Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Brambora. Tak vypadá nejpřesnější matematický obraz zemské gravitace

Údaje z evropské sondy GOCE, která měří drobné odchylky v gravitačním poli naší planety, posloužily jako základ zatím nejpřesnějšího matematického obrazu gravitace Země. Využijí se například při kalibraci map.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Host

Gravitační anomálie u Moravské Třebové

http://fyzmatik.pise.cz/1130-gravitacni-anomalie-a-gravimetrie.html

0/0
9.4.2011 14:16

Host

a co to vlastně je

ta gravitace? Jo, jasně, "přitažlivá síla, kterou na sebe působí...blabla..."

Ale co to je? Jak to vlastně funguje? Co ji přenáší? Jak je rychlá? (kdyby náhle zmizelo slunce, zjistíme to za cca 8 minut, než k nám doletí poslední fotony. Gravitace bude účinkovat ještě stejně dlouho, nebo "zmizí" ihned?)

0/0
6.4.2011 1:04

Host

Re: a co to vlastně je

to je na dlouhe povidani

0/0
6.4.2011 10:17

Host

Re: a co to vlastně je

na tuto a dalsi zajimave otazky vam odpovi... Feynman napriklad v publikaci "O povaze fyzikalnich zakonu"

0/0
6.4.2011 18:21

Vedoucí kolotoče bez koček

Re: a co to vlastně je

Prenos tenze (pnuti) je zprostredkovan teoretizovanou castici "gravitonem", ktera je zodpovedna za projevy pusobeni sily, ktera gravitaci zpusobuje. Podle kvantove teorie (s vyuzitim poznatku o relativite) je i hmota pri dostatecnem zmenseni pozorovatele jen prazdny prostor, presto vsak jsou zachovany vztahy mezi hmotou a prostorem a toto propojeni ma zajistovat teoretizovana castice, tedy graviton. Lze si ji predstavit jako superelastickou castici, kterou lze roztahnout jako zuzu tak, ze cim hmotnejsi je predmet v blizkosti gravitonu, tim vetsi roztaznost je gravitonu udelena. Predstavte si gumicku, kterou roztahujete dvema prsty od sebe. Cim vetsi silu vyvinete jednim z prstu, tim vetsi natazeni gumicky zpusobite. Graviton je tedy prave ta gumicka, i kdyz ne uplne se to da takto popsat, protoze graviton se pri zvetsujicim odstupu zeslabuje ve svych projevech ucinku, zatimco u gumicky je to presne obracene. A prave proto neni graviton dosud zcela pochopen, je ale jasne, ze existuje.

0/0
6.4.2011 18:40

Host

Re: a co to vlastně je

takže když řeknu, že nás na Zemi drží Boží vůle ( a Zemi u Slunce) tak má moje tvrzení úplně stejnou vypovídací hodnotu jako když  vědec řekne že nás tu drží  graviton. Taky ho ještě nikdo neviděl. :-)

0/0
7.4.2011 17:34

Vedoucí kolotoče bez koček

Re: a co to vlastně je

No, to zase ne. Graviton je matematicky dokazan, ze tam musi proste byt, protoze matematicky tam proste chybi. Zjednodusim to, kdyz mate rovnici 2 x a = 10, tak "a" je 5, protoze je to tak matematicky uzakonene. Graviton je tedy spocitan, ze asi existuje proto, protoze tam byt musi ve vztahu k hmote, prostoru a principum zachovani energie. Tudiz graviton je dokazany matematicky, ale aby byl potvrzen a nejen teoretizovan, je treba jeho existenci nejen umet spocitat, ale i zmerit. A mereni (zejmena v kvantovem svete) je mnohdy zcela vyloucene diky superpozicnimu paradoxu, takze graviton je stale jen teoretizovan, nikoliv prokazan, protoze k prokazani by byla potreba primeho ci neprimeho zpusobu mereni teto castice. Mozna se to povede jednou pri experimentech na LHC urychlovaci v ramci testovani quarku v gravitacnich pastich, ale to uz jde pres ramec diskuse tady. V pripade Panaboha nejde spocitat ani zmerit vubec nic, cili to je ten hlavni rozdil mezi fyzikalnimi teoriemi a virou.

0/0
7.4.2011 22:05

Host

Re: a co to vlastně je

Zmizí hhned, to je na tom ta sranda s kterou si vědci neví rady. :-)

0/0
7.4.2011 16:50

Host

Změna tvaru

této brambory v čase je pravděpodobná.  Žhavé jádro asi nemá rovnoměrné složení a tím i měrnou hmotnost. Teplotní rozdíly jsou také velké.   A jak se tak převaluje, působí na hladiny oceánů, více nebo méně zahřívá dna oceánu, a tím i mění mořské proudy.  Klimatici mají další pole na zkoumání změn klimatu.

0/0
4.4.2011 22:44

Host

Udivujici je ta indigove cerna dira v Indickem oceanu

0/0
4.4.2011 13:55

p555

Re: Udivujici je ta indigove cerna dira v Indickem oceanu

Nejhlubsi ocean a tedy nejtensi zemska doska?

0/0
4.4.2011 17:04

Host

Re: Udivujici je ta indigove cerna dira v Indickem oceanu

ne, ten flek je pod Indií ;-)

0/0
5.4.2011 9:41

Host

Re: Udivujici je ta indigove cerna dira v Indickem oceanu

asi si Indové naráz poskočili ...

0/0
6.4.2011 0:54

Host

Zajímavé...

Vidím tady souvislost s pohybem litosférických desek. Prakticky všude, kde se hrnou desky na sebe (subdukce) je na tom geoidu kopec, naopak kde jdou desky od sebe (např. oceány nebo východ Afriky), je na té bramboře údolí. Náhoda? Ani náhodou, prostě se tam pohybem desek hromadí hmota. Ale je to zajímavá souvislost. Dokonce bych si troufl tvrdit, že největší zemětřesení se vyskytují právě na kopcích té brambory - ať už jde o pás ohně nebo o Kordilery.

0/0
4.4.2011 12:34

Inkvizitor Johny

Re: Zajímavé...

Nevím, jestli jsem na to koukal správně, ale oblast Himalájí byla modrá. Zajímavé.

0/0
4.4.2011 13:07

Host

Re: Zajímavé...

Ale ne úplně, bylo to vystouplé i tam. Nevím, možná je to pohoří příliš mladé a tedy se tam ještě nenahormadilo tolik hmoty.

0/0
4.4.2011 15:01

Host

Re: Zajímavé...

To jako že v mladém pohoří jsou sice šutráky až do výšky 7 - 8 km, ale jsou to jen takové mladé, řídké šutry???

0/0
4.4.2011 15:47

Host

Re: Zajímavé...

Co je 8 km v porovnání s 6378 km?

0/0
4.4.2011 16:52

Titan no.1

Re: Zajímavé...

Výška nic neříká, vzdálenost od těžiště ano. Na našem bramboroidu je hora, nejvzdálenější od středu země Chimborazo v Ekvádoru (6310 m.n.m.) nikoli Mt.Everest a okolní skály...

0/0
5.4.2011 12:43

fox_b

Re: Zajímavé...

????

0/0
4.4.2011 16:18

Host

Re: Zajímavé...

A kolik litosférických desek že se to v Himalájích střetává? :-O

0/0
4.4.2011 16:19

Host

Re: Zajímavé...

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Tectonic_plates_boundaries_detailed-en.svg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/Plates_tect2_en.svg

indický subkontinent, který cestuje od Afriky, se tam něžně muchlá s eurasijskou deskou

0/0
5.4.2011 13:07

Vedoucí kolotoče bez koček

Re: Zajímavé...

Subdukce uz je minimalne 15 let zpochybnovana, doporucuji Maxlowovu teorii o objemovem rustu planet napric dobami (The Growing Planets theory), podle ni jsou kontinentalni desky nemenne, pouze se meni a narusta spodni krusta planety, na ktere kontinenty trvale sedi. Nehybou se tedy kontinenty, ale podlozi krusty, na kterych lezi. Dost dobre muze teorii potvrdit jiz brzy LHC urychlovac v CERNu, ktery jiz zacal experimentovat s casticemi za ucelem potvrzeni "casticoveho paradoxu", tedy Higg''s Bosom castic . Planeta Zeme (a nejen ona) je vystavena vysokorychlostnim casticim po nekolik miliard let, a pokud LHC potvrdi teorii, ze pri srazkach castic muze dojit k vytvoreni hmoty uvnitr hmoty (tedy potvrzeni Higg''s Bosom paradoxu), potvrdi se i Maxlowova teorie rustu planet, kde se bere podnet pro tento rust. Doporucuji pro znale anglictiny jeho seminar, zde: http://www.youtube.com/watch?v=_f6hcGJbjL0&feature=related

0/0
6.4.2011 19:06

Prof. Doc. Ing. CSc. Dr.h.c.

K cemu je to dobre?

K cemu je takovy "vyzkum" dobry? Aby si par geofyziku namastilo kapsu na tucnych statnich grantech a fingovanych konferencich na Seychelskych ostrovech a na Hawaii?!!

0/0
4.4.2011 10:36

Host

Re: K cemu je to dobre?

To bys nepochopil!

0/0
4.4.2011 10:43

mam.kvalitni.nazory.2

Re: K cemu je to dobre?

mas to napsane v clanku a i presto se ptas?

0/0
4.4.2011 10:46

Host

Re: K cemu je to dobre?

radsi bys ty penize prochlastal a prozral, co?

0/0
4.4.2011 11:00

Host

Re: K cemu je to dobre?

Safra, dal bych si říct!

0/0
4.4.2011 11:41

petr.n_22

Re: K cemu je to dobre?

GPS neznáš ?

0/0
4.4.2011 23:28

Host

Re: K cemu je to dobre?

Zas jeden chytrák ;-D

0/0
5.4.2011 0:48

Host

Netvrdím, že všichni,

ale řada redaktorů je, jak bych to vyjádřil, třeba "spěchající odpad". Že angličtina je jazyk kontextový (a proto m.j. ta zoufalá úroveň strojového překladu, viz internet), že existuje v češtině terminus technicus vzácné plyny, že mám po sobě přečíst, co jsem napoprvé rychle sesmolil, to je jim na hony vzdáleno. Pak je ovšem i celková úroveň neodborné češtiny taková, jaká je, tedy zoufalá.

0/0
4.4.2011 8:14

to-mi-ho-vyndej

Re: Netvrdím, že všichni,

taky sem přemýšlel nad tím, co to je ten "ušlechtilý plyn"

0/0
4.4.2011 12:39

dci

Re: Netvrdím, že všichni,

Ušlechtilý plyn je plyn, který nevytěsňuje vodík z kyselin, né? A to snad inertní plyn nedělá, né? :-):-)

0/0
4.4.2011 15:19

Host

A také se pochlubili bezprecedentní přesností svých měření

samolibá houáda! Pro člověka nepostřehnutelné rozdíly! Další z řady pseudovědeckých pseudopokusů!!! J PAVĚDA!!! Jestli by nebilo lepší, ty penize rozdělit mezi nas, obyčejne lidi. Vždyt mi nemame žadne radosti. Jenom povinnosti- chodit do práce, hodit to tam paroubkovi...

0/0
4.4.2011 8:06

Host

Návod na zbohatnutí pro obyčejného člověka

Tak abyste si vy, obyčejní lidi, taky užili nějakou tu radost ze života, tak vám trochu pomůžu k penězům. Jde to snadno. Krok jedna: nakupte spoustu zlata v oblasti u moře. Krok dvě: prodejte

ho v himalájích. Rozdíl v hmotnosti způsobený vyšší gravitací vám

přinese nesmírené bohatství. Vydělané peníze investujte do doučování českého jazyka.

0/0
4.4.2011 8:46

Host

Re: Návod na zbohatnutí pro obyčejného člověka

tak v himalaju to nebudu investovat do češčiny, ale do Prosti-Tutki, přece.

0/0
4.4.2011 8:51

Host

Re: Návod na zbohatnutí pro obyčejného člověka

;-D

0/0
4.4.2011 9:02

Sucipej Roznec

Re: Návod na zbohatnutí pro obyčejného člověka

Prijde mi jako hloupost, ze by v himalajich mela byt vyssi gravitace a ze clanku to podle me nevyplyva.

0/0
4.4.2011 22:04

Host

Re: Návod na zbohatnutí pro obyčejného člověka

Archimédův zákon platí i v plynech.

0/0
4.4.2011 22:26

Sucipej Roznec

Re: Návod na zbohatnutí pro obyčejného člověka

I bez zapocteni atmosfery si tak nejak myslim, ze bude gravitace na vrcholku velke hory nizsi(pokud tedy neni z vyrazne tezsiho materialu, nez zbytek zemske kury)

0/0
5.4.2011 1:09

Sucipej Roznec

Strojovy preklad?

Ze by byl xenon uslechtily plyn slyslim prvne. Nema tam byt "vzacny"?

0/0
4.4.2011 2:01

kvetla

Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

:-P

0/0
4.4.2011 0:59

Host

Re: Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

v technicky ladenem magazinu to jsou ovsem zbytecne kecy, a takove "vtipky" lide se zajmem o vedu nejsou zvedavi. Ten pisalek by se mel preorientovat na bulvar, Dikobarz nebo tak...

A ten "uslechtily" plyn? - prekladatel zrejme nema tuseni, ze existuji vzacne plyny. Asi tentokrat misto obvyklejsiho "rare" narazil na "noble" a uz je to tady...

0/0
4.4.2011 2:51

p555

Re: Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

Technet na idnes je preci takovy techno-bulvar :-)

0/0
4.4.2011 17:07

Host

Re: Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

bulvární techno.... to jako tuc-tuc na ulici?

0/0
6.4.2011 0:59

Krokodyl1

Re: Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

Já to kdysi četl už v ábíčku ;-D

0/0
4.4.2011 2:54

Host

Re: Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

Jenže tenkrát se to týkalo tvaru Země, nikoli modelu gravitačního pole.

0/0
4.4.2011 7:51

Host

Re: Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

měl jsem dojem, že tvar geoidu s gravitačním polem docela souvisí...:-P

0/0
5.4.2011 13:11

Host

Re: Bramboroid , to se říkalo už v r.1965

Ukazuje se, že nikoli. Jinak by nejvyšší gravitace měla být tam, kde je nejvíc hnoty (šutry v Himalájích), a ono to tak není.

0/0
5.4.2011 15:18







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.