Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak se vzlétá bez ranveje? S katapultem či s ocasem na zemi

Krátká ranvej, žádná ranvej, paluba lodi: podmínky pro vzlety a přistání letadel nejsou vždy optimální. Speciální letouny si s nimi však poradí. Přinášíme přehled způsobů, jak dostat letadlo do vzduchu, když ranvej nestačí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

BobSawyer

Tomu ski-jumpu nerozumím.

Stoupající ranvej by přece měla rozjezdovou dráhu spíše prodlužovat, naopak start "z kopce" je kratší.

Může to někdo fyzikálně vysvětlit ?

0/0
6.3.2012 8:54

ice67

Re: Tomu ski-jumpu nerozumím.

ono je to kompromis mezi kolmým vzletem, který je náročný na palivo a tah motoru a klasickým rozběhem na který není na lodi místo a katapult je zase konstrukčně náročný a drahý.

0/0
6.3.2012 21:46

Stoura

Re: Tomu ski-jumpu nerozumím.

Po tom "nadskočení" má letoun o něco delší čas na to, aby nabral rychlost, protože letí po balistické  křivce

0/0
5.5.2012 20:40


urceno ke smazani

ciste technicke doplneni..

prvnim letounem s kolmym startem nebyl Pogo (vychazejici mimochodem z druhovalecnych nemeckych konstrukci) ale Bachem ba-339 natter v roce 1945. taky to byl jeden z prvnich letounu, respektive druhy, ktery prekonal rychlost zvuku.

0/0
2.3.2012 8:40

Beefeeter

Re: ciste technicke doplneni..

U tohoto letadla byl asi problém v tom, že vzlet byl jen jeden a přistání nepřežil ani pilot, ani stroj. Dá se něčemu takovému říkat "let" ?

Já myslím (ač stroj velmi zajímavý), že byl vynechán zcela správně.

0/0
4.5.2012 22:06

Mauler

Heinkel Lerche

Když se píše o VTOL tak tu chybí pro doplnění ještě Heinkel Lerche i když asi nebyl ani postaven funkční prototyp díky konci války nicméně se aspoň dostal do hry IL 2 Sturmovik 1946 http://en.wikipedia.org/wiki/Heinkel_Lerche - http://www.causa-nostra.com/vril/cn1004/gx/Heinkel-Lerche--g1004a03.jpg  o teto fotce mam jisté pochybnosti (na okrajích prstence jdou vidět řízené rakety   X4) ale hlavně jde vidět jakým způsobem startoval a že si zaslouží zmínku o existenci.:-)

0/0
1.3.2012 21:08

urceno ke smazani

Re: Heinkel Lerche

Lerche byla papirova konstrukce, napad, ze ktereho potom americane vychazeli. V pdstate cely rusky a americky vyvoj jeste dlouho po valce tezil prevazne ze zabavenych nemeckych konstrukci. Treba slavne jeste B2 v devatesatych letech vychazelo ze samokridel Jacka Northropa a u toho pracovali bratri Hortenove, tvurci Ho-229.

0/0
2.3.2012 8:42

bukin

Re: Heinkel Lerche

a hlavně těžil ze "zajatých" vědců :-)

0/0
2.3.2012 10:07

Shumway

Re: Heinkel Lerche

nelze souhlasit, německý vliv příliš přeceňujete.

0/0
4.3.2012 11:43

jfb

Re: Heinkel Lerche

Jak co, B-2 je sice podobná Hortenům, ale nic s nimi společného nemá, samokřídla se vyvíjeli v mnoha zemích paralelně. Ale např. slavný F-86 Sabre má prakticky shodný tvar s demonstrátorem Messsershmitdu, který našli Amíci rozdělaný. ALe společný je jen tvar, Sabre je větší a jiné vnitřní konstrukce.

0/0
7.3.2012 16:52

nosalis

Re: Heinkel Lerche

a jak tyhle vertikalni "masiny" mely pristavat?

0/0
8.5.2012 20:41

soc01

ekranoplán

jsem chtěl navrhnout téma na příští článek, a to sice ekranoplán. No chvíli jsem se bavil s tetou Wiki a strejdou Gůglem a že nevíte co jsem našel? Článek o ekranoplánech od stejného autora :)

0/0
1.3.2012 20:50

Pombocz

Re: ekranoplán

jo, jo, ekranoplán je vemi zvláštní stroj a určitě by si zasloužil v budoucnu článekR^

0/0
1.3.2012 21:10

pavel-s-68

Re: ekranoplán

Dik za tip... Opravdu zvlasni stoj.

0/0
2.3.2012 1:25

ice67

Re: ekranoplán

http://www.valka.cz/clanek_12210.html

dole se dají naklikat všechny čtyři díly

0/0
2.3.2012 11:04

Podivný Atraktor

Re: ekranoplán

na youtube jsou celkem pěkná videa o ruských ekranoplánech

0/0
2.3.2012 11:07

Jean-Luc Picard

VÝBORNĚ kam se hrabe Bittner to se nedá srovnat

No prostě skvělý článek a díky za něj.R^

+2/0
1.3.2012 19:47

Jindřich Husička

Technet

Technet opet potvrdil povest nejkvalitnejsi sekce celeho portalu...

+16/0
1.3.2012 13:45

Labia Majora Zemanova

Re: Technet

Nejkvalitnejsi sekci je samozrejme REVUEEE a jak byl genialne nazvan - "mistr pera" Vedran R^

0/0
1.3.2012 14:44

Glock Mark XXI

Re: Technet

Mistr Pedro Vedran.

0/0
1.3.2012 14:49

Jindřich Husička

Re: Technet

Jj,  Vedran Kovacevic je v mistnich kruzich legendou. Na zaklade jeho del jsem zacal premyslet, jestli ma kazdy redaktor idnes pristup do redakcniho systemu i z domu po poziti ruznych navykovych latek. 

Ne, vazne me to zajima, jestli musi kazdy clanek nekdo schvalit  a vydat, nebo si Vedran na after party ve Studiu 54 usmysli, ze by se k sobotni snidani ctenarum sikl clanek o Bradu Pittovi, protahne to na svem iPhone translatorem a hned soupne na web.

To je zajimavy namet na reportaz, ne? Pod poklickou, aneb jak funguje redakce idnes

Uz mate i titulek R^;-)

+1/0
1.3.2012 14:50

Labia Majora Zemanova

Re: Technet

Me by vic zajimala prace mistnich cenzoru, co je to za lidi, cim mysli atd

0/0
1.3.2012 14:56

Jindřich Husička

Re: Technet

To by mohlo ctenare taky zaujmout. Nejake dalsi navrhy? ;-D

0/0
1.3.2012 14:59

znám 012 dívku, nemá dukáty

Re: Technet

"Co je to za lidi" a "čím myslí" může být tentýž úd.

0/0
1.3.2012 20:09

McGrinder

Re: Technet

;-DR^

0/0
1.3.2012 16:03

tipovac.leteckych.snimku

Re: Technet

Zas bych to s tou chválou nepřeháněl. Podíl kvalitních autorů je ale vysoký. Na druhou stranu šéfredaktor by se v bulváru uchytil jedna radost..

0/0
2.3.2012 10:59

Kuk na strejdu

konvenční CTOL

Pane Panchartku, "konvenční CTOL" je něco jako "kompaktní CD disk"?

0/0
1.3.2012 13:40

ivoš

Re: konvenční CTOL

Jistě, je to podobné LED diodě.

0/0
1.3.2012 14:11

Dochy

Re: konvenční CTOL

hmmm myslis svetloemitujici LED diode? ;-)

0/0
1.3.2012 14:51

DesmodeomVII

Re: konvenční CTOL

Vy jste zase chytří, běžně se používá např.  ABS systém, LCD displej a další. I to označení LED dioda je korektní.

+4/0
1.3.2012 15:47

nosalis

Re: konvenční CTOL

jestli se neco bezne pouziva, tak to jeste neznamena ze je to tak spravne :)

0/0
8.5.2012 21:01

vysypany_lozisko

článek možná dobrý,

nicméně pokud je vybaven pouze fotografiemi, tak to komplet stojí za starou belu.

+1/0
1.3.2012 13:36

znám 012 dívku, nemá dukáty

Re: článek možná dobrý,

Přesně. Přitom není problém internetem transportovat i reálná letadla k prohlédnutí či alespoň jejich hmotné 3D modely.

0/0
1.3.2012 20:11

Dochy

Recyklace?

Clanek by se mi libil, ale mam hodne silny pocit, ze jsem jej uz videl vcetne te fotky cmelaka jako prikladu letounu STOL. Nejsem si jist, jestli zde na servru, nebo nekde ve svete. :-/ Myslim, ze slusne by bylo to uvest, ev. s informaci o rozsireni clanku.

0/0
1.3.2012 12:43

Solomon Short

Re: Recyklace?

no, když jsem četl článek ráno, tak pod ním byla uzavřená diskuse se třemi příspěvky z loňského června. Takže recyklace jak vyšitá. Horší než Hulán, ten to aspoň přiznává :)

0/0
1.3.2012 14:08

Dusan321

Drobna chyba

Operacne pouzitelnymi letouny kategorie VTOL byly pouze letouny Harrier a Osprey, Soveti nemeli zadne operacne pouzitelne letouny teto kategorie. Projekt Yak-141 byl zastaven po postaveni dvou prototypy z nichz jeden havaroval a Yak-38 slouzil pouze jako technologicky demonstrator, propagandisticky prvek a atraktivni objekt pro filmare tvorici filmovou dokumentaci z cviceni sovetske namorni pechoty. Do operacni pouzitelnost se stroj nikdy nepodarilo uvest.

0/0
1.3.2012 12:21

Papinak73

Re: Drobna chyba

To co píšete není zcela pravda. Jak-38U a Jak-38M létali v operační službě od roku 1976 až do roku 1992. Pravdou ovšem je, že jejich operační využití bylo diskutabilní. Jen v letech 1974 až 1980 bylo ve službě 115 letounů. Během této služby došlo ke ztrátě 16 letounů a úmrtí čtyř pilotů. Většina letounů byla po ukončení provozu mateřských lodí zakonzervována. Letoun byl také zkoušen v Afghanistánu jako pozemní s nepříliš pozitivními výsledky. Není bez zajímavosti, že v roce 1992 měli možnost letoun ve dvoumístné verzi vyzkoušet piloti USA A. Prenston a D. Price.

0/0
1.3.2012 14:02

Papinak73

Re: Drobna chyba

Jen se opravím, v letech 1976 až 1980 bylo ve službě 115 letounů, prototyp vzlétl v roce 1970.

0/0
1.3.2012 14:08

Dusan321

Re: Drobna chyba

Jejich "operacni pouziti" predstavovalo preletavani bez vyzbroje pri cvicnych vylodenich sovetske namorni pechoty ve spravnem uhlu tak, aby je zachytily kamery filmaru. Problem byl, ze jedine teoreticke bojove pouziti byl pruzkum kvuli nemoznosti nosit jakoukoliv realnou vyzbroj a i s tim byl ponekud problem kvuli zcela minimalnimu doletu z duvodu nutnosti tankovat jenom polovinu paliva. Bojove nasazeni v Afganistanu spocivalo v bombardovani pozic protivnika pomoci maximalne dvou 100kg bomb, tedy s nosnosti vyzbroje odpovidajici cca praskovacimu letadlu Cmelak. To ovsem pouze v dobe nizsich teplot, protoze za horka tenhle letoun nedokazal vzletet vubec ani bez vyzbroje a nedotankovan.

Jedinym realnym prinosem letounu Yak-38 (krome tech akcnich filmovych zaberu ze cviceni) bylo dokazat imperialistickym stvacum, ze nejenom oni ale i SSSR dokaze vyrobit letouny kategorie VTOL.

0/0
1.3.2012 15:22

Papinak73

Re: Drobna chyba

Já s Vámi v mnoha ohledech prostě nemůžu souhlasit. Vezmeme to odzadu. Minimálně přínosem Jaku-38 byl další vývoj k Jaku-141 až k americké F-35 ( která z Jaku 141 přebrala unikátní systém trysek na základě smlouvy z roku 1995 mezi Jakovlevovou kanceláří a firmou Lockheed Martin ). O Afghanistánu bylo řečeno své, neúspěch, i když nevím kde jste vzal údaje o 100 kg bomb. A vlastní nasazení na lodích namořnictva - opět nikdo neříká že to bylo letadlo extra povedené, ale že by bylo nepoužitelné vojensky se také říct nedá. Při kolmém vzletu a přistání uneslo pouze 1000 kg výzbroje ( což není ani polovina co unese Alca ) ale od roku 1979 se přešlo na zkrácený start s rozjezdem a kolmé přistání a hned letoun uvezl o tunu navíc. Výzbroj tvořil kanon GŠ-23, protizemní a protilodní řízené střely Ch-23 s radiovou naváděcí soustavou, letecké pumy, raketnice, zápalné kontejnery.

+1/0
1.3.2012 17:01

Papinak73

Re: Drobna chyba

Jednou z možností byla i jaderná puma RN-28 s protiváhou pod druhou polovinou křídla. Pro vlastní sebeobranu byly ve výzbroji letounu PLŘS R-60 s infračervenou naváděcí soustavou. Operační dolet se pohyboval od 360 km do 600 km podle nesené výzbroje a způsobu vzletu. Je jasné, že Harrier tyto TTD převyšoval, ale v jeho ranných verzích nebyly rozdíly zase tak znatelné. Ani Sovětský svaz v dobách studené války by nepostavil přes sto absolutně nepoužitelných letadel, pro demonstrace pro kamery by stačilo takových letadel třicet. V tom uměly státy Varšavské smlouvy dobře chodit, nebyl problém během dne přemalovávat trupová čísla na letounech a pak při nízkých přeletech plést západní pozorovatele o skutečném počtu kusů letadel ve výzbroji. Nakonec se to dělo i v našem letectvu.

0/0
1.3.2012 17:02

Dusan321

Re: Drobna chyba

To co tu uvadite jsou teoreticke vyzbroje, kterych se v praxi nikdy nedosahlo. Realna nosnost letounu zavisela na predpovedi pocasi, protoze pokud se trochu oteplilo (coz se v Cernem mori nerkuli Stredozemnim "obcas" stava), tak nosnost letadla rapidne klesala a to az do te miry, ze startovala zcela bez vyzbroje a s polovicnim obsahem paliva. V Afganistanu se letalo s kompletni vyzbroji tvorenou dvema 100kg bombami a opet poloprazdnou nadrzi, protoze tam bylo Yak-38cce take moc teplo. Pro realne bojove nasazeni je neco takoveho zcela nepouzitelne, bojova sila letadlove lode nemuze byt zavisla na tom jestli se zitra ochladi ci nikoliv.

A proc sel nepouzitelny Yak-38 do produkce? Principielne ze dvou duvodu, prvnim duvodem bylo to, ze to byl jediny mozny letoun pro ruske vrtulnikove lode a Soveti potrebovali alespon teoreticke letadlovky jako propagandistickou protivahu americkym svazum letadlovych lodi (z nichz kazda mela vetsi udernou silu nez vsechny sovetske "letadlovky" dohromady.

0/0
2.3.2012 14:22

Dusan321

Re: Drobna chyba 2

Druhym duvodem bylo to, ze si nikdo z lidi za timto projektem neminil priznat, ze tohle se proste nepovedlo a cely projekt skrtnout. To je v mocenskych strukturach a zejmena tech sovetskych pomerne standardni chovani, rika se tomu take jizda na mrtvem koni. :-) Podobna situace byla s Tu-144, coz bylo letadlo naprosto nezpusobile k jakemukoliv provozu, ale stejne ho Aeroflot par let jakoby provozoval, aby se nemusel priznat neuspech.

0/0
2.3.2012 14:25

poděs

Líbí

Velmi dobře napsaný článek. Díky.  R^

0/0
1.3.2012 11:58

andy517

Super

R^V

0/0
1.3.2012 11:30

sombreri

Moc pekny clanek, diky:-)

0/0
1.3.2012 10:55

Hroch_středního_doletu

Darwinova cena

"Úspěšně" byla použita startovací raketa z C-130 na automobilu Chevrolet Impala v USA. Řidič se na chvilku stal pilotem a úspěšně vymazal svůj genofond. Darwinovu cenu si plně zasloužil. www.darwinawards.com

+1/0
1.3.2012 10:47

volic_plukovnik

Re: Darwinova cena

jj, tahle je moje oblíbená... našli z něj jen zuby a nehty zaražené ve věnci volantu :-)

+1/0
1.3.2012 12:42

Tommy

Re: Darwinova cena

Urban legend. Bohuzel, jinak by to musela byt sranda naramna.

0/0
1.3.2012 14:11

ka-boom

Tak to musel být pěkný adrenalin

přistávat s tím Convairem XFY Pogo. Obzvlášť když nebylo bezvětří a letoun neměl žádné počítače. Klobouk dolů před těmi piloty. Snad se mi někdy poštěstí, vidět o tom v TV nějaký dokument.

Jinak autorovi R^ za pěkný článek.

0/0
1.3.2012 10:05





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.