Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Grün: K planetám jiných sluncí poletíme až za stovky let

Mezihvězdné vesmírné lety jsou zatím pouze doménou autorů sci-fi příběhů. Zvládne vůbec někdy lidstvo doletět k jiné planetě? A jak jsme na tom dnes?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

pletiplot

Pekny clanek

Pan Grün to umí podat

0/0
11.6.2007 15:55

botvinik

Zajímavý článek, ale

možná vás bude také zajímat, že na přípravném soustředění před MFO v Hradci jsme se spolu s Honzou Matoušovi vystříkali do termosky. 

0/0
10.6.2007 22:23

Honza

Re: Zajímavý článek, ale

To je dobře, že jste se Jardo a Honzo H. přiznali!

0/0
11.6.2007 0:49

Petr

Dobrý článek.

Dobře jsem si početl a dozvěděl se zajímavé věci. A to jsem chtěl článek původně přeskočit, s tím že se asi nic nového nedozvím. Dobře, že jsem to neudělal.

Těším se na další článek.

0/0
9.6.2007 15:46

Ghort

Pekny clanek

jako vzdy!R^R^R^

0/0
8.6.2007 10:51

ghort

.4659713

0/0
8.6.2007 10:49

Ghort

Re: .4659713

No toto8-o:-P

0/0
8.6.2007 10:51

Pavel

To isté som čítal o pozorovaní exoplanét

V provej plovici 80 rokov mi Pán Grygarv tvrdil že nie je možné pozorovať exoplanéty. Že je to nemožne!!!!!!!!!!

V 22 storočí sme tam waw!

0/0
7.6.2007 23:08

Hanyz01

Re: To isté som čítal o pozorovaní exoplanét

Takže počítám tak za 30 let bychom se první mezihvězdné lodě s posádkou mohli dočkat:-)

Jak mám články p. Grüna rád, tak doufám, že v tom pesimismu se mýlí a že použitelného principu pro pohon mezihvězdné lodě se dočkáme podstatně dříve...R^

0/0
8.6.2007 7:03

vix

Re: Re: To isté som čítal o pozorovaní exoplanét

On to mozna neni pesimismus, lae optimismus...

0/0
8.6.2007 9:10

Postrach

Re: To isté som čítal o pozorovaní exoplanét

S tehdejší technikou to nemožné bylo. Stejně jako bylo nemožné ještě s technikou 16. století pozorovat měsíce planet Sluneční soustavy.

0/0
8.6.2007 8:44

jules_w

možná trochu přiblblý dotaz..

...ale už někdo řešil otázku,proč jsou hvězdy tak strašně daleko od sebe???

0/0
7.6.2007 14:28

kk

Re: možná trochu přiblblý dotaz..

a nejsou spis tak strasne blizko?

0/0
7.6.2007 15:26

kk

Re: Re: možná trochu přiblblý dotaz..

...

To zalezi na vychozich podminkach. Treba na hustote toho plynovyho oblaku, ze kteryho vznikla. V centrech galaxie bejvaj hvezdy bliz u sebe. Hvezda potrebuje ke vzniku nejakou hmotu a ta zabyra nejakej prostor a to co zbyde, pak jeste odfoukne pryc, takze tam jina hvezda uz nevznikne. (Pokud jich nevznikne vic najednou, jako dvojhvezda, trojhvezda,... , coz se stava asi vic nez casto.)

0/0
7.6.2007 15:38

kk

Re: Re: Re: možná trochu přiblblý dotaz..

no a na ty chyby nehledte:)

0/0
7.6.2007 15:39

hnusil

Za 200let tezko

Ac to vypada, ze je pan Grun pesimista, tak je ve skutecnosti jeste hodne velky optimista, protoze vynechal hromadu dalsich aspektu, jako je napr. vliv pretizeni na posadku, cistota trasy apod.

0/0
7.6.2007 8:11

old fashioned Vince III...

pane Grüne,

fajnový čtení od znalého člobrdy R^:-)

0/0
6.6.2007 15:47

Jirka Pinkava

Ing. Grün ... Déja vu

Dobrý den vespolek. Děkuji za velice zajímavý článek, ale konkrétně pasáž o letu hvězdoletu k Barnardově hvězdě popsal již ve své krásné knize Karel Pacner cca kolem roku 1986. Tím nepopírám, že článek je hezký a zajímavý. PS: Ten hvězdolet se v Pacnerově knize jmenuje Daidalos.  ;-)

0/0
6.6.2007 15:19

kk

Re: Ing. Grün ... Déja vu

To bude asi tim, ze p. Grun psal presne o tom, ne?

0/0
6.6.2007 15:22

Vlada

podle znamych fyzikalnich

principu je v podstate nemozne behem delky lidskeho zivota preklenout takovou vzdalenost. A i kdyby to kosmonauti diky rychleji bezicimu casu v rychle se pohybujicim objektu prezili pak stejne nemaji informaci komu a jak na Zemi predat. Clovek je navic prilis biologicky svazan s pobytem v zemskem prostredi. Sidla na Mesici, Marsu i jinde je nerealne sneni. Spis ocekavam zdokonaleni pozorovacich metod a tim i moznost podivat se hloubeji a podrobneji do vesmiru.

0/0
6.6.2007 14:52

Postrach

Re: podle znamych fyzikalnich

No - sveho casu bylo nerealnym snenim i letani ve strojich tezsich vzduchu. Sidla ma Mesici jsou jen otazkou toho, jestli se to nekomu vyplati. At uz jako investice do prestize, nebo jako realny zdroj prijmu (napriklad tezba  v clanku zmineneho helia 3). A mozna se objevi jine principy. Letadla s mavajicimi kridly se take pro realne pouziti neukazala jako vhodna.

0/0
6.6.2007 14:59

dezzo

Re: Re: podle znamych fyzikalnich

To jsou zase argumenty. Taky se sveho casu rikalo, ze jablko nepada daleko od stromu. Ono uz to neplati? Je prece dulezite kdo to rekl a jak toto tvrzeni dokazal. Dnesni fyzika je podporena a dokazana mnoha opakovatelnymi pokusy a pozorovanimi aby se s ni dalo predikovat. Pokud tedy nehodlate ohybat casoprostor, tak pekne blabolite.

0/0
6.6.2007 18:21

Postrach

Re: Re: Re: podle znamych fyzikalnich

Se kterými fyzikálními zákony jsou tedy ve sporu sídla na Měsíci? (abych z názorů, s nimiž jsempolemizoval, zvolil ten nejsnáze  rozebratelný) POdle mého názoru se žádnými, ale třeba se mýlím a Vy ten blábol vyvrátíte.

Ad jablko: je-li jabloň třeba v trombě tornáda, skkutečně to platit nemusí.

0/0
6.6.2007 19:06

kk

Re: podle znamych fyzikalnich

Sidla na mesici , marsu jsou tak realna jako mesic a mars. Co je na tom nerealnyho? Ale musi to mit nejaky smysl, jen tak pro srandu tam nikdo nepoleti.

0/0
6.6.2007 15:00

rudastraka

Re: podle znamych fyzikalnich

taky se tvrdilo ze nemuses jet vyssi rychlosti nez 100km/h, protoze by ses udusil. ses moc velkej pesimista

0/0
6.6.2007 15:03

cassul

Re: podle znamych fyzikalnich

Trvalé sídlo na měsíci nebo na Marsu je v souladu se stávajícími technickými možnostmi, o fyzikálních možnostech ani nemluvě. Lidé (spíš lidstvo jako celek) by to zvládlo, vhodné technologie už máme. Problém jsou náklady. Zkrátka přínos pro lidstvo by byl tak malý, že by ohromné výdaje nikdo nezdůvodnil. Notabene by byla potřeba mezinárodní kooperace a to by nikdo neukočíroval, nikdy by se na ničem neshodli.

0/0
7.6.2007 12:49

matilda,,,??

resite

kokotiny:-)mame prece hvezdnou branu ne?;-D

0/0
6.6.2007 14:48

farous

Re: resite

V naší realitě jí už sebrali Orájové!

0/0
6.6.2007 15:22

Wes Parmalee

Re: Re: resite

Ori!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Blahoslavení budiš Ori!!!!

0/0
6.6.2007 23:45

al

Re: resite

otevřete Iris, je to Teal'c....;-D;-D

0/0
4.7.2007 21:29

Někdo povznesenej

Re: resite

Blbost!! Hvězdnou bránu nepotřebujem! Se povznesem a hotovo.R^

0/0
25.10.2008 21:10

optimista

Pokud my a ne oni, za stovky let a ne jako andílci v nebi, tak je to docela odvážná prognóza :-P

0/0
6.6.2007 14:40

spok

špatná datace

technická - USS Voager u té mlhoviny není z 22., ale 24. století. :-)

0/0
6.6.2007 14:35

Wes Parmalee

Re: špatná datace

Ano, správně je 24 století, ale není to Voyager, ale Enterprise D.

http://www.geocities.com/srpsko_dnf/slike_za_korisnike_i_sve_ostal/ST-Star-Trek-space-cruiser-Enterprise-D-near-planet.jpg

0/0
6.6.2007 14:40

Shadow

Hledání signálů

Opravdu výborný článek. Díky!

Jen takový drobný námět pro příště:

Současný stav hledání známek jiných civilizací ve vesmíru (např. SETI apod.). Metody hledání a vybavení zapojené do pátrání. Výsledky ...?

Jinak ale přeji panu ing. Grünovi dlouhou a plodnou spolupráci s Technetem. 

0/0
6.6.2007 14:33

stunty

zbytečnosti

Lidstvo utrácí moc peněz za zbytečnosti jako válka, olympiáda a dávky pro spoluobčany, než aby se mohlo doopravdy vydat do vesmíru.

0/0
6.6.2007 14:33

Postrach

Chléb a hry

Pokud nedáte lidem chléb a hry (to jsou ty dávky a olympiáda), v konečném součtu Vás vyjde dráž občanské válka, kterou vyvolá frustrace znuděných a hladových.Války jsou horší, ale nevím, jak se jich efektivně zbavit.

0/0
6.6.2007 14:37

ciankal

Re: zbytečnosti

Valka urychluje technologicky vyvoj a rychlejsi zavadeni jeho produktu do praxe.

0/0
7.6.2007 12:01

cassul

Re: Re: zbytečnosti

Četl jsem studii, že boom kosmických letů v šedesátých letech přímo souvisí s napětím mezi velmocemi té doby. A nejen politicky (věc prestiže) ale i nepřímo, prudký rozvoj zbrojních technologií, nových materiálů atd. potřeboval prostor k mírové prezentaci a testům.

0/0
7.6.2007 12:38

raketa

náklady

Já furt nechápu, kde se berou pořád tak velký čísla vyčíslující náklady na provoz kosmického výzkumu. Jak to vidím já, tak všechno je podřízeno světové ekonomice a poměru nabídka/poptávka, kdy si dodavatelé materiálů, informací a technologií nechají královsky zaplatit to co je v reálu asi několikanásobně levnější. Kdyby lidstvo skutečně chtělo, tak náklady tak vysoký nejsou. Lidí je na světě dost na to, aby každej mohl zadara nebo za kus žvance a postel přiložit ruku k dílu. Takže jedinou brzdu ve vývoji vidim v tom, že se lidi neuměj spolu domluvit a spíš bych věřil to o těch válkách a středověku, co tady proběhlo pár příspěvků přede mnou...

0/0
6.6.2007 14:16

Postrach

Re: náklady

Náklady jsou dány spíš časem, který je potřeba. A na vyslání kosmické lodě je třeba sakra hodně času lidí, kteří ji navrhují, ověřují, staví a tak dále. Nepočítám k tomu materiály, které je nutno použít vzhledem k fyzikálním zákonům, omezujících možnosti letu.  To, že lidstvo něco chce, je právě vyjádřeno těmi náklady (tím, že vzácné statky a čas chytrých lidí strká právě tímhle směrem).

0/0
6.6.2007 14:30

Brouk Pytlík654

Re: Re: náklady

Dřív se věci stavěly klidně dvě tři generace a docela to fungovalo.

0/0
6.6.2007 15:16

Postrach

Stavba na generace

Treba kosmodromy se takhle staveji. Bajkonur stoji od 50. let, Kennedyho stredisku uz take tahne na druhou generaci (pokud generaci beru jako 20-25 let).

0/0
6.6.2007 15:54

cassul

Re: Stavba na generace

On spíš myslel něco na víc generací. Jsou lidé, co si pod pojmem stavět pro budoucnost představí Karlštejn nebo dokonce Velkou Čínskou Zeď nebo Cheopsovu pyramidu, jako doklady lidské schopnosti budovat dílo s větší životností...

0/0
7.6.2007 12:43

Postrach

Re: Re: Stavba na generace

Velká čínská zeď se pomalu rozpadá - bez údržby by to byla už jen velá halda rumu. karlštejn je totéž (vizme jiné hrady, z nichž zbyly jen zříceniny) Z pyramid už dávno opadala vrchní vrstva, a zbylá hromada kamení prostě stojí tam, kam ji nanosili. Z naší doby také zůstane spousta staveb s dlouhou životností - ty, které tu životnost mít nebudou, prostě nezůstanou.

0/0
7.6.2007 12:56

postrachu

Re: Re: Re: Stavba na generace

to nee, Velká čínská zaď se rozpadá tam, kde ji rozebírají generace lidí a používají na stavbu svých obydlí, Cheopsova pyramida měla obložení poměrně dlouho, než si ho lidi oloupali na svoje stavby a chrámy, hrady, které nevyhořely ani nebyly zplundrovány husity nebo Švédy taky nejsou na odpis - a zase, když si lidi berou ze stavby kameny, jak dlouho ta stavba bude stát?

0/0
12.6.2007 15:38

x

Re: náklady

Pro mnoho jinych by se melo zase dotavani kosmikckeho vyzkumu  z verejnych penez zakazat - co by plitvani penez na zcela zbytecne ucely.....

0/0
6.6.2007 14:48

qqq

Re: Re: náklady

Myslím, že pravopis a gramatika Tvé reakce jasně vyjadřuje váhu Tvého sociálního příspěvku včetně hodnoty Tvého IQ.

0/0
6.6.2007 16:35

Kenny_pce

Re: Re: Re: náklady

Co napsal tak hroznyho? Dyk jenom rek, ze kazdej by rad utracel prachy za neco jinyho. Napr. ja bych je treba prochlastal, abych upevnil vedeni CR ;)

0/0
7.6.2007 16:00

x

Re: Re: Re: Re: náklady

Proste ne kazdy by prilozil dobrovolne ruku k dilu - nepovazuje to totiz za potrebene...

0/0
7.6.2007 16:45







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.