Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Na měsíci bude stát dalekohled s tekutým zrcadlem

Nanesením tenké vrstvičky stříbra na otáčející se iontovou kapalinu se vědcům podařilo vytvořit tekuté zrcadlo, které by se mohlo stát jádrem budoucího obřího dalekohledu postaveného přímo na povrchu Měsíce.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Flynn

Jedovatost Hg

Haha, tady nekdo pekne placa  o jedovatosti Hg.

Hg ve sve ciste, tekute, podobe jedovata neni!!!

Jedovate jsou pouze jeji organicke slouceniny. Ucili jsme se na VSCHT v toxikologii o clapikovi, ktery se chtel zabit, a tak si do srdce pichnul rtut. nezemrel, jen se pak po mnoha letech na rentgenu divili, coze to ma za divnou louzicku v hrotu srdce...

0/0
29.6.2007 9:07

P.B.

Re: Jedovatost Hg

To by me zajimalo jak tu rtut do srdce dostal:)

0/0
29.6.2007 12:27

Sadie Mae Glutz

mikrometority

má někdo představu, jak tu věc ochrámit před mikrometeority? počítám že to má mít aspoň několik desítek, ne-li stovek metrů v průměru, což podle mě představuje slušné riziko poškození v relativně krátké době..

0/0
28.6.2007 13:24

Flynn

Re: mikrometority

Pokud to "zrcadlo" bude opravdu tekute, tak to bude mit asi podobny vliv jako kdyz do rybnika hodis sutr, ne?

0/0
29.6.2007 9:08

Sadie Mae Glutz

Re: Re: mikrometority

Dobrá úvaha, ale předpokládám, že vrstva té tekutiny bude mít tloušťku v řádu mm až cm, což by stejně znamenalo poškození "dna" onoho "rybníka" a to už by imho vliv mít mohlo, možná se pletu.

0/0
1.7.2007 16:35

Jakub

Co když??

Co když někdo ten dalekohled ukradne???:-):-)

0/0
27.6.2007 14:21

vladino

Re: Co když??

Leda tak bolševičští Marťani. :-P

0/0
27.6.2007 14:36

Destroyer7

Re: Co když??

Spíš socbolševičtí paBlbkovi Marťani.

0/0
27.6.2007 20:34

xxx

Re: Co když??

pokud tam nebude měď nebo hliník, tak to nečornou

0/0
29.6.2007 10:01

Postrach

Zaměřování

Spíš bych viděl čistě technický problém v tom, jak zamířit takový dalekohled tam, kam je třeba. V malém úhlu to asi půjde, ale pak už sačne parabola toho zrcadla mít špatný směr osy pro pozorování.. Takže bude výborný dalekohled, schopný proskoumat vesmír do okolí několika stupňů od průmětu měsíční osy. na oblohu. Pokud je na to nějaká finta, oprave mě.

0/0
27.6.2007 13:12

fritzek

Re: Zaměřování

Leda otacet mesicem.

0/0
27.6.2007 13:37

Kenny_pce

Re: Re: Zaměřování

Ne, jednodussi bude otacet zbytkem Galaxie (mistni skupiny galaxii, vesmiru, mistni skupiny vesmiru,...) :D

0/0
27.6.2007 14:01

vladino

Re: Zaměřování

Jj. Taky mi není jasný princip zaměření dalekohledu na objekty, které jsou blíž k horizontu (dál od zenitu). To by se to zrcadlo mohlo snadno vylít... ;-D

0/0
27.6.2007 14:21

Lama.Vikuna

Re: Zaměřování

No a co třeba yvýšit rychlost otáčení a magnetického pole? Hmm... Gyroskop se tomu někde říká? Nepomohlo by to?

0/0
27.6.2007 14:57

fritzek

Re: Re: Zaměřování

Kdyz s tim budes rychle otacet, tak se bude zkracovat ohniskova vzdalenost zrcadla, coz take asi neni uplne vhodne.

0/0
27.6.2007 15:09

Lama.Vikuna

Re: Re: Re: Zaměřování

A to si vzal v úvahu jen středoškolskou matiku, ne? Co tam to magnetické pole? Myslíš si, že by opravdu nešlo tu rtuť roztočit rychleji a přitom pomocí magnetického pole držet stejný poloměr? Nejsem žádný raketový inženýr, ale reálku mám za sebou a domnívám se, že něco takového by nemělo být jen z oblasti Sáj-Fáj. :-)

0/0
29.6.2007 8:18

Flynn

Re: Zaměřování

Pokud se nemylim, tak se to resi smerovanim pomoci "beznych" rovinnych zrcadel. Neco na zpusob periskopu

0/0
29.6.2007 9:10

Postrach

Re: Re: Zaměřování

Tím si moc nepomůžete. Hlavním problémem u astronomického dalekohledu je přesná a velká odrazná plocha. To přídavné zrcadlo byy muselo mít přinejmenším stejnou plochu a stejně dokonale rovný povrch (tady už ne parabolu, ale rovnou plochu). To je skoro těžší, než udělat natáčcí tu tekutou parabolu.

0/0
30.6.2007 10:44

Ebo

no..

..stejně jim na to nedaj prachy.. a vývoj toho zrcadla potřebují pro válečné účely a potřebovali humanisty něak donutit na tom projektu makat, tak jim naslibovali dalekohled na měsíci .. ;-D

0/0
27.6.2007 13:11

Postrach

Re: no..

Jak byste si představoval pro válečné účely dalekohled, který nenamíříte jinam, než kolmo nahoru?

0/0
27.6.2007 13:13

Ebo

Re: Re: no..

..a kdo říká, že z toho chtějí dělat jen dalekohled ? :-)

0/0
27.6.2007 13:21

Postrach

Re: Re: Re: no..

A co jiného se z rotujícího hrnce s kapalinou dá udělat? Mimochodem" vojenský dalekohled téhle konstrukce na Měsíci by byl nejlepší uprostřed přivrácené strany. Ale družice vyjde levněji a dává o 2s rychlejší výsledky.

0/0
27.6.2007 13:34

ununun

Re: Re: no..

mám to! vypouklý zrcadlo na měsíci odrazí sluneční paprsky na Zem, a ohniskem nás budou honit a pálit na uhlíky

0/0
28.6.2007 0:22

Flynn

Re: Re: Re: no..

To jiz tady kdysi bylo, myslim, ze Sokrates takto branil Syrakusy

0/0
29.6.2007 9:11

Antik

velké M

Sice je to maličkost, ale nemělo by být Měsíc s velkým "M"? Sorry za rejpání ;)

0/0
27.6.2007 12:51

paranoiq

Re: velké M

jak který. třeba Měsíc ano, ale měsíc planety Země ne :)

0/0
27.6.2007 21:01

eton

Blbost

j

0/0
27.6.2007 12:43

Rosta

Název je zavádějící, žádné sklo

Název článku je ale zavádějící, žádné tekuté sklo tam nebude. Bude tam tekuté zrcadlo, ale sklo ani omylem :)

0/0
27.6.2007 11:30

Jan Kužník - Technet.cz

Re: Název je zavádějící, žádné sklo

Omlouvame se, titulek opravime - v textu je to jiz spravne...

0/0
27.6.2007 11:57

Jejda

Re: Název je zavádějící, žádné sklo

Tak ještě lépe - KAPALNÉ zrcadlo.

Mezi tekutiny patří jak kapaliny, tak i plyny. A plynné to zrcadlo asi nebude.

0/0
27.6.2007 13:02

Rosta

Re: Re: Název je zavádějící, žádné sklo

Pravda, a to sem měl kdysi něco jako tekutinové mechanismy :) Takže kapalné zrcadlo. Můj první postřech se ale týkal hlavně toho skla :)

0/0
27.6.2007 13:09

Milan

abs. nula

-150 stupňů Celsia je ještě dobrý, já myslel, že tam bude teplota blízká absolutní nule - 273....

0/0
27.6.2007 9:57

kl

Re: abs. nula

Vsak jsme blizko slunce. Na Plutu je kolem -230.

0/0
27.6.2007 10:32

fritzek

Re: Re: abs. nula

Jak muzes merit teplotu prostredi neobsahujiciho takrka zadne castice?

0/0
27.6.2007 12:15

useknutahlava

Re: Re: Re: abs. nula

Na Plutu nejsou nějaké částice?

0/0
27.6.2007 12:17

kl

Re: Re: Re: abs. nula

Meri se "teplota" zareni. Cim intenzivnejsi, tim teplejsi.

0/0
27.6.2007 12:29

fritzek

Re: Re: Re: Re: abs. nula

Teplota neni dana zadnym zarenim, ale prumernou kinetickou energii castic prostredi. Kdyz v prostredi nejsou castice, ktere by mohly absorbovat energii zareni, tak tam proste teplota neni. http://cs.wikipedia.org/wiki/Teplota

0/0
27.6.2007 12:52

Postrach

Re: Re: Re: Re: Re: abs. nula

A nebude v tom místě náhodou povrch Měsíce a konstrukce toho dalekohledu? Odhadoval bych, že obojí z částic bude.:-P

0/0
27.6.2007 13:05

fritzek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: abs. nula

Jasne. Tepelnym vedenim se vyrovna teplota zarizeni s teplotou povrchu mesice, ktery ma tech -180 stupnu.

0/0
27.6.2007 13:36

kl

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: abs. nula

nejen vedenim, ale hlavne prave tim zarenim (v tomto pripade)

0/0
27.6.2007 14:52

kl

Re: Re: Re: Re: Re: abs. nula

no tim merenim "teploty" zareni (proto v uvozovkach) se meri vlastne teplota cerneho telesa, ktere by vyzarovalo tak, jak je namereno. proto taky ve vesmiru nevychladnes na absolutni nulu, ale jen na "teplotu" toho okolniho zareni

0/0
27.6.2007 14:50

fritzek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: abs. nula

O tom se nepru.

0/0
27.6.2007 15:10

Ladis

Re: Re: Re: Re: abs. nula

Ne čím intenzivnější, ale čím kratší vlnové délky nejintenzivnější složky ve spektru záření.

0/0
28.6.2007 13:45

Ladis

Re: Re: Re: abs. nula

Elmag. záření má také teplotu.

0/0
28.6.2007 13:43

Pan Doubek

,.

Jen aby ho Paroubkovi Marťani nevypili! 8-o

0/0
27.6.2007 6:41

Zenon

Re: ,.

A pak nepřišli ožralí hlasovat do parlamentu

0/0
27.6.2007 9:35

fritzek

nechapu

"Velmi nerady se vypařují, což se na Měsíci, v prostředí bez atmosféry, může náramně hodit." Vysvetlil by mi to, prosim, nekdo?

0/0
27.6.2007 3:48

Petr

Re: nechapu

S klesajici m tlakem atmosfery klesa i bod varu. A se stoupajicim tlakem teplota varu stoupa. Viz princip Pappinova hrnce :)) . No a na Mesici neni atmosfera, tudiz aby tam byla kapalina, musi mit pri nulovem tlaku kapalina  ty  "spravne vlastnosti"

0/0
27.6.2007 6:35

VlK

Re: Re: nechapu

No jen částečně, kapaliny se odpařují i pod bodem varu. Odpařování je závislé na tenzi par, čím nižší tenze par, tím ochotněji se kapalina odpařuje. No - a ve vakuu je samozřejmě tenze par nulová, čili odpařování je maximální možné ;-)

0/0
27.6.2007 7:58

fritzek

Re: Re: nechapu

Ja si prave pamatuju, ze jsem nekde cetl, ze neni takovy rozdil mezi bodem varu pri tlaku 0 a 1 atm.  Lisi se to u beznych kapalin maximalne o jednotky stupnu. Stejne se ale kapalina vyparuje i pri teplotach pod bodem varu, takze se vlastne snizuje teplota. Tedy by kazda kapalina ve vakuu mela po nejake dobe zmrznout(Na vlastni oci jsem videl pokus s vyvevou a miskou vody)? Navic je ve vesmiru teplota blizka absolutni nule, coz je dalsi vec, kterou nechapu. Myslel jsem, ze teplota je meritelna jen v prostredi obsahujicim castice(teplota je definovana pomoci stredni kineticke energie castic), takze nechapu udaj, ze na mesici je -180˚, kdyz tam neni atmosfera. Muze tam sice dochazet k ohrivani teles vlivem elektromagneticke zareni, ale samotne prostredi by zadnou "teplotu" vykazovat nemelo. Nemohli byste me prosim odkazat na nejaky text, kde by byla cela problematika podrobneji vysvetlena.

0/0
27.6.2007 12:14







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.