Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak se rodí nejvýkonnější úzkorozchodná lokomotiva na světě

Postaví ji v Mnichově, pak obepluje půlku světa na lodi, aby nakonec mohla v Austrálii tahat extrémně těžké uhelné vlaky. Podívejte se, jak se vyrábí nejvýkonnější úzkorozchodná lokomotiva na světě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

iftar

Kýho výra

Je to dost pomotané. Lokomotiva je vlastně nic moc, zvládne tažnou silu jen 45t., což také odpovídá její hmotnosti 132t (nevím, jestli je to hmotnost i s mikrovlnkou nebo bez). 

0/0
2.8.2010 11:29

Host

cena železniční dopravy

Když se stále argumentuje ekologičností nákladní dopravy na železnici, prosím o informaci jaká je asi spotřeba el. energie řekněme na 1t nákladu na vzdálenost 100km. To že se po železnici dají dopravovat velké náklady je jasné, ale jedná se mi o to jaké jsou přibližné náklady na km. To že se el. energie převážně vyrábí v uhelných elektrárnách se také již neříká. ;-) P.S. nákladní doprava po Labi je již také sporadická

0/0
26.7.2010 13:20

Dochy

Re: cena železniční dopravy

Tak tohle by mne take zajimalo. Teoreticky by zeleznice mela byt levnejsi kvuli:

rovnejsim tratim

vyrazne nizsim trenim (jak daleko dojede stejne rozjety vlak a rozjete auto po vyrazeni pohonu)

nizsi pocet lidi podilejicich se na preprave nakladu (strojvedouci a par lidi ve stanicich muze stacit na naklad  radove 1000t - kamion 20t? 30t?)

Ale zeleznice myslim prodelava hlavne na udrzbe trati a techniky ;-(

0/0
26.7.2010 13:47

iftar

Re: cena železniční dopravy

Hlavně není pružná a stejně se musí překládat. Rekl bych, že železnice se vyplatí jen na dlouhých tratích přes 1000 km nebo pro velké objemy bez nutnosti překládky.

0/0
2.8.2010 11:31

jkkj

Re: cena železniční dopravy

Brano ciste podle spotreby energie, vychazi zeleznice cca. 5 - 10 krat lepe nez kamiony (a kdyz uz jsme u toho, lodni doprava zase nekolikrat lip nez zeleznice), ale samozrejme je nutno pocitat s tim, ze kazdy vlecku proste nema, takze jsou tam pak prekladky.

Ekonomika je zase neco jineho, jako soukromy provozovatel nakladniho vlaku platite SZDC dost mastne kazdorocne se zvysujici castky za kazdy ujety kilometr (kamiony plati myto jen na dalnicich, sazby jsou od roku 2007 porad stejne). Navic vzhledem k nekompatibilite jednotlivych narodnich zeleznicnich siti (rozchod, napeti, zabezpecovaci systemy, tlaky na napravu) pri mezinarodni preprave to znamena prakticky mit do kazdeho statu jinou lokomotivu (oproti tomu se stejnym kamionem dojedete bez problemu z Moskvy do Lisabonu). 

0/0
26.7.2010 14:13

Dochy

Re: cena železniční dopravy

Jen moc neverim te vode. Voda dokaze byt hodne tuha. Vyhody bych videl asi jen v tom, ze se nemusi stavet koleje a je mozne mit rozmernejsi naklad. Naklady na cesty jsou snad jen zdymadla na jezech. (Kvalita  cesty pak zalezi jen na pocasi a ne na tom kolik lodi uz projelo)

0/0
26.7.2010 14:26

Host

Re: cena železniční dopravy

"Když se stále argumentuje ekologičností nákladní dopravy na železnici, prosím o informaci jaká je asi spotřeba el. energie řekněme na 1t nákladu na vzdálenost 100km."

Dobre je to videt - kdyz vemete Diesleovu lokomotivu na naftu (stejna a stejne zdanena nafta jako do kamionu) - kolik a na jakou vzdalenost uvezete nakladu - melo by to byt nekolikrat vice nakladu.

Proste tkto je to jasne videt, alespon z hlediska spotreby paliva.

0/0
27.7.2010 0:51

Host

Re: cena železniční dopravy

Doplnek - melo by to byt nekolikrat vice nakladu i na vetsi vzdalenost oproti stejne spotrebe nafty u kamionu.

0/0
27.7.2010 0:52

Host

Re: cena železniční dopravy

Mimochodem - zeleznice - konka - vznikla proto, ze kun pokolejich utahl mnohem vice nakladu nez na stejny kun na benze ceste.

0/0
27.7.2010 0:55

Host

Re: cena železniční dopravy

Parni lokomotivy by byly i dnes co se tyce efektivity ucinnejsi, nez spalovat uhli v elektrarne. Problem je ale s neuveritelnou pracnosti udrzeni toho stroje v chodu. Oprava kotle, odkalovani, mazani, neskutecne prace a lidi kolem toho je. Navic to v depu dyma a domkari se bouri. Elektriku fira odstavi, zamkne a jde dom.

0/0
27.7.2010 9:46

Host

Re: cena železniční dopravy

U velkých námořních lodí se udává, že na 1000 tunokilometrů spálí 1 litr paliva, u vlaků na stejnou práci se udává okolo 30 kWh, tedy asi 7 litrů nafty, ale za příznivých podmínek (moderní lokomotiva, ucelená souprava, jízda ustálenou rychlostí bez zastavování) lze snížit na cca 2 l/1000 tkm. Naložený 40 t kamion podle situace 10-15 l/1000 tkm.

Pokud se bere v úvahu produkce exhalací, tak na tom lodě nejsou tak dobře, protože používají podřadná paliva (něco jako směs mazutu s asfaltem) a nemusí splňovat žádné limity. Nevím, zda jste to v reálu viděl, ale za lodí zůstává hnědý mrak mastných karcinogenních sazí, které se rychle snáší k zemi. Rozhodně nezávidím lidem žijícím v okolí velkých přístavů.

0/0
29.7.2010 0:05

Host

Re: cena železniční dopravy

U menších spalovacích motorů v kamionech a lokomotivách je situace o

něco lepší, protože používají kvalitnější palivo, ale opět jsou zdrojem

nebezpečných nanočástic nesoucích zejména 3-nitrobenzanthron. Vlaky podle statistické ročenky ČSÚ

vyprodukují na 1 tkm asi miliardkrát méně polycyklických aromatických

uhlovodíků než silniční doprava. 

0/0
29.7.2010 0:08

Host

Re: cena železniční dopravy

Jen pro zajímavost, v ČR spadá na

silniční dopravu asi 75% zátěže a 25% na železnici (v roce 1991 byl

poměr obrácený), a z toho asi 80% je přepravováno v elektrické trakci.

0/0
29.7.2010 0:09

Host

Re: cena železniční dopravy

Pokud jde o dovoz spotřebního zboží, zejména z populární Číny, tak náklad absolvuje většinu

trasy po vodě, v některém z velkých evropských přístavů se překládá do systémových

kontejnerových vlaků, které je dovezou do regionálních překladišť, jako

je Lípa nad Dřevnicí nebo Praha-Uhříněves, odkud pak v průměru posledních 100 km jedou po silnici.

0/0
29.7.2010 0:10

Host

radiove rizene

Muzu se zeptat jak je to radiove rizeni vyreseno? Mam vlak 2 km dlouhy. lokomotivy po cele delce vlaku. Prvni lokomotiva v udoli, 2 lokomotiva v tunelu, 3ti lokomotiva v jinem udoli oddelenem kopcem od prvni lokomotivy.... V koleji/troleji signal neprenesu, protoze muzou byt oddelene useky napajeci.

0/0
26.7.2010 11:57

Host

Re: radiove rizene

Pokud vim - tak lze napajeci useky vyskofrekvecne propojit - proste VF signali mezi nima mohou projit.

0/0
26.7.2010 16:23

pankratz

Len hmotnost

120 ks prázdnych vozňov by robilo 3 000 t. To musel autor spočítať celoročnú ťažbu. A to sa do jedného vlaku určite nezmestí.

0/0
26.7.2010 10:51

Astartoth

lokomotivy parni!

Pravděpodobně nejtěžší vlak vlak odvezený jedinou lokomotivou ř.556.0 byl přepraven dne 10.9.1958 na traťovém úseku Ostrava uhelné nádraží-Česká Třebová.Vlak o hmotnosti 5 100 tun vezla lok.556.0498. Ze Zábřehu na Mor.postrk.

Absolutní rekord připadá na datum 20.12.1958.Vlak o hmotnosti 8 272 tun,složený ze 121 vozů a délce 1 800 m vezla lok.556.0338 z Kojetína do Ostravy,na postrku lok.556.020 a z Přerova do Hranic nad Mor.ještě jedna 556.0.

Jak jsem již uvedl,na základě těchto "rekordů",které skončily na sklonku 50.let,se pak štokrům předepisovaly zátěže úměrné jejich výkonu.Takže v polovině 60.let nebyl problém vidět jednoho štokra se 40 vozy ř.Wa(Wap)o celkové hmotnosti 4 000 tun např. na rameni ze severočeské hnědouhelné pánve do elektrárny Hněvice.

0/0
26.7.2010 10:49

Host

Re: lokomotivy parni!

Na štokrech jsem jako začínající fíra začínal. Ale s takovým vlakem bych se bál. Dlouhý vlak znamená velké nebezpečí při brzdění. Tam už ta reakce brzd musí být strašně pomalá. Netroufám si odhadnout, ale prodleva více jak minutu se mi zdá velice reálná. Trefit se lokomotivou do nádraží před semafor s tímto vlakem, to musel být skutečný machr.

0/0
26.7.2010 19:08

Host

Re: lokomotivy parni!

Elektronicke rizeni dokaze zajistit i vypousteni vzduchu z vice mist vlaku a to tak rizene, aby ho to neposkodilo.

0/0
27.7.2010 0:57

Host

Re: lokomotivy parni!

pochopitelne, v 50. letech a u pary :-P

0/0
27.7.2010 9:44

Host

Len prázdne

vozne o počte 120 ks by robili 3 000 t.

0/0
26.7.2010 10:48

Astartoth

380

Meli dat na 380 uzke dvoukoli, vyzkouset ji a bylo by po rekordu :)

0/0
26.7.2010 10:48

honzik_janulik

To jsou kecy...

Na rameni z Polska do Rakouska přes Břeclav jezdí běžně vlaky s uhlím o hmotnosti  do 2200 tun, jedna relace do 3000 tun (tažená jednou lokomotivou řady 363). Není to samozřejmě nic proti tomuhle silákovi, ale je ostuda, když si autor ani neověří základní data, stačil by jeden telefonát nebo sehnat si informace někde na netu....Rv

0/0
26.7.2010 10:24

Host

no,moc pěkná není

ale jinak nádhera,aby jediná lokomotiva utáhla 175 vagonů,to jsem ještě neviděl.

Podle mě by se ta lokomotiva velmi dobře uplatnila i v AMERICE a v KANADĚ,kde musí 11500 tun táhnou 6 lokomotiv,takle by to zvládla jedna.

není to skvělé?EUR^

0/0
26.7.2010 9:11

Host

Re: no,moc pěkná není

Moc bych se tou EU neoháněl, protože bych se ani nedivil, kdyby si další nechali postavit v Číně.

0/0
26.7.2010 9:24

Host

Re: no,moc pěkná není

To je právě ono. Autor článek napsal, jako by ta lokomotiva uvezla tak těžký vlak sama, ovšem je následně z toho textu zřejmé, že tomu tak není! Proto mají vícečlené  dálkové řízení.I české lokomotivy mají výkon 4MW, i více. Ale vzhledem ke vzdálenostem a stavbě tratí nelze vozit delší vlaky.

0/0
26.7.2010 9:54

Host

Re: no,moc pěkná není

Ona by s tím vlakem nejspíš jedna lokomotiva i hnula, akorát by trať nesměla mít moc velké stoupání... navíc by asi dalo dost práce ten vlak při rozjezdu nepřetrhnout :-)

0/0
26.7.2010 10:30

Dochy

Re: no,moc pěkná není

Mne to nedalo a udelal jsem si par vypoctu... vychazim z: 1 masina, tah 450kN, vlak 13500t celkova hm. (do rychlosti 32km/h)

zrychleni vlaku max 0.033m/ss, zrychleni na 32km/h za cca 6minut (240s) max stoupani pro udrzeni rychlosti cca 3/1000. (zanedbavam veskera treni) Nevim jak v Australii, ale v clanku o zeleznich v CR jsem nasel:"Řada našich tratí má stoupání do 5 ‰, ale relativní počet tratí se stoupáním větším než 10 ‰ je značný, několik úseků našich železnic má dokonce stoupání větší než 25 ‰"

Takze na ten vlak by ta jedna lokomotiva asi vazne nestacila a konstrukteri vedi, proc projektuji to radiove spojeni mezi masinama.

0/0
26.7.2010 11:06

Host

Re: no,moc pěkná není

Prostě za ideálních podmínek by to nejspíš šlo, ale praktický význam to má jen jako číslo do prospektu nebo zápis do knihy rekordů... je to podobné jako autojeřáb s nosností 1200 tun, ta potvora ten náklad taky nejspíš dokáže zvednout, ale za takových podmínek, které na žádné stavbě nikdy nenastanou...

0/0
26.7.2010 13:43

Salada

Re: no,moc pěkná není

Chci se zeptat. Je nějaké reálné nebezpečí při dlouhém vlaku a jedné lokomotivě že se v zatáčce vagony "strhnou" z kolejí? Myslím to tak, jako by na modelové železnici někdo chytil poslední vagon a ty prostřední vagony by se vlastně místo do oblouku dostaly do pozice tětivy.

Díky

0/0
26.7.2010 15:37

Astartoth

Re: no,moc pěkná není

Videl jsem fotku nehody na podobnem principu z USA.

0/0
26.7.2010 15:54

Host

Ach jo!

Zase oprásknutý článek z nějakých jiných médií. Idnes už nic jiného neumí. Jinak u nás bylo dřívě běžné, že nákladní vlak měl i 2000 tun. Hlavně vlaky s uhlím. Nejtěžší vlak měl 4000 tun. Tuším někdy v šedesátých letech a táhlo ho několik štokrů.

0/0
26.7.2010 8:19

Host

Re: Ach jo!

Podle Beka dokázal těch 4000 tun táhnout dokonce Štokr sólo!

0/0
26.7.2010 8:37

Host

Re: Ach jo!

No na trati bez velkého stoupání a oblouků to jde. Ale to byl jen experiment. Na lehký štokr se slabým kompresorem je to moc. Ten rozjed bych chtěl vidět, nehledě na to, že dřívě nebyly nákladní vozy po technické stránce s ohledem na valivé odpory  na takové úrovni jako dnes.

0/0
26.7.2010 8:44

Astartoth

Re: Ach jo!

Stokr a lehky? 8-o

0/0
26.7.2010 10:46

Host

Re: Ach jo!

Jasně že lehký. Celková tažná síla na obvodu hnacích kol je dána nápravovým tlakem na kolejnici. Adhezi lze zvýšit ještě pískováním a to je všechno. Štokr má na rozdíl od moderních lokomotiv nápravový tlak jen 16 megapondů (el. vozy 20). Tudíž mohou vyvinout větší tažnou sílu. Běžně 35 tun na háku. arní lokomotiva není nic joného než směs trubek a plechu a lehký rám. Tendr do toho nepočítám.

0/0
26.7.2010 19:03

Host

Re: Ach jo!

Jo, jo... Autor opráskl článek z jiných médií a pak si z pohodlnosti zajel do Mnichova tu lokomotivu nafotit. A protože do výrobních hal Siemensu se snadno dostane každý kolemjdoucí jouda, tak při focení ani neměl nikoho, kdo by mu o té lokomotivě něco řekl.

0/0
19.8.2010 20:25

Cwb

1.000.000$

v 2007 sem fotil taky vlak v New South Walesu, mozna nekde u Narrabi, u uhelneho dolu, tusim 5lokomotiv, 100 vagonu, kazdy vagon mel uhli za 10.000$ a celkem 1 milion dolaru ;-)

0/0
26.7.2010 6:49

Host

Autore, co je to noležný vlak ? Jinak AC se český píše

"střídavý proud" a točivému momentu je šíře rozchodu zcela lhostejná. Ale do galerky českých médií už asi žádný normální technik nechce přispívat.

0/0
26.7.2010 5:44

Host

To je tedy síla. Cenzor mi vyhodil příspěvek,

kde jsem napsal iD*s.

0/0
26.7.2010 5:41

Host

Re: To je tedy síla. Cenzor mi vyhodil příspěvek,

Cenzor ne, oni to mají jako vulgární slovo přímo ve filtru.

0/0
27.7.2010 0:04

Host

normální rozchod je jen jeden

A to 1435 mm.  Co je menší to, to je pak úzké.

0/0
26.7.2010 4:46

Host

prý úzký rozchod?

To je celé omyl: Jedná se o takzvaný Kapský rozchod, a ten se považuje  právě za nejužší z normálních rozchodů.

0/0
26.7.2010 2:05

Host

Re: prý úzký rozchod?

Taky bych to tak viděl. Bohužel i na tzv. důvěryhodných médiích je tendence psát články senzačně. Ten text je "nastaven", jako by ta lokomotiva byla bůh ví co, přitom jediná by tak těžký vlak neuvezla. Spíše měl autor zdůraznit, jak se mnichovštím podařilu postavit relativně výkonnou lokomotivu na užším rozchodu a možná jít do hloubky technického provedení.

0/0
26.7.2010 6:35

Host

Re: prý úzký rozchod?

berteto chlapi takže, tadi je cílová skupina 8-11 let*

0/0
26.7.2010 7:22

Host

Re: prý úzký rozchod?

Kapský rozchod je zarazen jiz k úzkým rozchodům (1067mm), jinak pojem normální rozchod většinou vyjadřuje 1435mm, avšak není přímo takto definován dle UIC, například v Rusku je 1435 již brán jako úzký rozchod. Přehledně je to vysvětleno na WIKIPEDII http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozchod_kolej%C3%AD .

0/0
26.7.2010 7:34







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.