- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Proč dáváte odkazy na "beletrii" Miroslava Hubáčka? Autor, který pro své dílo čerpal informace v době hlubokého komunismu jen ze zastaralých informací navíc "objektivně" jen jedné strany konfliktu by neměl být tím, na koho byste se měli výhradně odvolávat. Ucelené informace z obou stran konfliktu, navíc s nezaujatým komentářem, podává kniha Námořní válka vrcholí. od nedávno zesnulého Jaroslava Hrbka a jeho otce Ivana Hrbka, jakožto 3. díl pětidílné řady, zabývající se námořní válkou v letech 1939-45. A určitě je stejně čtivá jako ta Hubáčkova!
Pokud jde o ztráty japonských pilotů ... Japonci ztratili 148 letců, nikoliv pilotů (ztratili 99 letadel), v Korálovém moři ztratili 90 letců, u Midwaye 110, u východních Šalamounů 61, takže dohromady to byla již více než polovina veteránů od Pearl Harbour!
Šesti pumami amerických střemhlavých bombardérů těžce poškozená Shokaku se opravovala až do března 43!
Já bych na Hubáčka až tak moc přísnej nebyl. Občas je sice nepřesnej, ale co se týče popisu bojů, tak pro jistotu v podstatě opisuje z patnáctisvazkovýho díla "History Of Naval Operations In WW2" od oficiálního historika USNavy kontradmirála S.E. Morisona. Pravda, to je rovněž dílo poněkud postarší, ale na druhou stranu je dodnes nepřekonané. Morison měl totiž přístup ke všem americkým i japonským archívům a hlášením, mohl zpovídat i spousty tehdy ještě žijících veteránů atp.
A jaký přístup k archivním informacím měli - při vší úctě - pánové Hrbkové? Kolik vyzpovídali veteránů? Kdepak, oni mohli čerpat jen z toho Morisona, eventuálně z Van der Vatta, kterej Morisona tak trochu zrevidoval.
Jak ve tomto televnízním díle tak v článku postrádám informace o výsledku amerických náletů na japonskou flotilu.Píše se pouze o 2 zásazích Zuiho a tím to končí. Pokud si dobře pamatuji co píše Hubáček ve svém Vítězství v Pacifiku tak Japonci utrpěli pár zásahů. Tu knihu již bohužel nemám, ale nejsem si jisttý jestli v této bitvě neztratili buď Zuikako nebo Šokaku, popř. některá z nich nebyla vážně poškozena.
Další nepřesnost se týká Vejtasova výkonu. Hubáček uvádí, že se svoji dvojkou sestřeli 7x Kate při letu k E. Měli štěstí, zahlédli je v díře v mracích, opustili sestavu stíhaček a vydali se za nimi.Tím E. zřejmě zachránili, protože Kate bylo původně 11 a pokud by k cíli doletěli v kompletní sestavě tak by se jim s velkou pravděpodobností podařilo pár zásahů a to by pak bylo moc špatné.
V pořadu rovněž nebylo uvedeno, že letadla z Hornetu mohla na E. jen natankovat, nabrat bomby a odletět na Guadalcanal. Tam zůstali dost dlouho a chudáci piloti si v pralesních podmínkách užili své.
Poslední bitv Hornetu, u ostrovů Santa cruz, je velmi dobře popsána v knize Hornet od Lesliho E. Nilsona. Je tam vlastně popsán celý " život" Hornetu, od spuštění, přes pearl harbor, Midway, nálet na Tokio až po zmíněné ostrovy.
V dokumentu mi trochu chyběla zmínka o ztrátě Waspu v předvečer této bitvy. Ale je pravda, že Enterprise se připojila k Hornetu až potom, tak to asi bude tím.
Zas tak kritický bych nebyl. Sice jsou v článku drobné zmatky s popisem bitvy, ale jinak normální úroveň s informací o výzbroji i bitvě u Santa Cruz.
Jinak oprava odkazu na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Hub%C3%A1%C4%8Dek Doporučuju přečíst první tři knihy Pacifik v plamenech, Vítězství v Pacifika a Ofenzíva v Pacifiku. Další knihy byly trochu zdlouhavější, ale taky zajímavé.
No a pro Roumena asi tolik: Japonci měli velmi kvalitně vytrénované piloty námořnictva, ale špatně nastavený program cvičení nových. Takže ztráty zkušených pilotů byly naprosto klíčové pro úspěšné operace letadlových lodí. Jinak i přes ztrátu Hornetu to bylo považováno za vítězství proto, protože se Japoncům i přes dvojnásobnou přesilu nepodařilo potopit obě letadlové lodi USA a získat nadvládu nad vzdušným prostorem v oblasti Šalamounových ostrovů.
Tak nevim, ale je tohle článek o bitvě nebo o technických parametrech lodí, zbraní atd?
Milí japonci to se opravdu nedělá útočit na tlusté americké mariňáky v přístavu pearl harbor tak brzo ráno - navíc měla půlka osádek ještě kocovinu a druhá půlka byla teprve na snídani.
Stalin zvedl telefón a namachrovaní američani se zastavili v Plzni
take doporucuji od Hubáčka : Pacifik v plamenech
dobre se to cte, napsal toho vic
p Hubacek je autor na urovni.
Hned na začátku "Rychlost střelby nových zbraní dosahovala 160 ran za minutu."
Jedná se teoretickou trychlost, která nikdy nemohla být dosažena. Vzhledem k času na výměnu zásobníků, zahřívání zbraně, zejména hlavně atd.
Ještě více nesmyslné je srovnání zbraní z toho vyplývajících, když měly různé zásobníky atd.
Opět to vypovídá o "odbornosti" pořadu a autoru tohoto článku. Dál jsem nedočetl.
V TTD zbraně(automatické) ze vždy uvádí kadence neboli teoretická rychlost střelby,Takže to mají správně.