Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Defibrilace se má změnit. Místo jedné velké rány přijde několik malých

Pár malých šoků je pro srdce lepší než jeden velký, domnívá se americko-německý vědecký tým. Připravuje proto nový typ defibrilátoru. Správnou činnost srdce by měl obnovit pomocí mnohonásobně slabších výbojů, než jaké používají ty dnešní.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Host

Dobrý nápad.

Šimrání ty simulanty určitě probere! V dnešní době je přece zdravotní péče nadstandardní záležitost.

0/0
18.7.2011 21:08

Host

Postrehy lekare:

1) pri fibrilaci komor a pouziti defibrilatoru dochazi u pacienta k uleve

2) pri pouziti defibrilatoru v prubehu resuscitace nema pacient zadny vjem nebot je v bezvedomi a povetsinou i znacne hlubokem   - a prave tady se puzivaji i opakovane vyboje o energiich v radu stovek joulu.

0/0
18.7.2011 14:07

Titan no.1

Nedomyšleno

"Na základě přesných měření a sledování chování srdce při defibrilaci pak přesně zacílili pět slabých pulzů" - mít tak každé srdce aktuálně změřené - to je dokonalý sen lékaře.

Jenže na to jaksi většinou není čas, že?

0/0
18.7.2011 13:02

Host

Re: Nedomyšleno

ja to chapu tak, ze novy typ pristroje by umel nasledujici - vyhodnotit EKG po prilozeni snimacich elektrod (coz umi i ty dnesni), zmerit aktualni odpory tkani po prilozeni vybojovych eletrod a provedeni mericich impulsu, nasledne vyhodnotit vyse uvedene a upravit program terapeutickych  vyboju.

0/0
18.7.2011 14:11

Host

Re: Nedomyšleno

Jenže EKG a odpory přesně v prostoru nezměříte dvěmi elektrodami, a pokud je pacient v bezvědomí, což se většinou stává, páč mu nepumpuje krev, tak je zdržování neprospěšné.

Význam to může mít u lidí, kterým v nemocnici na oddělení pravidelně "nahazují" srdce, ale i takovému dekompenzovanému kardiakovi se mění morfologie srdce a struktura jeho tkáně celkem rychle.

0/0
18.7.2011 19:18

Host

Defibrilátor neobnovuje činnost srdce!

Věta "Správnou činnost srdce by měl obnovit pomocí mnohonásobně slabších výbojů..." je úplný nesmysl.

Defibrilátor srdeční činnost neobnovuje, ale naopak zastavuje!!!!

- Používá se v případě kdy dochází k "fibrilaci" srdečních komor - tedy když se stahují všechny naráz a nepravidelně, takže srdcem protéká jen velmí málo krve nebo vůbec žádná.

- Tento chaos je potřeba zastavit, proto se srdce zasáhne elektrickým šokem z defibrilátoru, což ho zabije.

- Následně je potřeba srdce nahodit, což je dělá masáží srdce(jeho stlačováním). Srdce naskočí samo.

0/0
18.7.2011 12:30

Host

Re: Defibrilátor neobnovuje činnost srdce!

Myslim ze se defibrilator muze pouzit na oboji - jak zastaveni nespravne srdecni cinnosti, tak i k jejimu opetovnemu nastartovani... Ale pravdou je, ze nejsem odbornik, takze je mozne, ze se pletu..

0/0
18.7.2011 13:06

Inkvizitor Johny

Nadpis příspěvku

Celkem zajímavé. Ale nemůžu to nijak moc posoudit. Sám jsem dostal jen párkrát od 230. Docela naštve ;-D

0/0
18.7.2011 11:55

Host

Re: Nadpis příspěvku

Pokud Vás to jenom naštvalo, tak to máte dobrý. Pár lidí to už dokázalo zabít.

0/0
18.7.2011 21:17

Neregistrovany

Pche

JIstě, nejšetrnější pro srdce je mu nedávat žádné rány.R^

Jinak pokrok ve zrdravotnictví je pokrok velmi vítaný.

0/0
18.7.2011 11:53

Labia Majora Zemanová

...

o joulech asi pan redaktor neslysel, ono 1000V a 30A zni vic senzacne Rv

0/0
18.7.2011 7:26

Host

Re: ...

Dobrý den,

máte pravdu v tom, že v článku by měl být uveden alespoň čas trvání výbojení. A joulům jsem se skutečně vyhnul záměrně. Přišlo mi, že pod 360 jouly si jen málokdo dokáže představit víc než jen matnou vzpomínku na to, s kým seděl v lavici na fyzice. Volty a ampéry jsou přecejen známější jednotky.

Ale díky za upozornění, text doplním.

M.Lázňovský

+1/0
18.7.2011 9:24

Host

Re: ...

Tak místo Joule použiji W/s česky wattsekundu. Každý si dovede představit svítit 60W žárovku po dobu 6 vteřin :-)

0/0
18.7.2011 11:47

Titan no.1

Re: ...

S tím přirovnáním bych nesouhlasil. Nikdo nemá u žárovky představu o energii, která se na vlákně uvolní, protože je především tepelná...

Já bych řekl asi takto: 360 Joule je energie, kterou je třeba dodat 86ml vody pokojové teploty k ohřátí o 1°C, což zase taková pecka není ;-)

0/0
18.7.2011 13:51

Host

Re: ...

360 J je energie, kterou získá (přesněji přemění) těleso o hmotnosti 1 kg padající z výšky 36 m.

Nebo také těleso o hmotnosti 36 kg z jednoho metru.

Jinak řádově podobnou energii (stovky J) má také kulka vystřelená z pistole.

0/0
18.7.2011 15:29

Host

Re: ...

Takže v podstatě průměrně vážící člověk - 72kg - padající z výšky půl metru, a to si každý už představit dovede. Stačí si to vyzkoušet (pozor, postele mají typicky jen 40cm) ;-D

0/0
18.7.2011 21:16

Host

30 A?

Není to moc? Mě učili, že spolehlivě při napětí 220 V zabíjí řádově mA.

0/0
18.7.2011 1:29

greybeard-

Re: 30 A?

Podstatné je prostředí ve kterém se zasažená osoba pohybuje. Např. ve vaně má vaše tělo malý odpor proti zemi a případný dotek se živou částí el.zařízení může způsobit smrt i s daleko nižším napětím než je 220V, protože osobou ve vaně může protéct proud větší než 100mA, tato hranice je považována za nebezpečnou. Čím menší el.odpor vaše tělo má, tím větší proud při dotyku se živou částí vámi proteče. Odpor lidského těla v suchém prostředí se pohybuje od 1000 do 3000 ohm. To znamená, že při dotyku se živou částí v normálním suchém prostředí při napětí 220V projde vaším tělem proud o velikosti cca 110mA podle vzorce I=U/R;  I= 220V / 2000ohm, což vás může i zabít, ale protože určitě nepracujete bos, ale v botách je váš odpor vůči zemi daleko vyšší a tak možná ucítíte brnění.

0/0
18.7.2011 4:15

JirkaVonErzgebirge

Re: 30 A?

V síti nemáme 220V ale 230V efektivního napětí. Kde jste přišel na to, že je 100mA považováno za bezpečnou hranici? To ani náhodou. Je to hranice, za níž dochází ke svalovým křečím a člověk se nedokáže pustit. Zkuste (no, radži to nezkoušejte) vybavit prstem proudový chránič 30mA. To budete koukat, jaká je to pumelenice. Defibrilátor sice používá vysoké proudy a tělem může protéct i značný proud, ten je ale omezen v čase. Jedná se o velmi krátký výboj. Rozhodující pro přežití tedy není ani tak proud, jako celková práce (J) nebo náboj (C), kterou proud v těle vykoná. A ta je přímo závislá na čase působení (energie [W] x čas). Mimochodem, průměrný odpor lidského těla se uvažuje 1500 Ohm včetně bot.

0/0
18.7.2011 8:36

greybeard-

Re: 30 A?

Trošku jste se zmýlil, nebo špatně četl. Jasně píši, že 100mA je považováno životu nebezpečné. Co se týče odporu lidského těla tak nás učili, ale je už to hodně dávno, že se pohybuje v rozmezí od 1 do 3kohm v závislosti na psychickém a fyzickém stavu člověka. Co se týče bot, tak to si nejsem jist, ale kvalitní pracovní boty s gumovou podrážkou a 1500 ohm? To vyloudí úsměv. Za svůj život jsem se těch jak Vy píšete pumelic dostal několik desítek, netřeba radit.

0/0
19.7.2011 6:36

Titan no.1

Re: 30 A?

Odpor těla v případě defibrilace je 50 ohm.

0/0
18.7.2011 13:35

Host

Re: 30 A?

splehlivě těžko :)) to už bych musel být mockrát po smrti. Spíše záleží na skrytých vrozených vadách a kondici jedince.Se zeptejte elektrikářů kolikrát je to za svojí praxi "chytlo " ...

Nebezpečná hranice proudu nebo nepětí je dost relativní pojem.

0/0
18.7.2011 10:51

Titan no.1

Re: 30 A?

Pozor! Záleží na frekvenci. Při 50 000 Hz vám neublíží ani 10 kV. Paralyzéry jsou toho důkazem, i když tam jde i o to, že proud neprochází srdcem.

0/0
18.7.2011 13:00

Host

Re: 30 A?

No ten střídavý proud je právě největší zabiják. Ono jak se mění ty polarity několikrát za vteřinu tak prý to rozkládá člověka zevnitř a nenávratně poškozuje buňky

0/0
18.7.2011 13:51

Host

Re: 30 A?

Dalsi nesmysl. Jakmile se chytnete stejnosmerneho proudu , uz se nepustite , protoze se vam stahnou svaly , kdezto u stridaveho proudu vamy prochazi impulzi tj. 50 za sekundu se proud na chvily prerusi. Takze svaly se tolik nestahuji a vy mate moznost se pustit.

0/0
18.7.2011 20:38

TClovek

Re: 30 A?

Odkaz na zdroj by nebyl? Mě to přijde jako nesmysl, svaly se určitě nebudou stahovat 50x za sekundu. Všude se uvádí, že nebezpečnější je střídavý proud. Udává se efektivní hodnota, amplituda je o něco větší (třeba u sinusového průběhu je efektivní hodnota asi 0,7-násobek amplitudy), takže při kontaktu se zásuvkou se nejedná o 230V, ale něco přes 320V.

0/0
18.7.2011 22:18

Host

Re: 30 A?

nesmysl, cim mensi frekvence tim nizsi riziko. U vysoke frekvence dojde k popaleni.

0/0
18.7.2011 20:36

Host

Re: 30 A?

Většího popálení dosáhnete žehličkou, vaše touha po nesmyslech vás dostala do situace, že je sám píšete. Vysokofrekvenční elektrické pole si těla všímá tím méně, čím vyšší má frekvenci.

Zatímco nízká frekvence dokonale rozháže elektrický systém organismu, protože ten funguje na nízké frekvenci.

0/0
18.7.2011 21:21

Host

Defibrilátor také není žádný krotký stroj:

Používá napětí až tisíc voltů a proud 30A? Míněno proud procházející mezi dvěma elektrodami defibrilátoru lidským tělem? No nazdar to musí ta pečínka smrdět. Vzhledem k tomu, že pacient leží, jedná se o popravčí postel. Já pečený rád, ale čeho je moc toho je příliš, ale ono 30A, či 30mA je skoro to samé, že pane redaktore?

0/0
18.7.2011 0:34

Host

Re: Defibrilátor také není žádný krotký stroj:

Kdyby se pan redaktor sekl ještě o jeden řád, má z toho obloukovou svářečku. ;-D

0/0
18.7.2011 7:40

JirkaVonErzgebirge

Re: Defibrilátor také není žádný krotký stroj:

"Velikost defibrilačního napěťového impulzu se pohybuje mezi 3 – 9 kV, proudová špička

mívá amplitudu 30 – 100 A, šířka pulzu bývá kolem 20 ms."

Vygooglete si to. A dostudujte si problém energie výboje.

+1/0
18.7.2011 9:00

Host

Re: Defibrilátor také není žádný krotký stroj:

Dobrý den,

jak psal čtenář přede mnou, nemáte pravdu. A opravdu není těžké se o tom přesvědčit.

S pozdravem,

M.Lázňovský

+1/0
18.7.2011 9:29

Host

Re: Defibrilátor také není žádný krotký stroj:

Ale to je škoda...

0/0
18.7.2011 12:08







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.