Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Výroba energie, jak to dělá Slunce, je lidstvu o krok blíž

Vědci učinili další významný krok na cestě k praktickému využívání termonukleární energie. Výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevili metodu, kterou lze pohánět a usměrňovat plazma v termonukleárním reaktoru.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Lukáš Prokopec

Efektivita plus

Lidi, máte přehled o svém topném systému? Hlavně o jeho efektivitě?

Našel jsem funkcionalitu, která slouží právě k této kontrole. Dokonce

Vám vyhodí, takové hodnoty, jako možná roční úspora a nebo i konkrétní

návrh na modernizaci. Zadáte pár jednoduchých hodnot a hned Vám to

vyskočí - koukněte na www.efektivitaplus.cz a - tak hodně štěstí :o)

0/0
3.5.2009 16:52

Bronislav Bechník

jak to dělá Slunce?

http://cs.wikipedia.org/wiki/SlunceHustota výkonu Slunce je pouhých 0,19 mW.kg-1

to by musel být ITER hooodně veliký

0/0
21.2.2009 16:22

Marek Staněk

To jsou zase formulace

Výroba energie ... je blíž lidstvu namísto Lidstvo je blíž ..., a hlavně "pomáhá to potlačit vnitřní turbulence v plasmatu, což snižuje účinnost" je perla vskutku vysokého lesku (pro blbečky vysvětlím: účinnost snižují vnitřní turbulence, NEBO jejich potlačení?). To v redakci nemáte nikoho (třeba uklízečku), kdo by to po vás četl a za takovéhle patvary vás mlátil hadrem po hlavě?

A další otázka ... je děsně fajn vyrobit zdroj teplot v řádu milionů stupňů, který uvolní víc energie než je nutno k jeho udržení v chodu, ALE už se někdo zabýval otázkou jak tu uvolněnou energii dostat z reaktoru ven například v použitelné formě?

0/0
7.1.2009 9:45

x

Re: To jsou zase formulace

Samozrejme, ze se zabyvaji - ten reaktor - jeho steny budou zrejme chlazeny vodou cimz dojde k vyvinu pary a pak jiz bezna vyroba elektriny pomoci turbiny jako dnes.

Ci to ma to teplo slouzit na vysokoteplotni rozklad vody primo an vodik a kyslik.

To je to co o tom vim.

0/0
7.1.2009 12:28

Bronislav Bechník

Re: To jsou zase formulace

k odvedení tepla z fúzního reaktoru by byl nutný materiál, který má tepelnou vodivost lepší než stříbro a teplotní odolnost vyšší než keramické materiály, nebo vymyslet zcela jiný systém než současný TOKAMAK nebo ITER

0/0
13.1.2009 11:34

Unreal][

Nedávno dávali film

Jmenovalo se to Řetězová reakce.... Ted nekdy to budou opakovat na HBO a je to vlastne o tom samym, o cem pise autor :-). Takže zase někdo objevil ameriku....

0/0
6.1.2009 2:25

Iridium

Re: Nedávno dávali film

to seš teda sekáči ale hooooodně mimo;-D

0/0
7.1.2009 15:06

Vedoucí kolotoče

Teller-Ulam fuzni model funguje!

A kdo rika, ze se clovek pri nem neohreje, tak sproste lze! ;-D Tak jake pak radiove vlny! :-)

0/0
6.1.2009 0:37

oId fashioned Vince III..

wtf is pidgin-czech

"...pohánět a usměrňovat plazma..."???8-o

0/0
5.1.2009 17:14

pennytalbot

podkozni nemoc

a co vyuzivat prilivu a odlivu a nebo vlny na mori a i treba vetru a i i treba tepelneho zdroje pod povrchem zeme.i je mnoho moznosti ktere jsou zname nekolik let a inu se nekomu(velkym korporacim treba) nechce tim asi zajimat.ale je vzdy zacit od toho nejnizsiho clovicka na tehle planete aby se ukazal a rekl svuj nesouhlas.:-):-):-)

at zije EU :-©:-©

0/0
5.1.2009 15:13

Lukke-Luk

Re: podkozni nemoc

Myslíš, že těch pár wattů z vrtule či přílivu někoho spasí? Neblázni!

0/0
5.1.2009 15:26

bullhead

Re: podkozni nemoc

...typický názor "zeleného" mozku ...tyto zdroje jsou UPLNE NANIC ...potrebujeme, CELA CIVILIZACE, neco co jede stabilne se stejnym predvidatelnym vykonem (uhelne elektrarny, jadro, ...) ...vsichni zeleni totiz zapominaji ze defacto NEUMIME skladovat energii ve velkych objemech (ani precerpavaci elektrarny nejsou resenim) ...bych na vas poslal lidi co zachranovali nedavno rozvodnou sit "bo zelenym nemcum se rozfoukalo pocasi" a posilali do site neuveritelne mnozstvi energie ...vlady by meli vtrhnou do sidel vsech "zelenych" organizaci, zabavit seznamy clenu a zavrit tyto cleny do rezervaci kde budou dostavat proud nahodile behem dne pokud vubec - tak dopadneme ostatne vsichni jestli se rychle techto zelenych ekofashos s jejich pseudonazory nezbavime (mame OBROVSKE stesti, ze alespon z biopalivy už bublina splaskla, ted jeste at splaskne u obnovitelnych zdroju a finnace jdou konecne na jadernou fuzi apod.).

0/0
5.1.2009 15:29

JSA

Re: podkozni nemoc

Naprostý souhlas R^R^R^

0/0
7.1.2009 19:48

Bronislav Bechník

Re: podkozni nemoc

nezdá se, že by Temelín letos jel moc stabilně

0/0
13.1.2009 11:35

Stoura

Re: podkozni nemoc

Zkuste porovnat za ten rok počet výpadků Temelína s počtem výpadků běžné větrné elektrárny. Nebo procento času, kdy Temelín a větrník dodává alespoň 50% svého nominálního výkonu (svého času byly dostupné statistiky z Jindřichovic pod Smrkem, než zjistili, že je to dost špatná reklama).

0/0
13.1.2009 11:50

Bronislav Bechník

Re: podkozni nemoc

když přestane foukat v Jindřichovicích, z hediska sítě se celkem nic nestane, výpadek je zanedbatelný, navíc se ve stejné době točí Hostýn nebo jiné větrné elektrárny a jsou i jiné OZE, právě průměrný výkon z větší plochy je mnohem stabilnější i lépe předpovídatelný

to když vypadne Temelín, hrozí destabilizace sítě a rychle se musí hledat náhrada, obvykle se pouští přečerpávačka a pak startuje uhlí nebo plyn, v budoucnosti to bude třeba biomasa

jenže jakékoli zdroje jsou ve srovnání s úsporami neskutečně drahé

myslím, že bychom mohli diskutovat na odbornější úrovni, ale jinde, to byste mě však musel kontaktovat, na rozdíl od Vás jsem anonym jen podle hlavičky tohoto příspěvku

0/0
13.1.2009 12:10

Stoura

Re: podkozni nemoc

Jindřichovice skutečně nevadí. Protože je větrných elektráren u nás (naštěstí) málo a skutečně je proto jejich kolísání téměř bezvýznamné.  To německé větrné elektrárny o výkonu více něž deseti temelínskách bloků, to je jinší kafe. Několikrát do měsíce jede tahle soustva na více než 80% svého nominálního výkonu, v desítkách případů za měsíc padne pod 10%. A to bez ohledu na potřeby odběratelů. Proti tomu je o 1-2 řády méně časté a i v poměru k velikosti země  menší kolísání Temelína celkem akceptovatelné.

0/0
13.1.2009 12:58

Stoura

Re: podkozni nemoc

Ad uspory: Muzete prosim uvest priklad nejake zeme, kde po provedeni uspor klesla celkova spotreba elektricke energie?

0/0
13.1.2009 14:18

Ronnie_W

Re: podkozni nemoc

jo, není nad to zalívat pobřeží betonem a vyrábět tam elektrárny na příliv. A ty větrníky taky žádná výhra, něco to přináší, ale mít krásný kopce posetý těmahle hrůzama (viz např. německo)a že jich musí být stovky a tisíce, aby vůbec mělo smysl se o nich bavit:-/

0/0
5.1.2009 15:44

ppeta

Re: podkozni nemoc

Než cpát obrovský dotace do obnovitelných zdrojů, měli bysme se nejdřív naučit získanou energii hospodárně využít, a ne jenom kvičet jak je eletrika drahá. Co takhle ty dotace vyplácet za nízkoenergetický domy nebo třeba zakázat odporný nasvícený bilboardy, který hyzdí krajinu daleko víc než novodobý větrný mlýny?

0/0
5.1.2009 16:20

Alex

Re: podkozni nemoc

A věděl jsi že větrná elektrárna nikdy nevyrobí množství energie, které bylo spotřebováno při její výrobě? Tudy cesta nevede :-)

0/0
5.1.2009 21:39

dYvY

Re: podkozni nemoc

To je hňupina.

0/0
5.1.2009 22:41

Tomáš Klobás

Re: podkozni nemoc

to je pravda, pokud počítáš výrobu všech součástí větrné elektrárny, její instalaci údržbu a provoz, do kladných čísel se dostaneš až dlouho po její plánované životnosti. Osobně mě štve že EU řídí taková vymaštěná zelená pakáž bez špetky rozumu co tohle schvaluje..

0/0
6.1.2009 14:35

sid

Re: podkozni nemoc

Nehlede na to, ze je to elektrina uplne k nicemu, protoze dodava kdyz fouka a ne kdyz je potreba.

0/0
6.1.2009 23:57

Bronislav Bechník

Re: podkozni nemoc

nehledě na to, že výše uvedené tvrzení o energetické návratnosti je lež, větrná elektrárna vyrobí veškerou energii spotřebovanou na její postavení a uvedení do provozu za 3 až 6 měsíců, dokonce i u zastaralých elektráren z 80. let to bylo za jediný rok provozu

0/0
13.1.2009 11:39

Stoura

Re: podkozni nemoc

Záleží na tom, kde ten větrník postavíte. Na břehu moře to bude jiná doba než v české kotlině.

0/0
13.1.2009 11:51

Bronislav Bechník

Re: podkozni nemoc

souhlasím, ale stále to bude mnohonásobně více než se spotřebuje na výrobu, i v ČR to v současnosti na rozumných lokalitách vychází na méně než jeden rok pro velké turbíny

0/0
13.1.2009 11:55

wildge

Vyprodukoval vice energie

Samozrejme uz termonuklearni reaktory dokazi vyrobit vice energie nez spotrebovat. Ale jen po velmi omezeny cas a ziskana energie nikdy nebyla vyuzita k vyrobe elektricke energie.

0/0
5.1.2009 14:53

Tomáš Klobás

Re: Vyprodukoval vice energie

to je pravda, taky sem koukal na tu blbost co autor napsal na konci článku. První tokamak s kladným ziskem už existuje několik let. Nehledě na to, že se to už v 80. letech povedlo v Rusku - puslní termonukleární reaktor (je vstříknuto jisté množství paliva a do toho prostoru směřuje intenzivní laserový paprsek, který zapálí reakci) s kladným ziskem. Problém byl v tom, že toho plusového zisku neblo příliš a bylo to značně komplikované.

0/0
6.1.2009 14:23

v.l.a.d

Heureka

Je smutné sledovat, jak se lidstvo zabývá nesmysly. Život na zemi začíná i končí s existencí našeho Slunce. Dokud tu bude, bude produkovat dostatek energie pro všechny. Vždycky tomu tak bylo a mohlo by být i nadále, pokud by lidé neměli přehnané nároky díky své megalomanské povaze. Jakmile tu Slunce nebude, žádný fúzní reaktor nám stejně nepomůže (: Věřím, že kdyby lidstvo přesměrovalo náklady věnované na výzkum podobných nesmyslů jako je fúzní reaktor, směrem efektivního využití solární energie a "obnovitelných" zdrojů energie (solární mezi ně nepočítám, neb slunce jednou zanikne a nikdo ho neobnoví, stejně tak lidstvo; navíc to, co dnes nazýváme obnovitelnými zdroji, je stejně závislé na solární energii), byli bychom již dnes o významný krok dále v poznání a možná bychom oddálili zánik naší civilizace, který jednou nastane tak jako tak, nicméně takto by možná nastal bez našeho přičinění... what do you think?

0/0
5.1.2009 11:46

nihilistic.bird

Re: Heureka

Co si predstavujete pod "obnovitelnym zdrojem energie"? Pokud mezi to nepocitate solarni, znate druhy termodynamicky zakon?

Mimochodem, znate hustotu zariveho slunecniho vykonu dopadajici na horni vrstvy Zeme na metr ctverecni? A tu samou prumernou hodnotu na povrchu Zeme?

0/0
5.1.2009 12:24

Rotoped64

Re: Heureka

Že jsme vlastně raději nezůstali u pazourků a bronzových čepelí, že?

0/0
5.1.2009 12:40

Behoun

Re: Heureka

Bronz? Jste normalni? To je uz slitina, tam uz je potreba energie ... pazourek musi postacit

0/0
5.1.2009 13:29

sirc

Re: Heureka

Zabývat se existencí slunce, jehož "životnost" je v řádu minimálně stamilónů let, je tak trochu směšné :-) A mýlíte se, na zvyšování účinnosti fotovoltaických článků se vynakládají obrovské sumy. Bohužel se stále pohybuje v průměru kolem 20% a to je málo. Je třeba alespoň nějakých 70%.

Když už zmiňujete slunce. Jaderná fůze neni nic jiného, než proces, díky kterému vlastně slunce funguje. Principielně již dnes nejde o nic složitého, praktické využití stojí a padá s tím, jak zabránit plasmě o miliónech stupních celsia tavit vše, co jí přijde do cesty.

0/0
5.1.2009 13:17

x

Re: Heureka

Az to bude akutni - tak bude jeste i tak jiste nekolik milionu let cas se na to pripravit.

0/0
5.1.2009 17:57

wostrey

Re: Heureka

v dobe, kdy se slunce bude blizit ke konci sveho zivota lidstvo bude bude davno vyhynule nebo rozlezle po cele galaxii. Tudiz vas prispevek uplne ztraci smysl.:-)[>-]

0/0
5.1.2009 13:51

stoural

Re: Heureka

Jakmile slunce zanikne, tak zanikne i nase planeta, takze nevim, co tady resis za KRAVOVINY.

0/0
5.1.2009 20:34

Tomáš Klobás

Re: Heureka

je smutné číst podobné názory. Solární, větrné a jiné rádoby ekologické zdroje jsou naprostým nesmyslem, protože nejsou většinou ani schopny vyrobit za svou životnost energii nutnou pro svou výrobu. navíc je to řešení nevyhovující, závislé na rozmarech přírody. Co když bude týden bezvětří nebo měsíc zataženo? Budoucnost je v jádře a termojaderná energetika je správná cesta z energetické krize do které člověk směřuje. Ekologické zelené mozky patří mlátit po hlavě, dokud by se jim v ní nerozsvítilo. Nadělají víc škody než užitku.

Navíc tato "ekologická" řešení nadělají více škody než užitku i v přírodě. Zajímal ses někdy o proces výroby fotovoltaického článku? Asi nemáš představu jaká ekologická katastrofa to je, jaká chemie je nutná a jaké odpady vznikají?

Solární články budou mít význam až při jiné technologii (například využitím uhlíkových nanočástic, které přinesou revoluci i v tomto oboru)

0/0
6.1.2009 14:32

x

Re: Heureka

"Solární, větrné  - nevyhovující, závislé na rozmarech přírody. Co když bude týden bezvětří nebo měsíc zataženo?"

Ne ze bych souhlasil se stavbou solarnich a vetrnych elektraren pri jejich dnesni energeticke ucinnosti, ale tento problem se bude resit tak ze v pripade prebytku elektriny v siti se bude vyrabet vodik pro pohon automobilu i letadel i jako zaklad vyroby amoniaku pro naslednou vyrobu napriklad umelych hnojiv (odtud ten nepravdivy nazor, ze pro vyrobu hnojiv je nezbyteny zemni plny - ten tam ve skutecnosti slouzi pouze v soucasne dobe jako levny zdroj vodiku nebytny pro vyrobu amoniaku form;cpavek]).

Elektrolyzery jsou levne a vyroba muze tak probihat hned na miste vyroby elektrickeho proudu - voda se da privest i na vetsi vzdalenost potrubim i s moznosti jeji skladovani  kvuli jejimu nepravidelmu odberu kvuli kolisave vyrobe vodiku zavisle na mozstvi vyrobene elektricke energie. Vodik pak neni problem skladovat hned na miste v podzemnim zasobniku.

0/0
6.1.2009 15:59

x

Re: Heureka

Pokracovani:

Vodik se bude dopravovat potrubim ke az ke spotrebitelum, coz krome letist a tovaren napriklad na ty umela hnojiva mohou byt klidne i vetsi palivove pumpy pro auta.

Vyroba vodiku je sice energeticka ztrata -  coz ale vyvazi to ze se tim pohani neco co je v pohybu a kde vodik zlouzi jako zasobnik energie pro ten pohybujici se dopravni prostredek. Ci primo jako surovina nezbytna pro vyrobu hnojiv.

Totez se predpoklada i v pripade termojadernych elektraren - pojedou krome planovanych odstavek  stale na plny vykon a pokud nebudou mit odbyt pro elkkrtinu (noc napriklad ) bude se vyrabet vodik - zdroj vody pro vyrobu bude soucasti celeho projektu elektrarny.

Stejne se tak dobre budou mozna i nabijet, kdyz bude prebytek proudu v siti baterie elektromobilu. Pro pripad nouze (nedostatek proudu) budou pripraveny jak palivove clanky pro vyrobu elektriny z toho uskladneho vodiku (ztrata ale v nouzi akceptovatelna) ci i plynova turbina na vodik (levne a v pripade nouze akceptovatelne).

0/0
6.1.2009 16:12

Marek Staněk

Re: Heureka

Jojo, už to vidím jak vedle kohoutku na teplou a studenou máš ještě kryogenický ventil s vodíkem. Vyřiď ošetřovateli, že jestli ti ty prášky nebude dávat pravidelně, tak si to pěkně odskáče.

0/0
7.1.2009 9:49

x

Re: Heureka

Auta na vodik existuji jiz ve zkusebnim provozu. Povede se to pochopitelne jen k pumpam a to jen k nekterym velkym k ostanim cisternou - specilani bezpecnou odolavajci narazu - vse se resi viz dale.

Je ve fazi zkoumani moznost vodik v nadrzi vazat chemkcy na zelezo v nadrzi (podobe jakychsi blan nasycenych zelezem) cimz se mnohem zmensi riziko vybusnosti.

Uvolni se zpet jejim zahratim.

Do domacnosti se vest nebude.

Pokud se plyn bude vyzivat jen k vareni vydrzi na delsi dobu - vytapeni lze prebudovat z kotle na horkovod - mimo jine i ty termojaderne elktrarny totiz budou zdrojem tepla behem chlazeni - jako kazda jine tepelna elektrarna. 

0/0
7.1.2009 14:11

x

Re: Heureka

Jeste doplnim - jakmile se bude ropa pouzivat misto na vyrobu paliva do aut jen jako vychozi surovina chemickeho prumyslu tak kvuli mnohem mensi jeji spotrebe vydrzi mnohem dyl.

Jinak i ropa je jen smes uhlovodiku - tedy uhliku a vodiku vzajemne vazanych - vyroba vodiku viz predchozi prispevek a uhlik je bud v uhli (je ho na dele nez ropy a bude jeste na delsi dobu jakmile se prestane palit a bude slouzit jen jako zdroj uhliku a dalsich latek pro chemicke zpracovani) a nebo ve vesim zivem - tey i specialni rychle rostoucich rostlinach (v podstate plevelech roztouich takrka vsude) pestovanych pro toto vyuziti ci v biologickem odpadu (zbytky pri zapracovani potravin napriklad - jejich casti nevyuzitelne k vyrobe potravin).

Zbytek jiz je jen vec zrucnych chemiku - zatim se tak nedeje, nebot byto bylo proste o dost drazsi nez dnes - v budoucnu naklady na toto zavisi hlavne na cene toho vstupujiciho vodiku a i castecne toho uhliku.   

0/0
6.1.2009 16:21

x

Re: Heureka

Pochopitelne je uhlik i ve dreve - tedy v pilnach vzinikajicich pri jeho zpracovani a nebo rozdrcene jinak (krome topeni) nevyuzitelne tenke vetve stromu.

0/0
6.1.2009 16:25

Stoura

Re: Heureka

Zapomel jste dodat, ze oklikou pres vodik se priblezne polovina vylobene elektriny zlikviduje ve ztratach (ucinnost elektrolyzy i nasledne premeny na jiny druh elektriny uzere desitky procent).

0/0
7.1.2009 3:34

x

Re: Heureka

Rikal jsem, ze se bude vyuzivat pro pohon vozidel - tam je to akceptovatelne, nebot se jedna o zdroj energie pro vehikl, ktery je v pohybu.

Na zlepseni ucinnosti "palivovych" clanku jez patri mezi chemicke zdroje proudu (nejedna se o tepleny zdroj - elektrolyza na ruby to je) se samozrejme stale pracuje stejne jak na zvyseni doby jejich zivotnosti. 

0/0
7.1.2009 12:33

Stoura

Re: Heureka

Palivove clanky maji ucinnost asi 50%. Elektrolyza kolem 70%. To je celkem 35% na cely cyklus O moc uz to zvednout nejde - narazite na fyzikalni limity. Ale dejme tomu, ze s vynalozeni veskereho umu se dostaneme na celkovou ucinnost kolem 50%. Odecteme jeste energeticke naklady na stlaceni ci zkapalneni vodiku, ktere sezere take dost energie, a jste nekde u 40%. Vodik je sice cesta jak energii uchovat, ale za tu cenu, ze se ji vic nez polovina ztrati.

0/0
8.1.2009 12:11

x

Re: Heureka

Ucinnost palivovych clanku se zvetsuje.

Takze 50% povazuji za realne. Spis bude stlaceny nez zkapalneny.

Skladovani za pomoci vodni precerpavaci elektrarny  ze 3 KWh vlozenych do cerpani se ziska zpet jen 2 KWh - takze asi zhruba 67% - a zde neni prakticky problem si postavit tolik podzemnich zasobniku vodiku budu potrebovat na jeho uskladneni.

Dobijeni a cerpani energie z akumulatoru pro auta neni taky beze ztrat.

Zkrata ztraty u vseho, ale pro pohon aut a v pripade nouze (spicky spotreby- jen ty nejvetsi a hlavne vypadky jinejch zarizeni akceptovatene) .

0/0
8.1.2009 18:10

Stoura

Re: Heureka

U přečerpávacích elektráren se hovoří spíše o účinnosti kolem 80% (záleží na konkrétním technickém řešení - při použití levnějších turbín a vysoké režiji (malém vyu6it9) to může možná spadnout i na těch necelých 70%, v kvalitním provedení za přízniv7ch podm9nek se d8 p5ibl96it k 90%)

Akumulátory jsou na tom asi podobně - také účinnost kolem 50% Zajímavé bude možná v budoucnosti spíše skladování do velkokapacitních kondenzátorů (kde nejsou ztrátu způsobené překonáváním elektrochemického potenciálu), ale uvidíme ...

0/0
9.1.2009 10:40

Bronislav Bechník

Re: Heureka

zajímavé názory, je vidět, že autor přemýšlí, občas se však mýlí, byl bych rád, kdyby častěji citoval zdroje, ze kterých vychází, nejradši bych však byl, kdyby mě kontaktoval, najde mě snadno přes vyhledávač

0/0
13.1.2009 11:51







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.