Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Vědci sestavili speciální mikroskop pro sledování života v nanosvětě

Mikroskop umožňuje pozorovat nejjemnější struktury hmoty v reálném čase a prostoru. Dosud bylo možné takto malé jevy pozorovat pouze v jedné vrstvě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

DISK

Je to mikroskop?

není to náhodou NANOSKOP ? 8-o :-)

0/0
13.12.2008 20:12

ZW

Život?

Po přečtení titulku jsem se domníval, že půjde o sledování skutečného ŽIVOTA v "nano"-rozměrech, tedy například pozorování dějů v živé buňce na úrovni na úrovni biomembrán či molekul. A ono jde o "pouhé" sledování fyzikálních DĚJŮ na úrovni částic. Nic proti, je to úctyhodné. Ale titulek je přece jen trochu zavádějící...

0/0
13.12.2008 17:39

kl

Re: Život?

No jo, ale zivot jsou fyzikalni (chemicke) deje.

0/0
13.12.2008 17:50

Hugo

Re: Život?

Rozumim. Ale tyhle procesy jsou mikrometrove, az 100um, ne nanometrove. Pokud jde o procesy na urovni membran (desetiny um) tak ty by taky sly pozorovat, pokud v te UHV aparature kterou maji na obrazku originalniho clanku, udrzi membranu nevysusenou ;-)

Kazdopadne pochopeni techhle jevu (nezivych ale na atomarni urovni) rozhodne pomuze pochopeni jevu o kterych pises... Stejne jako elektronova mikroskopie pomohla k rozvoji pocitacu (a ty zas pomohly zlepsit mikroskopy), bez kterych by se dneska veda pohybovala o 30let zpatky...

0/0
13.12.2008 18:45

Veronique

Re: Život?

No pockej, to chces tvrdit, ze membrana je mensi nez atom? 8-o

0/0
13.12.2008 23:28

spiq

Re: Život?

ROFL, jiste :D

0/0
14.12.2008 0:15

Hugo

Re: Život?

jeje, a kde to rikam? Vzdyt pisu, ze membrana byva okolo desetim mikrometru...

0/0
14.12.2008 12:51

dRAhQsCH

Ach jo...

Cituji:"Výsledný obraz, vytvořený každým elektronem, si zjednodušeně můžeme představit jako femtosekundovou fotografii daného časového okamžiku."

Zajímalo by mě, jakým způsobem elektron "zachytí" obraz daného vzorku.

0/0
13.12.2008 13:02

Dejv

Re: Ach jo...

to bych si dovedl predstavit, stejne jako u elektronoveho mikroskopu. Spis me pobavila veta "zachyti pohyb kazdeho elektronu" ... zae by uz neplatila nerozlisitelnost castic? jeden ze zakladnich kvantovych zakonu? zabavne...

0/0
13.12.2008 13:46

HuLarus

Re: Ach jo...

Jak to souvisi s nerozlišitelností částic? Je možné chytat každý jednotlivý foton, proč by to nešlo u elektronů?

0/0
13.12.2008 13:51

Parouback

Re: Ach jo...

Ty rozumíš kvantové fyzice, jako koza petrželi.

0/0
13.12.2008 13:53

dRAhQsCH

Re: Ach jo...

Pokud budeme posílat elektrony "jeden po druhém", tak bych v tom neviděl problém.

0/0
13.12.2008 14:04

Dejv

Re: Ach jo...

Mam pocit, ze detekovat jediny elektron jeste neumime, protoze s sebou nese prilis malo energie, a pri zesileni je signal prilis zasumeny. Ostatne autori nikde nic o "single electron detection" nepisou. Jde o "obycejnou" difrakci, kolektivni jev... takze zadny rozpor, akorat nepresny prepis.

0/0
13.12.2008 16:46

dRAhQsCH

Re: Ach jo...

Příští týden jdeme na exkurzi do FEI, tak se jich zeptám, jestli umí detekovat elektron. Ale matně si vzpomínám, že pro určité specifické nastavení SEM má elektron (nekorigovanou) rychlost takovou, že stačí doletět na vzorek dříve, než z hrotu vyskočí další elektron. Ale přísahat bych na to nemohl :-(

0/0
13.12.2008 18:24

xy

Re: Ach jo...

už se těšíme na návštěvu....

0/0
16.12.2008 13:38

HuLarus

Re: Ach jo...

Na tom tvrzení není nic divného. Na elektron se lze dívat jako na vlnu a vlna která projde přes vzorek je tím vzorkem modifikovaná. Nepředstavujte si to ale jako fotografii, pro zpracování je potřeba poměrně složitá matematika (složitá alespoň pro mě).

PS.: nebudu předstírat, že tomu rozumím, nenašel jsem odvahu si to načíst. K práci to naštěstí nepotřebuju (zatím).

0/0
13.12.2008 13:48

dRAhQsCH

Re: Ach jo...

Ale já vím, jak to funguje, dokonce v současné době počítám magnetické čočky, jenom mě mate popis uvedený v článku. Největší otázkou zůstává, jak velká je oblast, která modifikuje vlastnosti elektronové vlny.

0/0
13.12.2008 14:02

HuLarus

Re: Ach jo...

Tak článek na iDnesu nelze brát doslovně ;-)

Jako obvykle je nejlepší původní pramen:

http://ust.caltech.edu/press/ued.html

0/0
13.12.2008 14:12

dRAhQsCH

Re: Ach jo...

Takže obyčejný difrakce a následná zpětná diskrétní Fourierova transformace. A já bláhový už jsem doufal, že se jim nějakým kouzlem podařilo fokusovat elektronový svazek lépe, než by bylo prakticky proveditelné a k tomu všemu vyrobili detektor, schopný pracovat s desetinami femtosekundy... To jsem ale naivka, co?

0/0
13.12.2008 14:31

HuLarus

Re: Ach jo...

to nemůžu komentovat :-)

já jsem si myslel, že to bude difrakce a potom Fourier nebo spíš něco exotičtějšího. Snad mi to na slashdotu někdo vysvětlí ;-)

0/0
13.12.2008 15:10

Eldi

Re: Ach jo...

Můžu se zeptat, kde a pomocí čeho počítáte čočky? díky

0/0
13.12.2008 23:25

dRAhQsCH

Re: Ach jo...

Ve škole, pomocí EOD verze 3.6.něco...

0/0
14.12.2008 11:45

Dejv

Re: Ach jo...

Autori: prof. Lencocva a Ondra Zlamal...

0/0
15.12.2008 16:14

marek

Úžasné.

Když si uvědomíte, že atomární povaha hmoty byla experimentálně prokázána před pouhými zhruba sto lety - je to neuvěřitelné, kam věda a technika ruku v ruce dospěly...

0/0
13.12.2008 10:08

apokalypsa

Re: Úžasné.

Uz stari Rimane... :-)

0/0
13.12.2008 10:53

marek

Re: Úžasné.

Ti se jen domnívali (uhadovali), ale nevěděli... Toť rozdíl mezi filosofií a vědou.

0/0
13.12.2008 11:01

HuLarus

Re: Úžasné.

Myslím, že se ani nedomnívali, prostě si to vycucali z prstu. Nic jiného jim ostatně nezbývalo.

Antických teorií hmoty bylo poměrně dost, není divné, že se jedna z nich docela trefila.

0/0
13.12.2008 13:53

marek

Re: Úžasné.

Přesně tak - jsem rád, že to někdo vidí takto jednoduše jako já - nevěřil byste, kolik jsou toho filosofové a podobní dochamorci kolem namluvit. Obvyklý (a zcela chybný) argument zní "Vždyť atomismus znali už staří Řekové!).  Bývá skutečně těžké jim vysvětlit, že tehdejší atomismus byl (1) jen náhodný, (2) radikálně odlišný od dnešního.

0/0
13.12.2008 14:19

HuLarus

Re: Úžasné.

Jste hrdina, já se hovorům s filosofy vyhýbám jako čert kříži. Výsledky takových diskusí nikdy neodpovídají nákladům :-)

0/0
13.12.2008 14:26

marek

Re: Úžasné.

Ano, bývá to neobyčejně krutý boj :-)) Na druhou stranu je taková diskuse velmi vhodná k pivu a utopenců, když venku kvílí fukejř...

0/0
13.12.2008 14:38

Parouback

Re: Úžasné.

To nebyli Římané, ale Řekové.

0/0
13.12.2008 13:56

Brainwashington

Pláci, pláci...

Nic pod foton nevidim a neměřim. To co prezentují je neprůkazné!:-)

0/0
13.12.2008 5:06

HuLarus

Re: Pláci, pláci...

Nepočítal jsem to, ale podle jejich webu má 30keV elektron vlnovou délku 0.067 Angstroemu. Takže i když nebudou dělat žádnou jinou magii na atomární rozlišení to v pohodě stačí.

Jinak samozřejmě je možné vidět i měřit objekty či změny menší než vlnová délka použitého záření. I s relativně primitivně sestaveným Michelsonovým interferometrem se dají měřit změny polohy v řádu jednotek nanometrů. Co se zobrazování týče, viz. např. super-resolution.

0/0
13.12.2008 7:53

Tom

Re: Pláci, pláci...

Wow, a to jsem si myslel, ze vim o co jde.. :-D R^

0/0
13.12.2008 9:55

svatapravda

Re: Pláci, pláci...

Jj, je to tak, taky to pro me bylo prekvapeni ale i s vid. svetlem (vlnova delka rekneme 500nm) se da merit s lateralnim rozlisenim kolem 100 nm (i mene) - pomoci skenovani evanescentnim polem vystupujicicim z velmi uzkeho optickeho vlakna.

Vice napriklad zde, technika se jmenuje NSOM - "Near field Scanning Optical Microscopy"

http://physics.nist.gov/Divisions/Div844/facilities/nsom/nsom.html

0/0
13.12.2008 10:54

Dejv

Re: Pláci, pláci...

a pro transmisni mikroskopy se pouziva i nekolik set kilovoltu...

0/0
13.12.2008 13:48

xy

Re: Pláci, pláci...

300 kV - transmisní mikroskop FEI

0/0
16.12.2008 13:37







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.