Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Sčítání lidu odpíchlo příchod prvních počítačů

Nudné statistice, státním úřadům a výběrčím daní vděčíme za to, že dnes pracujeme s počítači. Právě potřeba zpracovat velké objemy dat totiž vynutila vynález mechanických počítačů a dala vzniknout dodnes působící IT firmě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

davnov

Pěkný článek

Použiji při výuce. Zrovna s prvním ročníkem probíráme historii výpočetní techniky. Článek si hezky nahlas přečteme v hodině :)

Díky

0/0
6.1.2008 10:47

Pavel Kasík - Technet.cz

Re: Pěkný článek

Panečku, no děkuju:-) Asi bych to nečetl nahlas celé, třeba jen tu poslední část. Jestli probíráte historii počítačů, koukněte třeba ještě na

První myš: http://technet.idnes.cz/prvni-pocitacova-mys-mela-rozsirit-moznosti-lidskeho-mozku-pr5-/hardware.asp?c=A061110_171439_hardware_dno

První CD: http://technet.idnes.cz/kompaktni-disk-slavi-narozeniny-v-prehravacich-se-toci-jiz-25-let-p8w-/tec_denik.asp?c=A070816_222936_tec_denik_NYV

Mechanismus z Antikythery: http://technet.idnes.cz/vedci-odhalili-tajemstvi-2000-let-stareho-pocitace-fuu-/tec_technika.asp?c=A061201_135826_tec_technika_dno

O historických počítačích budu ještě psát, ale chci to proložit i něčím nepočítačovým. A taky nějakými rozhovory, ale teď na začátku roku je to takové hektické...

0/0
6.1.2008 14:28

Pavel Kasík - Technet.cz

Re: Pěkný článek

Vložil jsem těch pár odkazů raději na konec článku, vkládat dlouhé URL do diskuze je nepřehledné...

0/0
6.1.2008 14:36

davnov

Re: Re: Pěkný článek

Ano tu historickou část vynecháme, u toho by mi usnuli :-)

Děkuji za odkazy :)

0/0
6.1.2008 14:58

jano

IBM

povestna firma IBM, predavala vo velkom svoje stitky pre Velkonemecku risu.Tieto stitky sa pouzivali hlavne v koncenacnych taboroch-islo to vlastne priamo tam...IBM na tom zarobila obrovske peniaze a domyslite si kto ju vlastnil(povod) a vlastni...lenze o tom sa nerozprava ze ano?!:-©

0/0
5.1.2008 18:39

martas38

Re: IBM

A co robil brat Tiso Jano? ;-D

0/0
5.1.2008 19:07

useknutahlava

Re: IBM

Jestli IBM používal i Führer, tak to jsou dobré počítače.

0/0
5.1.2008 19:51

X

Re: IBM

A co si ty naivko myslíš o Švýcarských bankách. Kdo myslíš že půjčoval říši peníze a kam se nakradené zlato z Evropy asi tak podělo? Myslíš že se CH něco stalo po válce? Ani omylem, protože všichni si potřebovali půjčit.Rv

0/0
5.1.2008 21:18

x

Re: IBM

Do vyhlaseni valecneho stavu mezi USA a Nemeckem tak neprislusi zkoumat firme k cemu to potrebuji - oni to nejspis ani nevedeli kde se to pouziva - pochybuji ze by vzali cizi stani prislusniky primo mezi vezne. Oni normalne obchodovali - v te dobe ve verejne mineni USA prevladal zcela nazor ze valka v Evrope je pouze zalezitost Evropy a ne USA (ne ale mezi politiky).

Po vyhlaseni valecneho stavu - po napadeni USA Japonci vyhlasilo Nemcko USA valku - jakykoliv legalni obchod zcela ustal. Takze toto tvrzeni je v podstate nemozne... 

0/0
6.1.2008 2:15

jano

Re: Re: IBM

...ze nevedeli...;-D...ale dobre ti tak, mysli si to nadalej- lepsie pre zivot ;-)

0/0
6.1.2008 6:25

jeen

Spíš než statistikům

bych přisuzoval největší zásluhy za rozvoj výpočetní techniky armádě (urychlení a zpřesnění výpočtu trajektorií pro dělostřelce a později raketové vojsko).

Jen armáda (na obou stranách Atlantiku) byla schopna zajistit dostatek financí a vývojových kapacit.

0/0
5.1.2008 17:05

Pavel Kasík - Technet.cz

Re: Spíš než statistikům

Ostatně armáda měla také zájem na přesném sčítání lidu, jak je zřejmé už z těch před Kristem - soupis bojeschopných mužů je spolu s výběrem daní asi hlavní motivací k historickému součtu obyvatel.

0/0
5.1.2008 17:30

Sid

Série

Bylo by docela dobré, kdyby vnikla série o počítačích podobně rozsáhlá jako je ta o dobývání kosmu. Myslím že bych nebyl jediný, kdo by se rád dozvěděl nějaké ty podrobnosti o historii počítačů.

0/0
5.1.2008 12:54

jeen

Re: Série

Jen trochu snahy hledat - na internetu je "všechno"!

Stačí zadat - namátkou -  Turing, von Neumann, Abakus, ENIAC, SAPO či EPOS (aby nebylo opomenuto české dílo:-)).

Ostatně viz:

http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xrycka_01-02.html 

(slovy doc. Koníčka: Náš prvý samočninný poočítač byl tak geniální, že když zjistil, jak je hloupý, tak vyhořel.;-D)

0/0
5.1.2008 17:00

x

Re: Série

Prvni pocitac - pokus byl z mechanickych kolecek, dalsi byl jiz z elekromagnetickych rele - to bylo nekdy ve 30.letech 20 stoleti. Pak nasledoval Eniac - ten byl prvni elektronkovy takze se operacni rychlost zvysila z nekolika operaci za sekundu k udajne 100 000 u Eniacu.

Po vynalezu tranzistoru se objevily prvni tranzistorove a ty se jiz meli byt vyrabeny hromadnejc. Diky spolehlivosti tranzistoru se proste zvysila spolehlivost nekolikanasobne pri podstanem (radove) snizeni spotreby el. proudu takze to jiz bylo sluzne pouzitelny. V te dobe se jiz zacali objevovat zaklady vyssich programovacich jazyku - Assembler prestal byt  tedy jedinou moznosti programovani. Z preferii to byli tiskarny, derne pasky a derne stitky. Vse se nejdrive muselo vyderovat na pasku aby se to dalo zpravavat. Ale tiskarna jiz mela umet tisknout krome cislic i pismena a dalsi znaky - tedy jiz mel byt celkem slusne srozumitelny vystup prace poctitace.

0/0
5.1.2008 17:06

Postrach

Re: Re: Série

No - první mechanické počítače s kolečky existovaly už před naším letopočtem (stroj z Antikythéry, počítače vzdáleností a podobně). Pražský orloj je také svého druhu mechanický astronomický počítač.

Tiskarny existovaly mnohem drive nez polovodicove pocitace. Dalnopis (pouzivany dost dlouho jako pocitacovy interface) je mnohem starsi - uz z pulky 19. stoleti

0/0
5.1.2008 23:23

x

Re: Re: Re: Série

O tiskarnach vim ze, existovali i pred tim - ale u tech tranzistorovych se jiz zcela bezne pouzivali.  

0/0
6.1.2008 2:17

rak

az na to nudne povidani z bible nebo ceho

je to pekny clanek

0/0
5.1.2008 10:33

Pavel Kasík - Technet.cz

Re: az na to nudne povidani z bible nebo ceho

Díky. Historie je dlouhá, to víte, nezačalo všechno 20. stoletím...

0/0
5.1.2008 11:39

Magor Milda

Za mého mládí se ty stroje dělaly ve Vokovicích

a sice na Kladenské 60 ve firmě Aritma. Byla to téměř do detailu okopírovaná mašina na děrné štítky Hollerith.

Výroba skončila teprve někdy v šedesátých letech.

Aritma n.p. vznikla ze zbytků firmy Askania, která vyráběla palubní přístroje do německých  vojenských letadel.

0/0
5.1.2008 10:12

Pavel Kasík - Technet.cz

Re: Za mého mládí se ty stroje dělaly ve Vokovicích

To je zajímavé, díky za informaci. Koncept toho stroje byl skutečně geniální, a v Československu v té době nejspš nebylo moc jiných alternativ. Pak ještě vím o propichování lístkových katalogů, ty lístky, které měly procvaknutou dírku i nahoře, propadly, takhle prý šly vytvářet sofistikované filtry...

0/0
5.1.2008 11:37

jeen

Re: Za mého mládí se ty stroje dělaly ve Vokovicích

Děrovač ARITMA 150 se snad vyráběl (ale určitě popužíval!) ještě v 70. letech.

Taky tu bývaly i výrobky soudruhů z NDR (Robotron). Zaplať pámbu, že už je to za námi ...

0/0
5.1.2008 17:12

fouss

Re: Re: Za mého mládí se ty stroje dělaly ve Vokovicích

A poté se v 70. letech vyráběli v tomto podniku děrovače a přezkoušeče děrných štítků Aritma A130 - A 630 na bázi tranzistorů a konečně na konci 70.let děrovače Aritma A2030, které  využívaly integrované obvody řady 74.... .Posléze se v nich začaly používat i první microprocesory a paměti eprom. Výroba v tomto pdniku skončila teprve na přelomu 80.tých a 90. tých let. Už to nechtěli kupovat ani soudruzi v bývalém CCCP.

0/0
8.1.2008 23:20







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.