggRvRv

0/0
5.6.2007 11:21

aneta m.

anysek

fuj....dit tu nic nenajdu!(Y);-O;-€Rv!!!

0/0
4.6.2007 14:53

VVER1000

V srdci reaktoru?

Pane redaktore, jestli jste byl v aktivní zóně reaktoru na ETE, tak vám přeju hodně zdraví, hlavně duševního. nebylo tam těsno? ;-D

0/0
22.5.2007 17:22

apik

a co další zdroje?

A co třeba větrné elektrárny zavěšené v obrovských výškách? již jsou první prototypy? A co elektrárny proudové umístěné u dna moře, s obrovským výkonem? A co elektrárny příbojové? Všechno tohle už existuje, je to víceméně ekologické, ale pořizovací cena je vysoká, nicméně využitelnost podle mě mnohem vyšší než u větrných. Sám jsem pro jádro a další zdroje viz výše...

0/0
2.5.2007 10:06

Postrach

Re: a co další zdroje?

Ve vekých výškách je menší hustota vzduchu a tudíž i menší výkon na plochu vrtule. Navíc: nač to chcete zavěsit?

co máte na mysli proudovou elektrárnou? mořské proudy tečou celkem pomalu a elektrárna o větším výkonu by je zpětně celkem dost brzdila.

Příbojové elektrárny se zkoušely. Problémem je malý výkon a vysoká cena. Cena je odrazem energie nutné k vyrobení. Ty elektrárny spotřebují na výrobu často více energie, než nakonec dodají, takže zase tak ekologistické nejsou.

0/0
2.5.2007 10:42

Petr

Re: a co další zdroje?

Tech utopistickejch predstav a navrhu bylo snad nepocitane. Pribojove elektrarny se testovaly, ale jejich nevyhodou bylo pulzovani vykonu na vystupu /vlny/. Delali se experimenty s pohanenim setrvacniku atd. , ale to vse degradovalo ucinnost. Dle autoru  bylo idealnim nasazenim cerpani vody atd. - proste nasazeni tam kde toto pulsovani nevadi. Kalkulace s obrovskou turbinou v golfskem proudu byly take zajimave, ale skoncilo to na  technickych problemech s realizaci. Dalsim duvodem bylo ovlivneni pocasi v evrope - golfsky proud je pro evropu neco jako topeni. Takze vechny tyto alternativni zdroje jsou prima pro aplikace kde nevadi nestalost dodavky energie ze zdroje - ohrev vody v rezervoaru, cerpani vody do rezervoaru atd.

0/0
2.5.2007 13:24

Desperado

Re: a co další zdroje?

Jen tak mě jednou bleskla myšlenka na zajímavý a hlavně EKOLOGICKÝ zdroj, když jsem viděl nějaké EKO aktivisty demonstrovat. Jednalo by se o to, že každý ekoterorista a zarytý bojovník za alternativní zdroje, by musel povinně šlapat na rotopedech s alternátorem. Byly by proto postaveny speciální EKOROTO farmy. Možná by se tím vyřešil i problém s nedostatkem práce pro zločince ve výkonu trestu. Přece se už musí v tom kriminále nudit z toho čumění na televizi, nebo hraním PingPongu.

0/0
2.5.2007 16:55

Postrach

Nic moc

Trénovaný člověk dá tak 100 W, špičkový sportovec maximálně 300-400. Průměrná spotřeba na hlavu u názs je asi 1kW po celých 24 hodin. Problém s výrobou to neřeší.

0/0
2.5.2007 18:55

R-Man

Re: Nic moc

No tak to ja tu spotrebu teda dost zasadne zvysuju, pokud pocitam pouze domacnost (s par pracovnima compama), mam na svoji hlavu cca 15KWh denne.

0/0
7.5.2007 11:01

Postrach

Zmensujete

Spis asi zmensujete. Pokud je prumerna spotreba  1kW, je denni spotreba 24 kWh. Vasich 15kWh za den odpovida prumerne spotrebe asi 600W.

0/0
17.5.2007 7:17

King_Feanor

hm...

stejně je zajímavý, jak člověk dokáže vyrobit tolik elektřiny, ale nedokáže ji uchovávat. Akorát malé baterky... ale aby, když přestane ve městě jít elektrika, tak ji nemůže nahradit ze záložních zdrojů.. z obrovských baterek... To mně přijde dost zvláštní... ale nejsme technik, tak tomu nerozumím. Ale myslím, že by se nad tím měl někdo zamyslet.. proč to nejde?

0/0
30.4.2007 15:29

Roman

Re: hm...

Fyzika. Elektřina totiž nejde rozumným způsobem skladovat. Na akumulaci nočního přebytečného výkonu např. jaderných elektráren, které potřebují pro svou účinnost stabilní výkon, se používají přečerpávací vodní elektrárny, které v noci přečerprávají vodu ze spodní nádrže do horní a přes den, když je třeba špičkový proud, ji zase přes turbíny pouštějí dolů do dolní nádrže.

0/0
30.4.2007 16:12

wildge

Re: hm...

Musel byste vymyslet, jak do nejakeho zarizeni pridat dostatecne mnoho energie a cely system pritom udrzet stabilni (aby treba nevybuchoval), abyste si ji mohl vybirat postupne, aby to pridavani, ale i vybirani delal pokud mozno beze ztrat a aby to bylo levne. Proste to jeste neni zmaknuto. Je to jedna z technologickych vyzev budoucnosti.

Ale! Jsou samozrejme systemy, ktere to s vetsi nebo mensi ucinnosti umi. Treba precerpavaci elektrarny. Ty jsou skvelym doplnkem pro provoz jaderek.

0/0
30.4.2007 16:26

albert

Re: hm...

Ono se neskladuje elektrina, ale energie. Skladovat energii neni problem, problem je ji skladovat mobilne a tak, aby uskladnenou energii slo jednoduse a bez velkych strat premenit na energii elektrickou. S temi baterkami neni primarne problem v tom, ze by to technologicky neslo, ale ze by to bylo nesmyslne drahe. Daleko levnejsi je tu energii skladovat jako hromadu uhli a mit pripravenou zalozni elektrarnu.

0/0
30.4.2007 16:45

wildge

Re: Re: hm...

Kdyz budete vyrabet uhli, tak to bude v cajku.

0/0
30.4.2007 18:01

pczl

Re: Re: Re: hm...

no uhli se da nahradit rozkladem vody na vodik a kyslik. Tedy v noci vyrabet vodik a pres den ho spalovat.

0/0
1.5.2007 20:57

Postrach

Účinnost

jenže energetická účinnost této dvojité přeměny není nic moc.Jen asi 50%. Lepší je přečerpávat, nebo přes den spálit to, co se nespálilo v noci (byla-li elektřina vyrobena spalováním něčeho).

0/0
2.5.2007 8:58

slowak

Re: hm...

protoze kondenzator o kapacite 1F by byl velky zhruba jako panelak (takovy ten klasicky vezak)

0/0
2.5.2007 10:52

1F kondik

Re: Re: hm...

houbeles, zalezi na napeti, 1F kondik na mala napeti je velky jak stredni bedna od repraku

0/0
2.5.2007 18:48

Petr

Re: Re: Re: hm...

Stejne spatne. Uz davno se delali kondenzatory o kapacite 3,3F s pracovnim napetim cca 5V velke jak krabicka cigaret. Nesnesli velke proudy a zkrat vyvodu v nabitem stavu by je zarucene znicil - odparili by se elektrody okolo vyvodu. Slouzili jako zalozni zdroj pro pameti atd.  Nicmene dnes existuji tzv superkapacitory ci jak jim to rikaji a jejich objemova energie docela konkuruje akumulatorum.

neco je treba tady -  http://www.elektronika.cz/EI-skripty/clanek.asp?ItemID=2515

0/0
2.5.2007 22:31

Jirka

PG

Jenom malá poznámka, teplosměnnáí plocha v PG je z titanu, tudiž Ph v II.O. je 10, z toho vyplývá, že BÚK se nepoužívá.

0/0
30.4.2007 14:48

inzenyr

Re: PG

PG VVER1000  je ruske konstrukce, je to "licence" nikdy Vitkovicemi zaplacena. Pagos je mirne upraven oproti ruskemu a pry "zlepsen". Vyrobce Vitkovice, Zavod 6 Jaderna Energetika (dnes zrusena).Teplosmenna plocha v PG, resp. trubky a trubkovnice je z CrMoVa oceli, ne z Titanu, ten se nepouzival, nikdo ho v CSFR neumel svarit, jen rusove a ti to z ruky nedali. Trubky jsou z jednoho kusu, je to slozita smycka, vyrobena na jedinecne pocitacem rizene ohybacce, oba konce jsou zavareny do trubkovnice. Plast je z oceli o tl. 600mm zatepla zkruzen na nemeckem stroji Schiess-Froriep a svaren. PG s natrubky vazi kolem 360tun, posledni jel do Temelina jel zvlastnim vagonem s mericim vozem kvuli vibracim v roce 1994.

0/0
30.4.2007 20:04

V áclav

Re: Re: PG

Pánové oba jste vedle. Tak za prvé, titanové nejsou na JETE progenerátory ale kondenzátory, tj. výměníky na konci sekundárního okruhu, kde kondenzuje pára po průchodu turbínou. Titan se tam používá proto, že to dovoluje udržovat v sekundárním okruhu takové Ph, které by jiný materiál nesnesl.

Pokud jde o trubky v PG, tak tam je správná informace uvedená v článku, jsou z nerezové oceli. A co se tvaru teplosměnných trubek týče, tak to není žádná supersložitá smyčka, ale jsou to tisíce docela jednoduchých vlásenek ve tvaru nesymetrické U trubice. A konce nejsou zavařeny do trubkovnice, ale do sběrných kolektorů. Trubkovnice najdete na vertikálních parogenerátorech u jaderných elektráren západní provenience. To jen tak pro upřesnění.

0/0
1.5.2007 0:08

Bonzovat to ne, ale hlásit se

Re: Re: Re: PG

Nazdar Václave - nejsi náhodou V.H.?

0/0
1.5.2007 19:34

Postrach

Dotaz

Jak se v sekundárním okruhu udržuje vysoké Ph? Domníval jsem se, že se při průchodu sekundárním okruhem voda neustále předestilovává, tudíž je v něm pouze čistá voda bez příměsí.  Látky měnící Ph mají nějak zařízený samostatný oběh? Jaké látky to jsou?

0/0
2.5.2007 9:01

h

pro rakušany

taky to nezapomente prelozit do nemciny a poslat do vidne ;-)

0/0
30.4.2007 14:35

Mira

Hodnocení příspěvku.

Z technického hlediska se mi tento článek velice líbil. Více takových.:-)

0/0
30.4.2007 14:13

Jen mašíruju podél cesty

Trošku spamu pro všední den

Informace o větrnících, odkazy na weby zastánců i odpůrců a ledacos o jaderné energetice najdete na :

http://www.dukovany.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=141

0/0
30.4.2007 14:05

No...

Žabáčci zelení to stejně nepochopí...

A ještě Vás pomluví, že "nějak podezřele a proč vlastně," propagujeta Temelín, "určitě za tím něco je, třeba utajená havárie"....už slyším ta hovádka bez vzdělání, informací , zato překypující svatým nadšením a energií při boji za rodnou greenpeace, která jen na Bhopálskou tragedii vybrala desítky milionů dolarů, aby sto tisíc dala postiženým a "zbytek" měla na vlastní náklady (platy).... vždy se najde užitečný Beránek, Pavelec, Kuchtová...eeeee...idiot, schopný čehokoli, neb sám neví a "nevědomost hříchu nečiní", ale je to děs !!!!

0/0
30.4.2007 14:04

cybex

Mám rád větrníky, ...

... ale jenom ke kafi.

Ale jiný ať si je dává kdy chce a KAM(Y)chce, to je jeho věc, já kvůli tomu žádnou blokádu rozhodně dělat nebudu!

0/0
30.4.2007 14:00

farous

Re: Mám rád větrníky, ...

Já ke kafi radši veněček, líp se dává do huby a nejsem tak zasranej...;-D

0/0
30.4.2007 14:21

spider99

Re: Re: Mám rád větrníky, ...

Máš recht, větrník moc leze dou fousů... :-)

0/0
1.5.2007 16:44

psy.co

:)

Pěkné. :-)

0/0
30.4.2007 13:34

jste normalni?

zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

ale hnedouhelne elektrarny Vam nevadi .. aspon si o Vas clovek muze udelat obrazek ...

0/0
30.4.2007 13:29

Delfínek

Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Mno uhelky ... radeji bych byl bez nich, ale mame adekvatni nahradu? Jedinou realnou nahradou za uhelky je v soucasnosti pouze jadro. A i tak se vsech uhelek nezbavime.

0/0
30.4.2007 13:33

Delfínek

Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Napriklad i to "ekologicke" Nemecko planuje resit energeticky nedostatek stavbou 26 uhelnych bloku.

0/0
30.4.2007 13:36

cybex

Re: Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

A to je řešení, na kterém participují ZELENÍ!

P.S. Je mi z nich na :-© .

0/0
30.4.2007 14:02

Jen mašíruju podél cesty

Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

tak jestlipak si umíš představit, kolik větrníků nahradí jednu uhelku?

0/0
30.4.2007 13:35

Virges

Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Jo normální jsou, když sousedi zbrojí proti stavbám větrníků. Tak se to bude táhnout 10, 50 nebo 100 let nebo nevím. ;-€

0/0
30.4.2007 13:36

BedriCH

Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

No, ja jsem slysel, ze se uz nektere vetrniky v CR demontuji kvuli stiznostem nejen obyvatelstva ale i prave ekologu (tech rozumnejsich). Jinak za stavbou vetrniku je pry silena loby a prachy, co se za zakazkama toci. Alesopn tak se to "uci" na CZU...

0/0
30.4.2007 13:50

Postrach

Re: Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Aby ne. Cena za kW instalovaného výkonu je u větrníku stejná, jako u jaderné elektrárny, ale využití asi 5x menší. Stavbou tedy protečou 5x větší prachy, výrobce elektrárny má 5x větší zisk a ještě zbude na zisk výrobců záložních zdrojů a energosoustav. Placeno je to z daní a zaručeno zákony.

0/0
30.4.2007 14:25

Delfínek

Re: Re: Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Jeste bych pouze doplnil, ze zivotnost vetrniku je 20 let. U jaderky je projektovana 40let s ocekavanym prodlouzenim na 60let. To jsou potom hned jina cisla.

0/0
30.4.2007 14:49

Petr

Re: Re: Re: Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Mno a jeste dodej, ze pri neni vylouceno dalsi prodlouzeni po te 60ce. Samozrejme zalezi na technickem stavu. A u nekterych JE se o tom zcela realne uvazuje. Kdyz to funguje a je to zcela v poradku, proc to bourat, ze ....

0/0
1.5.2007 8:38

Konstrukter

Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Větrné elektrárny a "hnědouhelné" elůektrárny nemají nic společného. Hnědouhelné jsoui totiž od toho aby vyráběly elektrickou energii, větrné jsou jen na rejžování dotací. (mluvím o ČR)

0/0
30.4.2007 13:55

Esprit.Fort

Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Slyšela jsem od lidí z blízkosti větrníků, jak se rejžují dotace. Byli pekelně naštvaní na starostu, když se celá akce provalila. Jenže teď mají jakési smlouvy a stožáry, produkující hluk a odhánějící ptactvo, tam musí stanovenou smluvní dobu stát. Navíc smí dělat revizi jen jedna konkrétní firma.

0/0
30.4.2007 14:06

Delfínek

Re: Re: Re: zajimave, jak tu brojite proti vetrnikum

Staci se kouknout na ten Jindrichovicky vetrny tunel. Pavek si na tom pouze namastil kapsu a lide mu jeste u toho tleskaji.

0/0
30.4.2007 14:14







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.