Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Začíná nová mise lidí na Mars. Zatím jen jako a pouze na Zemi

Skupina dobrovolníků si vyzkouší simulaci odloučení při plánovaném letu k Marsu. Při experimentu Mars 500 bude hermeticky uzavřena v malém zkušebním komplexu. Celkem stráví v izolaci simulující podmínky meziplanetárního letu přes 800 dní, na jednom experimentu se bude podílet i Česko.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Baf

Film

Když jsem byl malý, tak jsem nechtíc viděl film, kde v nějakých laboratořích postupně ubírali lidem (dětem) kyslík, aby si zvykli na život na Marsu. Nevíte někdo, co to bylo?

0/0
1.4.2009 9:46

sid

Re: Film

A jak si zvykali na padesat pod nulou a vyssi davky skodliveho zareni z vesmiru? ;-D

0/0
2.4.2009 0:12

Baf

Re: Film

No pokud si dobře vzpomínám, tak o tom tam nic nebylo (tak y co si pamatovat po 25 letech). Ale ten kyslík jim evidentně scházel, páč jim z toho louplo a byli tak trošičku hororově agresivní :-P.

0/0
2.4.2009 19:52

marte

Zajímalo by mne

zdali současná posádka tuší, že tam bude jen 105 dní. Když jim počítač prohlásí, že ztatili nádrže s kyslíkem, co budou dělat? ;-DR^V[>-]EU

0/0
1.4.2009 9:14

starwood

pry to ma byt mnohem drsnější

za těmi zapovězenými únikovými dveřmi, které mohou účastníci použít jen v případě smrtelného nebezpečí má být jen jiná místnost, ale bez dveří. Jen tři věci prý tam budou. Vrátka do kremační pece, kohoutek s vodkou a toaletní papír. R^

0/0
31.3.2009 10:13

ada

Re: pry to ma byt mnohem drsnější

za komančů byly jen kremační pece a vodka Rv

0/0
31.3.2009 23:27

Marf

Rostliny

Myslim, že jim tam chyběj rostliny, aspoň umělý. Nebo rovnou nějaký modul se zahradou. Bez toho bude lidská psychika v kýblu.

0/0
31.3.2009 10:01

Pavel

Vetřelec

Teď jsem po dlouhé době koukal v TV na všechny díly Vetřelce a tam mají dobře vymyšleno cestování na dlouhé vzdálenosti ;-D

0/0
30.3.2009 23:40

436pokemon

Utopia planetaria

Rusi uz maju kozmicku lod hotovu na papieri.A mozu teoreticky startovat na mars 2014.Cesta tam a naspat bude trvat iba 12 mesiacov.Rusi robia prvy krok na mars.

Zapad o take lodi len moze snivat.Ja to vidim tak ze kym americania pristanu na mesiaci.Cinania a rusi odstartuju na mars.A historia pamata iba na tych ktory budu prvy.

http://www.youtube.com/watch?v=1yZlbYQXg0k

http://www.energia.ru/english/energia/mars/condition.html

Rusi su proste vo vesmire spicka.Naskok nad zapadom 20 rokov.Ved aj kozmicka lod Orion ma sklz 5 rokov.A musi este cakat na rusky hardware-pocitace.

0/0
30.3.2009 22:22

zdeman

Re: Utopia planetaria

Hmmm a k čemu přesně Sovětům např. bylo, že předstihli Američany v závodu ve vesmíru? Odrazilo se to nějak pozitivně na jejich ekonomice? Začalo se obyvtelstvu žít lépe?

0/0
30.3.2009 22:43

josemrk

Re: Utopia planetaria

Obyvatelstvo tvrdi, ze v skutocnosti maju Rusi ovela vacsi naskok, pretoze uz davno prestahovali na Mars vsetko co malo aku-taku cenu ;-D

0/0
30.3.2009 23:43

Hrochomut

Re: Utopia planetaria

náskok 20 roků? 8-o Už jen tvrzení, že mají namalovanou loď, tudíž můžou letět už 2014, o lecčem svědčí..

0/0
30.3.2009 22:44

josemrk

Re: Utopia planetaria

Ved raketu uz maju. Este musia namalovat  dostatok vodky

0/0
30.3.2009 23:45

Duum

Re: Utopia planetaria

Dobry :-)

0/0
31.3.2009 9:34

Pr(u)dič

Re: Utopia planetaria

Jestli jsou Rusové ve vesmíru špička, tak vy jste ministr zemětřesní !

0/0
31.3.2009 10:10

x

Re: Utopia planetaria

"Naskok nad zapadom 20 rokov."

Totalni nesmyl !!! Sojuz leta od roku 1970 - prote jim stale ta stejna raketa s kabinou jen vybavena lepsim ridicim systemem.

Toto meli USA jako SSSR jiz v  60. letech rovnez. Pak se orientovali na raketoplan a diky nemu jsou chopni opravovat a modernizvoat Hubbeluv teleskop na draze a vynaset moduly k ISS.

Cestu na Mars nikdo - ani Rusove v dohledne dobe neplanuje. Na papire mohou mit hotove lecos - "spolehlivost" i Ruskych sytemu zajisteni zivotnich podminek na ISS hovori ze jeste bez dukladneho testovani v provozu jeste delsi dobu neni nikdo schopen zaruscit jejich spolehlivost behem cetsy na Mars a zpet a i na dobu pobytu na nem.

0/0
31.3.2009 14:25

Stoura

Re: Utopia planetaria

Rusové jsou s touhle historickou technikou schopni vynášet moduly jen o něco málo menší než raketoplán (ruské moduly musí být o 10% lehčí, o 10% menší průměr modulu a o třetinu kratší než je maximum, které zvládne plně naložený raketoplán) Dva takovéto spojené moduly tvoří dodnes jádro ISS. Takže ruské možnosti s technikou několikanásobně levnější než je ta americká, nejsou zase o tolik horší.

0/0
1.4.2009 1:04

x

Re: Utopia planetaria

Modul pro ISS se v raketoplanu jen veze - je pripojen k externimu termolegulacnimu systemu raketoplanu a stejne jako z nej dostava elektrinu. Vse nutne, aby se v nem udrzela teplota v danych mezich. A je pod krytem raketoplanu pri pruletu atmosferou.

 

Rusove jsou ho tam schopni jen vynest raketou - to znamena -ze musi byt pod ochranym aerodynamickem krytem a musel byt k nemu tudiz pripojen dalsi servisni modul - ktery zajistuje termoregulaci a dodava mu elektrikou energie po celou dobu dopravy a pro navedeni k ISS by musel byt vybvan raketovym motorem a rdici elektronikou. Tento servisni modul by se vynasel navic a po pripojeni modulu k ISS by musel byt odhozen zpet do zemske atmosfery coby dale nepotrebny. Podobne jako funguje automaticka nakladni lod Progress.

Takze po zapocitani ceny tohoto nutneho servisniho modulu by cena prepravy nebyla nijak vyrazne levnejsi.

A mimochodem  i  USA jsou ho tam schoni takto poslat raketou jako Rusove - rakety pro vynaseni druzic maji rovnez.

0/0
1.4.2009 16:41

Stoura

Re: Utopia planetaria

Jste si jist tou cenou? Start Protonu vyjde na cca 100 mil. dolarů, start amerického raketoplánu  přes 500 milionů. Ruský Proton vynese 22 tun, raketoplán 25 tun. Jaká podle Vás je hmotnost toho servisního modulu, pokud tvrdíte, že po jejím započítání  by cena přepravy nebyla výrazně levnější?

0/0
1.4.2009 18:18

x

Re: Utopia planetaria

Tento modul by byl proste na jedno pouziti !!!

Nemouho Rusove ho dostat bezpecne i ekonomicky zpet na zem !!!

PROSTE CENA NUTNEHO SERVISNIHO MODULU NA JEDNO POUZITI PREDEVSIM !!!! 

0/0
2.4.2009 18:27

Stoura

Re: Utopia planetaria

Kolik modulů už snášel raketoplán na zem? Na kolik dolarů jedno takové snesení vyjde? Pokud vezmu, že kvůli snesení musí být kosmický prostředek několikanásobně dražší, dostaneme se k dost vysokým částkám.

0/0
2.4.2009 19:17

x

Re: Utopia planetaria

Servisni modul neexistuje a proto ho nikdo na Zem nesnasel - servisni modul = raketoplan a jeho termoregulacni system a energeticky system.

Specialni jednorazovy servisni modul by byl potreba, pokud by tam mel byt modul poslan raketou.

Proste - bez manevrovaciho raketove motoru - a ten by tam musel byt jaksi navic a dalsich nalezitosti viz vyse tam ten modul krome tech zakladnich s motorem nedostanete !!!

0/0
4.4.2009 2:11

Stoura

Re: Utopia planetaria

Otázkou jen je, jestli se vyplatí vynést na oběžnou dráhu téměř stotunový raketoplán a nestačil by jen několik málo tun vážící modul (jehož hmotnost bude IMHO srovnatelná s hmotností součástek, které se musí po každém letu v raketoplánu vyměnit)

0/0
4.4.2009 17:56

x

Re: Utopia planetaria

5 Tun je odhad dost znalych lidi kolem www.kosmo.cz - hlavne potrebny  raketovy manevrovaci motor a ridici system - ten se urcite pokazde v Raketoplanu nevymenuje - mozna nektere soucastky termoregulacniho systemu a zrejme energeticke palivove clanky.

Vyvynuti tohoto modulu by proste neco nemaleho stalo a bylo by to vyrobeno jen v poctu modulu co ted vynasi rakteroplan.

A z duvodu vetsich vybraci a pretizeni pri startu raketou by modul musel byt bytelnejsi (a i jeho vybaveni - aby tu cestu vubec prezilo ve funkcnim stavu) - tedy tezsi a kvuli vetsi pevnosti a spotrebe materialu i drazsi.

Jen na příkladu několika modulů  - jen velmi specifyckych zakladnich modulu.  

Ja jen tvrdim, ze raketoplan to nijak neprodrazil.

0/0
4.4.2009 21:58

Stoura

Re: Utopia planetaria

Zkuste si přečíst Feynmannovu zprávu o pádu Chalengeru. Podle ní se po každém letu mění v raketoplánu dost významná část motoru (především turbočerpadla, ale nejen ta), takže s tím nevyměňováním bych byl na Vašem místě opatrnější. Hlavně je ale třeba na oběžnou dráhu pokaždé dopravit ke 20 tunám modulu ještě 80 tun mrtvé váhy toho raketoplánu.  A to je právě to, co let prodražuje. Rusko vynáší pro komerční organizace tunu asi za 5-10 mil. dolarů (a těch 10 000 je běžná komerční cena). Raketoplán tutéž tunu vynese za více než 20 milionů (údaj z roku 2005). Jinými slovy - raketoplán se vyplatí až když se ušetří víc než polovina hmotnosti vynášeného dílu, v porovnání s Protonem dokonce tři čtvrtiny.

0/0
4.4.2009 23:02

x

Re: Utopia planetaria

Z jine diskuze:

Všechny neruské moduly počítají s tím, že se k ISS dostanou bez vlastního přičinění a "jako ve vatičce". STS jim musí zajistit malé přetížení a vibrace při vzletu, napojení na elektrickou (případně i jinou) síť, temperování, retranslaci telemetrie, domanévrování až k ISS i vlastní připojení k ISS.

Něco jiného, co by dokázalo totéž neexistuje. Muselo by se to postavit a pravděpodobně by to nevyšlo cenově lépe, než STS.

0/0
2.4.2009 18:36

Stoura

Re: Utopia planetaria

A ještě bych doplnil drobnou kontrolní otázku: Víte kolik váží nejtěžší modul na ISS a čí nosič jej vynesl?

0/0
1.4.2009 19:43

x

Re: Utopia planetaria

Z jine diskuze:

Určitě si lze představit, že každý vynášený modul by mohl být doplněn "servisní sekcí" (něco jako SM u Apolla), která by zajistila jak domanévrování k ISS, tak i jeho energetickou a případně i telekomunikační podporu.

Každý modul by ale musel mít svou "servisní sekci" postavenou na míru a jen na jedno použití. Potřebnou hmotnost odhaduji na 5 tun, takže vzhledem k tomu, že samotné moduly mají typicky hmotnost 10 - 15 tun, byl by vždy třeba nosič s nosností cca 20 tun. Proton, Delta 4 Heavy i Atlas 552 by to teoreticky měly zvládnout.

Potíže by pak nakonec nastaly v tom, že prakticky každý modul po připojení k ISS potřebuje ještě několik EVA kosmonautů (vystup do volneho prostoru) (kterých je teď na ISS málo) na "dopřipojení".

V raketoplanu jen tak mimochodem prijedou i dalsi kosmonautr pro tuto akci + 1 clen stale posadky a hlavne i dalsi zasoby vcetne paliva a kysliku - ktery je jinak schopen dopravit jen automaticka nakladni lod.

0/0
2.4.2009 18:40

Stoura

Re: Utopia planetaria

Jakou servisní sekci měly podle Vás moduly Zvezda a Zarja, které tvoří dodnes základ ISS (vynesl je Proton)?

Pokud platí Váš odhad 20 tun, tak jste přesně popsal ruský Proton (nosnost 22 tun)

Co se týče dalších kosmonautů: start Sojuzu se třemi kosmonauty stojí 10-20 mil dolarů, start Protonu 100 mil dolarů, start raketoplánu (odhady se v různých zdrojích liší) 300-700 milionů.  Poslat jeden Proton a dva Sojuzy+jeden Progres vychází IMHO pořád přinejmenším dvakrát, ale spíše3-4x levněji, než poslat jeden raketoplán.

Druhou věcí je samozřejmě obava ze ztráty kontaktu, technických zkušeností  a prestiže, takže Američané si svou několikanásobně dražší techniku rádi zaplatí. Je to ale spíše politická než ekonomická volba.

0/0
2.4.2009 19:15

Stoura

Re: Utopia planetaria

Jeste k te politicke volbe: imho je to celkem spravna volba. Byt by mela Amerika spis vyvijet dalsi nosice trochu rychleji, nez cini doposud.

0/0
2.4.2009 19:38

x

Re: Utopia planetaria

Jakou servisní sekci měly podle Vás moduly Zvezda a Zarja, které tvoří dodnes základ ISS (vynesl je Proton)?

Zakladni modlu jsou vybaveny raketovym motorem a i termolegulacnim systemem a panely  - proste zaklad ktery byl narozdil od ostatnich schopen samostane fungovat !!!!!!

"10-20 mil "

TOTALNI NESMSL - MNOHEM DRAZSI TO JE !!! Zreme jste nezapocital cenu nosne RAKETY NA JEDNO POUZITI !!!

 

0/0
3.4.2009 16:54

Stoura

Re: Utopia planetaria

Pokud je to mnohem dražší, kolik to podle Vás je? Raketu na jedno použití jsem samozřejmě započítal. Vzhledem k tomu, že je Rusové vyrábějí skoro séiově, ta cena IMHO sedí. Koneckonců - turisty vozí Rusové za nějakých 20 milionů, a to je v ceně výcvik, pobyt na stanici a slušný zisk (turista přitom tvoří třetinu osádky)  I pokud vezmeme, že by si turista platil polovinou z té ceny svou jednu třetinu rakety, dostaneme se na maximální cenu 30 milionů. A to si myslím, že ho odřou mnohem víc.

0/0
3.4.2009 22:06

x

Re: Utopia planetaria

". Koneckonců - turisty vozí Rusové za nějakých 20 milionů,"

Tato suma je spise dotacni - turista plati pouze prirustkove naklady zpusobene hmotnosti a potrebou kysliku a jidla - proste nemaji pro to misto vyuziti (jen 3 lide jsou tam stale a American cestuje tam a zpet Raketoplanem) a radeji ho nabidnou k prodeji. A aleposn cast prostredku ziskaji zpet. Az bude na stanici 6 lidi turiste by meli prozatim skoncit.

Cena z jine diskuze:

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=27064

Vypada to ze za tri lidi v Sojuzu NASA zaplati dohromady 141mil USD. To je 47mil za jednoho. Naklady na raketu + START + Pristani (i to neco stoji - cinnost personalu a techniky) bez zisku by to snad melo byt kolem  100 milonu dolaru.

0/0
4.4.2009 2:03

x

Re: Utopia planetaria

Vozeni turistu je totiz pro RUSY i cast prestize - jsou jediny na svete, kteri to delaji.

0/0
4.4.2009 2:06

x

Re: Utopia planetaria

1998-11-20 06:50:16 UT: Navedení modulu Zarja na výchozí dráhu. 1998-12-06 Setkání s raketoplánem Endeavour.

23:47 UT: Zachycení modulu Zarja. 1998-12-07 Propojení modulu Zarja s moduly Unity, PMA-1 a PMA-2, připojenými k raketoplánu Endeavour.

0/0
3.4.2009 17:01

x

Re: Utopia planetaria

1998-12-07 až

-13 Raketoplán Endeavour součástí stanice ISS. 1998-12-0803:49 UT: Dokončeno elektrické propojení modulů Zarja a Unity. 1998-12-1019:54 UT: Cabana a Krikaljov otevřeli průlez do modulu Unity a osádka se přesunula na palubu ISS (popis její činnosti viz 1968-069A).

20:33:33 UT: Komplex ISS/raketoplán se minul ve vzdálenosti asi 25 km s posledním stupněm rakety družice Kosmos 100 (1965-106B). 1998-12-11 22:41 UT: Po skončení prací v modulu Zarja byl uzavřen průlez mezi Zarjou a Unity.

0/0
3.4.2009 17:02

Stoura

Re: Utopia planetaria

Hmm -  a co tím chcete říci?

0/0
3.4.2009 22:08

x

Re: Utopia planetaria

Proste doletl sam Zarja  - protoze jako zaklad stanice mohl sam fungovat a zbytek byl k nemu nasledne pripojovan. Proste od pocatku se hodil raketoplan - protoze se v nem dalo dobre zit behem  pocatku stavby.

0/0
4.4.2009 2:18

Stoura

Re: Utopia planetaria

Že se využilo karetoplánu, když byl k dispozici, s tím nepolemizuji. Jen na příkladu několika modulů a na dalším příkladu celé stanice Mir ukazuji, že raketoplán není vůbec  nezbytný.

0/0
4.4.2009 17:54

x

!!

A jetste doplnim - kdyby to opravdu stalo jen 20 milonu tak Sojuz made in USA je davno na svete a pouzivan a Raketoplan mozna davno v muzeu....

UVEDOMTE SI, ZE PODOBNOU U KABINU MELI AMERICANE PRI APPOLLU A OBSLUZE SKYLABU. POSLEDNI LET a pobyt na SKYLABU  byl  16.11.1973  08.02.1974  !!!

Pouze jejich orientace na Raketoplan - coz melo byt levnejsi a bezpecnejsi  a uzitecnejsi opustila tuto kabinu - pokud by to SSSR zvladalo tak levne jak piste, zrejme by zcela tato kabina opustena nebyla.

0/0
4.4.2009 2:28

x

Re: !!

Spravny nazev radsi: APOLLO

0/0
4.4.2009 2:32

Stoura

Re: !!

Trochu zapomínáte na několik věcí: V Rusku je mnohem menší cena lidské práce. Tím se dostaneme jednu složku rozdílu cen. Sojuz má díky své skoro 40 let trvající výrobě prakticky nulové nálkady na vývoj (a ty u nosných raket tvoří podstatnou část ceny). To je další důvod rozdílu cen. Apollo má nevýhodu krátké životnosti na oběžné dráze (má jen chemické zdroje energie) a hlavně své hmotnosti - je skoro 4x těžší než Sojuz, takže i náklady na jeho vynesení byly patřičně vyšší.

0/0
4.4.2009 18:05

x

Re: !!

Kabina Appola by pri trvalem modernizovani byla samozrejme dnes nekde jinde a casem by se mozna i snizila hmotnost - proste raketoplan mel byt podle tehdejsich rozboru proste levnejsi a lepsi - podcenena byla predevsim celkova slozit tohoto reseni .

0/0
4.4.2009 21:47

astronaut Řemek

Hurá na mars

Navrhuji aby se celý lihový dům i s hlavním marťanem Paroubkem hermeticky uzavřel a necháme tam celé vedení po dobu jednoho roku a uvidíme.!V:-P

0/0
30.3.2009 21:23

Pr(u)dič

Re: Hurá na mars

Jedinci s vaší inteligencí a přehledem by měli takovéto články raději velkým obloukem obcházet !

0/0
31.3.2009 10:16

Robin Ood

tak nevím..

Jakým způsobem odliši faktor "není to doopravdy"? V hloubi duše musí být každému z testovaných jasné, že při zdravotních obtížích půjde ven. Jaký to pak má tedy význam? Každé rychlejší zabušení srdce může znamenat infakrt ve stavu beztíže, daleko od záchranky a tuny kapaček.. rychlejší zabušení srdce v téhle komfortní sauně může znamenat tak akorát cvičení..

0/0
30.3.2009 20:22

Spit_MkI

Re: tak nevím..

Nejsem psychlog, ale myslim, ze po case se lide zacnou vnimat okoli jinak, takze vysledky mohou byt relevatni. Byl jsem na letosnim otevreni stoly v Tisnove a i tam o tom tak mluvili. Ale i kdyby ne, nic lepsiho nemame. Lepsi vysledky takoveho pokusu, nez zadne. Pamatuji si na povidku, kde probihal takovy experiment, dokonce pres nekolik generaci a nidko uvnitr nevdel, ze nikam neleti. Ovsem to bylo sci-fi, kdy prvni posadce tvrdili, ze opravdu poleti a pak je zavreli do podobneho (ovsem vetsiho komplexu).  Tvrdte dneska nekomu (pokud pominu etickou cast), ze ho poslete na Mars, kdyz se obecne vi, ze na to zatim nemame.

0/0
31.3.2009 1:20

starwood

Re: tak nevím..

Nevím nevím zda nic lepšího nemáme. Myslím, že s dlouhodobými pobyty ve vesmíru má lidstvo (zvláště Rusko - a to nejen s pobyty ve vesmíru :-) již bohaté zkušenosti. Myslím, že v tomto případě jde spíš o masochismus než o realitu. Být někde zavřen s vědomím, že za "zdí" je reálný svět lidí a s vědomím, že za "zdí" je volný, pro člověka smrtelný prostor je, podle mne, nebetyčný rozdíl. Jak po psychické tak po fyzické stránce. Celý ten projekt tedy, dle mého, může snad navodit cca 20-30% reality. Nevím. Lidé jsou různí. Přeji účastníkům, aby to pro ně nebyl promarněný čas. Ale to asi ukáže až budoucnost. Na druhou stranu mnoho z nás "promarní" svůj čas mnohem banálnějším či hroznějším způsobem.

0/0
31.3.2009 10:05

x

Re: tak nevím..

Pokud se to nezmenilo, tak by meli mit na starost system zajisteni podmniek zvivota a i simulovana dodavka proudu ze solarnich panelu + zasoby jidla po celou cestu a simulovane (a mozna i skutecne) poruchy systemu.

0/0
31.3.2009 14:28

RO

Re: tak nevím..

Přesně takto jsem myslel ten první příspěvek, je to o tom za zdí. Věřím, že existuje povaha, která zareaguje na podobnou situaci stejně ve vesmíru i na zemi, ale zcela upřímně, kdo se nechá zmanipulovat atk, aby se v tomhle choval jako ve vesmíru, není podle mě tak úplně zralý kandidát na cestu na Mars..

0/0
1.4.2009 0:04







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.