Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Video: Poprvé po 107 letech vzlétla v Česku replika letounu bratří Wrightů

Přesně jako před 107 lety ve Velké Británii vzlétl v Hradci Králové letoun bratří Wrightů. Čeští nadšenci vypustili repliku letadla ze speciálního praku stejně, jako tehdy bratři Orville a Wilbur.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

mazec v luftu s Fw 190 A-8

Nádhera!

Nádhera!!! Pan Mára je borec R^

0/0
19.9.2010 17:01

Host

GB v USA

Ve Velke Británií:-) ne nahodou USA!!!;-D

0/0
18.9.2010 12:58

Host

Re: GB v USA

Taky jsem měl za to, že létali v USA. No co, Idnes nám zase kecá.

0/0
19.9.2010 15:59

Host

Re: GB v USA

Doteď se nenamáhali ten nesmysl opravit. Ignoranti.

0/0
21.9.2010 8:56

Yarda.

Kdy v Česku vzlétne

replika blaníka?

Nedávno jeden spadnul, koukal jsem, že s výjimkou několika kusů jejich výroba skončila před více než 30 lety tak už mají nárok padat.

0/0
18.9.2010 8:05

Host

Re: Kdy v Česku vzlétne

Myslím, že Blaník by šel snadno vyrábět znova, přípravky pro výrobu nejspíš ještě jsou, snad se i vyrábějí náhradní díly. Vývoj je ale kousek dál, byť Blaník je létající legendou. Tak povedených strojů zas moc není.

0/0
20.9.2010 6:54

Host

A dále?

Od roku 1903 do do přistání na Měsíci v roce 1969 uběhlo téměř 66 let. To byl technologický fofr jaký nemá v dějinách obdoby.

Od Apolla 11 uběhlo dalších 41 let. Člověk by si myslel, že lidstvo bude postupovat dál za Měsíc, výlety na orbitu budou běžné a kde nic, tu nic. A ani concorde není již mezi (nad) námi.

Opravdu byl zlatý věk inovace v letu v šedesátých letech? Nebo se mýlím?

0/0
18.9.2010 1:50

cernobila_televize

Re: A dále?

spise to, ze jsme se dostali na hranice materialu. Pro vase srovnani se daji treba uvest pocitace od tech prvnich mechanickych po 2 sv. valce taky ubehlo 50 let. Osobne povazuji vrchol pocitacu kolem roku 2002, kdy uz jsme nepociatali vykon po 1, 10 nebo 100 MHz :-). V dnesni dobe jdou technologie uz trochu jinym smerem.

0/0
18.9.2010 5:13

Host

Re: A dále?

Ano, zlatý věk inovací byl někdy v 60. letech. Další kroky jsou sice možné, ale už ne levné (resp, ekonomicky proveditelné). Concorde je skvělý příklad - navrhnout a vyrobit jeho mnohem lepšího nástupce by šlo. Podobné je to třeba i ve vojenském letectví, kde pořád ještě slouží letadla stará desítky let (taková F-15 byla poprvé nasazena v 70. letech) a nové modely sice vznikají, ale zavádějí se velmi pomalu (F-22 navrhli na konci 80. let vyladili na počátku 90. let a do služby se dostala někdy okolo 2005). Peníze, peníze...

0/0
18.9.2010 8:53

Host

Re: A dále?

Není zájem ani potřeba vyrábět nástupce Concordu. Co s ním? Tu 144 skončil na neekonomickém provozu, protože nebylo cestujících, kteří by mohli zaplatit takovou cenu letenky, aby se provoz vyplatil. Na Západě sice takoví cestující byli, ale stejně na provoz doplácely vlády Británie a Francie 25 let, tedy do doby, kdy se stroje odepsaly. Provoz takovýchto letadel je naprosto neekonomický a de facto zbytečný. Concorde byl spolehlivý, Tu 144 celkem taky, katastrofa v Paříži byla nejspíš chybou pilotáže (z videa mám pocit, že pilot prováděl manévry, na které mašina prostě nebyla stavěná).  Poslední Tu 144 dolétal jako laboratoř pro americký výzkum. 

0/0
20.9.2010 6:48

Host

Re: A dále?

Tu-95 má původ v polovině padesátých let, B-52 ještě o něco dříve.

0/0
20.9.2010 6:52

Host

Re: A dále?

Jak presne pisou - nase technologicke limity se proste v klasickych raketovych pohonech zalozenych na spalovani dostali k hranicim technickych moznosti.

Vylet k Marzu je mozne uskutecnitm, ale za cenu ohromnych nakladu a velmi vysokeho rizika (tehda byla zhruba 50% nadeje ze pristanou a vratej se domu v poradku - takoveto riziko je dnes naprosto neakcepotovatelne).

Zkusenosti systemu zabepecni zivota z ISS (lod k Marsu by dnes v podstate byla takova ISS jen doplnena raketovym motorem a nadrzemi s palivem + zasoba vseho na cely let tam a zpet)  dokazuji ze rozhodne nejsou spolehlive tak jak by bylo treba.

A nutny je ne jen 1 mesicni - ale mnimalne asi 18 mesicni pobyt -  let by se vracel az v dalsim moznem navratovem okne - aby vubec mel smysl.

Az s jinym zpusobem pohonu nez stale s temito motory zalozenych na spalovani to v budoucnu bude lepe mozne - a navic obrovsky pokrok v automatickych sondach do jiste miry snizuje potrebu pilotovanych misi a i celkovy nezajem verejnosti o ne.

0/0
18.9.2010 14:41

Host

Re: A dále?

Nezapomínejte na nutnou ochranu posádky po dobu letu i pobytu na Marsu před účinky radiace a celkového kosmického záření,jakmile opustíte oblast působnosti magnetického pole Země.Toto pole naši formu života proti těmto vlivům jaksi chrání, a na lodi a sousedních tělesech sl.soustavy jej zatím nelze zabezpečit.

0/0
18.9.2010 15:15

Host

Re: A dále?

Lze zabezpecit - ochrana proti radiaci se da resit napriklad umistenim nadrzi s vodou.

0/0
18.9.2010 21:01

Stoura

Re: A dále?

Aby ta voda chránila stejně jako atmosféra, muselo by jí být na všech stranách zhruba 10 metrů.

0/0
20.9.2010 7:33

Host

Re: A dále?

Ctetl jsem ze studii removanych odborniku neco trosku jineho - proste neni to tak starsne aby to neslo. 

0/0
20.9.2010 18:45

Chytracisko

Re: A dále?

Výlety na orbitu běžné jsou, ale Měsíc, to byl spíš omyl a proof of concept, politicky motivovaný, protože jaksi nejsou důvody tam létat s ohledem na to, co to stojí peněz.

0/0
20.9.2010 14:52







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.