Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Podívejte se na tajný Fossettův projekt. Létající ponorka je jeho pohrobkem

Americký miliardář a dobrodruh Steve Fossett se před svou smrtí chystal pokořit nejhlubší místo na Zemi. Mariánský příkop chtěl navštívit v miniponorce připomínající letadlo i kosmickou loď pro jednoho muže.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

greenscale

Borec!

Ten Fosett byl borec! Čest jeho památce. Mít jeho prachy, používal bych je dost podobně. Když si někdo může dovolit investovat do rozvoje nejmorernějších technologií, je to ve finále prospěšné pro všechny :o) A navíc to musela bejt fakt bžunda! ;-DR^

0/0
18.11.2008 11:43

martin

hydrodynamika vs. aerodynamika

Bože, voda a vzduch jsou dva rozdílné živly. Letadlům se ve vodě těžko plave (většinou plavou kolmo dolů a pak se nevynořují, pokud se nejedná o hydroplány) a lodě takřka nelétají. Plavání lodi definuje Archimedův zákon, letadlo nelétá díky svému výtlaku ale díky tomu, že vzduch proudí rychleji "nad křídlem, než pod ním", jak říká klasik. Tolik pro upřesnění. Co ještě je v tom článku jinak?

0/0
13.10.2008 15:32

kl

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

A vis proc existujou balony a tahle ponorka? Protoze neni dobry delat chytryho, kdyz...

0/0
13.10.2008 15:45

x

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Kdyby ses v ty fyzice dostal dal nez ZS, tak bys vedel, ze plyn/kapalina je jen jiny stav tehoz. Pokud bude letadlo mit ve vode funkcni pohon, tak se nepotopi a vis proc ? Protoze vztlak.  Kridla jen zvysuji silu kterou je stroj tlacen nahoru, proto ponorce staci daleko mensi, protoze hustota je vyssi (pro tvou informaci, vetsina modernich ponorek pouziva vyrovnavaci nadrze spis vyjimecne, v ram jistych mezi mohou menit hloubku jen za pomoci tech kridel).

Technologicky by pravdepodobne nebyl problem postavit stroj, ktery by umel fungovat od nejvetsich hloubek oceanu az po vesmir, ale bylo by to pravdepodobne velice drahe.

0/0
13.10.2008 15:51

jakub7

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

ROFL! Kridla pri letani vyuzivaji vysoke stlacitelnosti vzduchu. Jakou stlacitelnost ma voda? A jaky vztlak nam tedy vytvori? Nehlede na neunosny drag atd...

Jestli ponorky vyuzivaji vztlakove nadrze cim dal tim mene nevim, ale rozhodne nevyuzivaji kridla.

0/0
13.10.2008 16:59

x

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

No je videt, ze by sis tu ZS mel zopaknout, kdyby se pri letu vzduch vysoce stlacoval, tak by prave letadla moc nelitala. Ostatne viz prispevky ostatnich kolem. Jinak goole a vyraz "dynamicke/staticke vynoreni" v souvislosti s ponorkami. To prvni vyuziva vztlaku generovaneho pohybem ponorky = nepouzivaji se vyrovnavaci nadrze, to druhe vyuziva vyrovnavacich nadrzi = lze pouzit i v pripade stojici ponorky, ovsem jakekoli pouziti vyrovnavacich nadrzi ponorku prozradi, jelikoz je hlucne.

Jop a pokud si ponorku prohlidnes, zjistis ze kridla ma. Ne tak velka jako letadlo (v pomeru s trupem), ale to jsou prave ta kridla ktera umoznuji dynamicky menit hloubku. Jinak se tomu rika taky hloubkovy kormidlo a pod.

Pro zajimavost, co myslis ze se stane, pokud vzduch dostatecne stlacis ? No ano, prejde do kapalneho stavu. To ze zrovna voda je na zemi vetsinou ve stavu v jakem je = kombinace vnejsiho tlaku a teploty (zjednodusene).

0/0
13.10.2008 17:23

jakub7

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Zajimava demagogie. Nemam cas ani naladu vyvracet vsechno, tak jenom cast. Kde jsem psal, ze kridlo vysoce stlacuje vzduch? Psal jsem jen, ze teto vlastnosti vzduchu vyuziva. Svoji nizkou viskozitou take umoznuje lidem konstruovat kridla s relativne velkou plochou. Jaky bude asi indukovany odpor kridla letounu ve vode hm?

Dynamicke a staticke vynoreni - zde si zcela sam sobe odpovidas, ze ponorka k ziskani vztlaku NEpouziva kridla. Tem tvym kridlum se ve skutecnosti rika ridici plochy anebo tebou zminena hloubkova kormidla.

Ale vlastnosti vzduchu a vody jsou natolik odlisne, ze se konstrukce pohyblivych stroju, vyuzivanych nad a pod vodou, diametralne lisi. Proc asi?

0/0
13.10.2008 19:05

mess

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Srovnavat ovladaci plochu pro vzduch a pro vodu prave kvuli rozdilnosti obou medii je nesmysl. Zkus si nekdy naklopit ruku ve vode napriklad pri 10km/h a zkus to samy ve vzduchu. Ano, odpor ve vode je nekolikanasobne vetsi, zaroven ale ucinek ovladaci plochy na jednotku plochy taktez.

Pamatuju si, ze jako malej jsem obdivoval lode, co byly k videni v Bratislave (jestli si dobre pamatuju), ktere 'letaly' nad vodou, nebot je nadnasely nosne plochy, ktere zustavaly pod vodou. Silu, kterou tyto nosne plochy generovaly, bych se nebal nazvat hydrodynamickym vztlakem.

Ano, vlastnosti vzduchu a vody jsou odlisne, ale principy vyuzivani aerodynamickeho a hydrodynamickeho vztlaku tak moc jine nejsou. Ostatne, vzduch je pri nadzvukove rychlosti taktez temer nestlacitelny a cokoli pri teto rychlosti generuje obrovsky odpor. Takze srovnani dynamickych deju ve vode a ve vzduchu uplne logiku nepostrada. Zamerne pisu srovnani, protoze odlisnosti tam samozrejme jsou.

M.

0/0
13.10.2008 20:47

jakub7

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Kde srovnavam ridici plochy? Nikde...

Tahle "diskuze" zjevne nema smysl (rakce na veci, ktere nikdo nerekl, reakce zcela mimo misu atd). Hydrodynamicky vztlak? Ano, pod vodou vyuzivame hydrodynamicky vztlak, ve vzduchu aerodynamicky, ale jsou to dve temer zcela odlisne veci. Michat do toho nadzvukovou rychlost.. no prosim, kazdy z oboru vi, ze tam je to jine

0/0
14.10.2008 2:01

krok

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Jakube7, on se pří létání vzduch stlačuje a tím je podle tebe letadlo nadnášeno?;-D..Dynamický vztlak je síla, která nadnáší těleso při pohybu v plynu či kapalině.

..douč se to, chytrolíne;-D

0/0
14.10.2008 6:12

Snoopy

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

To nemá cenu vysvětlovat... akorát ztrácíte čas. on totiž pocit geniality je pokročilé stádium šílenství....

0/0
14.10.2008 9:19

kl

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

no... jsi pako

0/0
14.10.2008 9:45

mess

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

cit: Jaky bude asi indukovany odpor kridla letounu ve vode hm?

V cem jsou hydrodynamicky a aerodynamicky vztlak tak ruzne? Nadzvukovou rychlost pro vzduch jsem uvedl zamerne, protoze tam jsou si jeste bliz nez pri rychlostech nizsich.

M.

0/0
14.10.2008 18:21

mess

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Presneji receno, plovani lodi (tj. lodi bez pohybu) definuje archimeduv zakon, pokud se lod pohybuje, pusobi na nej i jine nez hydrostaticke sily, a to i ve vertikale. Takze i ponorka muze pro ovladani vertikalni casti pohybu pouzivat podobne principy jako letadlo (tj. vztlak a pohyblive ovladaci plochy) a i u velkych jadernych ponorek se tomu tak deje.

Takze principielne to az takovy rozdil byt nemusi.

M.

0/0
13.10.2008 15:59

x

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

jj, ale uplne stejne to funguje ve vzduchu. Lod je naplnena "lehci kapalinou" a proto se nepotopi, pokud to same udelam ve vzduchu (napr pouziju helium) tak taky budu plovat :D.

Na ZS/SS se samo uci jednotlive principy oddelene, ono to tak je jednodussi.  Ve finale se to da ale vsechno vyjadrit jedinym vzorcem.

0/0
13.10.2008 17:28

mess

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

"lehci tekutinou", ale jinak ano, vyse zminene je ekvivalent (ani nevim, jestli se tomu rika aerostatika) hydrostatice. Je to v necem jiny, ale ma to hodne spolecnyho.

M.

0/0
13.10.2008 20:29

Bentos

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Tahle masinka nejspis funguje jinak.

Kridla ji naopak tlaci pod vodu a kdyz zastavi motor tak sama vystoupa diky vytlaku a nizke hmotnosti.

Je to relativne bezpecne reseni - pri poruse se sama vynori a nepotrebuje zadne nadrze nebo zateze.

0/0
13.10.2008 16:10

x

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

To je princip mozny, ale nejsem si jistej jestli pro tuhle prilezitost optimalni. Ty sily rostou relativne velice rychle, takze pro udrzeni v takovy hloubce by to muselo plavat urcite daleko rychlejs a mit daleko vetsi plochy, vykonejsi pohon, .... Spis to vidim na klesani s nejakou zatezi + odhoz zateze pro vystup.

0/0
13.10.2008 17:31

Jirka

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Jaké síly rostou? Díky malé stlačitelnosti vody by měl být vztlak v různé hloubce plus mínus stejný. Neplatí to pro potápěče bez přístroje, kterému tlak stlačuje hrudník, ale proč by to mělo platit pro ponorku?

0/0
21.10.2008 20:28

--

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

obávám se že tady těm mudrlantům reynoldsovo číslo ani mezní vrstva nic neřekne. Voda i vzduch jsou tekutiny a tím to pro ně končí. už si slibuji (znovu) že končím se čtením diskusí na idnes.

0/0
13.10.2008 16:22

hassel

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Mas naprostou pravdu. A nejenom reynolds, ani stokes a euler jim nic nerika (ale jsou tu urcite i vyjimky)!

Avsak diskuse se rozbehla, tak co? Ber to jako legraci.

S pozdravem Hassel

0/0
13.10.2008 19:41

mess

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Netusil jsem, ze laminarita proudeni vysvetluje zasadni rozdil mezi pohybem v kapaline a v plynu. Myslim, ze se tu par lidi vyjadrilo k tomu, ze nekdo (alespon tak jsem to pochopil ja) nevidi podobnost vyse zminenych procesu. Kazdopadne v zakladu jde skutecne o ucivo zakladni skoly (coz rozhodne teorie proudeni neni).

Kazdopadne poznamka, na kterou reaguju, postrada vecnost, takze se priznam, ze ani nevim, proc reaguju.

M.

0/0
13.10.2008 20:35

Naiva

Re: hydrodynamika vs. aerodynamika

Kolego, jenom pro Tvou informaci: fyzika kapalin a fyzika plynů je téměř totožná.

0/0
9.11.2008 11:23

mess

drobna technicka

cit: Maximální rychlost: 3 uzly (5,56 km/h), cestovní: 2,2 uzlu (4,074 km/h).

Kdyz uz nekdo zadaval rychlosti v uzlech s jednim platnym desetinym mistem, je nesmysl davat prepocitane rychlosti v km/h se dvemi nebo dokonce tremi desetinymi misty.

M.

0/0
13.10.2008 15:21

Azazel

Re: drobna technicka

Ty si určitě ten typ co by při hodnotách: "Maximální rychlost: 3 uzly (6 km/h)"

napsal, že to mají blbě spočítaný, co?:))

0/0
13.10.2008 16:03

corund

Re: drobna technicka

jak to vis? :D R^

0/0
13.10.2008 16:13

mess

Re: drobna technicka

Ne, ja jsem ten typ, co nema rad nesmysly. Pokud druha rychlost byla uvedena jako 2,2 uzlu, predpokladam, ze prvni mela taky jedno platne deserinne misto, ale jak asi vis, 3,0 se nepise. Jinymi slovy, spravne by, podle meho nazoru bylo 5,6 a 4,1 km/h.

Neni to na tebe moc slozity?

M.

0/0
13.10.2008 16:21

Azazel

Re: drobna technicka

A co když ta čísla jsou přesná? To tě nenapadlo, že 3 mohou být někdy

prostě 3?

Obzvlášť když je to hodnota, pro kterou se ta ponorka konstruuje.

Pak je čistě na autorovi článku, jak moc přesně nám to přepočítá na metrický rozvoj, nemluvě o tom, že jednodesetinné místo v jedněch jednotkách vůbec neodpovídá jenomu desetinnému místu v jednotkách jiných.

0/0
13.10.2008 22:16

Azazel

Re: drobna technicka

místo metrického rozvoje - má být metrický systém :)

0/0
13.10.2008 22:20

Bandon

Re: drobna technicka

Metrickej rozvoj je o moc hezčí spojení

0/0
14.10.2008 14:22

mess

Re: drobna technicka

Aha, a 2,2 je presne 2,2? Hodne krecovita konstrukce. Nekde si precti, co znamena chyba mereni a jak se meni pri prepocitavani. Muzu ti garantovat, ze udrzet rychlost (a hlavne ji zmerit) na tri desetiny mista neboli ctyri platne cislice je naprostej nesmysl. (tj. mit chybu mereni pod jednu promili).

A k tem 'ruznym' desetinnym cislum v ruznych jednotkach - vzhledem k tomu, ze se pohybujeme ve stejnych radech, tak se pouziva stejny pocet desetinnych mist, pokud by byly ruzne rady (treba nasobny koeficient by byl dvojmistny, pak se dodrzuje stejny pocet platnych cislic (pro dvojmistne nasobeni by se tak v nasem pripade zaokrouhlovalo na jednotky).

M.

0/0
14.10.2008 18:18

TClovek

Re: drobna technicka

Podobné nesmysly jsou slýšet pomalu v každé druhé předpovědi počasí, kdy udávají rychlosti větru 72km/h a podobně. Evidentně vezmou 20m/s a přepočítají to na km/h, čímž taky vyrobí větší přesnost...

0/0
13.10.2008 20:06

jeje

Jára Cimrman dosáhl

se svým modelem miniponorky umně zhotoveném ze dvou půlek ořechové skořápky hloubky 15m. To při měřítku 1:1000 odpovídá hloubce 15 000 m, čímž nedostižitelně překonal jak Piccardův, tak zamýšlený Fossetův rekord. Lze také upozornit, že skořápka obsahuje celulozu, což jsou čistě přírodní dlouhé uhlíkaté sloučeniny, takové ekologické uhlíkové vlákno. Nepochybně jejich použitím předběhl svou dobu.

0/0
13.10.2008 15:20

Aro

Re: Jára Cimrman dosáhl

Skoda jen, ze koule ma pri zmene meritka 1,000,000x vetsi povrch a tlak je v dane hloubce 1,000x vetsi, tedy pozadavky na vydrz orechu jsou pri zmene meritka ne tisickrat ale miliardkrat vetsi ...

0/0
13.10.2008 16:46

Jintaj

Pokud vím, tak do Mariánského příkopu...

...se potopil už prof. Piccard ze Švýcarska v 60.letech a stačil mu na to "obyčejný" batyskaf! Fosset by tidíž nezískal žádné prvenství...

0/0
13.10.2008 14:44

NoName1978

Re: Pokud vím, tak do Mariánského příkopu...

0/0
13.10.2008 15:00

regazzi

Re: Pokud vím, tak do Mariánského příkopu...

Tak tady bych si dovolil nesouhlasit ;-D;-D;-D

0/0
13.10.2008 15:54

Re: Pokud vím, tak do Mariánského příkopu...

batyskaf = balón pod vodní hladinu (Picard byl obborník na výškové lety), moderní ponorka = letadlo pod vodou, Fosstt by získal hned dvě kategorie a to pro miniponorky i ponorky;-)

0/0
13.10.2008 19:06

Kyo

Re: Pokud vím, tak do Mariánského příkopu...

Ten "balón pod vodou" bude spíš  batysféra. :-)

0/0
1.11.2008 22:34

cassul

Re: Pokud vím, tak do Mariánského příkopu...

Ano, Piccard s batystkafem Trieste byl první, to nikdo nezpochybňuje. Ale ten batystkaf - mimochodem na svou dobu to byla naprosto špičková technologie křížená se selským rozumem - se dokázal jen svisle ponořit, nějakou dobu tam pobýt a zase vynořit. Tohle by dokázalo i manévrovat. Přirovnal bych to k letadlům - bratři Wrightové taky létali, tak k čemu moderní akrobatická letadla?

0/0
13.10.2008 16:28

Kyo

Re: Pokud vím, tak do Mariánského příkopu...

No, batyskaf je už z definice plavidlo s vlastním pohonem. Už Trieste I tudíž měl lodní šrouby. Sice bych u Trieste I extrémní manévrovatelnost neočekával, ale po přestavbě na Trieste II se to určitě zlepšilo.

0/0
1.11.2008 22:29

rudastraka

tlak

tlak v hloubce 11000 metru je 1100 atmosfer, neboli 110MPa.

na 1m2 pusobi vaha 11tis tun. co tomu odola??

0/0
13.10.2008 14:28

regazzi

Re: tlak

Kdo z vás to má? ;-D

0/0
13.10.2008 14:44

umpa lumpa

Re: tlak

Paroubek

0/0
13.10.2008 15:38

Jerry

Re: tlak

Tak je to asi tyden, co sem viděl video, kde sebou rybičky v hloubce 7000m, tedy pokud muzu pouzit tvuj vypočet v tlaku 7tis tun na m2, mrskaly jako prvničky...

0/0
13.10.2008 16:20

cassul

Re: tlak

... protoze tlak se siri vsemi smery a ty rybicky nemaji zadnou pevnou schranku, nic se jim nestane. To je jako kdybys tam potopil sklenenou lahev, kdyz bude otevrena, vydrzi libovolny tlak, zavrena nikoliv...

0/0
13.10.2008 18:33

--

hmotnost?

proč by měla být ponorka lehká? navíc uhlíkový kompozit odolává tlaku dost mizerně

0/0
13.10.2008 12:47

CHlustanec

nedostatek odborníků :-D

škoda že se Vás nezeptali dřív než to postavili, určitě by to udělali jinak, protože se někde při výpočtech sekli o 3 nuly :-D

0/0
13.10.2008 12:56

--

Re: nedostatek odborníků :-D

co je špatně, rád se nechám poučit. v článku toho moc není, tak od odborníků v diskusi

0/0
13.10.2008 15:31

Aleš

Re: hmotnost?

Myslím že lehká by měla být kvůli spotřebě energie. Po úspěšném dosažení dna totiž musí vystoupat cca 11km vzhůru k hladině. Nějak si nedovedu představit že by to v tom tlaku dělali jako u normálních ponorek, že by otevřeli klapku a vytlačili vodu ven aby mohli naplnit nádrže vzduchem. Takže spíš předpokládám, že hmotnost byla vybalancovaná na váhu vody a směr dolů/vzhůru řešil motor a nastavení klapek.

0/0
13.10.2008 13:05







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.