- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když jsem četl tu odhadovanou částku, a problémy s nedostatkem paliva, tak si myslím, že je potřeba postavit (za zlomek této ceny -- cca 10 mld USD) výtah na orbitu a meziplanetární loď konstruovat až tam. Tím by odpadl problém s nedostatekem paliva, levně by bylo možné ho na orbitu dovést dostatek, nemuselo by se letět po nejúspornější dráze a čas na cestu by se výrazně zkrátil. Bylo by také možné poslat větší výpravu a třeba i v rotujícím prstenci. Už před odletem by na oběžné dráze Marsu měli mít astronauti palivo na zpáteční cestu (které naopak může letět po úsporné dráze).
Za soucasnych technologii proste vytah na orbitalni drahu postavit nelze !!! Proste kazde lano z cehokoliv se vzdy pretrhne svou vlastni vahou !!!
Jinak uz by se davno stavel.
Celej vesmirnej program je placaní penezma a co huř i mozkama.Mame dost problemu, ktery je treba resit, tady na Zemi.
Kosmický program je jednou z mála smysluplných lidských činností. Je to tahoun technického pokroku. Jen tak dál!
Zatím žádná sonda nedokázala např. přivézt na Zemi vzorky hornin. A lidstvo prostě musí udělat po odbytí Měsíce další krok. I když riziko je značné - stejně jako v případě Apolla, ale i prvního letu do vesmíru, zdolání Mont Everestu, Jižního, Severního pólu, objevení Ameriky apod.
P.S. Myslel jsem, že problém s gravitací na palubě lodi je už vyřešen - postačí přece, aby část s posádkou měla tvar velkého prstence, který by rotoval a odstředivá síla nahradí gravitační.
"Zatím žádná sonda nedokázala např. přivézt na Zemi vzorky hornin."
Protoze na to nebyla zkonstruhovana.
Automaticke privezeni vzorku z Marsu sondou se jiz pripravuje.
Pekny clanek.
Ale jak je v nem zmineno, tak riziko je priliz velke, jedna se temer o sebevrazdu s tim ze by doufali v malo pravdepodobnej zazrak.
Automatizovane sondy se rozvijeji daleko vetsi rychlosti a stejne tam vlastne by byl clovek jen zbytecnou mrtvou vahou, ktera by stejne o nicem nerozhodovala, protoze by velmi pravdepodobne zpusobil chybu.
Takze si myslim ze jedina cesta je plno automatickych sond ktere budou daleko levnejsi, ale ve skutecnosti odvedou daleko vetsi praci.
Smutny na tom je to, ze kdyz se ta sonda rozbije, treba jen minimalne. Nikdo to pak nemuze spravit, clovek je sice faktor, ktery prinasi riziko, ale taky je to clovek, ktery to chce dokazat.. ale jinak souhlas, ze to je v podstate planovana sebevrazda..
Skvělý článek, ostatně jako vždy od pana Pacnera.
Já jsem velký fanda do kosmonautiky, ale pragmaticky vzato, výlet na Mars mi při současném stavu technologií připadá jako neuvěřitelný risk, který nebude mít podstatnější přínos, než zvolání: "Byli jsme tam, hurá!". Kdyby se ty peníze investovaly do něčeho jiného (a rozhodně nemám na mysli takové to populistické: na chudé, do zdravotnictví a podobné plky), byly by vynaloženy účelněji.
Lidstvo by mělo nejprve zdokonalit pohony, aby se na - z kosmického hlediska - tak směšně krátkou vzdálenost, jako ze Země - Mars, nemuselo letět tři čtvrtě roku. A teprve potom se pustit do dalších pilotovaných letů, protože zkrácení doby letu dramaticky omezí celou řadu rizik toho podniku.
Ano, pohony budou problem. Stale neumime obejit klasicky inercni pohon. Je to nutne brat tak, ze i pote bude lod napr 2 mesice zrychlovat, a pote 2 mesice brzdit. Ovsem jak toho chteji docilit, nevim. To bude mit motory na obou koncich? Take si pri te rychlosti nedokazu predstavit nejake okamzite zmeny kurzu.
Jak jiz nekdo psal nize, lepsi a sdiverzifikovanymi riziky by bylo tam jiz predem naposilat spoustu materialu a lidskou posadku az naposled.
Tu kanadskou krávu měl radši Ivan pořádně ojet, aby si normální zvyky zapamatovala
Podle me expedice na mark s lidskou posádkou je hodně důležitá a peníze by v ní vůbec neměly hrát žádnou roly ...jendou tam chceme a asi i budeme žít tak musíme pomalu vědět jestli na to máme a vyslat tam nějáký lidi a určitě jde taky o výzkum třeba zjistíme že tam byl život už dřív než tady na Zemi
ano, cesta to bude dulezita, ale dokud lidstvu nebude teci do obuvi, tak si bude rikat, ze to pocka...
zejména za "kroniku" těch různých situací,jež se v minulosti při kosmickém výzkumu udály.I jinak je to velmi čtivý článek.V mládí jsem hltal sciece fiktion,od roku 57 už spíš jen reality ve výzkumu vesmíru.Let na Mars mi i dnes přijde spíš z kategorie SF,ale umanuté lidstvo nezná hranice.Tak ať se mu zadaří!
Kdysi jsem cetl knizku o fiktivni expedici na Mars na prelomu stoleti. To bylo supr. Tam vsechny problemy byly nastinene. Tu jste napsal vy?
Pokud to byla kniha Cesta na Mars 1998-99, pak ano. Byla to tzv. hard sci-fi - na nepříliš velkém příběhu jsem se snažil ukázat řadu technických, vědeckých a společenských problémů při tomto letu.