Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Let teleskopu, který má vidět až ke kraji vesmíru, se odkládá. Nejsou peníze

Už tři roky měl teleskop Jamese Webba zkoumat daleké vesmírné objekty, které vznikly nejpozději milion let po Velkém třesku. Po několika odkladech se tento nástupce Hubbleova teleskopu nedostane do vesmíru ani v roce 2014, ale až ten další.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

hospodin

nasledovnik Hubblea

Tak to je zvlastni - ja mam informace, ze nasledovnik Hubbleova teleskopu bude vypusten az kolem r. 2025 a bude se jmenovat "Planet seeker". Dava to smysl - Webb se zpozdi a nakonec se vyhodnoti, ze absolutni prioritou pro lidstvo je lokalizace planet v okolnich slunecnich soustavach, a ne koukani bezucelne kamsi "na kraj vesmiru".

Teprve kdyz se objevi prvnich par planet v obyvatelnych zonach u blizkych hvezd, lidi budou nuceni a motivovani utracet na kosmonautiku mnohem vice prostredku nez doposud.

Astronomove v poslednich letech zdokonaluji metodu pozorovani planet, kdy potlacuji svetlo materske hvezdy. Planety okolo hvezdy uz proto nejsou utopene v jeji zari. Je jen otazkou casu, nez si nekdo uvedomi, ze tohle se hodi predevsim pro teleskop na obezne draze.

0/0
13.11.2010 23:31

Host

Re: nasledovnik Hubblea

"Teprve kdyz se objevi prvnich par planet v obyvatelnych zonach u blizkych hvezd, lidi budou nuceni a motivovani utracet na kosmonautiku mnohem vice prostredku nez doposud. "

Myslim ze vubec nikoliv - zrejme to vetsinu ani nebude v podstate zajimat.

0/0
14.11.2010 2:14

Host

Re: nasledovnik Hubblea

me se zdalo, ze Avatar taky nikoho nebude zajimat :-)

no a vidite, jak jsem se mylil..

0/0
15.11.2010 0:30

Host

Re: nasledovnik Hubblea

Nepleťte si Avatara s vědeckým výzkumem, jedná se o něco zcela jiného... ;-)

0/0
15.11.2010 9:01

Host

Dohlédneme na konec?

Pokud by velký třesk proběhl v již existujícím prostoru, tak by se záření šířilo rychlostí světla do včech stran, stejně jako hmota rychlostí podsvětelnou.

Podle současných teorií ovšem zároveň s velkým třeskem prostor vznikl a pak se začal rozpínat. V inflačním období velmi velkou rychlostí.

Světlo i hmota se rychlostí světla nebo i rychlostmi blízkými rychlostem světla pohybuje právě v takto se rozpínajícím prostoru. Pro tuto situaci neplatí známé sčítání rychlostí dle teorie relativity - rychsti se prostě přičítají k rychlosti rozpínání prostoru (velmi zjednodušeně řečeno). Proto pro nás existují oblasti navždy neviditelné, světlo od nich k nám již nikdy nedoletí.

Představa vesmíru jakožto čtyřrozměrné obdoby konečného povrchu Země je mylná, platila by pro vesmír statický, uzavřený, bez omezení maximální rychlosti světla.

0/0
13.11.2010 12:53

Host

Re: Dohlédneme na konec?

S poslední větou bych nesouhlasil, ani kosmologové vesmír zakřivený sám do sebe nedovedli uspokojivě vyvrátit. Ale jinak máte pravdu - vlastně pozorujeme 0 % z existujícího vesmíru - vidíme jen povrch jakési vícerozměrné kuželové výseče, kdy vrcholem je pozorovatel a jeho současnost, povrchem té výseče je pozorovaný časoprostor a hranou je Velký třesk kdysi dávno v minulosti. Když si člověk tohle uvědomí, zjišťuje, že neví prakticky nic a že vesmír může úplně klidně být naprosto nekonečný (a jedinou "hranou" je Velký třesk) podobně jako je nekonečně dlouhá polopřímka.

0/0
13.11.2010 16:02

Host

-

-

0/0
13.11.2010 12:36

Host

Re: -

tak stimto ROZHODNĚ NESOUHLASIM!!!* Kdes natos přišels?* Jasi mislimže nemaš pravdu a měl bisi namtu něčim trošku podložit tento svuj jistě buřičski nazor! * Ne, opravdu tobilo JINAK!*

0/0
13.11.2010 13:55

Host

Astronomove jsou naprdli

Dnes jsou pozemske dalekohledy stejne vykonne jako vypustene vesmirne, akorat jsou mnohokrat levnejsi. Cca 30 mega dolacu proti sesti miliardam. NASA ovsem chce vykazovat vesmirnou cinnost a tak se  holt ta astronomie stokrat podrazi.

0/0
13.11.2010 2:37

Host

Re: Astronomove jsou naprdli

No, az na to, ze ze zeme se neda zmerit vzdalenost objektu, ktezto s pomoci teleskopu ve vesmiru uz jo. Samo cim dal tim lip, protoze tim se mereni zpresnuje.

0/0
13.11.2010 9:51

Host

Re: Astronomove jsou naprdli

Není to pravda. Pozemské teleskopy díky adaptivní optice dosáhly tak zhruba kvality HST před poslední modernizací. Ovšem oproti teleskopům na oběžné dráze navždy budou omezeny šířkou přijímaného pásma. Vedle HST obíhá ještě IR dalekohled, který už dnes přináší sice ne tak efektní, ale vědecky mnohem zajímavější poznatky než všechny pozemské teleskopy i s HST dohromady.

0/0
13.11.2010 12:41

TClovek

Re: Astronomove jsou naprdli

On je hlavne problem v atmosfere - muzes mit sebelepsi optiku, ale atmosfera to porad bude rusit a limitovat.

0/0
13.11.2010 13:33

Host

Re: Astronomove jsou naprdli

Adaptivní optika tento problém řeší. Co vyřešit nedokáže, je propustnost atmosféry pouze pro viditelnou část spektra.

0/0
13.11.2010 14:16

TClovek

Re: Astronomove jsou naprdli

Vazne neco dokaze zcela eliminovat treba vliv prachu a dalsich castecek, chveni vzduchu atd? Nemluve o vyskytu oblacnosti

0/0
13.11.2010 15:47

Host

Re: Astronomove jsou naprdli

V Chile moc oblačnosti není, opravdu. Anio toho prachu a vlhkosti ne :-)

0/0
13.11.2010 16:23

1888

Re: Astronomove jsou naprdli

Astronomove radi jezdi na observatore v Chile. Na nahornich vyprahlych poloninach tam totis pestuji vyborne vino. Nektere zname firmy mezi astronomy se radsi nechavaji privazat k dalekohledu aby v podrousenem stavu nespadly na zem jako zrala  svestka.

0/0
15.11.2010 4:52

Host

Re: Astronomove jsou naprdli

Je vidět, že jste již dlouho neviděl moderní teleskop. Tam opravdu žádnej Maurenc nesedí, natož aby se k němu mohl přivazovat ;-D

0/0
15.11.2010 12:33

Host

Re: Astronomove jsou naprdli

Ti se pres nej divaji pohodlne primo ze sve Evropske laboratore - jiz davnou se zacytavaji obrazky mnohem citlivejsi kamerou nez je lidsky zrak a posilaji se rovnou do pracoven vedcu takto ziskane snimky.

0/0
16.11.2010 2:32

Host

nejsou penize?

na tak zasadni veci nejsou penize? Proc se teda posilaji kazdy rok desitky miliard na linou luzu do Afriky a kdo vi kam jeste. Neskutecne...!!

0/0
12.11.2010 23:30

Host

Re: nejsou penize?

Premyslivym lidem z celeho sveta vzdy vadily naklady USA na vesmirny vyzkum.  Zato vydaje americanek na kosmetiku, ktere jsou vetsi nez vydaje na kosmonautiku jim  nevadily

0/0
13.11.2010 2:43

Host

Re: nejsou penize?

Slyšel jsem nedávno lepší příměr:

Občané Velké Británie vydají více peněz za nové znělky a tapety do mobilů, než se celosvětově vydá na výzkum jaderné fúze :-)

0/0
13.11.2010 12:54

Host

Re: nejsou penize?

hovězi pudink- co dodat*

0/0
13.11.2010 13:56

TClovek

Re: nejsou penize?

Ono by uplne stacilo trochu zredukovat finance  v Iraku a Afghanistanu, pak by penez bylo dost. Nevim na kolik se da verit tem cislum, ale radove to asi sedet bude.

http://www.costofwar.com/

0/0
13.11.2010 13:36

Host

Re: nejsou penize?

Kosmoanutiku povazuji mnozi naopak za zcela zbytecnou zalezitost - naopak vydaje na operace v Iraku (kde jiz navic akce USA postupne konci) a v Afganistanu povazuji za investici do bezpecnosti na svete.

0/0
13.11.2010 15:26

Host

A kde je ten konec?

Uvidi az "na konec vesmiru"

A kde je vlastne konec vesmiru, on to nekdo vi?

Napada me jak si pred stoletimi podobni mysleli, ze kdesi je konec zeme. Naivita tenkrat se dala omluvit nezkusenosti, ale nyni? Bude se lidstvu porad namlouvat ze nekde je konec i kdyz o nem nevime?

Takze je treba si ptat kdo je tak hloupy, zda cesti novinari tady nebo americti vedci?

0/0
12.11.2010 14:13

Host

Re: A kde je ten konec?

O tom zda je Země kulatá nebo placatá se dá podat poměrně jednoduchý důkaz, stačí se v přístavu dobře dívat na lodě dalekohledem a zakřivení Země uvidíš očima.

Podobný důkaz na konec Vesmíru zatím nemáme a to je oč tu běží.

0/0
12.11.2010 14:19

Host

Re: A kde je ten konec?

Pozor s tím voyerstvím, mohl byste z toho mít malér. Dalekohled je o něco nápadnější než vypadlý suk na plovárně.

0/0
12.11.2010 14:30

1000101110110010

Re: A kde je ten konec?

Hmm, jenže ty lodě na obzoru mizí proto, že padají přes okraj....

.

A TO JE oč tu běží.

0/0
12.11.2010 23:54

Host

Re: A kde je ten konec?

Zbývá dovysvětlit, jak se pak při cestě zpět dostanou zase zpět na hladinu.

0/0
13.11.2010 0:27

Host

Re: A kde je ten konec?

Budeme-li uvažovat "viditelný vesmír", pak se za konec bere nejzazší místo, ze kterého k nám doletělo světlo. Ovšem je třeba si uvědomit, že viditelný vesmír jako takový je jen obrazem skutečného vesmíru - je to povrch kužele (klidně si představte kužel, i když doopravdy bude mít trochu víc rozměrů), jehož vrcholem je pozorovatel a současnost. Jak se vzdalujete od vrcholu tohoto kužele, nacházíte se čím dál více v minulosti a od pozorovatele. Nejdál od pozorovatele je nejstarší věc, kterou můžeme sledovat.

Je rozumné předpokládat, že tím okrajem viditelného vesmíru je Velký třesk (který je zdrojem reliktního záření), protože i my jsme jeho pozůstatkem - je-li u nás hmota, musíme pozorovat i energii.

(Pozn. Vesmír by mohl být tak šílený, že k nám světlo z Velkého třesku ještě nedorazilo a že k nám nedorazí nikdy. Ale pak by tu nebyly žádné pozůstatky Velkého třesku - museli bychom být v naprosté prázdnotě a nedalo by se uvažovat ani o vesmíru, ani o časoprostoru.)

0/0
12.11.2010 14:51

1000101110110010

Re: A kde je ten konec?

Kriste pane. A teď třeba něco o neurochirurgii, ok?

0/0
12.11.2010 23:55

Host

Re: A kde je ten konec?

Vesmir je konecnej ale nema zadnej konec stejne jako povrch zeme. Muzes jit porad dal a na zadnej konec nedojdes. Budes se divit, ale predstavu ze zeme je placka s okrajem uz lide davno opustili.

0/0
13.11.2010 2:51

Host

Re: A kde je ten konec?

nezlobte se namě, ale ŽADNA FOTOGRAFIJE Z VESMIRU NEDOKAZALA OPAK!!!* Země JE PLACATA* Slunce je placate* Jen toco vemu do ruki a mužu kolem toho obkroužit svuj zrak, je možná kulaté* Ale s OBROVSKOU VÍHRADOU*

0/0
13.11.2010 14:00

Host

Re: A kde je ten konec?

Běž si hrát na písek.....:-/

0/0
13.11.2010 14:17

Host

Re: A kde je ten konec?

prohlasit o 2d fotografijiže, jeto fotografije 3de objektu je hanebnost a sprosti vědecki kalkul* Homba za grantem* Nic vic!*

0/0
13.11.2010 14:21

Host

Re: A kde je ten konec?

S bábovičkama ;-O

0/0
13.11.2010 14:49

Host

Re: A kde je ten konec?

jási rači hraju skuličkami!* Toje jedini 3ři D kerimu mužu věřit!* Sgnalizovano očami, potvrzeno rukami a pusou!* A pri slunce* Si šáhni!*

0/0
13.11.2010 15:53

Host

Re: A kde je ten konec?

Unavuješ.

0/0
13.11.2010 16:24

Host

Re: A kde je ten konec?

kafe? Sirki?*

0/0
13.11.2010 16:48

Host

Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

stejně jako u nás když se staví dálnice, tam když se to rozpočítá, tak to vychází, že každý ukrajinec na ní pracující, dostává půl milionu měsíčně.

V USA na to mají zase tohle a vojenské zakázky, kde jedna stíhačka stojí víc než kdyby byla celá ze zlata a posázená diamanty.

0/0
12.11.2010 13:56

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

Některé přístroje, které stíhačka používá jsou opravdu drahé, už jen proto, že nejde o kus kovu :).

0/0
12.11.2010 16:06

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

No, vzhledem k tomu, že nejtěžší část té stíhačky je trup, křídla a motor(y), tak ty si vážně myslíš, že existuje nějaký přístroj, který má na váhu 20x větší cenu než váha zlata?

Mohl by jsi dát odkaz na nějaký tokový přístroj, který stojí 10 - 20 milionů doladů? (předpokládám, že myslíš, že jich je tam víc, protože potom by ten přístroj byl ještě dražší) 8-o

0/0
12.11.2010 16:36

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

Takových je. Cenu přístroje neurčuje jen materiál, ale i zpracování tohoto materiálu a cena výroby a vývoje. Cenu vývoje je nutné rozpočítat na počet vyrobených kusů. Takže když musíte vymyslet nějaké šílené čipy a citlivé senzory, ze kterých vyrobíte celkem 5 škatulek, levné to nebude. Také je nutno započítat cenu dopravy na místo a instalace (montáže). Zde jednoznačně vedou přístroje posílané do kosmu.

0/0
12.11.2010 16:42

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

Taková situace je všude možně. Například počítačový procesor váží dejme tomu 50 gramů i pouzdrem a kdybys ho odlil ze zlata stálo by to 37 000 Kč. Když uvážíš že na tom pracuje tým 500 osob 1 rok a dal bys jim průměrnou výplatu pouze 30 000 Kč měsíčně, jsi na 180 000 000 Kč, tedy skoro 5000x tolik.

0/0
12.11.2010 17:39

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

Staci jen urcite leky - coz jsou jen synteticke chemikalie - prepocitejte si napriklad 5 mg - coz je 0,005 Kg * pocet tabletek v baleni obsazenych na cenu za 1 Kg a hned jste vetsinou na cene vetsi nez zlato.

0/0
12.11.2010 18:44

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

"5 mg - coz je 0,005 Kg *"

OPRAVA - pekne jsem se upsal !!!!

5 mg - 0.005 gramu nikoliv kilograrmu - tedy prepocitejte si pocet tabletek a cenu baleni na 1 gram a hned uvidite.

Jsou tam i jine latky v te tabletce - jenze prave jen toto je ta uciina latka a zbytek jsou mnohem levnejsi prisady.

0/0
13.11.2010 1:16

TClovek

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

Vetsina tech prisad je tam akorat na to, aby ta tableta byla vubec videt :-).

0/0
13.11.2010 13:39

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

To rovnez vim - aby se to dalo vzit vubec do ruky.

0/0
13.11.2010 15:27

1000101110110010

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

Jednou pochopíš. Třeba až dostaneš fakturu:

.

1 šroub - 5,- Vědět kam ho namontovat - 2.000,-

.

Přemýšlej o tom.

0/0
12.11.2010 23:53

Host

Re: Klasickej tunel na rozkradení daňových peněz

Podobny teleskop - nepada z vyrobniho pasu v poctu alespon 10 denne.

Je to unikatni kus u ktereho je nutne zaplatit cely vyvoj a vyvoj vsech pristroju jedine na zakazku pro nej vyvinutych.

Kdyby jste meli platit vyvoj celeho noveho auta - kdyz jsi ho dete koupit do obchodu a to jetste dost prevratneho a ne nejake kosmeticke zmeny - asi byste jste se dost divili.

0/0
12.11.2010 18:52







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.