Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Neodolatelné světlo. Vědci vytváří tažný paprsek jako ze Star Treku

Optici se v laboratořích snaží vyrobit světelný paprsek, který ozářené částice přitahuje ke zdroji. Vesmírné lodě s ním přitahovat nedokážou, ale jinak jde o technologii jako vystřiženou ze sci-fi. A pracují na ní i Češi.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Host

návrh

třeba by tak mohli vycestovat naši hnědoobčané...co vy na to...;-D;-D;-D

0/0
15.3.2011 9:43

Voloda_35

návrh

třeba by tak mohli vycestovat naši hnědoobčané...co vy na to...;-D;-D;-D

0/0
15.3.2011 9:38

1888

Tohle zmakla kdejaka zenska uz pred tisici lety

Paprsky od ni odrazene mohly taky  pritahovat.

0/0
15.3.2011 1:12

Host

neodolatelný světelný paprsek v praxi

už máme všichni doma... vždycky, když mě honí mlsná, říkám si, co mě to k tý lednici pořád táhne... otevřu a ono - světe div se - světelný paprsek mě obklopí  a nutí mě hodinu čumět a přemýšlet, na co mám vlastně chuť... ;-D;-D;-D

0/0
14.3.2011 15:44

Host

Re: neodolatelný světelný paprsek v praxi

Nikdy mě nenapadlo, že to na Enterprise funguje takhle, ale je to bezpochyby nejlogičtější vysvětlení téhle technologie. Na hladové Klingony platí jedině otevřít ledničky na všech palubách a jsou v pasti. ;-D

0/0
14.3.2011 17:55

Lord Havelock Vetinari

Re: neodolatelný světelný paprsek v praxi

V době filmů s původní posádkou by nastal další problém: Jak od lednic odlepit většinu osazenstva Enterprise, zvláště pak Scottyho?

0/0
14.3.2011 18:48

Host

Re: neodolatelný světelný paprsek v praxi

Ale tak nakonec proč je odlepovat. Pan "Přežírat se není logické" tu kocábku zvládne uřídit sám, Uhura stejně drží dietu a to by bylo hodně divný, kdyby Kostra radši zůstal u lednice než propásnout možnost kecat Spockovi do řízení.

0/0
15.3.2011 10:57

Lord Havelock Vetinari

Re: neodolatelný světelný paprsek v praxi

Pravda, a trvalým přilepením kapitána Kirka k lednici by se osmdesáti procentům problémů vyhnuli.

0/0
15.3.2011 13:52

Host

Nadpis

Nebylo by lepší psáti "Vědci vytvářejí tažný paprsek ...." ?

Jistě by to bylo srozumitelnější.

0/0
14.3.2011 11:15

1888

Re: Nadpis

To by  zase nejaky stoura mohl kritizovat, ze to vypada jako ze na to vedci prisli behem tahu po nocnich barech.

0/0
14.3.2011 13:31

Chosé34

Re: Nadpis

A hlavně by tě to tolik "nepřitáhlo" :))) chiiR^;-D

0/0
15.3.2011 13:41

Host

Bill Gates taky kdysi tvrdil

že Dosu stačí asi 640 kb:-P

0/0
14.3.2011 10:57

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Lzes

0/0
14.3.2011 12:06

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Gates said that 640KB of memory is all that anybody with a computer would ever need.

Jednak neslo o DOS a jednak slo o kilo Byty a ne kilo bity

0/0
14.3.2011 12:08

Dochy

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Tato věta už byla dementována. Jak to bylo ve skutečnosti se ale asi nedozvíme. 

0/0
14.3.2011 13:00

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

já pracoval ještě na Xtéčkách a tam bylo 640kB RAM naprosto dostačující. Ale to byla doba, kdy se 40MB harddisk považoval skoro za zázrak

0/0
14.3.2011 13:11

1888

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Jo, jo. Mladost radost.

0/0
14.3.2011 13:37

1888

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Hmm. Dnes to jeste spousta lidi pamatuje. V PC byl jeden megabajt, ale DOS pocital s maximalne 640 kilobajty. Prebytecnou pamet slo vyuzivat ruznym "nestandardnim"  zpusobem, usadit tam drivery a tak podobne. V sedmdesatejch letech kdyz Gates DOS koupil za padesat tisic dolacu a portoval na IBM PC si s tim hlavu nelamali.  Tehdejsi mikropocitace mely vetsinou par desitek kilobajtu. Podobna situace, kdy neocekavany rozvoj hardweru prekonal predstavy softaku nastaly mnohokrat. MS DOS pevne disky, DEC minipocitace, pocet IP adres na Internetu a spousta dalsich pripadu. Autori obecnych norem by meli byt velmi ostraziti a nechavat si aspon nejaka "zadni vratka."

0/0
14.3.2011 13:25

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

"pocet IP adres na Internetu "

Zrejme vam nedochzi ze uspora 2 bajtu - pri rychlostech i 1200 bit/s na modemu mohla byt velmi dusledna - mohlo by se stat - ze kdyby jste navrhoval vice nez 4 miliardy pripejenych pocitacu - u tohoto projektu - tak by to kolegove na porade nevyderzeli a zavolali vam sanitku rovnou do blazince.

0/0
14.3.2011 18:19

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Lidi zilo pokud vim - 70  leta kdy to vznikalo mene nez ty 4 miliady lidi v te dobe - ale hlavne na vojensky projekt se zapojenim predevsim jen univerzit a vyzkumnych ustavu a s vyloucenim tudiz statu Sovetskeho bloku by 4 miliardy byla rezerva VIC NEZ DOSTATECNA  (opravdu vec silenosti navrhnout vice a hlaven uspora kazdeho bajtu byla dulezita - ona totiz musi byt ulozena v nejake pameti ta adresa.

0/0
14.3.2011 18:26

1888

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Nevim. Sestnact bitu neni zas tak moc. V sedesatejch letech  napriklad navrhovali adresovani gigantickych virtualnich pameti systemu MULTICS ze by  bohate stacily dodnes. Jeho vosekanim Thomson navrhnul UNIX se kterym honej vodu do dnes. To jeste mikropocitari  vetsinou  jeste ani necurali do plenek.

0/0
15.3.2011 1:05

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Taky je porovan pokazdy na jiny system a tudiz existuji z hledsiska funkcnosti 32 bitovi a 64 bitovy.

A 4 miliardy adres - ale na vojensky a neverejny projekt je to rezerva zcela dostatecna.

0/0
15.3.2011 2:23

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

A pres tan jeden modem klidne tech terminalu bylo pripojeno hned nekolik - prenasela se hlavne posta a vymenovali male datove vysledky vedeckych vypoctu a posilali se jeijich zadani - vetsina dat sla tim zpusobem - paska s daty v baliku na postu (k nam kde jem delal operatora  jeste v 90.let chodili pasky a pak i diskety - psali se data jiz na PC zcela bezne).

0/0
14.3.2011 18:22

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

Bylo to v dobe - kdy 256 KB - byla pamet prakticky nedostupna a bylo to urcene pro procesor XT - ktery umel  adresovat pouze 1024 KB - takze  se rozhodli pro omezni DOSU na 640 KB.

Proste diky technice segmetu a offfsetu tohoto procesoru bylo adresovani omezeno na 1024KB to bylo maximum  - ikdyby se Biil Gates rozkrajel - zacatek 80.let a domaci pocitaci meli bezne pamet jen 32 KB.

Proste v tomto dobovem kontextu je to treba chapat - jinak je to POUHA DEMAGOGIE !!!!

0/0
14.3.2011 13:23

Host

Re: Bill Gates taky kdysi tvrdil

kilobity nebo kilobyte. To je snad jedno ne? Kilo jako kilo. Kilo peří váží pořád stejně jako kilo železa ;-D

0/0
15.3.2011 12:55

Lord Havelock Vetinari

Kapitán Kirk

by se nezačetl proto, že je to prostý člověk a nerozuměl by tomu R^ \\//

0/0
14.3.2011 10:22

Host

Neodolatelne svetlo to je jako ten film Dobre svetlo?

?

0/0
14.3.2011 9:30

Host

Re: Neodolatelne svetlo to je jako ten film Dobre svetlo?

jj, druhý díl - volné pokračování s prvky sci-fi...R^

0/0
14.3.2011 15:46

Chosé34

Re: Neodolatelne svetlo to je jako ten film Dobre svetlo?

Jů ten jsem ještě neviděl dá se někde stáhnout? :)) (ať v tom rýpaní nejste samy:)

0/0
15.3.2011 14:02

Host

zhruba terawat

chápu, mohl by to být 45kg somálec nebo také 145kg hamburgerová američanka, pak ještě kozy mohou být japonský 1 nebo německý čtverečky, taky může být levá koza větší jak pravá a naopak. Proto zhruba terawat. Tak to se stačilo zeptat mne a nezdržovat od práce slovutné grantparazity. Ti mohli makat třeba na úkole- Snížení neúnosně vysokého konkurenčního prostředí v telekomunikacích, energetice, vodárenství. Z toho by se jeden posral. Víte, že například ve vedlejším městě mají taky vodovod?!!!

0/0
14.3.2011 9:00

1888

Re: zhruba terawat

Nevadi tak jestli je leva koza vetsi nez prava ci naopak. Horsi je kdyz  zacnou diskutovat o politice.

0/0
14.3.2011 13:36

tojsouveci

Teď

Teď si vědci hrají na chytré, ale netuší ani náhodou, co bude existovat třeba už za 50 let. A co bude za 100, 200, či 500 let? O tom se zdá možná právě jen tvůrcům sci-fi. :-)

0/0
14.3.2011 8:24

chekov

Re: Teď

co bude za 200 nebo 500 let? Měňavky a sem tam nějakej ten šváb...

0/0
14.3.2011 8:25

tojsouveci

Re: Teď

Třeba ano.

Anebo úplně něco jiného......

0/0
14.3.2011 8:28

Ten kdo viděl dozadu

Re: Teď

Terawatt energie napřímo napálený do člověka ho myslím usmaží i za 50 či  100 let. Ostatně tohle jsou jen začátky, si klidně počkej.

0/0
14.3.2011 8:55

Host

Re: Teď

a vědci jsou snad od toho, aby předpovídali budoucnost ?

0/0
14.3.2011 9:24

Host

Re: Teď

Pokud vím tak se běžně dělají konzultace s vědci pro účel natáčení sci-fi. (těch rozumnějších filmů)

0/0
14.3.2011 11:51

1888

Re: Teď

Je to prave naopak. Celej zivot sleduju nejruznejsi hnupy, kteri vedi naprosto bezpecne co bude za sto let.

0/0
14.3.2011 13:34

Host

Re: Teď

Jules Verne byl take hnup ?

0/0
14.3.2011 17:28

Host

Vymyslete raději

...něco proti Kalouskovi ;-)

0/0
14.3.2011 8:08

chekov

Re: Vymyslete raději

no vždyť píšou - terawattový paprsek...

0/0
14.3.2011 8:26

Host

Re: Vymyslete raději

Na takového belzebuba je to málo

0/0
14.3.2011 8:27

dino_na_idnes

Re: Vymyslete raději

Teda brát terawattový paprsek na něco, co pořeší trocha olova... A i ta kremace se dá udělat úsporněji. Ale zase je fakt, že náklady na ten paprsek by byly v Kalouskově stylu. :-P

0/0
14.3.2011 18:34

1888

Re: Vymyslete raději

To by jsi se mel radsi zeptat pi.Kalouskove, aby jsi zustal na zemi.

0/0
14.3.2011 13:29

Host

Světlo vs. sluneční vítr

Příklad sluneční plachetnice a rozpohybovaných asteroidů nemá se světlem jako takovým moc společného. Pohyb způsobuje tzv. sluneční vítr, tedy proud částic. Fotony samy o sobě mají velmi malou hybnost, takže jejich příspěvek k pohybu sluneční plachetnice není tak velký.

0/0
14.3.2011 8:01

Host

Re: Světlo vs. sluneční vítr

jj, má pravdu ten chlapec. Původně to bylo nazváno "sluneční korpuskulární zážení" až později si lidé uvědomili, že se nejedná o fotony, ale o proud částic, které musí na rozdíl od nich mít klidovou hmotnost. Později dokázáno měřením. Nicméme i příspěvek světla tu není zanedbatelný hlavně z dlouhodobého hlediska, tam je sice v krátkém časovém intervalu příspěšvěk k hybnosti objektu malý, ale z dlouhodobého hlediska zase umožňuje dosáhnout zásadně vyšších rychlostí.

0/0
14.3.2011 9:01

Dochy

Re: Světlo vs. sluneční vítr

Mam takový (a hodně silný) pocit, že zrovna nedávno jsem četl, že tlačný účinek slunečního větru je o několik řádů slabší, než účinek záření a například pro konstrukci solárních plachetnic je možné jej zanedbat. Pak existují studie varianty na solární plachetnici, která ale místo plachty (náročné na prostor a náchylné k poškození) používá soustavu nabitých vodičů právě jako plachtu k zachycení solárního větru.

0/0
14.3.2011 12:57

Host

Vulkán

Jen jestli nás zase nebrzdí Vulkánci...

Co na to kapitán Archer a Zefram Cochrane?

:-):-):-)

0/0
14.3.2011 7:52

wotomtoje.

Re: Vulkán

Zefram Cochrane se narodí až roku 2032 ;-)

0/0
14.3.2011 8:37

Cizurator

To by mě zajímalo,

jak dokáží zkrotit fotony tak, aby neměly tendenci opouštět paprsek světla, i když se pohybují po spirále. Zní to velmi zajímavě.

0/0
13.3.2011 10:38







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.