Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

V závodě o nejlepší vesmírný výtah se hrálo o 35 milionů korun. Nikdo zatím nevyhrál

Tahat náklady na oběžnou dráhu prostřednictvím vesmírné zdviže by ušetřilo náklady a snížilo rizika. I proto pravidelně probíhají Vesmírné výtahové hry, kde řada týmů soutěží o nejlepší prototyp takového zařízení. Letos se sice podařilo překonat dosavadní rekord v rychlosti stoupání, ale stále to nestačí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

weizenkleie1

Vyreseno!

Arthur C. Clarke- Rajske FontányR^!!!!

0/0
2.3.2010 15:13

Milhauser

výtahy a eskalátory

Otis se oto postará :-D

0/0
21.1.2010 14:20

Host

Jsem asi idiot,

ale nedaly by se zvetsit hodnoty nektere magneticke silocary tak, aby se snazila dostat z naseho magn. pole a ten naklad vzala sebou? A na miste urceni ji zase pritahnout? Nebo to lano vytvorit laserem, ktery by  nesl naklad na spici? V pripade, ze by obal byl z materialu odrazejiciho laserovy paprsek?

0/0
21.12.2009 22:53

Host

podtlak

Nejsem fyzik ani něaký genius ale nebylo by možné tahat tam něco pomocí podtlaku? představte si že by k lanu byla upevněna "roura" ve které by lítaly nahoru válcovité dopravky, je pravda že si země přitáhne kdylík atd ale ve vesmíru je oproti zemi dost velký podtlak a v uzavřené soustavě by mohl proudit vzdách nahoru ohromnou silou nebo se pletu?

0/0
17.11.2009 15:26

Ještěr 102

Re: podtlak

Pleteš ;-D kdyby to takhle fungovalo tak nemáme atmosféru lol

0/0
2.3.2010 15:34

Host

lano až do vesmíru

bude vážit stovky tun ( i když jeho převážná část bude ve stavu beztíže a bude z kevlaru) a žádná družice ho na oběžné dráze neunese. Navíc se bude muset vynést naráz, protože ho nelze po cestě napojovat :-) a bude na něj působit atmosférické proudění vzduchu a při té délce bude cloumat i s několika set tunovou družicí. Je to vážně scifi.

Přesto mám řešení :-)

Vynést postupně několik hodně desítek tenkých vláken a potom je splést v jedno velké lano.

To by šlo, né ??[>-]

0/0
8.11.2009 17:28

Host

Re: lano až do vesmíru

Druzice ho "unese" - bude az na geostaciornani draze a proste bude i s tou druzici letet potrebnou rychlosti - 1.kosmicka rychlost - a tak diky odstredive  sile tam proste klidne muze byt.

"bude na něj působit atmosférické proudění vzduchu"

Tak i tento pocit mam - i presto, ze lano bude velmi tenke, ale zato bude mit neuveritelnou pevnost - castecna eleminiace toho problemu to bude - ale asi ne uplna.

0/0
8.11.2009 18:16

Host

VODÍK

Co takhle vaky naplněné vodíkem, které by celý výtah zprvu nadlehčovaly, takže by nebylo potřeba tolik energie na jeho dopravu v gravitaci. Po překročení určité meze by se prostě vodík začal spalovat v klasických tryskách a výtah by pěkně frčel hore. Otázka, co by na žár od trysek řekl ten uhlíkový hajzlpapír.

0/0
8.11.2009 15:05

Host

Re: VODÍK

Vodik potrebuje stejne jako vse ostatni k horeni take kyslik - tzn. dalsi nadrze pro horeni "tam nahore" - dalsi zatez - tedy vodik by jiste nestacil na nadlehceni vytahu, uzt prto ze by musel byt v kapalnem stavu. (Pomineme-li cenu vyroby, tak fyziku neoklameme)

0/0
8.11.2009 15:31

Host

Bordel

Hlavně aby to neprostřílelo kosmický smetí ;-D [>-]

0/0
8.11.2009 8:06

Host

Za totáču byl v Brně výtah,který táhl až z černé díry

protože chudera ženská když otevřela dvířka do výtahu tak se do ní propadla;-(

0/0
7.11.2009 14:48

Host

Re: Za totáču byl v Brně výtah,který táhl až z černé díry

jj, ten je tam porad - na Baker street. Jenze dneska uz nikdo nevi, kde je konec Holmesovi, tak to radeji poradne zadelali.

0/0
8.11.2009 23:18

Host

Radiokativita

Jak chtějí tvůrci výtahu chránit obsah kabiny proti záření při průchodu van Allenovými pásy? Na rozdíl od kosmických sond nemůže výtah jejích centrální číst obletět a i jeho rychlost bude asi o něco menší než 2. kosmická.

0/0
7.11.2009 13:27

loller

Re: Radiokativita

stačí počkat :-) navíc když uvnitř nebudou lidi, či zásoby pro ně, tak je to jedno

0/0
7.11.2009 17:01

Taras Bulba

Tady je k tomu

nějaké to slovo do pranice ;-)

http://www.czechnationalteam.cz/view.php?nazevclanku=vesmirny-vytah&cisloclanku=2006010001

0/0
7.11.2009 11:42

Host

Re: Tady je k tomu

Skvely clanek, diky :-)

0/0
7.11.2009 18:57

Executioner

Urychlovač jako v Cernu

Příjde mi, že vesmírný výtah bude vždy příliš drahý a poruchový (po prasknutí lana je třeba postavit vše znova). Nemluvě o tom že potřebné vybavení pro jeho konstrukci bude až v horizontu pěkných pár desítek let.

Navíc tuším, že uhlíkové nanotrubičky mají docela slušnou vodivost tak to trošku ovlivní počasí v dané lokalitě (možná ubudou blesky :-))

Koncept elektromagnetického děla by možná byl schůdnější sice by to byla pěkná obří stavba. Urychlovací prstenec by musel mít asi hodně velký průměr, ale nakonec ta výsledná cena a spolehlivost oproti klasickému způsobu dopravy by také byla daleko přijatelnější.

0/0
7.11.2009 10:17

Destroyer7

Re: Urychlovač jako v Cernu

Konstrukce jako je EM dělo mají jednu, zato zásadní nevýhodu, počáteční přetížení.

0/0
7.11.2009 11:42

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

No to je ale věc konstrukce ne? I počáteční přetížení se dá regulovat...

0/0
7.11.2009 14:39

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

Je to otázka velikosti.Vzoreček s=v*v/a/2. Zkuste si dosadit zrychlení (a) a 1 kosmickou rychlost(v), vyjde Vám velikost toho urychlovače(s).

0/0
7.11.2009 14:47

Executioner

Re: Urychlovač jako v Cernu

Počítám, že by dopravní prostředek obíhal v kruhu až na potřebnou rychlost. Zde by se muselo počítat s velkou odstředivou silou při konečné vysoké rychlosti a dle toho postavit velikost urychlovače. Taky by se asi musel nějak vyřešit ten obrovský odpor vzduchu.

0/0
7.11.2009 16:18

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

pro pohyb v kruhu tu potřebnou velikost vynásobte šesti (a je potom akceptovatelné odstředivé zrychlení a s průměr kruhu).

0/0
7.11.2009 17:14

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

to jo, ale možná než opustí hlaveň :-)) Na začátku hlavně rychlost nula a na konci první kosmická :-) Jinak řečeno, regulace kničemu.

0/0
8.11.2009 17:35

Executioner

Re: Urychlovač jako v Cernu

Nějak nechápu. Četl jste i další příspěvky? Potřebné rychlosti se dosáhne po kruhové dráze. LHC funguje naprosto stejně. Ten má navíc urychlovací okruhy hned 2. A po opuštění urychlovače musí být rychlost mnohem větší. 1. kosmickou může mít až na oběžné dráze :-)

0/0
9.11.2009 9:19

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

Problémem je to, že pokud si stanovíte mezní přetížení, vyjde kruhový urychlovač mnohem větší, než lineární trubice.

Proti první kosmické rychlosti na LEO by stačilo dát jen nepatrně větší rychlost a po dosažení správní výšky by stejně musela družice musela udělat ještě korekci (jinak by její dráha opět protnula bod vypuštění).

Na překonání odporu vzduchu by asi bylo třeba udělat jen dost dlouhou  a těžkou střelu. tankový granát, který se pohybuje jen 4x pomaleji než potenciální družice, ztratí na dvou kilometrech několik set metrů ze své rychlosti. Družice s o něco lepším poměrem hmotnosti a průřezu by po výstřelu z hor mohla ztratit kolem kilometru za sekundu.

0/0
9.11.2009 11:07

loller

Re: Urychlovač jako v Cernu

to by na oběžnou dráhu nedolétli lidi ale kečup :-)

0/0
7.11.2009 11:52

Executioner

Re: Urychlovač jako v Cernu

Při lineárním zrychlování je to v pohodě.....

0/0
7.11.2009 14:44

loller

Re: Urychlovač jako v Cernu

tak to se rovnou může postavit ten výtah, protože by bylo zapotřebí, urychlit vynášený náklad (lodě, satelity, cokoli) urychlit na mnohem větší rychlost, než mají dnes rakety

0/0
7.11.2009 16:57

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

Ne. Na úplně stejnou rychlost.  Výhodou výtahu i urychlovače by ale byla úspora energie. Oboje by pracovalo na principu zákona zachování energie, zatímco raketa pracuje podle Ciolkovského rovnice.

0/0
7.11.2009 19:01

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

Na mnohem vetsi rychlost - po opusteni toho urychlovace musi prekonavat  predevsim odpor vzduchu a ten bude do vyse 100 km velmi znacny pro rychlost, kterou to musi byt vypusteno - a pak a to jiz  presne nevim - i vyska minimalne  200 km hraje zde svoji roli co jsem slysel - proste jak dosahovani rychlosti - tak i vynaseni do vysky.

0/0
7.11.2009 21:43

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

A radeji k tomu jeste doplnim :

 A prave tim prekovanim odporem vzduchu se proste bude sama znacne brzdit a pricemz ji stale musi zustat ve vysce 200 km rychlost kolem 8 km/s jinak to proste zpadne zpet do atmosfery a klidne az na zpet Zem - pokud to pruletem v ni proste neshori.

Takze kvuli ztratam diky odporu vzduchu bude treba rychlost pri opusteni toho urychlovace mnohem vetsi.

0/0
7.11.2009 21:54

Host

Re: Urychlovač jako v Cernu

Ono je to ještě o trochu složitější:

S urychlením na rychlosti kollem 2 km/s už jsou zkušenosti - touhle rychlostí se pohybují protipancéřové střely z moderních tanků. Pokud by po opuštění urychlovače měla střela vhodný tvar a délku, těch několik kilometrů atmosféry by mohla zvládnout (zemská atmosféra se chová jako by byla 10 km tlustá za normálního tlaku). Kdyby se to vypustilo někde ve velehorách, byl by v 5000 m problém poloviční, při střelbě z vrcholu Mt. Everestu třetinový. Odpor vzduchu by prakticky nehrál roli, pokud by střela byla dost dlouhá. A nahoře by se pak musele provést ještě korekce, jinak by se střela vrátila na zem (pokud by dostala menší než 2. kosmickou rychlost)

0/0
7.11.2009 23:02

Executioner

Re: Urychlovač jako v Cernu

Největší problém by byl s přetlakem vzduchu už v samotném urychlovači. Třeba Maglevi mají v tunelech max. rychlost 550Km/h pak je ten odpor vzduchu moc velký.

Musela by se celá konstrukce umístit vysoko třeba kolem 5000 m nad mořem.

Tak kdo to s tou Čínou dohodne? :-)

0/0
8.11.2009 12:38

Host

...

A co postavit kolem země obrovský prstenec a lano použít jako kotvy?

Tse a všechny problémy jsem vám vyřešil ;-D

0/0
7.11.2009 1:15

Taras Bulba

Re: ...

I to už A.C. Clarka napadlo. Byla to tuším Vesmírná odysea 3000, ale ještě v roce 3000 ten prstenec, kopírující geostacionární dráhu, nebyl úplně dokončený. :-)

0/0
7.11.2009 11:46

loller

Re: ...

:-) taková 250 tisíc kolometrů dlouhá stavba :-)

0/0
7.11.2009 11:52

Host

Re: ...

Omyl. Jen něco přes 40 tisíc kilometrů

0/0
9.11.2009 12:48

Host

délka

Teoreticky, kdyby se jednalo pouze o homogenní lano dole připevněné k zemi, jak by muselo být dlouhé aby se samo udrželo napnuté?

sem si to chtěl spočítat ale vyšlo mi hrozně vysoké číslo.

0/0
6.11.2009 16:49

Host

Re: délka

cca 70000km

0/0
6.11.2009 16:59

2718

Re: délka

A jak jsi to pocital?

0/0
6.11.2009 19:08

Host

Re: délka

geostacionarní výška je cca 36 000km tak proti váha atd

0/0
6.11.2009 22:11

Host

vytah

doufam ze az ten vytah jednou bude, ze se bude pocitat s variantou, co kdyz si s nim zacnou hrat deti mimozemstanu :) a nejvetsi lol by asi byl, kdby tim vytahem prijel na zem nakej mimozemstan... by zmackl v kabine prizemi, a pohodlne prijel ;-D

0/0
6.11.2009 12:55

jmen0.prijmeni

a co teplota v termosféře?

Zabýval se někdo v diskusi i vysokou teplotou, která v termosféře dosahuje hodnot až 2000oC? Z jakých materiálů by takový výtah musel být vyroben, aby těmto teplotám odolal?

0/0
6.11.2009 10:53

Host

Re: a co teplota v termosféře?

z jakéhokoliv. Teplota je tam sice velká, ale teplo (neboli celková předaná energie) malé.

0/0
6.11.2009 12:28

12345hanka

Re: a co teplota v termosféře?

Jukněte se někam, jak je definována teplota.

0/0
8.11.2009 9:34

Host

hajzlpapír-přirovnání k lanu

problém je ten, že role hajzlpapíru je na zemi bržděna vzduchem, takže vám moc neublíží. Ve velkých výškách kde není atmosférá, žádný vzduch není - a role hjzlpapíru by 50 tisíc km jen a jen zrychlovala každý meter rychleji a rychleji. pokud by dole nebyla žádná atmosféra ani dole, tak ten jeden hajzlpapír by udělal pěkně hlubokej kráter asi jako pořádná atomová puma.

Nadruhou stranu dole atmosféra je, takže třením o ni by horní část lana shořela a ta dolní několika tunová část by způsobila pořádnou šlupku.

0/0
6.11.2009 10:25

Host

Re: hajzlpapír-přirovnání k lanu

...protože toto padající lano do moře by bylo pevné, tak by se to dalo přirovnat jak když padají lešenářské trubky z 50ti patrové budovy do louže na ulici.

0/0
6.11.2009 10:28

Host

Re: hajzlpapír-přirovnání k lanu

jo, a nechtěl bych být v té louži na ulici, ani na přilehlém obrubníku.:-) 

Jinak tomu fandím. Výroba takového lana by se však musela zvládnout a vyrábět na oběžné dráze.

A k té rychlosti šplhání. Stačilo by např, každý úsek na lano připevnit kladku a udělat něco jako klasický kilometrový výtah s protizávažím. To by bylo naprosto úsporné a rychlé.

Pro rýpaly - hlavní lano by bylo napnuté a zakotvené. Tj. že by se chovalo jako nehybná tyč.

0/0
6.11.2009 10:40

Host

Re: hajzlpapír-přirovnání k lanu

nesmyslne predpoklady -> nesmyslne zavery

Mohlo by to totiz klidne neskodne zplachtit dolu jako ten hajzlpapir (s vhodnou upravou okraju). Chtelo by to simulaci. Rypalum to mozna staci, ale fyzikum tezko, je to totiz porad stejna situace rozdelena na kilometrove useky a na vytahovani tezsiho z dvojice vytah/protizavazi.

0/0
6.11.2009 13:37

Host

Re: hajzlpapír-přirovnání k lanu

Hajlz papír nesplachtí. Z takové výšky hajzpapír ve vakuu zrychlí třeba na rychlost  100.000 km/h. Při dopadu na atmosféru shoří.

0/0
6.11.2009 14:33







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.