Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Do vesmíru odstartuje sonda Glast. Má odhalit další tajemství kosmu

Z mysu Canaveral by v pátek měla na svou oběžnou dráhu odstartovat sonda GLAST, nejvýkonnější gama observatoř, jakou kdy lidstvo do kosmu vyslalo.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

thegrid

amici

v tomdle amíky obdivuju, sice je nemám normálně moc rád a  na války dávaj 1000x víc než na vědu, furt dělaj pro vesm. výsk. nejvíc

0/0
4.6.2008 14:10

tlk

Re: amici

ESA jde hodně rychle nahoru. Co se týče experimentů, tak je na tom líp, než "chudáci" z NASA, kterým pořád krátěj a krátěj rozpočet. V ESA je rozestavěných víc družic, než má nyní NASA. Pokud budou Američani pořád válčit, tak potáhneme vesmírný výzkum my Evropani(nepočítám osidlování Měsíce, Marsu a další nesmysly, na který si brousí zuby USA, Indové, Číňani a Rusové).

0/0
4.6.2008 22:36

kykyn

Re: Re: amici

Nechápu, proč by osídlování jiných těles mělo být nesmysl. Kdyby nebylo kam lítat, tak by byl výzkum vesmíru celkově nesmysl, ale protože máme relativně blízko pevnou zem, kde může člověk stát, je to hnací motor pro všechny důvody, proč zkoumat všechno okolo vesmíru. Navíc Země je sice nádherná, ale lidstvo se na ní rozmáhá jako mor - takže buď odletim já nebo oni.

0/0
5.6.2008 10:02

tlkounev

Re: Re: Re: amici

Ano, v tuto chvíli je to hnacím motor, ale jenom z politických důvodů. Pro kosmonautiku a celkový výzkum by bylo důležitější cpát peníze do staveb nových družic a do speciálních výzkumů. V dnešní době se hromada lidí vytahuje, že už vlastně nemáme co objevovat a přitom o vesmíru v dosahu naší matičky Země skoro vůbec nic nevíme. Nevíme vůbec nic o tom, jak je vůbec vesmír postaven, pouze se dohadujeme a hádáme. Pro svět by bylo lepší cpát peníze do výzkumu "prostoru" a pak až do obytných buněk pro "prospektory". V blízké budoucnosti budeme kolonizovat a těžit na Měsíci a na Marsu, ale co dál? Mě to připadá jako když hrajete AoE a místo rozšiřování staveb a vesničanů se primárně věnujete výrobě levných jednotek. Je to prostě totální nesmysl.

0/0
6.6.2008 20:27

x

Re: Re: Re: Re: amici

Proveditelny vyzkum a to i jen sondami je pouzue vyzkum SLUNECNI SOUSTAVY a tam se sondy posilaji a budou posilat stale.

0/0
7.6.2008 0:40

tlkounev

Re: Re: Re: Re: Re: amici

Ano, je to jenom výzkum SOL systému, ale to nemění nic na tom, že není potřeba utrácet peníze na to, aby soustavu zkoumal člověk, když víc se vyzkoumá pomocí jiných účinějších metod.

Jinak sond by se posílalo více, kdyby se neutrácelo na nesmysly, třeba na vyslání lidí k Měsíci a k Marsu. Bohužel díky tomu je stále méně a méně peněz na stavbu družic, i když tomu pomáhají i nejrůznější politické a vojenské cíle.

V dnešní době je nejdražším projektem umožnit člověku dolétnout na Mars. V takovém projektu se vyhazují miliardy oknem. Přitom na stavbu výzkumné sondy, která by třeba obsahovala "tvrdou skořápku" pro průraz "ledem" na Titanu, je potřeba její pouhý zlomek. Je to prostě ostuda lidstva, neumíme si určit priority.

0/0
7.6.2008 20:41

x

Re: Re: amici

"nepočítám osidlování Měsíce, Marsu a další nesmysly"

To neni osidlovani, ale vedecky vyzkum jineho telesa - clovek udela taho vic nez robot - a zatim se stale uvazuje jen o dlouhodobem vyzkumu Mesice - proste postaveni male vedecke vyzkumne stanice na jeho povrchu.

0/0
5.6.2008 12:27

tlkounev

Re: Re: Re: amici

No tak v tuto chvíli toho člověk neudělá víc jak robot. Bohužel je tomu tak, proto se pořád odkládá odlet posádky a na Mars se posílají jenom roboti. Člověk robota nenahradí, robot těch několik měsíců cesty, neprotestuje a klidně si "spí". A to, že jsou nějaké problémy s tím, že se třeba porouchá a odmlčí se? Kdyby na něho dostali stejný peníze jako na pilotovaný let s následnou kolonizací, tak vyšlou stovku robotů, kteří se budou navzájem jistit a "vytěží" z toho víc, než obyčejná pětičlená posádka.

0/0
6.6.2008 20:31

x

Re: Re: Re: Re: amici

Ale provede - dokonaly rozbor vzorku muze provest jen clovek a to bud v rakete - kterou je i nasledne priveze zpet na ZEM.  A nebo mu je ba ZEM musi privezt sonda ktera u toho vozitka pristane a odleti s nima zpet na Zemi - coz vzhledem k nutnosti vezt sebou potrebne palivo pro ni, az na Mars neni vubec jednoduche ani lacine.

Clovek snadno odtahne tezsi kamen, vyvrata hlubokou diru a dalsi veci.

K Mrsu se neleti - je to nebezpecne v pripade zdravotbich potizi je pomoc az po pulrocnim navratu - zatim spolehlivost systemu lodi taky neni nejlepsi - ale halven nikdo to nei ochotny zafinancovat a tim padem i takove mnozstvi robotu.

Vede bude zatim stacit mnohem levnejsi  Mesic, kde se budou stridat vyzkumnici. Z neho mohou byt stale pripravenou raketou zpet tak za nekolik dni v pripade potizi. 

0/0
7.6.2008 0:38

tlkounev

Re: Re: Re: Re: Re: amici

Musím silně nesouhlasit. Člověk nedokáže poznat rozdíl mezi "šutry" o váze 1kg a 1,1kg. k tomu prostě nejsme vybavený a hlavně člověk k rozboru těch "šutrů" potřebuje vybavení, jinak nezjistí vůbec nic. Vše mu poskytuje technika. V dnešní době není problém vyslat třeba na Měsíc vrtnou soustavu a tou otestovat horniny. Vyjde to levněji, než tam poslat člověka i s vybavením. Opravdu je člověk nahraditelný.

0/0
7.6.2008 20:35

x

Re: Re: Re: Re: Re: Re: amici

Problem vsech techto sond u Marsu, ze vzhledem k 15.minutovemu prenosu radioveho signalu je nutno je ridit pouze poslanim sady povelu a nasledne travit cas minimalne 30.minutovym cekanim na odpoved zdali vse probehlo - to dost to komlikuje - navic komunikace jde jen v kratkem komunikacnim okne - pak jiz nejde signal pro nevhodne postaveni planet "zamirit" I clovek jen na obezne draze Marsu by kvuli temto potizim se zpozdenim signalu vyresil mnohe.

Clovek sice testuje vzorky za pomoci techniky  - jenze i za pomoci svych schopnosti - otestovani ciste roboticke je tak slozite ze se to nikomu nepovedlo - proste cloveku staci mikroskop, bruska a stetecek a jeho zrusnost premistit odbroseny kousek v rukavicich k dalsi analyze do jineho pristroje.

I proto se planuje privezni vzorku z Marsu - proste sonda, ktera je priveze vyjde levnejc a jednodusejc nez kompletni rozbor tam.

Na www.kosmo.cz je diskuze jak o navratu na Mesic a na Mars a tam bylo dost vysveteno. 

0/0
7.6.2008 22:05

x

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: amici

Radeji doplnuji - signalu trva podle aktualni vzdalenosti Zeme - Mars tak 15 minut nez tam ze Zeme doleti - takze za 15 minut je tam - a zacnou se povely provadet a ihned posilat odpoved - napr. obrazek z kamer a ten leti opet tech 15 minut zpet na Zem - takze to je tech 30 minut ktere uplynou od vyslani povelu, nez se dozvime jak byl proveden a co  napr. ten obrazek z kamery prinesl.

0/0
7.6.2008 22:37

x

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: amici

Citace z te diskuze o planech navratu na mesic:

K nasazení lidí: čím víc bude v misích robotů a čím méně budou tito roboti ke své efektivní funkci potřebovat hrdinů, za tím větší úspěch to budu považovat. Lidí má být v kosmu jen tolik, kolik jich efektivně zaměstnají stroje a čím dokonalejší stroje, tím jsou k tak drahému zdroji, jako je lidská práce v kosmu úspornější. Jestli tam bude stálá základna, kde 24 h denně pracují roboti a jen dvakrát za rok na ně na dva dny přiletí lidé ke speciálním zásahům, tak to bude obrovský úspěch. Jestli má ale celá mise spočívat jak v těch pradávných časech, když se ještě na Měsíc lítalo, na té práci, kterou tam lidé během svých krátkých výletů stihnou, tak to bude přes letový úspěch vlastně výzkumné fiasko.

0/0
7.6.2008 23:27

tlk

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: amici

Problémem sond není 15ti minutové zpoždění, problémem sond je fakt, že do nich nechtějí vložit více peněz, aby byli více autonomní. To je celý problémem. Proč řídit sondu se zpožděním? Vždyť to nedává smysl. Jenomže, když nejsou peníze, musí si vědci vystačit s málem.

Jinak kosmonaut na Marsu bude sotva používat mikroskop, ale bude používat spektralní analyzér, který mu přesně řekne, co t drží v ruce. A na to člověka není vůbec potřeba. I kdyby měli vzorky odesílat na Zem. Co je lepší? Vyslat tam člověka, který něco váží a má své potřeby a nebo robota, který je celou cestu zavřený v malé "krabici" a neváží tolik?

0/0
8.6.2008 11:10

x

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: amici

Konktrukce tak nakladneho robota je tak draha, ze to alespon na Mesici vyjde spise clovek levnejc a o pilotovane vyprave k Marsu nikdo zatim seriozne neuvazuje. Dukazem je prave to privezeni vzorku sondou z Marsu na Zem nez konstrukce tak nakladneho robota. Nejsem sice geolog, ale podle tech co o tom neco vedi se nejdrive kazdy sutr jemne rozrezava na platky, aby se zjistila jeho stuktutra a ty platky se teprve analyzuji.

Napriklad kazde to  vozitko na Marsu stalo celkove vcetne nakladu na raketa a na pozemni zarizeni kolem 500 milionu dolaru - takze to i tak nejsou male castky.

0/0
8.6.2008 16:08

Vlasta

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: amici

vzhledem k "Bombardér za 1,4 miliardy dolarů B2 - Spirit se zřítil 23. února 2008 krátce po startu na Andersenově letecké základně na ostrově Guam." to nezni jako prilis mnoho....

0/0
11.6.2008 10:10

Michal Václavík

Odklad

Start sondy GLAST je odlozen na nedeli 8. cervna. Startovaci okno se otevira v 17:45 SELC a konci v 19:40 SELC.

0/0
4.6.2008 13:22

Tomas

Nizka?

Nema tam byt spise vysoka obezna draha?

0/0
4.6.2008 11:44

KulaCZEk

Re: Nizka?

Teda nechci si vymyslet ale vysoky orbit muze byt i 7k kilometru nad povrchem....iss je na nizke objezne draze.tusim ze 343km na povrchem a rozdil mezi 560 a 343 nebude vytvaret hranici vysokeho a nizkeho orbitu.Ale nerad bych kecal

0/0
4.6.2008 13:09

aaa

Re: Re: Nizka?

Geostacionarni draha je v nejakych 36.000 km, takze todle je porad jeste dost nizko.

0/0
4.6.2008 21:14







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.