Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Odepsaná kosmická plachetnice se po dvou měsících probrala k životu

Nečekané zmrtvýchvstání předvedl na oběžné dráze americký prototyp sluneční plachetnice. Sonda Nano Sail se nečekaně ohlásila, i když se do vesmíru vznesla už na sklonku loňského listopadu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Host

kdyby to ovládal ipone

tak se to nestalo!!

0/0
23.1.2011 18:51

Host

Re: kdyby to ovládal ipone

Sekce MOBILů Vám na vyjádření nesouhlasu s Apple nestačí? :-O

0/0
24.1.2011 15:16

Host

Teoreticky

tedy může plachetnice po nějaké (asi dost dlouhé) době dosáhnout rychlosti světla, nebo alespoň rychlosti rychlosti světla blízké? 

0/0
23.1.2011 9:27

Host

Re: Teoreticky

Nemůže, ale srozumitelný důkaz Vám podat nemohu

0/0
23.1.2011 12:20

Host

Re: Teoreticky

to je jednoduché přece- do plachty se opřou první fotoni, plachta se rozjede a potom už je přece ve vlastním stínu . Navíc proti vítr od jiných sluncí plachtu bude brzdit. Budou situace, kdy bude muset proti větru křižovat!

0/0
23.1.2011 15:52

Host

Re: Teoreticky

A jak byste to realizoval? Uvědomte si, že pokud máte v plachtách díky hvězdě nějakou rychlost, vzdalujete se od ní a její vliv na plachtu slábne.

No a pak je tu stará známá teorie relativity.

0/0
23.1.2011 13:08

Host

Re: Teoreticky

Presne tak plachetnice by sve zrychlovani mela koncit jiz nekde za Marsem - pak by mela byt snad mozna i plachta odhozena - aby narazem do semtam nejake molekuly vodiku se nebrzdila a  zaroven by zbytecne nezvysovala hmotnost pro dalsi pohon sondy - iontovy motor mozna ci alepson korekcni manevrovaci motorky (ty jsou na bezne chemicke palivo).

0/0
23.1.2011 16:12

Stoura

Re: Teoreticky

Křižování je možné uvnitř sluneční soustavy. Šikmo nastavená plachta může snižovat nebo zvyšovat orbitální rychlost kolem Slunce a tak měnit vzdálenost, v níž sonda obíhá.

0/0
27.1.2011 14:09

Host

Re: Teoreticky

samotne teleso nikoliv. ALe samozrejme, ze se dana sonda vzdaluje od jinych teles ve vesmiru rychlosti v nasobcich rychlosti svetla. To je ale zapricineno rozpinanim casoprostoru a ne vlastni rychlosti teles. - z toho rychle vydedukujete ze STR ma lokalni aplikovatelnost.

0/0
23.1.2011 17:02

kostej_

a jak jsou na tom kosmonauti?

?

0/0
22.1.2011 21:42

Host

Re: a jak jsou na tom kosmonauti?

Zadny tam nejsou samozrejme.

0/0
23.1.2011 0:32

Host

Re: a jak jsou na tom kosmonauti?

R^;-D

0/0
23.1.2011 21:20

MiroTR

Hm, jak může

tloušťka plachty ovlivnit sílu, kterou na ní Slunce působí ?  8-o

0/0
22.1.2011 17:59

Host

Re: Hm, jak může

Tim ze je lehci tim proste ji bude urcyhlovat snaze - cim lehci plachta pri stejne pevnosti - tim levnejsi na vyneseni na obeznou drahu a tim celkove efektivnejsi - bude rotlacovat ta plachta mnohem mensi svoji hmotnost.

0/0
22.1.2011 19:18

Host

Re: Hm, jak může

to co pisete je fyzikalni nesmysl. Tloustka plachty ovlivnuje silu skrze vlastnosti materialu tzn. zacjytava vetsi energii/hybnost castic na ni dopadajici (jinymi slovy -odrazijich  mene a s nizsi energii)

0/0
22.1.2011 21:13

Host

Re: Hm, jak může

mno a neni to fyzikalni nesmysl. ;) sila slunecniho zareni, ktera na plachetnici pusobi je dana pouze plochou plachty a pak pomerem odrazeneho/pohlceneho/prosleho zareni. V pripade zachovani tehle parametru pak zmenseni hmotnosti zpusobi (dle znameho zakona F = m * a ) zvetseni zrychleni.

0/0
22.1.2011 23:01

Host

Re: Hm, jak může

otazka znela jak tloustka ovlivni pusobici silu. Nechapu co s tim ma spolecneho hmotnost plachetnice. Pusobici sila bude stejna jestli plachetnice vazi 10kg nebo 100t

0/0
22.1.2011 23:11

Host

Re: Hm, jak může

ano. sila bude stejna. Vyjdeme z F=ma a jednoduchou upravou ziskame, ze a=F/m, tedy zrychleni je primo umerne sile a neprimo umerne hmotnosti. Pokud je sila konstanti, muzeme upravit pouze hmotnost a snizenim hmotnosti ziskame pri stejne sile vyssi zrychleni.

0/0
22.1.2011 23:36

Host

Re: Hm, jak může

"Otazka znela jak tloustka ovlivni pusobici silu."

Umite cist?

0/0
24.1.2011 9:45

Host

Re: Hm, jak může

V článku se ale alibisticky praví, že by tenčí plachta měla "lepší výkony". O síle nic :-)

0/0
24.1.2011 17:10

MiroTR

Re: Hm, jak může

To se praví špatně. ;-)  V případě Technetu bych předpokládal, že si redaktor uvědomí, že výkon není zrychlení.

0/0
28.1.2011 7:11

Host

Malé počítání

Na 1 metr čtvereční plachty dopadá přibližně 9,72*10^31 fotonů o střední vlnové délce 575 nm. Ptáte se, k čemu je to dobré (nehledě na to, že předpokládaná střední vlnová délka fotonů ze Slunce je chybná)? K ničemu, nudil jsem se.

0/0
22.1.2011 14:24

Host

Re: Malé počítání

oni v tom článku taky nepsali, že by to k něčemu bylo, prostě jako když děti pouští draka

0/0
22.1.2011 16:51

Host

Re: Malé počítání

Tak to se velmi mylite - ve vakuu staci pomalu i ta nepatrna sila - aby to zacalo zrychlovat - takze to proste muze letet.

Predpoklada se - ze to bude dopravovat ty materialy k Marsu - kterym nebude vadit delsi dobu pobyt v kosmickem prostredi a tech je pomerne dost - pocinaje zasoby paliva.

0/0
22.1.2011 19:03

Host

Re: Malé počítání

Tak to je super zpráva, už mi začínají ty konzervy ze Země docházet.

0/0
22.1.2011 22:52

Host

Re: Malé počítání

Proste kazdy kg co se usetri  na palivu nutnem pro urychlovani klasicke sondy na nutnou 2  kosmickou rychlost (asi 11 km/s) kvuli odpoutani od obezne drahy planety Zeme je vitanou pomoci pri budoucim zasobovani zakladny na Marsu.

Proste se zkousi zdali to tak pujde - dobre napady a moznosti proste na strome nerostou a prakticke testy jsou jedina moznost jak tuto moznost overovat.

0/0
22.1.2011 19:08

Host

Re: Malé počítání

a za jak dlouhou dobu dopadne tolik fotonna tu plachu 1m2 ?  Od oka strelim, ze ta energie takoveho poctu fotonu bude v TJ !!

Jinak ja v clanku pisou ze na sondu pusobi sila ca 1,12mN. Takze pri odhadovane hmotnosti treba 30kg tak je ji urychlovana ca 3,7e-5 m/s-2 tzn. kazdy den naroste jejich rychlost o ca 3,2m/s

0/0
22.1.2011 21:11

Host

Re: Malé počítání

Ano, samozřejmě jsem to spletl. Nová formulace mého výroku tedy zní:

Na 1 metr čtvereční plachty dopadá přibližně 9,72*10^22 fotonů o střední vlnové délce 575 nm (takže 10x více fotonů dopadá na zmiňovanou plachetnici).

Poslyšte, nejste vy ten, který počítá z vlaku krávy tak, že spočítá jejich nohy a dělí čtyřmi? Jestli znáte "od oka" hodnotu Planckovy konstanty (a v návaznosti na to samozřejmě rovnici pro výpočet energie fotonu), ba dokonce si zpaměti pamatujete energii fotonů o určitých vlnových délkách, tleskám vám.

Jste ale podle mě typický vymetač diskusí. Sice jste dokázal z článku bleskově vyčíst číslice (a možná se i stavit na Wikipedii), abyste honem po svém příchodu mohl reagovat v diskusi. Ale kdybyste četl článek od začátku do konce, přišel byste na to, že hmotnost vesmírné plachetnice netřeba odhadovat - váží, jak zmiňuje článek, "zhruba čtyři kilogramy".

A k ničemu je podle mého ten mnou vypočítaný počet fotonů. Ne praktický význam takových plavidel; ten smysl má.

0/0
23.1.2011 15:18

Host

Re: Malé počítání

a co kdyz mne to zivi, a pocitam takove veci kazdy den?  Jinak ta hmotnost 4kg se vztahuje pouze na tu samotnou sondu bez te plachty.

0/0
23.1.2011 16:57

Host

Re: Malé počítání

"Tento projekt, který se celý vešel do pouzdra o objemu tří litrů a vážil zhruba čtyři kilogramy tvoří z velké části tenká fólie."

Znovu jste si článek ani tu větu nepřečetl. Nesnažte se mě přesvědčit, že fólie k projektu nepatří.

Myslím, že byste nepsal "co když", kdybyste se tím opravdu denně zabýval. Navíc pracovníků, kteří při své práci používají tenhle vzorec, není zrovna mnoho. Nejspíš byste také uvedl na pravou míru můj chybný výsledek. Také byste možná uvedl, jaká je střední hodnota vlnové délky fotonů ze Slunce, i když to už je trochu specifické.

0/0
24.1.2011 16:58

Host

Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/222979-nasa-naplanovala-dalsi-let-raketoplanu-penize-na-nej-nema.html

Svet sa meni, a uz nikdy nebude ako predtym !

:-P;-)R^

0/0
22.1.2011 12:55

Host

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

Nojo no. Holt válčení něco stojí a tak potom nejsou peníze pro NASA.

0/0
22.1.2011 14:44

Host

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

Pilotovana kosmoautika nezajima vice nez 50 % naroda - naopak by znacna cast odsouhlasila jeji uplny zakaz - tedy lety cloveka do vesmiru.

0/0
22.1.2011 18:55

Host

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

Byrokratická NASA v současnosti není schopna ničeho, bez ohledu na množství peněz.

0/0
22.1.2011 23:00

Host

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

jasně, to je radosti. takže teď budeš lézt do prdele číňanům.

0/0
22.1.2011 15:24

Hairy_ass

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

Pax Americana docela sedí, Pax Europa nám po Druhé světové trochu narušila válka na balkáně...

Ale z konce této éry bych se zas tak neradoval...

0/0
22.1.2011 15:41

Host

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

Radujte sa a veselte sa !

Kazda era je ina a uz sa nikdy nebude opakovat !

A v nasom Vesmire pozname tiez ze nic nerastie do neba !

:-P;-);-D!

THE END PAX-Americana !

0/0
22.1.2011 17:37

Host

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

"Kazda era je ina a uz sa nikdy nebude opakovat ! "

To ze prestavka mezi lety Appola a letem raketoplnu - byla pres 6 let a v te dobe zadny American do vesmiru nevzletel vam proste holt nic nerika - je to jen predstavka mezi koncem raketoplanu a zacatku dopravy obejdnavana u soukromych firem - presne stejnych co postavili a udrzovali v ramci statni zakazky raketoplany v provozu.

0/0
22.1.2011 18:58

Host

Re: Koniec jednej ery a Koniec Pax-Americana uz na dosah !

Na vsechny naplanovane lety  penize ma - vic jich bejt nemuze - proste jiz se zcela zastavila vyroba externich palivovych nadrzi - je zcela jiz uzavrena a zamestnaci prevedeni jinam a nebo propustena.

To je jen zkresleni novinek jako obvykle.

0/0
22.1.2011 18:54

Host

19. prosince?

Snad 19. ledna, ne? 19. prosince nebyla středa a ani tak 19. prosinec nedává smysl článku.

Opravte si to.

0/0
22.1.2011 11:13

Mychal.B.

Re: 19. prosince?

Holt měl někdo divočejšího Silvestra a ještě mu nedocvaklo, že už je leden ;-D

0/0
22.1.2011 13:41

Host

zajimave

opravdu zajimavy clanek, o techto plachenicich jsem nemel ani paru, ale budoucnost to mit bude zcela urcite

uvital bych clanek o marsu a o tom jak tam planuji vyvaret/dovazet vzduch a dalsi veci ohledne planovaneho prvniho osidlovani v blizke budoucnosti (mam na mysli ty projekty s jednosmernou letenkou)

0/0
22.1.2011 10:50

Host

Re: zajimave

Hehe Mars bude Rusko-Cinska spolupraca ! Zmluva sa podpisala tusim v roku 2008.

Blizska buducnost to urcite nebude pre krizu +- 2040-2050 !

A nam to bude fakticky jedno !

http://www.youtube.com/watch?v=1yZlbYQXg0k

:-P;-);-D

0/0
22.1.2011 17:39

Host

Re: zajimave

Kyslik se bude vyrabet rozkladem tamejsi vody - stejne jako se to jiz deje na ISS a CO2 se ze vzduchu bude dostavat pohcovacimu patronami - po zahrati zas CO2 uvolni rovnou do atmosfery Marsu.

" (mam na mysli ty projekty s jednosmernou letenkou)"

Zadne realne nejsou - jsou to jen napady univerzit prevazne tusim !!!

0/0
22.1.2011 19:01

Host

mimozemštani

Je jasné co se stalo, ty dva měsíce ji zkoumali mimozemštani a ted ji zase zapli. :)

0/0
22.1.2011 9:18

Host

Re: mimozemštani

to sem chtel napsat ;-D

0/0
23.1.2011 0:03

Duke..Nukem

Re: mimozemštani

zas ten asthar sheran..;-D

0/0
23.1.2011 20:06







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.