Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nejmenší černá díra objevena

Nikolaj Šapošnikov a Lev Titarčuk, ruští astrofyzici ve službách NASA, ohlásili objev černé díry o hmotnosti 3,8 Sluncí. Jde o nejlehčí dosud nalezenou černou díru!

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

PC

A jsou vůbec černé díry?

Mě spíš zajímá, jak vůbec může černá díra vzniknout! Podle našich poznatků by se hvězda musela zhroutit ze všech stran najednou, ale takhle se žádná hvězda nehroutí!! Třeba supernova se hroutí osově! Takže černé díry buď neexistují a jsou jen černé hvězdy nebo  nemáme ani tušení, jak by něco takového mohlo vznitknout! A to slavné Hawkingovo záření -přeci když černá díra jednu virtuální částici pohltí, tak jen vzroste její hmotnost! a ve zbytku vesmíru přibyde druhá virtuální částice!Nic se nevypaří!

0/0
30.4.2008 11:01

Otyno

co kdyby:-)

Jak může někdo říct že z našeho slunce černá díra nevznikne? Má proto někdo nějaký důkaz? Byť jen teoreticky vypočítaný? Co když fúze vyrobí více těžkých prvků než se přepokládá, hmotnost i gravitace bude větší a síla která má slunce držet v rovnováze nebude dostatečně silná? Vznikne singularita nebo ne?

Jeden příklad: dříve si lidé mysleli, že ohneň jim přináší bůh, a čím více jako lidstvo objevujeme tím více se přesouvá věcí ze sféry sci-fi do oblastí vědy. Takže čemu nevěříme dnes, může už zítra být realita.

0/0
20.4.2008 13:41

Ajciq

Re: co kdyby:-)

Na hmotnost Slunce nemá vliv jak těžké prvky, v průběhu termojaderné fůze vzniknou, Naopak při každé srážce atomů dochází ke ztrátě hmoty, která se přeměňuje na energii. Dále Slunce ztrácí svoji hmotnost díky slunečnímu větru.

Slunce by se mohlo stát černou dírou za předpokladu, že se zhroutí díky gravitaci do tělesa o poloměru, který je menší než Schwarzschildův poloměr

rs=(2Gm)/c2

Pro objekt s hmotností Země je Schwarzschildův poloměr 9 milimetrů a pro Slunce to jsou asi 3 km. Těleso však musí být dostatečně hmotné, to proto, aby gravitační kolaps nebyl zastaven ve fázi bílého trpaslíka (ve formě degenerovaného elektronového plynu), nebo neutronové hvězdy (degenerovaného neutronového plynu). Maximální hmotnost bílého trpaslíka, po jejímž překročení již degenerační tlak není schopen odolat gravitaci, je asi 1,4 hmotností Slunce

0/0
20.4.2008 16:49

Pjetro de

Re: Re: co kdyby:-)

Este doplnim ze maximalna hmotnost neutronovej hviezdy, po ktorej prekroceni uz degeneracny tlak nie je schopny odolat gravitacii, je asi 1,7 az 2,7 hmotnosti Slnka, ako bolo nacrtnute v clanku. Z tohy vyplyva ze z hviezdy s hmotnostou pod 1,4 hmotnosti Slnka sa s najvycsou pravdepodobnostou stane biely trpaslik (na neutronovu hviezdu malo) a z hviezdy s hmotnostou v rozmedzi 1,7-2,7 hmotnosti Slnka sa stane neutronova hviezda (na ciernu dieru malo).

Iba z hviezdy s hmotnostou nad cca 2,7 hmotnosti Slnka sa moze stat cierna diera, nakolko az vtedy nie je nic, co dokaze zastavit gravitaciu.

To nie su dohady a odhady ale stovkami pozorovani potvrdene vypocty.

0/0
21.4.2008 20:02

Wes Parmalee

Re: co kdyby:-)

Tak to napíšu takhle: Ze slunce se na 99,99999999999% černá díra nestane, ale mohu vás uklidnit. My už u zániku slunce (i kdybyste měl elixír života, tak se země vypaří) nebudeme!

;-D

0/0
20.4.2008 23:22

Letadelko kane

Vzletne letadlo ?

A jak je to s tim letadlem ? Vzletne, nebo nevzletne ?

0/0
18.4.2008 19:07

Eskymak

Re: Vzletne letadlo ?

Prej jo ale ložiska v kolech by to nevydržely

0/0
18.4.2008 21:49

littleticket

hehe

vždycky si rád přečtu, jak tu pár komiků papouškuje názory, který si přečetli v nějakym časopise a myslí si že sou víc, že ví;-D;-D;-D o vesmíru, včetně těch černých děr, nevíme vůbec nic, takže apeluji na to, abyste v každý větě použili výrazů jako domnívám se, asi, pravděpodobně, možná atd. děkuji;-D

0/0
18.4.2008 16:25

KLF

Re: hehe

Pravdepodobne se domnivam, ze ta cena dira ma asi hmotnost 3.8 Slunci, mozna i mensi;-)

0/0
18.4.2008 17:09

bývalý volič ČSSD II

Re: hehe

Kdežto já si jsem jistý, že když se rozdávala inteligence, tak Malé Vstupenky přehlédli.;-)

0/0
20.4.2008 9:52

Simda

Co potom

Me by spis zajimalo zda se muze "zhroutit" i cerna dira. Nebo bude jak otesanek pohlcovat vse okolo a rozrustat se do nekonecna?

0/0
18.4.2008 11:43

SDDS

Re: Co potom

černá díra nemůže zaniknout, vše se jednou zhroutí do jednoho bodu, pak nastane velký třesk a jede se nanovo

0/0
18.4.2008 12:03

anonym

Re: Re: Co potom

Ne, cerne diry se nakonec v dusledku kvatovych jevu hawkingovsky odpari, rychlost odparovani zalezi na krivosti horizontu udalosti, tzn. hlavne na hmotnosti CD, male cerne diry se odparuji rychleji protoze maji vetsi krivost. Ve skutecnosti je to slozitejsi diky tomu, ze vetsina CD rotuje a tak krivost neni na horizontu vsude stejna.

0/0
18.4.2008 12:10

Kulturista teoretik

Re: Re: Re: Co potom

Tohle vypařování je ale velmi malé a trvá hodně dlouho, než se taková černá díra vypaří. Pokud je v její blízkosti zdroj materiálu, tak se skutečně bude rozrůstat, tedy zvětšovat svou hmotnost, tak dlouho, dokud bude materiál k dispozici.

0/0
18.4.2008 13:01

carnero

Re: Re: Re: Re: Co potom

Ale zdroj materiálu jednou dojde. I když se gravitační vliv černé díry zvětšuje, dřív nebo pozdějí materiál dojde a začne o jejím osudu rozhodovat vypařování. Zdroj materiálu tedy jen její vypaření oddálí.

0/0
18.4.2008 15:03

Jarek

Re: Re: Re: Re: Re: Co potom

Tady http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/hvezdy/stars_4.html#Hawking je simulátor vypařování černých děr. Předpokládá se, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry o hmotnostech miliónů až stovek miliónů sluncí (je i pár pažravých galaxií kde to jde do miliard). Když si nastavíš černou díru o hmotnosti milión sluncí, tak se vypaří za 3,4x10^80 let. Přibližné stáří vesmíru je 14x10^9 let. Mám pocit, že takto velké černé díry se vypařit nestihnou ;-)

0/0
12.5.2008 23:01

HeII

Re: Co potom

 neznáš teorie vesmíru vznik a záník?

na konci vesmíru jsou pouze černý díry který mezi sebou povedou nelítostnou bitvu o hmotu a o to která vytvoří v nový dimenzi nový vesmír.... až nakonec vyhraje  1 červí díra tak se veškerá její hmota posune do nový dimenze kde vytvoří nový slunce a celý proces se bude opakovat do nekonečna....

0/0
18.4.2008 15:05

Wes Parmalee

!!!

Malé, ale pěkné video, kde je i největší známá hvězda!

youtube.com/watch?v=jyhT2v5DMwU&feature=related

0/0
18.4.2008 11:31

none

Re: !!!

Hezké video :) Ale největší hvězda to ještě není :) Viz. www.ian.cz

0/0
23.4.2008 16:33

čtenář

No jo,

včera psali na Ona, že anál je teď v módě:-P

0/0
18.4.2008 11:17

deatomizator-treti-generace

Re: No jo,

v clanku se jasne pise - neni dira jako dira ;-D

0/0
18.4.2008 11:36

erben3

.

Já tomu nerozumím. Myslel jsem, že černá díra musí mít tak obrovskou

hmotnost, aby z ní neuniklo ani světlo. A to necelé 4 slunce přece

nejsou. Jsou hvězdy daleko hmotnější než Slunce a normálně svítí a

nejsou to černé díry. ...

0/0
18.4.2008 10:01

erben3

Re: .

...To samé Slunce - až mu dojde palivo, proč se

zhroutí do černé díry, ze které nic neunikne? Hmotnost se mu přece

nezvýší, naopak... Jak tohle tedy vlastně funguje?

0/0
18.4.2008 10:01

Wes Parmalee

Re: Re: .

Ze Slunce nikdy nebude černá díra...

0/0
18.4.2008 10:38

___

Re: .

Jde o to že ta hmotnost musí být koncentrována na dostatečně malém prostoru, aby se vytvořilo gravitační pole schopné pohltit i světlo. Černou díru dělá černou právě ta hustota hmoty. Jsou vypracovány i teorie mikro černých děr, vážících asi jako hora. Z článku tedy vyplývá, že 4 slunce vám stačí tak akorát na černou díru o velikosti 25km. Což je v kosmickém měřítku hodně málo.

0/0
18.4.2008 10:48

dezzo

Re: Re: .

nejenom hora, ale i atom

0/0
18.4.2008 13:32

ja

Re: .

Ono zalezi na koncentaci hmoty, jsou i hmotnejsi hvezdy nez slunce, ale zaroven jsou i vetsi. Kdyz hvezda vyhasina, tak postupne "spaluje" stale tezsi prvky, roste jeji hustota a zacne se do sebe bortit. Pokud se tento kolabs zastavi a z hvezdy je bily trpaslik, pokud ne hvezda se stale smrstuje a az polome klesne pod Schwarzschilduv polomer, stava se z hvezdy cerna dira. Pro slunce je polomer, pri kterem se z nej stane cerna dira asi 3 km, pro zemi jen nekolik mm :-)

0/0
18.4.2008 10:59

Kulturista teoretik

Termodynamická rovnováha

Černá díra nemá svou hmotnost kvůli tomu, aby z ní neuniklo žádné světlo, ale naopak - černá díra je tak hmotná, že tato hmota generuje velmi silné gravitační pole, že z něj nic neunikne.

To, že existují hvězdy hmotnější, než naše slunce, je pravda, ale nezhroutí se proto, že termojaderná fůze, která probíhá v jejich jádru působí proti gravitaci. Gravitace se snaží slunce zmáčknout co nejvíc - zkolabovat, kdežto termojaderná fůze má naopak tendenci slunce rozmetat, stejně jako výbuch atomovky. Tyhle dva tlaky působí proti sobě a jsou v rovnováze, dokud je palivo pro reakce. Proto může svítit i hvězda mnohonásobně hmotnější, než je naše slunce.

0/0
18.4.2008 12:56

erben3

Re: Termodynamická rovnováha

OK. Díky všem za odpovědi, už jsem trochu chytřejší :-)R^

0/0
19.4.2008 14:41

tevp

Se mi líbí ...

... jak zničeho nic se tady objeví článek o černé díře ve stylu ... vždyť to přece ví každý, že existují, dyk o tom píšeme skoro denně a příští rok je budeme i využívat ! ... osobně se o tohle, dá se říct, dost zajímám a náhle blesk z čistého nebe. Ptám se (sám sebe), kdes byl ? V komatu ? Copak už opravdu máme potvrzeno, že existují ? Kdepak jste o tom psali ? Promiňte, já zapomněl, byl jsem v komatu ... eee

0/0
18.4.2008 9:55

dezzo

Re: Se mi líbí ...

a jak to tedy je? ;-D

0/0
18.4.2008 13:35

carnero

Re: Se mi líbí ...

Nemyslím, že v každém článku, který se zmíní o černých dírách může být zahrnuta také jejich kompletní teorie. Co nevíš (jak se hledají, co napovídá jejich existenci a co proti ní) si musíš najít jinde sám :)

0/0
18.4.2008 15:06

Luděk

Re: Se mi líbí ...

Naprostý souhlas. O vesmíru víme prakticky prd a černé díry jsou módním hitem, o kterém lze zatím pouze spekulovat. S ohledem na současné znalosti lidstva o vesmíru, jeho vzniku a zákonitostech v něm je vážení černých děr na decimálce a měření průměrů neviditelna naprosto směšné. Je to jako číst jiný druh bulváru.

0/0
18.4.2008 16:03

Kenny_pce

Re: Re: Se mi líbí ...

Vis, zakladni problem je ten, ze zakladni barva vesmiru je cerna. A barva cerny diry je taky cerna. Tak jak ji mame asi videt? :D

0/0
20.4.2008 0:13

dolch

Re: Se mi líbí ...

Mě tohle taky fascinuje - černá díra jako houska na krámě. Nikdo nikdy žádnou neviděl, ale už víme jistě, že existují. Tak dlouho se říkalo, že by černé díry mohly existvat, až se to stalo pravdou. Nepřipomíná to něco? Mimochodem Einstain sám na existenci černých děr nevěřil.

Pro šťouraly, netvrdím, že černé díry nemohou existovat. Pouze zpochybňuji to, že o jejich existenci máme dostatečně věrohodný důkaz.

0/0
18.4.2008 20:47

anonym

Re: Re: Se mi líbí ...

Einstein neveril hodne vecem, ktere se nakonec potvrdili, treba kvantova mechanika.

0/0
19.4.2008 2:27

dolch

Re: Re: Re: Se mi líbí ...

A to má být důkaz existence černých děr?

0/0
19.4.2008 10:10

Ajciq

Re: Re: Re: Re: Se mi líbí ...

Přímé pozorování černé díry je samozřejmě nesmysl. Krom tzv. Hawkingova záření, které vzniká na horizontu událostí a v současném pojetí nenese žádnou informaci o vnitřku černé díry. Nicméně v roce 2004 Hawking, v rozporu se svými předchozími zjištěními, prezentoval nový argument, že černé díry přece jen emitují informaci o tom, co pohlcují.

Nicméně nepřímých důkazů je tolik že lze s jistotou říct, že první kandidát a dnes již potvrzená černá  díra byla pozorována v roce 1971 a jedná se temnou složku binární soustavy Cygnus X-1.  Temná složka této soustavy je příliš hmotná na neutronovou hvězdu. Navíc další pozorované jevy jako je např. rentgenové záření je přesně v souladu s předpovězeným chováním černé díry.

V dnešní době evidujeme již relativně velké množství těles, které se chovají přesně jako by se měli chovat černé díry a proto jsou jako černé díry označovány.

Jejich hmotnost se například  vypočítává z chování jejich viditelného partnera v binární , či vícečetné soustavě.

0/0
19.4.2008 21:47

dolch

Re: Re: Re: Re: Re: Se mi líbí ...

Vidíte, a já bych zrovna řekl, že vhodnými kandidáty na černé díry jsou kvasary. Podle mě totiž musí být černá díra hodně vidět, zejména taková, v jejímž okolí je hodně hvězd. Čili třeba pokud je ve středu galaxie. Víte proč?

0/0
20.4.2008 13:47

Ajciq

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Se mi líbí ...

Jak jste správně uvedl kvasary jsou považovány za supermasivní černé díry, nicméně i u nich platí to že úniková rychlost je vyšší než je rychlost světla ve vakuu.  To co pozorujeme jako záření je emitováno hmotou, která do této černé díry padá.I Hawkingovo záření vzniká hned za horizontem událostí . Pozorovat povrch černé díry tedy momentálně neumíme.

Nicméně existuje i další možnost jak potvrdit  přítomnost velmi hmotného tělesa – například zakřivením dráhy světla, tzv. gravitační čočka. Mezi viditelné projevy se pak řadí Akreční disky, i když tyto lze najít nejen kolem černých děr ale i kolem bílých trpaslíků, neutronových hvězd. Dále můžeme pozorovat  úzké výtrysky částic, které se pohybují v ose akrečního disku relativistickými rychlostmi. Nicméně protože dynamika těles okolo takovýchto atraktorů, které nejsou černými děrami, je velmi podobná dynamice v okolí černých děr, je třeba vyloučit že se jedná o jiné velmi hmotné těleso před tím, než jej jako černou díru označíme.

0/0
20.4.2008 16:20

dolch

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Se mi líbí ...

Měl jsem na mysli právě ten efekt gravitační čočky. Černá díra musí všechno světlo, které k ní doletí, ohnout naším směrem - pro každou polohu světelného zdroje musí existovat dráha paprsku (nad Schvracildovým poloměrem, omlouvám se za spelling, nechce se mi to hledat), která míří přímo k nám. Sice ohyb takovouto čočkou zeslabí původní signál o strašně moc řádů, ale zase jich naakumuluje strašně moc. Tak si myslím, že by každá černá díra měla být ve skutečnosti dobře vidět :-) To jsou ale mé výplody amatérského fyzika.

0/0
20.4.2008 20:37







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.